Stát, který nepomáhá těm nejpotřebnějším, je ostudný

Poslanecká sněmovna nedávno konečně schválila novelu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a o zákonu č. 329/2011 Sb., o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, sněmovní tisk 796. Zákon, který přináší výrazné změny, kdy od července příštího roku přejde agenda příspěvku na péči zcela na Českou správu sociálního zabezpečení, a tudíž na Okresní správy sociálního zabezpečení, obsahoval také pozměňovací návrh Národní rady osob se zdravotním postižením, který podala paní poslankyně Jana Pastuchová.

Příspěvek na péči je peněžitou dávkou, kterou stát poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Slouží těmto osobám k zajištění a hrazení služeb, které jim pomáhají kompenzovat jejich nemožnost zajistit si samostatně své základní životní potřeby. Na počátku vzniku tohoto institutu hodnota příspěvku na péči reprezentovala pro příjemce možnost úhrady konsensuálně dohodnutého rozsahu sociálních služeb. V budoucnu se však počítalo s valorizací výše příspěvku na péči, a to podle vývoje růstu cen. To znamená, že zákon by měl vždy včas reflektovat míru inflace spolu s navyšováním cen za úkony sociálních služeb. MPSV ČR navíc již dříve přislíbilo, že příspěvky na péči budou valorizovány jako jsou valorizovány důchody, k tomu však nikdy nedošlo.

Valorizace všech stupňů příspěvku na péči o 10 % proběhla naposledy v roce 2016. V roce 2018 byla upravena pouze výše příspěvku na péči ve III. a IV. stupni. Poslední valorizací v polovině roku 2024 došlo k výraznému zvýšení příspěvků na péči opět ve III. a IV. stupni, pouze nepatrně ve II. stupni a k žádnému zvýšení nedošlo u I. stupně příspěvku na péči.

Prostřednictvím poslanců ANO jsme navrhovali zvýšit příspěvek na péči v 1. stupni z 880 korun na 2 000 korun a ve 2. stupni ze 4 900 korun na 6 000 korun. Tento návrh Poslanecká sněmovna na svém jednání v červnu odmítla, a to převahou pouze jednoho hlasu. Pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci a poslankyně z opozice, proti návrhu, nebo se zdrželi, všichni přítomní poslanci a poslankyně z koalice.

Arogance vládní koalice

Považujeme to za neuvěřitelnou aroganci koalice, protože příspěvek na péči v I. stupni nebyl valorizován již devět let a jeho dnešní hodnota 880 korun znemožňuje jejím příjemcům, aby si pořídili alespoň nějakou péči, kterou nezbytně potřebují. Obdobně je tomu i u příspěvku na péči II. stupně, který byl v loňském roce zvýšen pouze o 500 korun a v předchozích osmi letech nebyl vůbec valorizován. Tito lidé mají odepřen přístup k potřebným sociálním službám.

Od roku 2016 došlo navíc opakovaně k navýšení cen za poskytování sociálních služeb, naposledy se tak stalo v polovině roku 2024. U osobní asistence a pečovatelské služby se maximální výše úhrady zvýšila ze 135 Kč na částku 165 Kč za hodinu služby. Současně se zdražila i cena za dovoz jídla, a to z 50 Kč na 60 Kč.  K tomuto výraznému navýšení došlo s ohledem na inflaci a zvýšení nákladů spojených s poskytováním sociálních služeb zcela pochopitelně. Stát však přenesl finanční zátěž na osoby závislé na péči jiných fyzických osob, což vede ke zhoršování dostupnosti sociálních služeb, jejichž rozsah je z pohledu možnosti jejich úhrady v mnoha případech už i tak, bez tohoto vývoje, zcela nedostatečný.

Lidé ve stupni závislosti I. potřebují každodenní pomoc druhého člověka při zvládání 3-4 základních životních potřeb z 10 a lidé ve II. stupni závislosti potřebují pomoc se zvládáním 5-6 základních životních potřeb. V prvních dvou stupních závislosti je přitom určité množství ekonomicky aktivních lidí, kteří jsou ekonomickým přínosem pro stát. Aby však mohli vykonávat tyto ekonomické aktivity, potřebují mít přístup ke každodenní pomoci se zvládáním základních životních potřeb. Spadá sem však i velké množství starobních a invalidních důchodců, jejichž jediným příjmem je často velmi nízký důchod.  V posledních letech navíc došlo k výrazné redukci valorizace důchodů, takže se pro ně podstatně snížila možnost dofinancovat si sociální služby či asistenci ze svých prostředků, neboť jejich jediný příjem už je často tak nízký, že jim sotva pokryje náklady spojené s bydlením, stravou, léky apod. Je třeba zdůraznit, že se jedná přibližně o 200 tisíc lidí, kteří se propadají do těžké životní krize.

Nelze také opomenout požadavek na každodennost potřebnost pomoci. Při současné výši příspěvku na péči v prvním stupni 880 Kč na celý kalendářní měsíc a aktuální ceně hodinové služby ve výši 165 Kč, je osoba v I. stupni závislosti tak z příspěvku na péči schopna uhradit 5,33 hodiny služeb měsíčně. Vzhledem k tomu, že při žádosti o příspěvek na péči musí prokazovat jejich každodenní potřebu, pak je schopna si z něj uhradit cca 10 minut denně, případně 74 minut týdně.  Tento případ jasně ukazuje, že pro tyto osoby jsou sociální služby nedostupné, a to i v minimálním rozsahu.

Prohlubující se chudoba

Nejsložitější je situace u tzv. pečujících rodin, kdy jeden člen domácnosti celodenně pečuje o rodinného příslušníka a nemá možnost si vydělat na svoje základní potřeby. Tento druh péče je stále převažující, a to přibližně v 70 %. Odhadujeme, že je asi 80 tisíc rodin odkázaných jen na dávky hmotné nouze a příspěvek na péči. Zaostávání valorizace příspěvků na péči znamená pro tyto rodiny prohlubování jejich chudoby a nemožnost si objednat sociální služby. Od poslední valorizace příspěvků na péči došlo již dvakrát k navýšení cen za sociální služby. Skutečná výše příspěvků na péči je dnes na úrovni 70 % původní hodnoty. Například příspěvek na péči ve II. stupni činil v roce 2007 rovné 4000 korun, jeho výše po osmnácti letech je pouze 4900 korun. Takový stav je neudržitelný. Lidé ztrácejí možnost objednat si služby a propadají se do stále hlubší chudoby.

Navýšení příspěvku na péči v nejnižších kategoriích by mělo pozitivní dopad jak v oblasti poskytování služeb registrovanými poskytovateli sociálních služeb, tak u rodin, které pečují o osobu blízkou jako neformální pečující. Tyto pečující osoby jsou v současné době významně finančně podhodnoceny a zvýšením příspěvku by došlo alespoň k nepatrnému zlepšení jejich situace a umožnilo by to, aby lidé, kteří potřebují pomoc, mohli setrvat nadále v přirozeném rodinném prostředí a nemuseli by být předčasně umísťováni v ústavech, kterých je dlouhodobě výrazný nedostatek a jejich kapacity jsou zcela nedostatečné a hlavně drahé.

Pozměňovací návrh měl za cíl vyrovnat nepoměr navýšení způsobený posledními valorizacemi, kdy byl bohužel zcela opomenut I. stupeň a II. stupeň byl navýšen pouze symbolicky. Proto jsme navrhovali navýšení příspěvku na péči v I. stupni na 2 000 Kč za kalendářní měsíc a současně i navýšení příspěvku na péči ve druhém stupni na 6 000 Kč u osob nad 18 let věku.  Tím by mělo dojít alespoň k částečnému procentnímu přiblížení navýšení I. a II. stupně s ostatními stupni příspěvku na péči. Pozměňovací návrh by zvýšil roční výdaje na příspěvek na péči přibližně o 2,5 miliardy korun. Pro letošní rok by výdaje činily méně, a to v závislosti na platnosti zákona.

K tomu je potřeba dodat, že stát neúměrně zvyšuje výdaje na zbrojení, výdaje na přistěhovalce, ale nemá, z hlediska státního rozpočtu, poměrně nepatrnou částku, aby pomohl těm nejpotřebnějším. Je to neomluvitelné už proto, že politici dobře vědí, že tito lidé nemají sílu, aby se dokázali nahlas ozvat, a proto je takto zneužívají. Považuji to za ostudu naší „vyspělé“ společnosti.