Tuž sudružky a sudruzi, další mikrovyprava je uspěšně za nama. Při dvuchtydennim putovani zeměma středni Asie zme navštivili pět hlavnich měst. Ale to nebylo našim cilem, bo nic není ve statě horšiho, než hlavni města. Lidi tam su jini, než ve zbytku statu, chovaju se jinak, frňaky maju nahoře, bo kupni sila je diky předymenzovane statni spravě vyšši než jinde, su arogantni a všecko vi nejlip. Proto je nikdo ve zbytku země nemá rad. No co vam Čechum budu vypravjat? Vždyť to znate.
My zme se zaměřili na venkovske, oblasti, mala města, nejezdili zme vypučenym farem, ale marštrutkama s mistnim lidem. A je to jako všude – čim je oblast chudši, tym su lidi vřelejši ochotnějši pomoct. Dorazili zme do byvaleho hlavniho města Kazachstana a valime dodom, fotky z teto mikrovypravy najdete TADY.
Dalši mikrovyprava začina už přišti ponděli a jako každy rok se po skončeni turystycke sezony podivame na tyden na pobřeži Adžaryje a na tyden pod druhy nejvyšši vrchol Evropy – kavkazske Kazbegi. Dvě mista su ještě volna, tuž jestli mate chuť vypadnut z te česke zatuchliny otravene jedama bakalovskych medyjalnich konglomeratu, musite se rozhodnut hned.
—————————-
Marek Španěl: Představte si Prahu koncem sedmdesátých let. Šedivé fasády, fronty na banány, všudypřítomná hesla o věčném přátelství se Sovětským svazem. V bytě v centru Prahy sedí u psacího stroje vysoký muž s výraznými brýlemi. Kolem něj se hemží jeho děti – nejstarší Marek pomáhá s rozmnožováním textů na cyklostylu, zatímco nejmladší si hraje pod stolem. Jeho žena Kamila, matematička jako on, právě vaří večeři a občas přispěje poznámkou k textu, který její muž píše.
Václav Benda, třicetiletý katolický intelektuál, matematik a filosof, dokončuje esej, která změní způsob, jakým československá opozice přemýšlí o odporu proti totalitě. Jeho cesta k disentu nebyla přímočará – vyrůstal v běžné rodině, kde otec nebyl praktikující věřící. K víře a katolictví se Benda propracoval sám během studií filosofie. Po studiích matematiky na Karlově univerzitě pracoval jako programátor – jedna z mála profesí, kde mohl relativně svobodně myslet. Když v roce 1977 podepsal Chartu 77, věděl, že tím ohrožuje nejen sebe, ale i svou početnou rodinu.
Geniální nápad: Obejděme stát
V roce 1978 Benda přichází s myšlenkou, která je geniální svou jednoduchostí. Zatímco jiní disidenti volají po reformách nebo sní o revoluci, Benda říká: „Nemusíme bojovat proti státu. Prostě ho obejděme. Vytvořme si svůj vlastní svět.“
Paralelní polis – paralelní obec – není útěk do soukromí ani přímý útok na režim. Je to třetí cesta. Benda si všiml, že totalitní stát sice kontroluje všechny oficiální instituce, ale nemůže kontrolovat vše. Vždy existují mezery, skuliny, šedé zóny.
Jak to fungovalo v praxi? Oficiální školy učí lži? Založme bytové semináře. Bendovi takový seminář skutečně vedli – jejich byt se každý týden proměnil v malou univerzitu. Státní média lžou? Vydávejme samizdat. Oficiální kultura je mrtvá? Pořádejme bytová divadla, koncerty v kostelech, výstavy v soukromých bytech.
Benda navrhoval i paralelní ekonomiku – systém vzájemné výpomoci, výměny služeb. Paralelní informační systém – síť důvěryhodných lidí předávajících si pravdivé zprávy. Dokonce paralelní diplomacii – kontakty se zahraničím mimo oficiální kanály.
Bendova rodina byla živoucím příkladem paralelní polis. Šest dětí vychovávali v duchu křesťanských hodnot, které byly v rozporu s oficiální ideologií. Když byl Benda vězněn (celkem strávil za mřížemi téměř čtyři roky), Kamila nejen zajišťovala chod velké rodiny, ale pokračovala v organizaci seminářů a distribuci samizdatu.
Proč to fungovalo? Síla Bendova konceptu spočívala v několika věcech:
Nenásilnost – Těžko můžete zatknout někoho za to, že učí děti v obýváku.
Pozitivní program – Nejde jen o negaci. Místo „pryč s komunismem“ říká „pojďme žít jinak“.
Dostupnost – Každý může něco dělat. Stačí nabídnout byt pro seminář, přepsat pár stránek, předat informaci.
Síťový charakter – Není žádné centrum, které by šlo zničit. Je to síť autonomních buněk.
Proč dnes tento koncept znovu získává na aktuálnosti?
Žijeme v době, kdy digitální systémy umožňují nevídanou kontrolu. Každý náš krok v digitálním prostoru je monitorován, analyzován. Algoritmy rozhodují, co uvidíme, co si přečteme. Systémy sociálního kreditu nejsou vědecká fantastika, ale realita.
Byrokracie dosáhla absurdních rozměrů. Na každou aktivitu existuje předpis, nařízení, formulář. Chcete prodat domácí zavařeninu? Potřebujete certifikaci. Chcete uspořádat sousedskou slavnost? Nezapomeňte na ochranu osobních údajů a hygienické normy. Centrální řízení se vrací. Státy a nadnárodní instituce regulují detaily našeho života. Pandemie ukázala, jak snadno lze omezit základní svobody.
Co by znamenala paralelní polis dnes?
Digitální nezávislost – Decentralizované sítě, šifrovaná komunikace, vlastní servery místo velkých korporací.
Alternativní vzdělávání – Domácí vzdělávání, mikroškoly, komunitní učení. Předávání dovedností, které oficiální školy neučí.
Lokální ekonomika – Farmářské trhy, řemeslná výroba, lokální měny, přímý obchod bez prostředníků.
Živá společenství – Rodina je základní komunitou, ale kromě udržování rodinných krbů jsou i další důležitá živá společenství, kde se lidé mohou rozvíjet a sdílet vše bez ohledu na stát a korporátní systém.
Václav Benda zemřel v roce 1999, deset let po pádu komunismu. Varoval: „Svoboda není něco, co jednou získáte navždy. Je to něco, o co musíte pečovat každý den.“
Paralelní polis není jen historický koncept. Je to univerzální návod, jak si zachovat svobodu v jakémkoli systému, který se snaží kontrolovat každý aspekt života. Není to výzva k revoluci, ale k evoluci. K tomu, abychom přestali čekat na změnu shora a začali měnit věci zdola.
Bendův vzkaz je jednoduchý: Nežijte ve lži. Nerezignujte. A hlavně – nezůstávejte sami. Budujte komunity, sítě, struktury. Vytvářejte prostory svobody, i kdyby byly sebemenší.
V době rostoucí digitální kontroly, dusivé byrokracie a sílící centrální moci je Bendův recept možná aktuálnější než kdy jindy: Nebojujte proti systému. Vybudujte si vlastní. A žijte v něm tak, jako by ten oficiální neexistoval. To je odkaz Václava Bendy – matematika, který spočítal, že rovnice svobody má řešení. Stačí jen začít.
František Matějka: Petr Fiala má takový předvolební pořad, ve kterém vykresluje výsledky jeho vlády jako skvělé, perspektivní a neochvějně pevné před útoky parlamentní i neparlamentní opozice, protože svoji argumentaci prý staví na datech a číslech a ta jsou prý „nezpochybnitelná“ a odolají útokům nevěřících „manipulátorů“. Dokonce by chtěl ve vládě pokračovat a v dalších čtyřech letech dokončit, co začal. Tak jen namátkou
Na konci roku 2021 před vládou Petra Fialy byl počet zaměstnanců ve veřejném sektoru (včetně státní správy, samosprávy, školství, zdravotnictví a dalších veřejných institucí) přibližně 1 050 000 (data ČSÚ za 3. čtvrtletí 2021). Do roku 2024 vzrostl tento počet na přibližně 1 150 000 (data ČSÚ za 1. pololetí 2024) a nadále se i v roce 2025 zvyšoval.
Před nástupem vlády Petra Fialy bylo v ČR registrováno 156 vyloučených lokalit (podle zprávy ministerstva vnitra za rok 2021). V roce 2024 jich podle oficiálního seznamu ministerstva bylo 167. V roce 2025 počet vyloučených lokalit roste.
Před nástupem vlády Petra Fialy jsme tu podle roční zprávy MPSV za rok 2021 měli 1 250 000 rodin/domácností s nárokem na sociální dávky. V roce 2024 bylo takových rodin/domácností už 1 380 000. V roce 2025 tento počet stále roste.
V roce 2021 před vládou Petra Fialy u nás bylo pod hranicí chudoby 8,7 % všech domácností. V polovině roku 2024 už to bylo 9,8 % a počet rodin pod hranicí chudoby od té doby stále roste.
Za dobu vlády Petra Fialy došlo podle dat ČSÚ a ČSSZ k úbytku počtu OSVČ v sektoru maloobchodu a zejména řemesel o nižší desítky tisíc. Už chápete, proč nemůžete sehnat řemeslníky? Místo nich teď máme za vlády Petra Fialy více ajťáků, protože kvůli „digitalizaci“ státu a „zjednodušení komunikace“ s ním je stále méně lidí, kteří si s tím v běžném životě bez ajťáků poradí.
Zatímco státní dluh byl před vládou Petra Fialy ve výši 2 600 mld. Kč, směřujeme na konci tohoto roku k výši 3 800 mld. Kč. Náklady na obhospodařování dluhu (úroky a související výdaje) byly na konci roku 2021 ve výši cca 45 mld. Kč. Od té doby jen rostou a na konci roku 2025 dosáhnou cca 100 mld. Kč ročně.
Vláda Petra Fialy zvýšila DPH, spotřební daň na tabák a alkohol, silniční daň, dovozní náklady na auta, daň z nemovitostí, zvýšila sociální a zdravotní odvody u OSVČ… Celkově vláda zvýšila přibližně 8–10 typů daní/odvodů, což vedlo k zatížení především střední třídy a nižším příjmům lidí v této skupině.
Dál už nemám chuť to všechno vypisovat. Realisticky tak vládě Petra Fialy zbyly jako volební témata jen dvě věci: „Sláva Ukrajině!“ a „Když vyhrají ti druzí, odtáhnou nás na Východ do Ruska!“ V čemkoliv jiném nemá reálně co říct a i tohle je nejfalešnější hra pro freneticky tleskající spoluobčany, kteří o geopolitice vědí pravděpodobně jen to, co vědí o molekulární biologii nebo operaci mozku, přičemž všechny tyto tři disciplíny by bez mrknutí oka svěřili Petru Fialovi.
Zdeněk Pohlreich na iDnes: Kdybychom zkusili srovnat práci na nové sérii s rokem 2008, kdy jste natáčeli první, v čem se svět změnil?
Nevím, jestli se svět změnil. Ale lidi zblbli. Zhovadilost postupuje mílovými kroky. Myslím, že průkopníci té zhovadilosti doufají, že svět se bude měnit podle nich. Dost se nám vytrácí nějaký pojem hierarchie a pořádku, skoro se bojím říct poslušnosti.
Novinky: Čtyři desítky značek začali silničáři instalovat minulý týden.
Problém je v tom, že místo digitálních tabulí zvolili silničáři značky mechanické. Skládají se z hranolů, které se otáčejí a umožňují tak tři varianty zobrazení – povolených 150 km/h, přeškrtnutou stopadesátku pro konec úseku s vyšší rychlostí a šedou barvu, když je značka neaktivní.
Jedna(!) zastaralá plechová překlápěcí značka vyjde na 1,3 milionu(!). Přijde vám tohle normální? To by mě opravdu zajímalo, který kamarád ODS se na téhle zakázce napakoval. Fakt, tohle není vláda, to je organizovaný zločin.
iDNES: Kalousek prezidentovi nemůže zapomenout jeho podpis pod letošním rozpočtem se schodkem 241 miliard korun. Byť Pavlovi jeho poradci doporučovali rozpočet kvůli nadhodnoceným příjmům vetovat, vládě nakonec ustoupil. „Mrzelo mě to. Dobře věděl, že jsou v něm úmyslně nepravdivé položky, které se míjí s platnými zákony. Tím podpořil praxi, kterou pokládám za velmi nebezpečnou. Státní rozpočet má být pravdivý a transparentní,“ říká Kalousek.
Jaroslav Polanský na Radiu Universum: Architekti těchto difamačních kampaní vycházejí z toho, že všichni uvažují jako oni, to znamená, že přeci nechcete, abyste volili takhle hloupé, divné, ošklivé lidi, a tak vytáhneme ještě něco, čím je zesměšníme. Ale mlčící většině už v tuto chvíli jde akorát o praktické záležitosti. Opoziční voliči nepočítají s tím, že současní opoziční lídři jsou andělé. Oni nehledají anděly, oni hledají někoho, kdo bude tuhle zemi spravovat v jejich zájmu a ku prospěchu této země. A za ty čtyři roky opravdu dobře vědí, že tato vládní většina to z jejich pohledu nebyla.
Jindřich Rajchl: Petr Fiala rád a často na svých setkáních s komparzisty a indoktrinovanými svazáky říká, že kdo chce změnu režimu, je extrémista.
O jaký režim se to ale vlastně jedná?
Režim, který posílá pytle peněz Zelenského partě kleptokratů, zatímco svým starobním a invalidním důchodcům vzkáže že na zákonné zvýšení penzí nemá dostatek prostředků?
Režim, který preferuje v přístupu ke zdravotnictví, školství a sociálním dávkám ukrajinské ekonomické migranty před vlastními občany?
Režim, který plánuje dát stovky miliard na zbrojení, ale ani korunu na byty, sport a dobrovolné hasiče?
Režim, který štědře rozdává peníze politickým neziskovkám, ale samoživitelky a mladé rodiny s dětmi nechává živořit?
Režim, který nechává korporace vyvádět stovky miliard do zahraničí bez povšimnutí, ale naše malé a střední podnikatele dusí stovkami nesmyslných směrnic a příkazů?
Režim, který oslavuje perverzní exhibicionisty na duhových pochodech, namísto projevu úcty k tradiční rodině?
Režim, který chce doplnit klesající počet obyvatel migranty, namísto podpory porodnosti českých rodin?
Režim, který vytahuje prostřednictvím zelené lži miliardy korun z kapes svých občanů, namísto toho, aby jim zajistil levné a dostupné energie z uhlí a jádra?
Režim, který chce odevzdat naši měnovou politiku do rukou bankéřů ve Frankfurtu, namísto toho, aby zachoval naši českou korunu?
Režim, který kriminalizuje své názorové odpůrce, zatímco svým nohsledům dovoluje veřejně vyzývat k násilí a k usmrcení jiných lidí jen kvůli tomu, že nestojí „na správné straně“?
Režim, který kryje monstrózní zlodějiny typu bitcoinových a dozimetrických tunelů, ale neváhá reputačně ničit každého, kdo se mu postaví do cesty?
Režim, který relativizuje ukrajinský a německý fašismus, zatímco naše osvoboditele, díky kterým jsme nebyli vyhlazeni, označuje za okupanty?
Režim, který straší své občany klimatickou změnou, virem a válkou, aby je donutil utrácet jejich peníze za povolenky, vakcíny a zbraně, namísto investic do zdravotnictví, vzdělávání či kvality potravin?
Režim, jenž pochlebuje nikým nevoleným úředníkům z Bruselu, namísto toho, aby hájil zájmy svých občanů?
Tak takový režim já skutečně nechci. Považuji jej za špatný a morálně zvrácený.
Pokud jsem kvůli tomu v očích našeho světového lídra, extrémistou, tak budiž. Těžký spánek z toho mít nebudu.
Naopak budu dál pracovat na tom, abychom vytvořili režim nový.
Režim, jehož prioritou je individuální bohatství jeho občanů, nikoliv nadnárodních korporací.
Režim, který si váží poctivé práce, nikoliv parazitlů čerpajících dotace.
Režim, kde je základem státu rodina, nikoliv oslava pomatenců křepčících v centru města v maskách psů a koní.
Režim, kde je dítě vnímáno jako boží dar, nikoliv jako obchodní artikl.
Režim, kde se platí korunou, ne eurem.
Režim, který chrání své občany, nikoliv migranty z východu či západu.
Režim, kde lidé mohou svobodně vyjádřit svůj názor, aniž by byli cenzurováni či vyhazováni z práce nebo dokonce kriminalizováni.
Režim, kde se cení slušnost, nikoliv vulgarita.
Režim, který podporuje mír a nikoliv válku.
Pokud se to někomu toto jeví jako extrémismus, tak může s klidným srdcem jít volit kteroukoliv z pětikoaličních stran. Oni mu zcela jistě zajistí pokračování a prohlubování režimu současného.
Pokud se v něm ale šťastní necítíte a přejete si změnu, tak nás přijďte podpořit k volbám a vhodit do urny kandidátku s číslem 6.
My totiž ten současný liberálně progresivistický ideologický kriminál hodláme rozbít napadrť.
