Naprosto nechápu, proč mají mít elektromobily dálnici zadarmo.

Pavel Kamas: V každém případě si však Jindřicha Rajchla vážím za jeho postoje a veřejnou aktivitu během kokotovidismu. Prokázal odvahu, jasný úsudek a neústupnost. Vážím si ho také za to, jak poskytoval (alespoň co vím) právní pomoc terorisovaným lidem. V některých případech snad dokonce zdarma, čistě z idealistických důvodů, což mu u mě přidává další body. Neboť advokáti obecně z jakési imanentní povahy této profese patří mezi nejodpornější, slizké, vypočítavé, falešné, nepoctivé charaktery, jaké si lze jen představit. V každém oboru lidské činnosti jsme hodnoceni za kvalitu svého výkonu a přebíráme za něj odpovědnost. Advokát ne. Proto tento obor historicky lákal určité etnikum a určitý, shora popsaný typus lidí. Čest a sláva výjimkám! Ale to jsem odbočil.

Přes všechny názorové a politické neshody přeji Jindřichu Rajchlovi, aby splaškovitou kampaň ustál, podlidský odpad, který to inicioval, dostal před soud, tam tento odpad rozkrájel kontradiktorně na prvočinitele a jeho soukromí zůstalo soukromím tak, jak by to chtěl každý z nás – ať už u rodinného krbu, či bujarého gangbangu. (Pravil uštěpačně…😉)

Petr Hampl: Existují dva druhy žen. Ctné ženy jsou plně uspokojeny péčí o děti a domácnost, kde se snaží dosáhnout naprosté dokonalosti a nemají jiných cílů. Dekadentní manželky se fintí, barví si nehty, chodí do fitka, mají rády sex a jejich děti i domácnosti jsou zanedbané. Ani tomu se nemusíme posmívat. Taková představa prostě patřila k určité době a měla tehdy svůj význam.

Pak je tu otázka, zda je tomu tak, že když některá dvojice vede hodně bujarý erotický život (případně s účastí dalších lidí), jestli to zhoršuje fungování rodiny. Jestli to snižuje stabilitu, vzájemnou podporu, komplikuje výchovu dětí atd. Nemáme žádnou reprezentativní studii na velkém vzorku, a nikdy mít nebudeme.

Nicméně něco mohou naznačit jednotlivá malá šetření zaměřená na páry, které provozují bdsm (sado-maso) nebo skupinový sex. Ta šetření ukazují nadprůměrnou spokojenost se vztahem a nadprůměrnou životní spokojenost. Dá se tedy čekat lepší spolupráce, včetně výchovy a lepší připravenost ke vzájemné podpoře. Na druhou stranu, šťastnější manželství nevydrží déle (ty parametry spolu nesouvisí). Je samozřejmě otázka, jestli je to těmi erotickými praktikami nebo tím, jaké lidi to přitahuje (vzdělané, bohaté, kreativní, sebevědomé atd.)

Dost možná, že ten náruživý politik projevil větší smysl pro rodinné hodnoty než dokonale mravní lidé žijící v celibátu.

Marek Stoniš: Přátelé, prosba o radu:

Pan Pšenák (vulgo Pérák) z těžkotonážního tábora pravdy a lásky se připojil k diskusi na síti X pod mým příspěvkem, ve kterém připomínám jeho společné předvolební hledání 101 demokratů se šéfem hnutí STAN Vítem Rakušanem na Staroměstském náměstí v Praze. Protože vím, že ne všichni chytří lidi jsou na síti X, ptám se tady: Co pan Pšenák asi myslí tím, “moc si nevyskakuj?” Že mám přestat psát, myslet, vydávat Denik To, vycházet ven na ulici? Díky za radu.

Marek Stoniš reagoval na tento vzkaz: „@prazskyperak – Ty buď ty čůráku rád, že chvíli řešíme něco jiného než ten váš pochybnej mrdkadeník a moc si nevyskakuj.“

iDnes: Dříve bylo snadné podle mluvy poznat, jestli někdo pochází z jižních Čech, nebo třeba ze Slezska. Dnes už to u mladé generace často nerozeznáme, všichni jsou vystaveni hlavně obecné češtině. Ztráta nářeční pestrosti je velkou kulturní ztrátou.

No vidite. Mate štěsti, že sem šel právě kolem… Ubranite se velike kulturni ztratě…

Aleš Svoboda: Tak v současnosti asi rezonuje nejvíce kauza „Rajchl“. Turka máme za sebou, Okamuru taky, Babiše a jeho Čapí hnízdo budou připomínat ještě za 100 let, takže musel přijít někdo další. Jako já si furt říkám kde je dno. Pan Rajchl není můj favorit, ale také to není člověk proti kterému bych něco měl. Ale jako zveřejnit soukromá videa je zatím top, co někomu provedli. Já bych tohle neudělal ani Fialovi a to ho fakt nesnáším. Takže pane Jindřich Rajchl, v tomhle stojím za Vámi. Mimochodem jen malý dotaz. Když za stejnou věc, tedy obtěžování, stalking dostali Tušl s Čermákem dohromady 8 let… Takže doufám že se orgány v tomto případě zachovají stejně. No ještě nám zbývají Majerová, Gregor a několik dalších. Předpokládám že se najde nějaké video kde se Zuzka válí ožralá v příkopě a Matěj osahává 13ti leté holky… No necháme se překvapit.

Vidlák: Máme za sebou mimořádně příjemný týden. Vláda Petra Fialy podala demisi a je definitivně minulostí, démonbloku začíná docházet, že volby doopravdy prohrál, protože Okamura se hladce stal předsedou poslanecké sněmovny a naopak jejich kandidáti se nestali místopředsedy. Obstrukce prezidenta tímto ztratily jakýkoliv smysl. Andrej Babiš je těžce nad věcí, užívá si vtipná videjka, začíná se mluvit o stavebním zákonu a vůbec všude vládne chuť do práce. Prostě samá pozitiva a sociální jistoty.

Samozřejmě, v praxi to tak hezké nebude. Opozice má pořád dvaadevadesát poslanců, kteří budou mít otevřené dveře do médií, v moci pětikolky zůstal senát a na Hradě pořád vládne protokolář Kolář. Postupně se také ukáže, že jednotlivé body programového prohlášení si každý vykládá trochu jinak, začnou se ozývat Němci i Američané, kteří tu mají také dost moci a vlivu… prostě začne pěna dní, dojde na klasické „má dáti – dal,“ přijdou různá geopolitická překvapení, nejjednodušším řešením jsou nepopulární opatření proti těm, kteří se nemohou bránit… rozdíl je jen v tom, že Babišova vláda nemá voliče takové ovce, které je možné obírat horem dolem a oni je za to budou stejně dál volit a ještě uctivě poděkují.

Všechny vlády nakonec mluví stejně – dělali jsme to dobře, ale lidi to naše dobro nepochopili. Nedokázali jsme jim to dostatečně vysvětlit.

Když před čtyřmi roky vyhrál Fiala, prakticky okamžitě zmizel ze světa Milion chlívek pro demokraturu. Mikuláš Minář vzal štědré odstupné, stal se soukromou osobou a z brlohu chvilkaři nevylezli, ani když se kolem Rakušana začaly kupit mrtvoly. Nevylezli, ani když se Václaváky začaly plnit nespokojenými občany a zůstali v klidu, i když jsme objížděli republiku, zakládali politické i mediální projekty a vůbec, dělali jsme přesně to, co oni za evropské a americké peníze dělali předtím proti Babišovi.

D-FENS: Naprosto nechápu, proč mají mít elektromobily dálnici zadarmo. Existuje něco jako účelové určení daní. Lidé už na to nejspíš zapomněli, ale v právním státě platí, že pokud si stát vezme naše peníze za nějakým účelem, pak je musí vynaložit na tento účel, jinak je vybral nezákonně. Já vím, že se na to velkém kašle a celý tento princip eroduje, protože daně jsou vnímány současně jako nástroj regulace a moci. Vždy se najde něco, co je třeba nějakými úlevami podpořit, protože někdo nazná, že je to správné a dobré pro lidstvo. Druhou stranou mince je pak snížení transparentnosti a důvěryhodnosti takového systému.

V tomto případě to vedlo k ideologické zelené miskoncepci, kdy se provozovatelé lehčích osobních aut se spalovacími motory skládají na dálnice opotřebované těžšími a většími elektromobily, jejichž majitelé navíc mají víc peněz a drahé elektromobily si mohou dovolit.

Stejně tak nechápu, proč dálniční známky mají zdražovat v závislosti na inflaci a růstu dálniční sítě. Sice se to zdá logické, ale logického na tom není vůbec nic. Je to antiekonomie v praxi. Je to jako by automobilka vyhlásila, že nějakého typu auta vyrábí hodně a tak ho musí zdražit, protože jí to stojí moc peněz. Jsou tady přece výhody z množství. Stavím více, stavím (udržuji, opravuji…) levněji. Dále je tady ten efekt, že stát jako řádný hospodář musí tlačit své dodavatele (staveb, oprav) k čím dál větší produktivitě, podobně jako dodavatelé v automobilovém průmyslu musí každý rok o pár procent zlevnit a je jen jejich problém, jak toho dosáhnou. Buď zvýší svoji produktivitu, nebo zbankrotují a zakázku dostane někdo, kdo umí se svými náklady pracovat lépe. Náklady nesmí růst proporcionálně k objemu produkce, pokud se to děje, je někde něco špatně. Já vím, že tohle nemohla pochopit vláda, ve které byl ministr financí elektrikář a ministr dopravy od narození obecní funkcionář, ale ta vznikající by to pochopit mohla.

Vidlák: Před nějakým týdnem jsem tu psal o prokletí doby postfaktické. Jednak už nikdo ničemu nevěří a nebo je mu to úplně jedno. Jestli máme jako národ ještě něco společného, je to morální relativismus. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi a naopak. Půlka lidí se směje Jakubu Jandovi, druhá půlka se směje Jindrovi Rajchlovi. Půlka národa přeje Tušlovi a Čermákovi trest za obtěžování Kubka, druhá půlka bude přát stejný trest Oganesjanovu gangu za obtěžování Jindrovy dcery.

Tuto atmosféru vytvořila velká média. Jedněm nedovolit nic, popotahovat je za cokoliv a těm svým naopak cokoliv promíjet. Turek hajluje, Rajchl točil porno, Babiš unesl syna na Krym, Okamura sundal ukrajinskou vlajku. Dozimetr nic, bitcoiny nic, kampelička nic, Stanjurovo trucování s rozpočtem nic. Marie Benešová jako ministryně spravedlnosti si zasloužila plnou Letnou a plný mediální servis České televize, Pavel Blažek si zasloužil jednu noticku na fejsbůku Milionu chlívek a ticho po pěšině. Dezoláti, chcimíři a Andrej Babiš jsou absolutní zlo!

Dopadlo to, jak muselo. Přestalo to vadit, přestalo se tomu věřit, přestalo to hrát roli. Teď dokonce to „absolutní zlo“ vyhrálo volby… Národ už se rozdělil a už je mu jedno, že o Rajchlovi, Okamurovi a Babišovi mééédia říkají, že jsou nebezpeční, zlí a špatní. Dokonce je to jedno i v oprávněných případech, které bychom relativizovat neměli. Ne, nemluvím o domácím pornu, ale třeba o zapáleném autě v Chomutově, což byl důvod mého rozchodu se stranou PRO. Druhé straně ale také nijak nevadí, že u soudu s Dozimetrem zaznělo, že prachy vyvedené z Pražského dopravního podniku šly TOP 0,9% a hnutí STAN.

Jan Tománek: Náhodný generátor mainstreamových blábolů má dnes nějakou poruchu?

Atlas: Podzim udeří v plné síle. Tento týden budeme potřebovat deštníky i teplé oblečení

Novinky: Oteplí se. Fén může teploty vyhnat až na 18 stupňů

Ale podivejme. Tvrdili ste, že vam ide o bezpečnost, ni? Takže je to všecko mnohem jednodušši – vždycky vam šlo o prachy a fčil bečite jak ovce. Dobře vam tak, obecni lichvaři!