Libor Hřivnáč: Tykač k elektrárně v Počeradech: Cena 1 Megawathodiny je 86 EUR. Z toho 80 EUR jsou náklady na emisní povolenky. Výrobní cena 6 EUR/ 1MWh, tj. 0.15 Kč/kWh. Masakr. Piráti nás přesvědčují, že vyroba elektřiny v uhelných elektrárnách není rentabilní. Je. Jen ji dusíme naprosto šíleným zdaněním za jakýsi uhlík.
Su to zločinci. A zločiny proti narodu su nepromlčitelne. Měli by s tym počitat.
Alena Schillerová: Vážení přátelé, píše se rok 2001. Obří americká firma Enron vyhlašuje bankrot. Ukázalo se, že její finanční šéf Andrew Fastow několik let po sobě zatajoval ztráty a nadhodnocoval zisky, aby kasíroval tučné odměny. Hned, jak ho podvod doběhl, šla firma do krachu, tisíce lidí přišlo o práci a investoři ztratili 60 miliard dolarů. Sám Fastow vyfasoval pouhých šest let, protože prý vzorně spolupracoval s vyšetřovateli a projevil „účinnou lítost.“ Víte, jak se mu podařilo tak velký průšvih tajit několik let? Dokumenty hovoří o „účetních kličkách a nedostatečném finančním vykazování,“ díky kterým „dokázal skrývat miliardové dluhy z neúspěšných obchodů a projektů.“
A teď Česká republika. Píše se rok 2025. Na Ministerstvu financí končí Zbyněk Stanjura. Ukázalo se, že čtyři roky po sobě zkresloval výsledky svého řízení státní kasy, a že jen naoko vytvářel dojem prosperity a zodpovědnosti. Stejně jako pan Fastow z Enronu k tomu používal účetní kličky a nedostatečné vykazování. Podívejte se, co všechno se mu podařilo ty čtyři roky tajit a co napáchal. Dávám Vám jen ty největší „špeky.“
140 MILIARD
O tolik méně vybral Stanjura na daních, než si sám naplánoval. A to i přesto, že jeho vláda daně rekordně zvýšila.
96 MILIARD
Tolik Stanjura vytáhl z ČEZu, aby vykryl díry v rozpočtu. Vysál firmu, kterou z většiny vlastní stát, až na dno. Je to přitom ta stejná firma, která bude potřebovat stovky miliard na stavbu nových jaderných bloků.
48 MILIARD
Taková je výše půjček, které si Stanjura vzal, ale nepřiznal je v rozpočtu.
38 MILIARD
Tolik naplánoval Stanjura, že vybere od bank na dani z mimořádných zisků. Povedlo se mu jen několik set milionů.
A teď, přátelé, se dostáváme k samotnému jádru podvodných operací pana Stanjury. Aby ta půjčka za desítky miliard korun nebyla vidět jako mínus v rozpočtu, tak ji prostě přepůjčil dál. Podepsal smlouvu mezi Ministerstvem financí a Státním fondem dopravní infrastruktury, podle které mu peníze na stavbu dálnic a silnic nedává, ale půjčuje. Rozumíte té absurditě? Nařídil státní organizaci, která staví silnice a dálnice, aby poté, co peníze prostaví, je zase splatila. Říkáte si, že je to absurdní a nemožné? Ale to přece nevadí. Pan Stanjura totiž nastavil nesplnitelný splátkový kalendář až od roku 2026, tedy poté, co mu skončí volební období. Od chvíle, kdy už pan Stanjura nebude ministr, má stát začít splácet SÁM SOBĚ. Stejně tak Stanjura načasoval splácení státu vůči Evropské bance, od které si peníze původně půjčil. Tedy od roku 2026. Délka splácení je 18 let. Dnešní novorozenci budou tenhle tah splácet do své plnoletosti.
Poslední Stanjurův účetní podvod byl návrh státního rozpočtu na rok 2026. Před volbami ho podstřelil o 95 miliard. Nedal do něj zákonné výdaje na důchody, sociální dávky, platy pro učitele, peníze pro hasiče, na dopravní stavby. Všechno to postupně taháme na světlo za větší či menší pozornosti novinářů.
I když jsou důkazy na stole, pan Stanjura dál kroutí hlavou ze své ulity a sveřepě vinu odmítá.
Alenko, maš pravdu. Mimochodem, už ses omluvila za to, jak ses hlasila k zaklekavani na „osoby II. kategorie“ za doby koronopodfucku? Tež maš maslo na hlavě a omluva by ti slušela. Nejseš přece jako ONI!
Zdeněk Koudelka pro Deník TO: S koncem vlády Petra Fialy můžeme vyhodnotit případy porušování ústavních práv lidí a zamezit jejich opakování. Demokracie se musí umět bránit, a to i formou vyvození odpovědnosti vůči držitelům moci. Trestní justici nelze zneužívat k politickému boji a k potírání svobody projevu politických vyjádření. Represivní orgány státu včetně státního zastupitelství musí být odpovědné za zneužití moci a odpovědné demokratickým orgánům. I zde platí, že moc vychází z lidu.
Fialova vláda se u nás v roce 2022 pokusila zavést cenzuru vypnutím jí nepohodlných webů. Svoboda slova byla jedním z hlavních požadavků studentů v listopadu 1989 a skutečně se povedla. Postupně je však po svobodných 90. a nultých letech stále více ukrajována. Znatelné to bylo za covidu, kdy bylo omezováno právo demonstrovat proti vládě a objevily se první pokusy cenzurovat hlasy kritizující politiku covidismu – velké zásahy do svobody lidí i ekonomiky. Vrcholem však byl zmíněný cenzurní zásah proti webům, nepohodlným vládě Petra Fialy v únoru 2022, a trestní represe omezující svobodnou diskuzi o válce na Ukrajině.
iDNES: Dva roky zastával funkci poradce premiéra Petra Fialy pro dezinformace a strategickou komunikaci. K 31. říjnu však pozici opustil.
Povedlo se nastartovat systematickou strategickou komunikaci státu s občany. Bylo by dobré, aby se v tomto pokračovalo. Například je dobré komunikovat různá zdravotnická témata, třeba před obdobím chřipky upozornit, že je možné se nechat očkovat.
Synku, a mysliš si, že lidi su fakt tak blbi, aby potřebovali poradca jak zje ty?
iDNES: V Rusku vyšel nový Výkladový slovník státního jazyka Ruské federace, který je povinný pro úředníky a jímž by se měly řídit i školy. Jeho tvůrci hesla pojali značně ideologicky. Uvádí například, že autoritářství je nejlepší forma vlády, zatímco západní demokracie neslouží zájmům lidu.
Moji milovani kamaradi z iDnesu, ja si tež nemyslim, že poslednich pět roku naši demokracie sloužilo zajmum lidu českych zemi… K temu ovšem ani nepotřebuju rusky vykladovy slovnik…
Ať jsou prameny kdekoliv, využívejte jejich sílu, poznejte historii oné země, je to vždycky velmi poučné. A protože je země malinká, tak každý metr je důležitý. A nikdy nerozbíjejte, co někdo vybudoval. Protože to, jak se to teď vede, to není spravedlivě. Aby někdo vyvyšoval majetek a peníze nad sílu přírody, to se nevyplatí.
Já jsem léčila klienty z Černobylu a bála jsem se, že zemřou, ale karlovarská voda všechny vyléčila, protože játra jsou kanál, dlouhý kanál, a když dostatečně dlouho pijete teplou vodu, to játro propláchnete. A jakmile je propláchnuté – je jedno, proč bylo toxikováno, jestli to je léky, nebo radiací, nebo žloutenkou, nebo po nějakém zánětu – tak jste zdráv.
Deník TO: Evropa má nový paradox. Země, která se po staletí považovala za motor kontinentu, dnes připomíná spíš auto bez brzd řítící se z kopce. Francie si rozpouští veřejné finance tempem, za které by se nestyděla ani Jižní Amerika devadesátek, a eurozóna teď musí předstírat, že je to v pohodě. Jenže není.
Když se předluží malá země, je to její problém. V případě třetí největší ekonomiky EU je to problém všech, včetně Chorvatů, kteří dnes skrze euro fungují s úrokovou sazbou, která je šitá na míru Francii, ne jejich vlastní ekonomice. A zatímco Paříž dál vesele utrácí, v Dubrovníku roste cena piva, apartmánů i obyčejného oběda.
Ne proto, že by se Chorvati zbláznili, ale proto, že eurozóna nemůže přitvrdit. Prostě by to Francie nerozdýchala. A tak zatímco Francouzi dál žijí na dluh, my si připlatíme za tradiční dovolenou na Jadranu. Sice tomu říkáme „inflace“, ale ve skutečnosti jde o úplně nový způsob, jak chudší a disciplinovanější části Evropy tiše dotují zbytek eurozóny.
Vidlák: Ukrajinci obětovali miliony životů a slibovalo se jim něco jiného, než co teď prožívají. Přesto si americká administrativa celkem hladce prosazuje své. Není problém dokonce dostat ve válečném stavu lidi do ulic na demonstraci proti Zelenskému a bez ohledu na to, kolik lidí na těch náměstích bylo, spřátelená mééédia z toho udělají velkou věc. Dost velkou na to, aby s tím ani Zelenský nemohl nic dělat. Funguje to i v našem majnstrýmu. Od včerejška je Andrij Jermak neoblíbený arcilotr.
Mimochodem… Jindra Rajchl včera připomněl, jak jsou ukrajinští korupčníci propojeni s českou muniční iniciativou. V roce 2023 poslal Umerov čtrnáct milionů EUR do Fialovy kampeličky jako 100% zálohu na dodávku minometných granátů, které nikdy nebyly dodány. Peníze z kampeličky byly vybrány v hotovosti majitelem účtu, nějakým Bosňákem- Bílý kůň pak zmizel i s penězi. Tehdy ty peníze nikomu nechyběly… a minometné granáty také ne.
John Bok pro Parlamentní listy:V knize Tady Vorel, pitevna se docent František Vorel vyjádřil ve smyslu, že vina Kramného je prokázána…
To mu nepřísluší. On má říct, že došlo k usmrcení elektrickým proudem. To neprokázal, ani nedělal testy. Navíc jeho ústav nebyl oprávněn se tím zabývat. Sám nikdy takové věci nedělal, nejčastěji posuzoval otcovství, a proti němu stojí jiné kapacity. Je to bývalý bolševik a komunistický lékař. Kariéru udělal díky svému otci a titul docent má dneska kdejaký čurda. Lže a brání jen vlastní kůži.
Uplynulou neděli 23.11.2025 dospěla ke svému konci pestrá životní pouť Tomáše Peciny.
Známý justiční a právní aktivista byl vpravdě universálním géniem. Vystudoval sice teoretickou fyziku, oboru se však profesně nevěnoval. Léta se živil jako překladatel – dokonale ovládal francouzštinu, angličtinu, ruštinu a němčinu. Byl také velmi zdatným latiníkem. Vyznal se v počítačových technologiích, sám si programoval vlastní aplikace a programy. Psal příspěvky a komentáře pro různé platformy, např. Britské listy. Velký respekt budila jeho sečtělost a obrovský přehled v historii a politice – zpaměti citoval významné osobnosti, nebo pasáže z knih. Holdoval lingvistice, francouzské a anglické filologii, přírodním vědám, ale třeba i – zejména starým francouzským – filmům. Ty zahraniční konzumoval zásadně v originále. Rád a dobře fotografoval. Ze všeho nejvíce se však posledních 20 let věnoval právu, ve kterém exceloval natolik, že ho uznávali i ti, kteří ho neměli zrovna v lásce. Uspěl s více než dvaceti (!) ústavními stížnostmi, což se většině advokátů nepodaří za několik profesních životů, neboť, jak laici neví, 99% ústavních stížností se odmítá. Zákony znal téměř nazpaměť, judikaturu sypal z rukávu.
Jedním z jeho nejvýznamnějších počinů bylo prosazení zveřejnění seznamu soudců a státních zástupců, kteří byli členy KSČ. Neúnavně usiloval o transparentnost soudnictví a svobodu projevu. Poukazoval na nezákonné postupy státu. Na svém blogu o právu – Paragraphos – čtivým a důvtipným způsobem informoval o svých kauzách a komentoval taktéž právní kauzy rezonující ve veřejném prostoru. Četli ho právní teoretici, pedagogové, soudci, státní zástupci, advokáti. Byl autorem aplikace Právnické výpočty, která zdarma poskytovala právníkům užitečné informace.
Desítkám lidí v této zemí nezištně pomáhal v prosazení jejich práv a dosažení skutečné spravedlnosti. Neprávem stíhané dostal z vazby, neprávem trestané z vězení.
Já jsem Tomáše Pecinu poznal někdy v roce 2012. Naše cesty se na dlouhá léta spojily až v roce 2013, když mě s kolegy začali stíhat pro vydání projevů Adolfa Hitlera. Byl mozkem naší obhajoby, která dospěla k definitivnímu vítězství u Nejvyššího soudu korunovaném úspěšnou ústavní stížností a (teprve před pár dny!) přiznaným odškodněním státu. Významně se podílel i na přípravě obhajoby i v naší aktuální trestní kauze s knihami našeho, nezákonnou represí zničeného nakladatelství guidemedia etc., kde úhelný kámen představuje kniha „Holocaust pod lupou“.
Bohužel se naše cesty těsně před zahájením hlavního líčení rozešly, když Tomáš Pecina z našeho obhajovacího týmu bez plausibilního zdůvodnění vystoupil. Vysvětlilo se to až ex post, kdy vyšlo najevo, že měl v posledních letech přibývající starosti v soukromí.
Byl jsem na něj tehdy naštvaný, ale odpustil mu. Také proto, že jsem mu nesmírně vděčný. Od roku 2015 jsme byli i nad rámec obhajoby v kauze „Projevy“ v intensivním kontaktu: konzultoval jsem s ním překlady, právní otázky, probírali jsme historii, občas si i dlouze zafilosofovali. Mnoho jsem se od něj naučil, významně formoval můj profesní růst. Rád prozradím: Bez něj bych zdaleka nepsal tak, jak dnes píšu; některé „kamasovské“ výrazy, které si mí čtenáři oblíbili, vymyslel nebo pomohl vymyslet právě on.
Tomáši Pecino, děkuji,
odpočívej v pokoji!
Dyskutovat k textum možete aji na mojem fejsbučku TU
