Zodpovědnost za výběr kupovaných potravin je na každém z nás

Stále se zpřesňující a zpřísňující potravinářská legislativa EU, aktualizovaná v poslední době hlavně kvůli lepší ochraně spotřebitele je proces, který může mít ve skutečnosti na spotřebitele spíše negativní dopady. Jedním z opatření, které má obecnou podporu veřejnosti, je například zákaz takzvané dvojí kvality potravin, který už také podpořila Evropská Komise. Nejde ale jen o tento zákaz – Evropa se chystá zakázat aroma používané v našem rumu (tedy Tuzemáku), regulovat výrobu pečiva a chleba a dalších potravin kvůli možnému výskytu akrylamidu, Velká Británie (což tedy už nelze úplně vztahovat k EU) zvýšila daň na sladké nealkoholické nápoje, a tak dále. Všechny tyto iniciativy mají svou logiku, je ale také vhodné vědět, jaké budou skutečné důsledky pro spotřebitele. V první řadě dojde ve všech případech k unifikaci potravinářských výrobků, a tedy k omezení pestrosti národních trhů, specifických potravin a nápojů a v důsledku omezení jedinečnosti lokální potravinářské produkce a tedy i gastronomických a potravinářských tradic. V druhé řadě pak představují všechny takové aktivity růst tlaku na vyšší ceny potravin. Každé nové opatření vyvolává totiž potřebu nových laboratorních analýz, zkoušek, dokladů a evidence, čili růst nákladů, které se dříve či později promítnou do cen potravin. To spotřebitel vůbec netuší, a předpokládá, že zlepšení informovanost zajistí změna zákona nebo vyhlášky, a tím to končí. Jenže nekončí, i jen jedno slovo v rámci nějaké aktualizace pravidel může za určitých okolností vyvolat milionové, i miliardové investice.

Vedlejším účinkem nových a nových regulací výroby potravin je pak omezení odpovědnosti spotřebitele za výběr potravinářského zboží, neboť ten za něj udělají politici, úředníci a marketingoví specialisté. To ale není zrovna strategické, protože rezignace na vlastní odpovědnost se ve výsledku často projeví neodpovědným chováním, jako je v poslední době probíraný problém s neodpovědným umisťováním intimních informací na facebook a následné zneužití osobních dat. Nové technologie a poznatky vědy a výzkumu bohužel stále více předbíhají mentální vývoj lidské společnosti. Což je jedno z největších globálních rizik současnosti.