Zpět
Milan Calábek Díl 1/2

Nejhlubší úrovní fyzikální, molekulární, genetické a epigenetické roviny je informace

Text 29.6.201830 min Přehrát

Zdraví chtějí být všichni. Ale ne všichni jsou ochotni pro to něco sami udělat. Když onemocníme, okamžitě jdeme k lékaři a požadujeme, aby nám předepsal nějaké léky, které nás zbaví problémů, a my budeme moct žít zase tak, jako před tím. Přesto narůstá počet lidí, kteří si začínají uvědomovat, že tento přístup přinejmenším nestačí. Buďto jim klasická medicína nedokáže pomoci, často v život ohrožujících situacích, nebo jim léky, které používají, způsobují problémy.

Proto se část lidí obrací k alternativní medicíně, jež se dělí na mnoho směrů a pokouší se hledat takový přístup, který by jim umožnil překonat třeba i těžká onemocnění, s nimiž si běžná medicína neví rady. Anebo se snaží nalézt takový životní styl, který by jim umožnil neonemocnět, a když, tak se opět rychle a bez chemie uzdravit. Mezi nejznámější a nejvýznamnější představitele alternativní medicíny patří zakladatel Univerzity nové doby, Milan Calábek, který v 70. a 80. letech minulého století spolupracoval s psychoenergetickou laboratoří profesora Františka Kahudy. S léčitelem, cestovatelem, který studoval buddhismus a meditoval v Nepálu, rozmlouvá Martina Kociánová o příčinách současného stavu, kdy klasická medicína neuznává tu alternativní. A také o tom, jakými cestami se alternativní medicína ubírá.

Martina: Milane, vnímáte rozdíl mezi tím léčit se a být léčen?

Milan Calábek: Zcela samozřejmě.

Martina: Přijde vám to jako zásadní rozdíl?

Milan Calábek: Je to zásadní rozdíl – a navíc je zásadní rozdíl v tom, jak se budu léčit, jakou cestou se vydám za svým zdravím.

Existují tři druhy poznání: První se nazývá vágní a funguje prostřednictvím smyslů. Druhý je překladem toho prvního do nějakého jazyka a pojmů. Třetí je exaktní, konkrétní, jasné, zúžené, původní vágnost a neurčitost je snížena na minimum.

Martina: Klasická konvenční medicína, podpořená vědou a průmyslem, urazila za poslední století obrovský kus cesty a dokáže dnes neuvěřitelné věci. Potřebujeme ještě, ve světě nanotechnologií, transplantací a neuvěřitelných zákroků, takzvanou alternativní medicínu?

Milan Calábek: Když se na to podíváme z trochu širšího hlediska, tak zcela určitě, protože máme tři druhy poznání. První druh poznání se opírá o selektivně redukční filtr, který je zcela přirozený a který filosof a matematik Bernard Russell nazval vágním. Nikdo z nás totiž nemůžeme prožívat skutečnost přímo, ale prožíváme jen určitý model skutečnosti, který je proměnlivý. A tento model skutečnosti je v první fázi vytvářen našimi smysly. Naom Chomsky mluví o intrapsychickém modelu, který je vytvářen vizuálně, akusticky, nebo kinesteticky, to znamená pocitově.

Tento rozsáhlý model skutečnosti je nám ale z velké části nepřístupný. Zůstává v našem osobním nevědomí a teprve když jej přeložíme do jakéhokoliv mluveného jazyka a pojmů, tak o něm můžeme přemýšlet a máme k němu vědomý přístup. Tento druhý model je ovšem daleko zúženější.

Kromě toho existuje ještě třetí model. K tomu nám pomáhá filtr, který se nazývá exaktním filtrem. Můžeme říci, že v podstatě už od dob Eukleida z Alexandrie, což byl velice významný filosof, matematik a geometr, tento filtr používala zejména geometrie. A potom Galileo se svou kvantifikací a pokusy. Ale definitivně tento exaktní model vytvořil Newton. Newtonovi šlo o to, aby se vágnost snížila na nulu, aby neurčitost našeho poznání zmizela a naše poznání se stalo velmi konkrétním, jasným. A proto vytvořil ve svých Principech, to je jeho základní kniha, tento exaktní model, který se nevztahuje jen na geometrii, ale prakticky na všechny vědy.

Tento exaktní model zkoumá pouze určitou část skutečnosti pomocí určitých veličin, třeba matematických, v medicíně je to odborná terminologie – a v poslední době programovací jazyk, logika. Jestliže se třeba umění opírá o vágní pojmový model, tak každá věda vychází z exaktního modelu.

Martina: Jestli tomu správně rozumím, tak říkáte, že Newton se snažil snížit neurčitost poznání a tím pádem povýšit exaktní poznání. To znamená, že u umění je to stejné, jako kdybychom hudbu skládali podle Pythagorovy věty? Kdybychom dosazovali do akordů noty matematicky, technicky a nikoli nějakým inspirativním mimosmyslovým poznáním?

Milan Calábek: Z tohoto hlediska můžeme mluvit o Pythagorovi. Jako jeden z prvních se domníval, že v základu našeho vesmíru jsou čísla, což po něm do jisté míry přebíral i Platón. To je matematizace.

Mezi vágním a exaktním poznáním je kvalitativní propast. Můžeme třeba říct, že je krásný den a zároveň děsivé horko. Ale v exaktním modelu máme jen jednu možnost a jinou již nikoli.

Martina: Ano, v souvislosti s medicínou.

Milan Calábek: Ano, protože medicína, stejně jako třeba matematika, pracuje s odbornou terminologií a zabývá se pouze tou částí našeho organismu, která je postřehnutelná tímto exaktním filtrem. Docent Křemen, který napsal velice pozoruhodnou knihu o této tématice, říká, že vlastně mezi vágním a exaktním poznáním je kvalitativní propast. Můžeme třeba říct, že je krásný den a zároveň děsivé horko. Ale v exaktním modelu máme jen jednu možnost a jinou již nikoli.

Martina: Jakou? Třeba říci, že je 40 stupňů?

Milan Calábek: Ano, nebo 39 stupňů a podobně, jinou možnost nemáme. Exaktní model používá umělý, ne přirozený jazyk. Další věcí je, že zatímco nám vágní filtr umožňuje nejasně, neurčitě poznávat mnoho, tak exaktní filtr umožňuje exaktně poznávat málo. Brněnský rodák, matematik Kurt Gödel, který zemřel v USA, je autorem teorie neúplnosti, která se vztahuje na všechny exaktní modely. To znamená, že v exaktním modelu není postiženo vše, vždy něco přečnívá, něco zůstává.

Lord Kelvin kdysi řekl, že věda už se vlastně nemá čím zabývat, musí pouze víc měřit a těch pár zbývajících věcí je naprosto nedůležitých, nepodstatných a že se dořeší. Řešil je Einstein a vytvořil teorii relativity, protože každé paradigma začíná právě s těmi věcmi, které přesahují, které se nevejdou do exaktního modelu. To mám na mysli, když mluvím i o medicíně. Proto je velice důležité, že existují ještě i jiné směry, které nevycházejí z exaktního modelu a používají model zcela odlišný.

V současné době nastupuje vědomí, které si uvědomuje svět v pluralitě

Martina: Proč se exaktní věda cítí tak ohrožena tou neexaktní?

Milan Calábek: Tak se cítí velice průměrní vědci. Jsou to hlasatelé vědeckého náboženství, kteří mluví o tom, že existuje pouze jedna věda – a žádná alternativa. Ale v žádném případě nemají pravdu. Už z toho důvodu, že by musela potom existovat teorie všeho, která by vše spojovala. Například mluvíme-li o teorii relativity, o newtonovské mechanice, o kvantové mechanice, každá z těchto věd má své správné principy a působení, ale navzájem se neprolínají, nejsou kompatibilní. Úplně rozdílně chápou gravitaci – třeba NASA, když chystá nějakou sondu, tak dodnes používá Newtonovy výpočty a nikoliv Einsteinovy. To znamená, že je zde jeden veliký problém, a to je ta pluralita.

Nejrozsáhlejším modelem je ten intrapsychický. Druhý, pojmový, je zúženější a již není vytvářen jen geneticky, ale také strukturami našeho vědomí, tím, kam dospějeme ve svém duchovním vývoji. A nejvíce zúžený je ten exaktní.

Objevitelem struktur vědomí, které formují tento model, byl v minulém století Jean Gebser. Byl to převratný objev, který byl následně doplňován, když si uvědomil, že existuje archaické vědomí, magické vědomí prvních šamanů, magicko mýtické vědomí, neboli hypnotické vědomí tvůrců prvních starověkých civilizací jako byl Egypt a Mezopotámie. Že existuje mýtické vědomí, si uvědomujeme: všichni známe řecké mýty a je na něm více méně založena i Bible. Ale pak přichází ještě mentálně racionální, to znamená osvícenství a právě současná věda. A kromě toho v současné době nastupuje pluralitní vědomí, které si uvědomuje svět v pluralitě.

Současná věda, ta opravdová věda, ve skutečnosti pracuje s pluralitní mozaikou celé řady systémů a modelů, které působí lokálně a díky tomu je právě tak obrovsky úspěšná. To znamená, kdybych to chtěl popsat v medicíně, že vedle současné západní moderní medicíny a jejích úžasných výsledků je tady tradiční čínská medicína, herbalismus a celá řada dalších směrů. Ale v současnosti se ukazuje, že toto vše nepostačuje. Nepostačuje to z několika důvodů, mimo jiné proto, že již nežijeme v newtonovském vesmíru, kde jsou jednotlivé objekty v prostoru, ale žijeme v prostoru, který je vytvářen sítí vztahů. Žijeme v relačním vesmíru tak, jak s tím kdysi přišel už Leibnitz, největší oponent Newtona, ale ve své době to neprosadil. Klíčovým faktem v tomto relačním vesmíru postaveném na vztazích je emergence. Emergence ukazuje novou cestu právě v alternativní medicíně.

Martina: Co přesně je emergence?

Milan Calábek: Emergéne znamená vynořovat. Emergence, latinsky „vyvstávat“. Jde o to, že například kámen je tvrdý, voda vlhká, cukr sladký, sůl slaná a přitom všechny tyto komplexní objekty se skládají z atomů, to nikdo nepopírá. Žádný z atomů nemá v sobě vlhkost, slanost, sladkost, nebo tvrdost. Dokonce, i když se jedná o delfína, tygra, člověka, všichni se skládají z buněk, ale žádná není buňkou tygra, nemá v sobě aspekty člověka.

To znamená, že současná medicína je tak jako velká část věd postavena na redukcionismu. Je tedy zaměřena na jednotlivé objekty, postavena na kauzalitě a zároveň na sumaci, souhrnu jednotlivých částí. To neodpovídá skutečnosti, protože aby došlo k tomu, že cukr je sladký, voda vlhká, kámen tvrdý, musí dojít k emergenci, to znamená vynoření se, vyvstání z atomů. Nikoliv z atomů jakožto z redukovaných objektů a veličin, ale ze sítě vztahů, z jejich uspořádání, sebeorganizace a to je klíčové, důležité.

Vědomí nemůžeme vysvětlit tím, ať máme jakýkoliv názor, že je pouze funkcí mozku, ani myšlení nemůžeme vysvětlit jasně z funkcí mozku, to vše je emergentní. Znamená to, že na emergentní úrovni se objevují vlastnosti, které nemají nic společného s vlastnostmi na nižších úrovních. Celek je vždy větší než část, to je stará pravda, která se objevuje. Toto hraje klíčovou roli nejen ve všech ostatních moderních vědách, ale samozřejmě i v medicíně a bude hrát čím dál větší. Řadu nemocí, které jsou nevysvětlitelné, nepochopitelné a neléčitelné, nechápeme a neléčíme proto, že k nim nepřistupujeme jako k emergentním jevům.

Cestou, o které mluvíme, současná medicína nejde proto, že to by znamenalo úplný převrat, naprosto jiný přístup k nemocem. Ale jedině tak můžeme léčit degenerativní nebo chronické nemoci.

Martina: Pochopila jsem, že neexistuje atom tygra ani ryby. Ale v tom případě by mi dával smysl přístup klasické medicíny, která bude buňku ryby i tygra léčit „padni komu padni“. Současná medicína se mimo jiné vyznačuje tím, že má pocit, že každému zabírá totéž: „Na tuto nemoc zabírá tento lék. Ale mě to dělá špatně. Ne. Na tuto nemoc je tento lék.“

Milan Calábek: Jde o to, že i současná medicína přistupuje a musí přistupovat k našemu organismu na několika úrovních. To znamená třeba na úrovni imunitního, nervového, kardiovaskulárního systému, potom na úrovni orgánů a tkání, pak na úrovni buněk a dále na úrovni molekulární, to znamená na úrovni genetiky a epigenetiky. Dál už nejde, ale každá z těchto úrovní má úplně jiné zákonitosti, které se navzájem prolínají. Z nižších úrovní je třeba najít emergentní základ a tam působit.

Martina: A to je úkol alternativy?

Milan Calábek: Zatím to dělá jen alternativa, současná medicína se tím z několika důvodů nezabývá. Nebudeme nyní mluvit o korporacích a podobně, protože to je jasné, jdou cestou zisku. Cestou, o které mluvíme, současná medicína nejde proto, že to by znamenalo úplný převrat, naprosto jiný přístup k nemocem. Ale jedině tak můžeme léčit degenerativní nebo chronické nemoci.

Naše medicína je úplně geniální, pokud jde o úrazy, chirurgii a urgentní medicínu, tam je nenahraditelná. Fenomenální je i v jiných oblastech, například v genetice. Když se na to však podíváme, tak i genetika, zdánlivě Mendelův objev, působí redukcionisticky, ale ve skutečnosti každý gen působí v síti genů. Pohled se liší v tom, že jde o to, jak změnit uspořádání na určité úrovni, jak dospět k přeorganizování dané úrovně, aby z ní emergentně vyvstal stav zdraví, který jde přes všechny možné úrovně nahoru až k té komplexitě.

Každá informace je fyzikální a proto se zároveň všechno fyzikální skládá z informací, a na samotném dnu, ke kterému jsme dospěli, je informace

Martina: Říkáte, že by emergence znamenala úplný převrat v přístupu k nemocem. Můžete prosím uvést konkrétní příklad?

Milan Calábek: Jsou to hodně komplikované a složité věci k pochopení a existuje mnoho názorů. Světový názor založený na emergetismu jak ho představuje Stuart Kauffman, se liší od Norberta Fencla, Šejnona a celé řady lidí. Je to složité, protože za molekulární rovinou je další rovina, ke které musíme přistoupit. A probíhá obrovský a klíčový spor o to, co je její podstatou a kde ji máme hledat. Největší fyzik po Einsteinovi, což je podle mého názoru John Wheeler, proslul výrokem „It from bit“, tedy „realita je z bitů“. V současné době se čím dál víc vědců shoduje na tom, že základem fyzikální skutečnosti je informace. Tím nemyslím sémantickou informaci, to, co se učíme, ale informaci ve smyslu informovat, to je vytvářet se zevnitř.

Rolf Landauer, vynikající informační filosof, který v dětství utekl se svou židovskou rodinou před Hitlerem do Ameriky, definoval princip, který zní, že každá informace je fyzikální – a proto se zároveň všechno fyzikální skládá z informací. A na samotném dnu, ke kterému jsme dospěli, je informace. Nejdříve uvedu příklad z historie. Nedokázali jsme léčit mor, protože jsme neznali antibiotika a protože jsme nešli na daleko nižší úroveň. Nebyly mikroskopy, nevěděli jsme, že tuto nemoc způsobuje bakterie Yersinia pestis.

Martina: Ano, neznali jsme původce.

Milan Calábek: Ano, protože jsme na tu bakterii neviděli, lidskému zraku je neviditelná. Postupně jsme sestupovali od této úrovně stále níž. Ještě nedávno jsme nedokázali léčit tuberkulózu – a brzy zase nebudeme. Ale to už je zase jiná kapitola.

Martina: Doba post antibiotická se blíží.

Milan Calábek: Ano, ale to se vyřeší jinak. Stejně tak, jako spoustu dalších věcí nebylo léčitelných, neznali jsme jejich původ, dokud jsme nedospěli k molekulární, tedy genetické a potom epigenetické rovině, a nenaučili se působit na naše geny. A nyní se potřebujeme dostat na daleko hlubší úroveň, na úroveň informací.

Řada vědců rozlišuje třeba informaci strukturní, pragmatickou a potencionální. Strukturní znamená, že informace se podílí na vzniku našeho organismu, na jeho struktuře. Pragmatická informace je informace, která nám umožňuje komunikovat a kterou každý z nás musí dekódovat na určitý signál. Třeba i magie, která je do jisté míry analogem současné vědy a medicíny, ve které, aby se ze zaříkávání stalo kouzlo, muselo dojít k dekódování tohoto zaříkávadla na správný signál, který pak zapůsobí na tělesnou úroveň. Tak také v hypnóze musí sugesce zapůsobit, nemůže zůstat jen na slovní úrovni, ale musí se dostat do hloubky.

Nyní uvedu konkrétní příklad. Velice často jsme mluvili třeba o způsobu stravování, o léčení stravou. Dotkli jsme se například tématu, že rakovinotvorné buňky se živí cukrem. Spousta lidí se domnívá, že když přestanou jíst, tak že umřou hladem, anebo když přejdou na ketogenní, tedy tukovou dietu, tak rakovinotvorné buňky zemřou. To je Warburgova teorie, ale v poslední době se zjistilo, že rakovinotvorné buňky, i když se přejde na ketogenní dietu, se živí fermentačním metabolismem a zpracovávají glutamin – a podobně.

Takže to vůbec na jedné straně neplatí, ale na druhé straně, jestliže se nám podaří za určitých okolností změnit a potlačit fermentační metabolismus, v tom momentě jsme schopni rakovinové buňky donutit, aby umřely hladem. K tomu může dojít třeba pomocí PPAR, což jsou transkripční faktory Delta, Alfa a Gama, které vytvářejí naše geny. Jestliže aktivujeme PPAR Delta, tak dosáhneme toho, že v buněčných organelách dojde k tomu, že se začnou štěpit tuky na krátké řetězce, které naše mitochondrie mohou okamžitě zpracovat. Nemusíme tedy držet ketogenní dietu, nemusíme dělat spoustu věcí, ale na základě toho, že dostanou správnou informaci, například GW, nebo kadaverin, dojde k tomu, že organely v buňkách budou postupně vytvářet tyto krátké řetězce, a my zcela volně přejdeme na ketogenní dietu.

Musí se to samozřejmě stále obnovovat a zároveň tento transkripční faktor bude stimulovat biogenezi, tvorbu mitochondrií, které jsou našimi energetickými centrálami, takže se nám vlastně dostane velké množství energie.

Toto je princip, kdy pomocí určitých informací, které přineseme na emergentní základ, který tvoří síť interakcí jiných informací (jsme v podstatě informace našich předků, které předáváme dál, jsme přechodnou fází), můžeme zásadně měnit situace v našem organismu. A to je cesta, ke které můžeme směřovat. U nás k ní směřuje pouze alternativa. Nevím, zda se někdo z klasické medicíny něčím takovým zabývá.

Martina: Moc děkuji za nevšední a náročný pohled nejen na oblast alternativní medicíny.

Milan Calábek: Také děkuji za rozhovor.

Všechny příspěvky s Milan Calábek

Diskuze:

  1. „ve skutečnosti existují celé sbírky chorob které nakonec vyhlížejí stejně“ …čehož si, podobne jako dalsich zakladnich principu v medicine, toxikologii, diagnostice, filosofii, atd. všimnul kdekdo, Hahnemann, Paracelsus, Avicenna, Hippokrates, Theophrastos…Chamurabi:) a vznikly na nich zakladni kameny vseho, co je na soucasne medicine funkcni.
    Medialni ztotozneni „zapadni madiciny“ s monopolni dominanci celosvetoveho trhu prumyslovych leciv a freneticka potreba branit definitivne nefunkcni systemovou slozku zdravotnictvi vazanou na prachsprostou licenční distribuci nadeje (a legálnách drog) s 99% marzi, krytou navic davno prekonanym pojimanim genetiky jako prazdroje vsecho zla, nezlobte se, je oproti komplexnimu pohledu z nekolika racionalne ospravedlnitenych vzajemne komplementarnich perspektiv, ktery prezentuje. p. Calábek mnohem smysluplnější než povrchní opakování mainstreamové „pravdy“ za niz stoji jen uporny tlak na udrzeni nejvynosnejsiho penezotoku v jeho stavajici topologii.

    Staci vlastne jen malo: lecit diabetes, ne pacienta, medikovat dg, nikoli lecit cloveka, analyzovat dna/gen symptomy nemoci a ty deklarovat za priciny nemoci, nevidet nemocneho v souvilostech s jeho okolim, svetem v nemz zije, mentalnich vzorcich, v nichz uvazuje, rodine a spol.postaveni, vychove, psychice, emocich a vztazich (ref. skupina dg. souvisejicich s metabolismem cukru, o jejiz gen.patologii a jeji ruznosrodosti nemuseli zakladatele mediciny vubec tušit ma uz od jejich dob napr. pozoruhodneho „spol. jmenovatele“ v anomaliich vztahu, ktere, receno lidove, povazujeme za sladké, tj, vztazích emočních resp. jejich ‚patologiích‘ na pozadí vývoje metabolismu korelujícím s rozvojem lidské psychiky/duše – tolik jedna z (mnoha) moznych perspektiv (nejen na cukrovku) o nichz vim, ze mohou vest k uzdraveni(dnes), narozdil od vedecky (a taky financne) cenneho komplementarniho vyzkumu souvisejicich patologií DNA sekvenci, co zatim jen plni kapsy milovaneho elitniho pulpromile krz kanál „oficiální věda“ sibujic chabou nadeji na posun o par generaci pozdeji…zatim ale za vysokou cenu pouze exaktne potvrdila tu vlastnost evoluce, ze k velmi podobnemu vysledku vede vesmes vicero vyvojovych cest a jejich detaily nepotrebujeme nutne znat k tomu, abychom mohli a dovedli uspesne pomoci cloveku, ktery ma nejake trapeni a uprimne se jej snazi pochopit a vyresit: takovemu je ale nase zdravotnictvi ku prdu a „prevratne“ objevy genetiky ma maximálně pro potvrzeni, kudy jeho cesta nevede (zato tam nezardzitelne tecou jeho odvody).

    Nutno dodat, ze nespada-li mezi elitu, pak k vyreseni pacientova trapeni nesmeruje nic, veskere prostredky a usili udrzuji jeho nemoc v oficialnim stadiu „nevylecitelnosti“ a ostatnim zucastnenym a zmanipulovanym kolem je to vhod – to je čemu se říká „Systém“ a udržuje to status quo, tj bezvychodnost situace pacienta, který záhy shledá, že je jeho existence v ohrožení už jen tím, jak bude muset doživotně nenávratně a pravidelně investovat do oficiální „státem plně hrazené“ léčby zatímco -rekneme si to otevrene- by ho nejspis okamzite poslal na máry pohled do ceníku ‚alternativ‘ formátu Calábka, Šuly, Hnízdila, Nového, atd, stovky jich jsou, ani se nechce věřit co tu musí churavět miloinářů, kteří je živí:) Tak možná z nich skutečně vzejde to promile populace kterému bude dáno přežít. Jisté je, že se rozhodli zavřít za převysokou hradbou mamonu spolu s lékaři a zdravotníky, zdrav.institucemi a med.korporacemi , a že jejih postoj k medicíně a léčení, jakkoli navýsost osvícený, zůstává nemocnému člověku jen směšnou nedostupnou karikaturou absurdity ofic. zdravotnictví, podtrhující jeho zvrácenost a kopírující nejtemnější potenciál poslání terapeuta, před kterým varoval už Hippokrates – navázání moci nad utrpením druhých a jejich svázelní situaci na vlastní prospěch.

    První věty (každé služné) „Geneze“ zní Berešit… (přibl. Na počátku bylo slovo…! ) a dnešní věda už to též shledala: Nejhlubší úrovní … je informace. Ale kde jsou weby a pořady pro ty, kdo už první kapitolu četli, kdo už ví, že Hospodin a Had duálními aspekty jediného jsou a naše oči lidské oči jsou jeho očima tehdy, když dovedeme srdcem rozlišit co čunit a kterak po jeho vzoru tvořit, aby vznikal (složením informací) svět dobrý, jak se mnohokrát v té knize zmiňuje pro vysvětlení základní motivace Hospodinovo úkonů, aniž by byl zmíněn motiv prospěchářství). Proč je tu tedy ke čtení a slyšení zas jen reklama na komercni sluzbu a hromada ohromne zajimavych odbornych souvislosti, ktere se jinde nedovime, ve srovnani s mainstreamem vhledy a perspektivy nesrovnatelne pokrocilejsi, hlubsi a duveryhodnejsi, presto v ale jen reklama na sluzbu a postupy lidu definitivne zcela nedostupne s vyjimkou uzkych vybranych elit? Proc je pominut ten zakladni, lidsky aspekt ktery do animalniho sveta teprve vnasi lidsky charakter, tj. to, co mame ‚k obrazu jeho‘ a narozdíl od zvířat jako lidé v sobě a je tak jednoznačně popsáno v násl. řádcích geneze (pokud by to snad někdo neměl v sdrci od narození:) Onu jiskru Božství nebo svatosti spočívající ve schopnosti distribuovat pridanou hodnotu (lásky a souictu, dobra) bez ohledu na vlastni prospěch; ze prave to je okamzik transcendence jehoz lecebny efekt je v nasich ocich roven zazrakum (Matka Tereza) a primarni motivace k takovemu jednani jedime muze prinaset ovoce na poli mediciny, protoze etika a rovny pristup ke vsem nemocnym je jejim prvnim a zakladnim kamenem. I kdyby to další čeho je k účinné pomoci třeba nebylo ihned přidáno, ba i bez všech těch vpravdě úžasnych zjištění a souvislostí, jakkoli to dovedu obsahově vycítit z Hlasu p. Calábka, v jeho marketingové strategii už od prvopočátků jeho podnikání dodnes tato souvislost nějak schází a soustavně nakopak převládají čistě komerční a jisté segregační prvky: Všechna čest ke tomu co dělá, jakkoli se to z perspektivy prostého člověka kryje s elitářstvím ekonomickým resp. společenským… Presto nedocenitelná osvěta! To je na rozhlas odvaz:)

    Skutečná elita na úrovni etiky ale opravdu dělá tu opravdovou medicínu spis tam, kde jsou srdce jejichz cistota snad stoji za to zachovat, a 99% česke (i svetove) alternativy je sprosty MLM: Jeste jednou díky Bohu za Calábka!

  2. Martina: Pochopila jsem, že neexistuje atom tygra ani ryby. vtipná zkratka 🙂
    a ref Ladislav: lepi hodnoceni poradu si prat nemuzete: co dnes motivuje posluchace k rozsireni fokusu…(pripadne zde k navratu k ruzove telenovele:) ?
    @ Lenka Pilařová „…se nemusíte žádnými filozofickými úvahami zabývat.“ … „jako to ptactvo nebeské…“, jak říkal už Kristuska, tzn. že vaši ctěnou animální existenci jistě neohrozí absence lásky k moudrosti (phileo-sophia). A šup na gauč k telenovele, rázem jste tam uz 3:)

    @Gustav Prokop: ústavní omezení přístupu k internetu na doživotí je i u nás jen otázkou času, jak si ale budoucnost poradí se zaneřáděním kolektivního vědomí podobnými zdroji „moudrosti“ bude spíš věc etiky, ježto lobotomie uz se nedělá: dekujeme tedy, Gustave, za sdělení, co si TV divák o tématu myslí a blahopřejeme tímto našim médiím ve spolupráci s přéslušnými ministerstvy a v oboru podnikajicimi korporaceni k prokazatelně veleúspěšné aplikaci teorií pana Goebblese:)

  3. A jestlipak pan Calábek sdělil, že byl tuším podplukovníkem rozvědky, tedy I. správy STB? Po roce 1989 vyprávěl tak hezky o filipínských léčitelích (vyjímání orgánů) a pak zařídil v Praze oxygen terapii, no dost peněz za jedno posezení.

  4. Maličkost- naše prostá nevědomost vypadá stejně, jako neznalost emergentního vynořování. Například mutace šesti různých genů způsobí diabetes 2, ale klinické obrazy jsou velmi podobné. Takže ve skutečnosti existují celé sbírky chorob které nakonec vyhlížejí stejně. Pokusy o zásahy pomocí primitivních teorií jsou zcela nesmyslné.

  5. Dokonce nemůže ani za to,že pan Gustav Prokop je příkladem geneticky naprogramované jednotky,která svým projevem potvrzuje zatvrzelé vědecké „badatele“ bez možnosti připuštění,že celé lidstvo nezachraňuje pouze vyspělá západní medicína,ale světe div se, jednotlivci.No nic….

  6. Jenom stručná reakce pro Lenku Pilařovou:
    Ano, plně s vámi souhlasím, ale toto vše platí pouze a výhradně v případě, že jsem zcela zdráv a dbám o své zdraví.
    Pokud však tělo onemocní, a o to mi jde především, je prostě šílené tvrdit, že mne vyléčí čas a přirozená strava – co to prosím je ??
    To bych se vždy doslova vzteknul, když něco podobného slyším !!!
    Jsme v 21. století, medicína udělala obrovský pokrok absolutně ve všem – ve vědeckém poznání, v možnostech léčení vč. vývoje účinných léků, náhrad, transplantací i rehabilitace, atd., ale pro vás je to jen chemická válka ?!?
    Z celého srdce vám přeji byste dlouho živa byla a pevnému zdraví se těšila – protože jedině tak se můžete vyhnout té vaší bláhové víře – šamanismu – léčitelství – a kdo ví čemu ještě, co by vás (kohokoliv) mělo ochránit před chemickou válkou a vyléčit vás.
    Bláhovost bývá i zábavná,
    leč běda, když je brána vážně.
    Tak zase někdy.

  7. Když si rozhovor přečtete pozorně, není na něm nic nepochopitelného. A když budete jíst jen přirozenou stravu, což dnes už lze a dáte svému tělu možnost, aby si s případnými obtížemi poradilo samo, dáte mu prostě čas a nepovedete proti němu hned chemickou válku a budete mu věřit, tak se nemusíte žádnými filozofickými úvahami zabývat.

  8. Pro Gustav Prokop. Calábek nemůže za to, že jste ho nepochopil a nemáte dané vědomosti a znalosti. Patrně nemáte ani patřičné mentální schopnosti uchopit to, co říká a vysvětluje. Kdybyste Calábka znal více, věděl o výsledcích jeho činnosti, znal jeho letité aktivity, nemohl byste napsat takovou hloupost, kterou jste napsal! A hodně bych se přel i o tom, že zrovna západní medicína zachraňuje svět… Tento výrok, je přinejmenším úlet…

  9. Předpokládám, že těmto svým osvíceným úžasným myšlenkám nerozumí pořádně ani pan Calábek resp. nedokáže je prakticky doložit a použít – aplikovat a prokázat tím jejich platnost prospěšnost a užitečnost, léčebný efekt, který by měl pro ně oporu – léčba rakoviny !! Netuším, proč ji tají před světem ??
    Takže ve výsledku opět jenom kecá (nemá žádnou cenu rozebírat jednotlivé pasáže) a chce být jen originální tím, že zpochybňuje platnost a vyspělost západní medicíny, která pořád ještě jako jediná zachraňuje celé lidstvo.
    Až na pár alternativních mimořádně vyspělých jedinců mezi námi, pochopitelně.

  10. Úvodu jsem rozuměl. A tím to skončilo. Strašně sofistikované a pro mne, jako obyčejného člověka, zcela nesrozumitelné.

Napsat komentář k „IsaraZrušit odpověď