Babiš odsoudil íránské útoky na Emiráty, Jordánsko a další země a samozřejmě ani slovíčkem nezmínil, že Írán tam útočil na AMERICKÉ základny, odkud vzlétala letadla
Vidlák: Britové se distancují, Francouzi protestují, Němci mlčí, Saúdové jsou pro a Česká republika věrně stojí za svými spojenci, protože preventivní útok je něco úplně jiného než speciální vojenská operace. Stačí tomu dát mediálně dobrý název a nikomu už nevadí, že se občas trefíte třeba do dívčí školy… Jemen obnovuje útoky na lodní dopravu v Rudém moři, český prezident lyžuje v Alpách a čeká, až mu protokolář Kolář napíše správný projev.
Andrej Babiš už odsoudil íránské útoky na Emiráty, Jordánsko a další země, že je to nepřijatelné narušení suverenity… a samozřejmě ani slovíčkem nezmínil, že Írán tam útočil na AMERICKÉ základny, odkud vzlétala letadla k útoku na Teherán. Babiš je stejný posera jako Fiala. Těch osmdesát mrtvých holčiček ze školy je samozřejmě pod jeho rozlišovací úroveň.
Igor Iggy Sumilov: Slavná helma ukrajinského skeletonisty Heraskevyče vynáší svému majiteli zatím pěkné penízky. Vladyslav Heraskevyč se s ní dostavil do ukrajinského parlamentu a byl tam oceněn potleskem.
Aby mu nebylo líto, že byl vyřazen z olympiády, dostal náhradu od ukrajinského oligarchy Rinata Achmetova 10 milionů hřiven, což je asi 5 milionů korun. Dále dostal větší peníze třeba od ukrajinské banky Monobank a to milion hřiven. Další milionek dostal od ukrajinského obchodníka s bitcoiny firmy WhiteBit.
Jinak přijímá taky menší částky na svou nadaci. Z této nadace by rád poslal peníze na generátor rodičům zemřelých sportovců, které měl na helmě.
Jenom poznámka k desetimilionové odměně od Achmetova. Český olympionik za zlatou medalii dostal 2,4 milionu a třeba za bronz 1,2 milionu. Heraskevyč neměl šanci ani na 10. místo.
Jiří Šatánek: Chápe se jako přirozené, že útokem na Irán řeší Ušákov vnitřní problémy, mimo jiné „Epštajna“. Nic přirozeného na tom není, to, že je to běžný západní přístup, neznamená, že je to přirozené.
Neustalè skrývání potíží vývozem „demokracie a svobody“ nás dovedlo do současné Katastrofy, jejíž symptomem je i lhostejnost obyvatel k něčemu tak hroznému jako je „Epštajn“, dokonce i u této hrůzy je slyšet příšerné ticho, které křičí, že je to „přirozené“. Ne, to opravdu není. Je to Zlo. Něco naprosto nepřirozeného.
Do toho neustále v mediích zaznamenáváme „vědecká“ poznání obhajující pedofilii, nebo dokonce kanibalismus. Teď se tu znovu masy radují nad nevyprovokovaným útokem na Irán a ještě oslavují prolhanost a zkaženost.
A do toho vám nepřijde trapné kritizovat Rusko a Čínu. Jste normální?
Tomu je nutné udělat velmi rychlý konec, protože jinak bude učiněn velmi rychlý konec s námi a bude to přirozené, protože přirozenost je funkční, a proto dobrá, nikoliv deviantní a zlá.
Libor Vondráček: Nevim jestli si to všichni pochlebovači bombardování Íránu uvědomují, ale to co se teď děje, samozřejmě bude používáno Ruskem jako alibi pro to, co dělá na Ukrajině.
Ospravedlňování útoku na jinou zemi skrze argument, že v té zemi panuje režim, který si “preventivní útok zasloužil”, je nebezpečná taktika, která se může jednou obrátit proti komukoliv (stačí si 15. března vzpomenout na rok 1939).
Kdo je terč? A kdo je útočník? Preventivním útokům nelze z principu tleskat nikdy.
A než mi tady začne někdo vysvětlovat, že ty režimy přece nelze srovnávat, rovnou říkám, že já je srovnávat nechci a nepotřebuju, já ničí preventivní útok ospravedlňovat nehodlám.
Těm lidem, kteří umírají, protože jaderná velmoc “argument špatným režimem” používá, jsou naše diskuse o tom, že to nelze srovnávat, málo platné…
Soňa Peková: Domnívám se, že ano, a to minimálně ze dvou důvodů. Jeden byl, že evidentně měli zadání, aby neustále reportovali o tom, co se děje, protože pořád běžela dole na televizní obrazovce ta linka – ať už se probíralo cokoli – kde bylo, kolik lidí zemřelo, a nevím co všechno, což nikdy nebývalo. A navíc se neustále počítala čísla. A já moc dobře vím – a my jsme to potom i publikovali, a vyšlo to – že test, který se používal pro PCR, měl vysokou míru chybovosti a dával hodně nespecifit. A bez ohledu na to, že to byly nespecifity slaboučké, tak se počítaly jako pozitivní. Toto všechno se sbíralo a reportovalo, a nikdo neřešil, jak moc jsou pozitivní, jaká je kvantita dané pozitivity, ale jen, zdali pozitivní ano nebo ne.
Al Jazeera: „Lidé jsou tady unavení, vyděšení a cítí se zapomenutí,“ říká Nabila*, muslimská matka dvou dětí z Basildonu, města v anglickém hrabství Essex.
Sedí ve svém obývacím pokoji s hrnkem čaje, Koránem v knihovně a japonskými tisky visícími napravo, a vzpomíná na řadu incidentů z posledních měsíců: sklo házené z obytného domu na muslimské děti, rasistický útok na místní mešitu, kde byly na jejích zdech namalovány červené kříže spolu s nápisy „Kristus je král“ a „Toto je Anglie“, a zprávy o řidičích, kteří zrychlují, když muslimské ženy přecházejí silnici se svými dětmi. Nabila, svobodná matka pracující na plný úvazek, dokumentuje incidenty rasismu, podporuje oběti a organizuje setkání s místními úřady. Řekla, že se už necítí bezpečně na místě, kterému říká domov.
Poté, co byla při procházce svým oblíbeným parkem rasově napadena, tam úplně přestala chodit. Ženy, jak uvedla, stále častěji mění své denní rutiny a neustále jim hlídají život. Rasismus nyní prostupuje každým aspektem jejich života.
Na setkání žen, které uspořádala Nabila ve spolupráci s místním úřadem v centru Wat Tyler, hovořila o svých zkušenostech jako mladá matka v Basildonu, která nosí hidžáb, další muslimská žena, Zarka*.
Poté, co jí během školní hodiny kolemjdoucí řekl, ať si „sundá ten hadr z hlavy“, přestala na dva týdny vozit své děti do školy. Kromě slovního napadání popsala kumulativní účinek každodenního nepřátelství, od aut, která nezastavovala na přechodech pro chodce, až po nepřátelské pohledy kolemjdoucích.
„Už to dál nezvládnu, mami.“ Stovky mil severněji se ve skotských učebnách odehrávají podobné zážitky. Dceři Etky Marwahy, Anise, bylo sedm let, když se na základní škole v Glasgow poprvé setkala s rasistickými posměšky. Anisa ztichla a stáhla se do sebe. Na hřišti byla izolována a terčem rasových nadávek. O několik měsíců později se před matkou rozplakala a vysvětlila, jak týrání utrpěla. Marwaha školu několikrát kontaktovala a naléhala na ni, aby podnikla kroky, a dokonce nabídla svou vlastní podporu v otázce pochopení rasismu. Řekla však, že škola selhala ve své povinnosti péče a rozsah problému byl utajen.
Sam*, lékař ze severozápadního Skotska uvedl, že ho překvapila míra rasismu v místních školách. „Došlo k jasné normalizaci rasistických vtipů a nadávek. Každé z našich dětí to postihlo,“ řekl. „Asi největším překvapením je, jak málo dalších studentů se postaví proti rasismu. Když jsem vyrůstal, pokud byl někdo rasista, byl to člověk, který byl sociálně vyloučen. Teď ticho. Donutilo nás to zvážit odstěhování ze Spojeného království.“
Tak viš co, Same a Nabilo? Co kdybyste se zebrali a odjeli tam, kaj patřite a neprudili ve společnosti, kera se vam nelibi?
Petr Viktorýn: By mne zajímalo, co ten lišák Epstein všechno na Donalda Trumpa měl, že ten šílenec jde takhle Izraeli na ruku (za prachy USA)!
Deník TO: Nikomu zjevně nevadí, že to, co se z útoku na Írán posléze skutečně vyloupne, dnes nemůže pravdivě pojmenovat vůbec nikdo. Může se stát totiž doslova cokoliv. Lze však konstatovat, že v případě západních intervencí v posledních desetiletích se očekávání nadšených válečníků nenaplnila. Všichni, kdo nyní komentují a vynášejí soudy, tváříce se, že „oni vědí“, by si tak měli připomenout alespoň pár základních omylů, které by je snad mohly vrátit nohama na zem:
Slavná válka proti islámskému terorismu dopadla – velmi diplomaticky řečeno – tak nějak podivně.
V Afghánistánu vládne opět Taliban. Jen je mocnější, lépe vyzbrojený, vycvičený a mnohem sebevědomější.
Irák, jakkoliv udržuje vztahy se Spojenými státy, je silně závislý na Íránu. Jeden irácký diplomat prohlásil, že bez souhlasu Íránu si irácká vláda neodváží ani objednat kancelářské potřeby. Což je možná poněkud přehnané tvrzení, ale o výsledku války v Iráku proti Saddámu Husajnovi to vypovídá hodně.
V Sýrii vládne někdejší fanatický terorista Al-Kaidy Ahmed al-Sharaa, na jehož hlavu byla Spojenými státy vypsána odměna 10 milionů dolarů. Vyvražďování nepohodlných etnických a náboženských skupin jeho milicemi Západ ostentativně ignoruje.
Miliony muslimů postupně začaly nenávidět USA a vůbec celý Západ – to je jeden z nejtragičtějších výsledků oné války proti terorismu.
Blízký východ byl tak rozmetán, že do Evropy prchly miliony muslimů. Mnohdy paradoxně právě těch hodně naštvaných, opovrhujících Západem.
Dalo by se ještě dlouho pokračovat. Ale zásadní otázka zní: Takto vypadá vítězství? Opravdu? A jak by potom vypadala prohra?
Ondřej Dostál: Epsteini zaútočili na Írán, během vyjednávání, bez vyhlášení války. Kdo bude na řadě příště? Než zaútočí na Kubu či Grónsko, dejme si pár Trumpových mouder:
👉 „Pamatujte, že jsem dávno předpovídal, že prezident Obama zaútočí na Írán, protože není schopen pořádně vyjednávat – nemehlo!“
👉 „Nenechte Obamu hrát íránskou kartu, aby mohl zahájit válku, aby ho znovu zvolili – Republikáni, dejte si pozor!“
👉 „Nyní když Obamovi padají preference, sledujte, jak zaútočí na Libyi nebo na Írán. Je to zoufalec.“
👉“Pamatujte, co jsem dříve říkal – Obama jednou zaútočí na Írán, aby ukázal, jaký je tvrďák.“
Richard Perman: Nad kupolí mešity Džamkaran v Íránu byla vztyčena rudá vlajka. Podle íránských médií toto gesto symbolizuje slib pomsty za krveprolití nejvyššího vůdce Alího Chameneího a vrchního velitele ozbrojených sil.
V šíitském islámu má rudá vlajka zvláštní význam: symbolizuje prolitou krev nevinných a slouží jako výzva k odplatě. Tento symbol se tradičně vztyčuje v obdobích smutku a mobilizace, což signalizuje připravenost k rozhodnému činu.
Íránský prezident Masúd Pezeškijan označil atentát na nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „vyhlášení války muslimům po celém světě“.
Jiří Šatánek: Je snaha tu dezinterpretovat spravedlivou odpověd Iránu. Irán útočí především na vojenské základny Ušáků a Britů v regionu, ze kterych proti němu byly vedeny útoky a na Izoše. To je naprosto v pořádku. Izoši napadli vládní budovy, obydlí členů vlády, zavraždili více než 100 lidí ve škole (žačky a rodiče, kteří na ně čekali)…a provedli údery na centrální nemocnici v Teheránu. Představte si, že by takto postupovalo Rusko! To by bylo křiku!
Jindřich Rajchl: Budou ti, kdo nyní schvalují útok USA na Írán, rovněž postaveni před soud jako Martina Bednářová? Nebo v tomto případě 40 mrtvých v dívčí škole v Minábu nikomu nevadí?
Zvědavec: USA a Izrael zahájily dlouho plánovaný útok na Írán. Prezident Trump v projevu uvedl, že americká armáda se zapojila do „rozsáhlých bojových operací” s cílem ochromit íránskou armádu a svrhnout íránskou vládu. Írán údajně odpovídá raketovými útoky na Izrael a americké vojenské základny v regionu.
Bude to ošklivé, přátelé.
Upřímně řečeno, ani nevím, co k tomu napsat. Co mám říct? „Hej, lidi, lžou nám o téhle válce“? To už všichni vědí. I ti, kdo tuhle válku podporují, vědí, že všechny důvody pro ni jsou lži.
Vědí, že Írán nestaví jaderné zbraně.
Vědí, že Írán nepředstavuje pro Spojené státy žádnou hrozbu.
Vědí, že všechny ty kecy o tom, že Írán vyřezává ženám dělohy a vraždí desítky tisíc demonstrantů, jsou nepodložená propaganda o zvěrstvech.
Nikdo nepotřebuje, abych jim to říkal. Nikdo nepotřebuje, abych jim říkal, že tato válka zabije spoustu nevinných lidí a způsobí našemu druhu nezměrné utrpení, a to jak přímo během těchto útoků, tak nepřímo v chaosu a nestabilitě, které po nich nastanou. To už všichni vědí.
Všichni to už vědí, a přesto se to děje. Prostě dělají všechny ty zlé věci, které chtějí, bez sebemenšího ohledu na veřejné mínění nebo souhlas.
