Zpět
Současný sociální systém báječně drží lidi pod krkem díky hypotékám a strachu ze ztráty práce
„Je snazší oklamat lidi, než je přesvědčit, že byli oklamáni,“ varuje rčení připisované hned několika historickým osobnostem, které v době sociálních sítí a informačního přetlaku získává na naléhavosti. Mění se technologie, módy a kulisy, ale v myšlení se lidstvo zatím příliš neposunulo. Na druhou stranu, podle našeho hosta, neuropatologa Františka Koukolíka, nejsou lidé hloupější, a problém spočívá spíše v hloupnutí veřejného prostoru pod vlivem propagandy. Bez rukaviček k tomu v předchozí části rozhovoru řekl: „Debilizace je nesmírně účinný nástroj, mocenský nástroj, který zbavuje lidi jejich potenciálu.“ Je podle něj levnější než agrese, a může být šitá na míru různým skupinám – od univerzitních profesorů po uživatele sociálních sítí. V dnešním pokračování se dostáváme k fenoménu, který s tím úzce souvisí – k rostoucí nenávisti ve společnosti. Je to přirozený vývoj, nebo řízený proces?
Martina: Pane doktore, z mnoha rozhovorů, které vedeme s našimi hosty, ale i s lidmi, se kterými si povídáte na ulici, s přáteli, s lidmi, kteří vám nefandí, vyplývá, že se ale na jedné věci shodnou, a to, že ve společnosti jakoby bytněla nenávist.
František Koukolík: Pochopitelně.
Martina: Proč je to pochopitelné?
František Koukolík: Protože stoupá míra psychosociálního stresu. Je to poměrně jednoduché. Minulý režim měl x nevýhod, ale měl jednu zásadní výhodu, nemohla jste prakticky přijít o práci, a prakticky jste nemohla přijít o bydlení. Problém je ten, že dnes můžete přijít o práci velmi snadno a rychle, a můžete přijít o bydlení. Nebo se k němu vůbec nedostanete. Řeší se to zahypotékováním, jenže hypotéka je oprátka na krku. Nepůjdete do žádného sociálního odboje, nebudete budovat autonomii, když máte na krku hypotéku. A když vyletíte z práce, tak můžete být brzo na ulici etc. Jinými slovy, tento sociální systém báječně drží lidi pod krkem.
Martina: To znamená, že vlastně psychosociální stres…
František Koukolík: Tím pádem roste psychosociální stres.
Martina: Je to nástroj.
František Koukolík: Samo. Mocenský nástroj. I když si to nepřipouštíte, tak roste. Bylo by poměrně jednoduché nabrat na ulici náhodný vzorek lidí, a sebrat jim ranní sliny na kortizol, což je stresový hormon. A mohla byste si vybrat skupinu třicátníků, čtyřicátníků, a udělat si průřezovou, nebo sledovací studii, a měřila byste kortizol ve slinách. A to byste viděla věci. To je ovšem moje hypotéza. Jakmile na lidi tlačíte, a zvyšujete míru psychosociálního stresu, tak zvyšujete míru úzkosti a agrese. Když začnete tlačit na skupinu primátů, tak tento nešťastný tlačený primát majzne jiného primáta hned vedle. Čili, tady máte jeden z důvodů, domnívám se, úžasného nárůstu agrese. Druhým je prosycování společnosti agresí. Protože když se podíváte na prime time filmy, tak to je jeden policejní kriminální film za druhým, kde tedy ti hrdinští obvykle vítězí, padouchové jsou dopadeni, ale mezi tím je tam nesmírná hromada nebožtíků a krve. Já si vzpomínám, když jsem se byl podívat byl u výslechu dvou mladistvých vrahů, a ti byli nejvíc ze všeho překvapeni, kolik krve z jejich obětí vyteklo, protože to v těchto seriálech neviděli.
Martina: To znamená, že na stresu, růstu agresivity, se mimo jiné podílí také média?
František Koukolík: Samo.
Martina: A teď se mi tady skládá zajímavá mozaika: Protože když vezmeme v úvahu debilizaci, psychosociální stres, nárůst agresivity, podporování agresivity, rozdělování lidí, příslovečné hloubení příkopů mezi nimi, tomu se dá opravdu velmi těžce odolat, aniž bychom nepotencovali další druh psychosociálního stresu.
František Koukolík: Pokud nejste autonomní, a nenaučíte se s tím zacházet. To je těžké, ale jde to.
Martina: Jak? Já chápu, že to je asi náročné, ale…
František Koukolík: Jde to. Neměl by na to být člověk sám. Když má kliku, tak má rodiče, kteří ho naučí v podstatě určitému prvku, obraně, doprovázené kritickým myšlením, čili sběrem, interpretací informací, a určitým stoicismem, nebo ranně buddhistickým pohledem na svět, a naučí ho, že my máme hodinky, evoluce má čas. To znamená, učí ho nevidět cíle ze dne na den, naučí ho to, čemu moje babička říkala: „Man muss strecken nach den Decken!“ – natahuj se tak, jak máš dlouhou deku. Nesnít o tom, že budu mít osmimetrové auto, přijít na to, že to nemusím mít, nebo to nemá smysl, a že jsou ve světě jiné hodnoty, které mohou sytit jiné typy emocí. To je velmi obtížné, velmi pracné, zejména v této době sociálních sítí, zejména v době, kdy budete mít adolescentní děti, protože v ten moment se dostanou pod vliv skupiny, který bude větší než ten váš. Ale naučíte-li děti v dětství prvkům kritického myšlení, a hlavně, naučíte-li je tomu, že žijí v historicky naprosto mimořádné, ojedinělé a historicky velmi krátké době nadbytku, třeba potravy, naučíte-li je tomu, že základem existence je hádka o jídlo, o teplo, o blízkost, pak je větší pravděpodobnost – ne jistota – že mohou odolat. Mě to učil táta, když mě honil, když mi bylo pět let, šest let, sedm let, v zimě a ve tmě po horách.
Martina: Nepohodlí.
František Koukolík: A když jsem měl žízeň, tak říkal: „Někde dole se napiješ.“ Když jsem měl hlad, říkal: „No jo, no.“ A když jsem přišel domů, když jsme přišli domů za tmy, a já byl někdy unavený tak, že jsem blinkal, máma šílela, tak táta říkal: „To přejde. Čili, někdo vás naučí víc, máte-li to štěstí, kontaktu s realitou. Toto je úplně umělý svět.
Lidé dnes mají všechno a hned, ale mnoho lidí nemá to hlavní – hlubokou lásku, intimní vztah. To se nedá vyrobit uměle, ani nahradit, a vůbec to není k mání hned.
Martina: Vy jste narazil na jednu věc, která mi připomněla otce Reinsberga, který říkával, že dnešní doba si na sebe plete bič tím, že má všechno vždycky a hned.
František Koukolík: Nemá to hlavní. Má všechno, vždycky, hned, ale nemá to, nebo mnoho lidí nemá to hlavní – hlubokou lásku, intimní vztah. To je něco, co se nedá ani uměle vyrobit, ani nahradit, a vůbec to není k mání hned.
Martina: Jo, on vždycky říkal: „Nekupuj si jahody v lednu, nebudeš mít důvod těšit se na červen.“
František Koukolík: To mi připomínáte onoho chlapečka, který trpce plakal, že neví, co si má přát k Ježíšku.
Martina: To je stres. Pane doktore, vy jste zmínil, že jsme v relativně krátké době dostatku, ale jsme také v době, která v té rychlosti, zrychlování, co se týká informací, možná i takzvaného poznání, je naprosto předimenzovaná. Co, z vaší zkušenosti, dělá s dětmi to, že jsou neustále online? Že jsou neustále na síti. Co to dělá s touto bytůstkou, která by se měla učit kriticky myslet a milovat?
František Koukolík: Krásně ji to zdebilizuje. Cokoliv osloví mozek, cokoliv, mozek nějakým způsobem registruje, když je to evolučně významné, začne rychleji stavět synapse. Čili, debilizace skutečně – to má pan profesor Stránský pravdu – přestavuje mozek, a potom se to odnaučit je obtížné. Čili, je skutečně nutná výchova od raného dětství, jak odolávat. Nebo jak si být vědom toho, že život není tento okamžik, tento historický okamžik, těchto pět, deset, patnáct, sedmdesát let. Že to má daleko větší kontinuitu, je to velmi složité, a že je dobré nebýt krátkozraký, jako mravenec, který jde za první molekulou feromonu, kterou mu dá jeho bližní na cestičku.
Martina: Pro mě je vždycky až nepochopitelně inspirativní, když vidím zámecké parky. A je mi jasné, že zámecký pán věděl, že tento park nikdy neuvidí ve vzrostlé kráse, nikdy ho neuvidí tak, jako ho vidím já, protože ho vlastně vytvořil pro mě.
František Koukolík: Možná, že zámeckého pána přeceňujete. On chtěl mít možná něco, jako má sousední pán. Ale třeba měl dobrého zahradníka. Protože zámecké parky, ty nejlepší, většinou postavili dva, nebo tři lidé, ne ti páni.
Martina: To je mi samozřejmě jasné, ale jak říkají architekti, úroveň stavby nikdy nepřesáhne úroveň investora.
František Koukolík: Jak kdy. Jak kdy. Víme, že byly naplánovány krásné investice, které byly přešvihnuté moc.
Martina: Ale musí tomu zahradníkovi dát důvěru a čas.
František Koukolík: A pak se musejí najít prachy. Já teď nemám na mysli zahradu, ale mám na mysli australskou operu – nádhera – tam byl přeseknutý rozpočet, já nevím kolikrát.
Martina: Pane doktore, jakým způsobem se díváte na vyrůstání dětí v dnešní době, protože ony už vyrůstají s něčím, co my jsme rozhodně nepoznali. Tím ani nemyslím chytré telefony, ale myslím umělou inteligenci. Co tohle dokáže nadělat v myslích dětí, a také s pevným bodem, který potřebuje každý člověk, aby pohnul zeměkoulí?
František Koukolík: To je problém. To bychom museli dost dlouho povídat o umělé inteligenci, protože ta v zásadě vyřadí z běžného provozu naprostou většinu dětí. To si nebudeme namlouvat. Protože to bude prostě chytřejší, výkonnější – zejména až to dostane efektory – než je většina současných lidí. Čili, to ukáže budoucnost, co to nadělá. Ale podle mého názoru, já se k tomu jenom vrátím, má-li dítě přežít současnost, musí se naučit, nebo musí být naučeno, co je hlad, chlad, bída.
Martina: Četla jsem o rozsáhlé studii, která podporuje to, co jste teď řekl, protože přišla s překvapivým zjištěním, že lidé pociťují mnohem větší štěstí v chudších zemích než v bohatých zemích Západu.
František Koukolík: Ano.
Peníze vám štěstí samy o sobě neopatří, ale nemáte-li peníze, nebudete mít ani malou míru štěstí
Martina: To znamená, že materiální bohatství ke šťastnému životu pravděpodobně opravdu nevede. Nebo alespoň ne dlouhodobě.
František Koukolík: Částečně vede. Peníze vám štěstí per se neopatří, ale nemáte-li peníze, tak nebudete mít ani malou míru štěstí. Kdepak.
Martina: Já se rozhodně nad ně neofrňuji. Ale…
František Koukolík: Je to vercajk. Ale jak zase říkal jeden z mých milovaných starověkých filozofů: „Ničeho příliš.“
Martina: Ano. A dobrého po málu. Podle vědců ze zmíněného výzkumu platí, že čím mladší byli lidé, kteří dostali přístup k internetu a kteří dostali svůj první smartphone, tím horší byly jejich výsledky v oblasti duševního zdraví v dospělosti. Myslíte si, že tady v tuto chvíli – když to budeme takto rytmizovat – můžeme říct, že internet, sociální sítě, jsou jedním z hlavních podílníků na tom, že jdeme – a teď mě nenapadá hezčí slovo než – šejdrem?
František Koukolík: To, co jste jmenovala, je vercajk. Když se podíváme za tento vercajk, tak to jsou prachy.
Za penězi stojí úzké mocenské skupiny. Dvacet světových bank. Facilitátoři umožňující pohyb kapitálu. Ochránci, armády, tajné služby. Tvůrci propagandy, a pak tvůrci zábavy.
Martina: A podíváme-li se ještě za prachy?
František Koukolík: Tak tam máte skupiny, které vydělávají. A to jsou zase úzké mocenské skupiny, velmi úzké mocenské skupiny. Podle skvělé knížky, kterou napsal profesor Phillips, a jmenuje se Obři – Giants, je těchto skupin několik. Tato skupina, to jsou nejvíc vydělávající lidi na světě, to jest tvůrci zábavy. Šéfové tvůrců zábavy vydělávají ročně o třetinu víc než zbrojařské špičky.
Martina: Ano, videohry…
František Koukolík: To už dělají jejich podřízení, kteří jsou kontrolováni touto špičkou ve světě. Žádný šéf této společnosti se tvorbou videoher nezabývá, ale zajímá ho, kdo mu udělá nejlepší videohru, aby nejvíc vydělal. Takže zase, nevíš-li kam, říkávali Francouzi, cherchez la femme, teď bych řekl, cherchez la prachy.
Martina: Oligarchie?
František Koukolík: Například.
Martina: Kdo je dneska oligarchie?
František Koukolík: Tak zaprvé je to asi tak, dejme tomu, dvacet, nebo sedmnáct světových bank, mezinárodní třída kapitalistů, to je několik tisíc lidí, možná míň, kteří kontrolují pohyb kapitálu po světě. Není problém je najít.
Martina: A přesto je to označováno za konspirativní myšlení?
František Koukolík: Ale jaké konspirativní? Oni se s tím netají. Na vrcholu tohoto seznamu máte nejdynamičtější spolek poslední doby, to je Black Rock v čele s panem Finkem. Ale těch bank je asi…
Martina: Vanguard…
František Koukolík: Jo, Vanguard. Čili, to máte jeden špičkový balík. Ředitelů je tam asi 200, znají se. Další – podle Phillipse – máte facilitátory, kteří umožňují pohyby a přesuny tohoto kapitálu. To jsou nejrůznější mezinárodní měnové fondy, etc,. A tito lidé se mění. Třetí jsou ochránci. To jsou armády, tajné služby, soukromé armády, soukromí žoldnéři. Čtvrtí jsou tvůrci propagandy, to je řada společností. A poslední jsou tvůrci zábavy. A když se podíváte, tak máte slupku – extrémně vlivnou, extrémně mocnou – a je jedno, jestli ji nazvete hlubokým státem, nebo superbohatými lidmi. Když se podíváte do anglické Wikipedie, tak tam najdete, já nevím kolik, superbohatých lidí, kteří jsou mimo zákon. Naprosto mimo zákon. A když si to promítnete do těchto společností, tak zjistíte, jak se tyto skupiny prolínají.
Martina: Zeptám naivně: Jak mohou být mimo zákon? Mimo jakýkoli zákon?
František Koukolík: Proto, že jsou moc bohatí. A víte přeci, jak snadné je koupit si soudce, a celý soud.
Martina: Že to už prý není ani moc drahé.
František Koukolík: Nevím, já jsem to naštěstí nezkoušel. Ale kdysi, když jsem byl kluk – ani nebudu říkat, jak je to dlouho – jsem uvažoval, kam půjdu životem. A jeden z mých strýců byl dobrý právník, a já mu říkal: „Hele, já bych šel na práva.“ On říkal: „Franto, kdepak, prosím tě, ty by sis spletl právo se spravedlností.“
Martina: Ano, pan právník Koudelka mně tady před několika dny…
František Koukolík: Říkal to samý.
Vezměte si hypotéku, a máte na krku oprátku
Martina: „Prosím vás, vy to pořád pletete dohromady. Tak se nikam nedostaneme. Právo a spravedlnost – to jsou dvě různé věci.“
František Koukolík: Když to přeženu, tak to přirovnám k nápisu, který nechal doma jeden multimilionář, který napsal manželce: „KUP ČÍNU.“ A pod to napsal: „P.S. Jídlo, nikoli stát.“
Martina: Vzpomínám si, že když jsem si svého času chtěla vzít hypotéku, tak mi jeden můj kamarád říká: „Bance nejde o tvoje peníze, ale o tvoji duši.“
František Koukolík: Má pravdu. Vezmete si hypotéku, nevíte, jak to dopadne, a máte oprátku na krku.
Martina: Ale když jste vyjmenoval žebříček mocných a poměrně klíčových hráčů – ne poměrně, ale klíčových hráčů – v našem západním světě, tak oni opravdu již potřebují debilizaci trošku urychlit?
František Koukolík: Záleží na tom, kolik vydělávají. Jejich středním zájmem jsou 2 až 4 procenta z čehokoliv. To můžou být čipy, sebrané spisy Balzaca, nebo atomové zbraně – to je jedno. Ale jde o obrat a zisk. Já si myslím, že to je druh posedlosti. Proč to tito lidé dělají, nevím, neznám nikoho z nich, a i kdybych je znal, tak nevím, kam bych dospěl. Možná, že k tomu, k čemu dospěl chlap, který napsal Mocenskou pýchu. Byl to anglický politik, a zároveň psychiatr, takže se s představiteli těchto lidí stýkal celý život, takže je znal a popsal je. A pak byla empirická studie mocenské pýchy amerických prezidentů a anglických předsedů vlád za posledních sto let. A to bylo zajímavé. Stojí to za přečtení.
Martina: Dám na vás. Ale můžete mí říct, co na tom bylo pro vás nejpřekvapivější?
František Koukolík: Že je těch mocensky skutečně posedlých tak málo. Já jsem čekal, že jich bude víc. Ale mocenská posedlost přece existuje. My přeci víme o páteru Josefovi. To byl chlap, který pravděpodobně sám dokázal natáhnout třicetiletou válku o deset let. Kapucín, původně šlechtic, extrémně vzdělaný, šéf tehdejší největší tajné služby. Chodil špinavý, nemytý, bos, a všichni se třásli. Všichni se třásli. Existuje obraz, který je tedy podstatně mladší, než byl páter Josef, a je skvostný, a tam je vidět, jak páter Josef v kutně, bosý, čte knihu, sestupuje po schodech nějakého paláce, a tam jsou všichni místní diplomati ohnutí spolu přesně o devadesát stupňů.
Martina: Já jsem se vás vlastně chtěla zeptat, jestli si myslíte, že se od revoluce, za posledních pětatřicet let, změnili třeba politici, ale pokud jste v rovině třicetileté války, tak se dostávám k výroku historika, kterého se ptali, jak si myslí, že vývoj Evropy ovlivnila Velká francouzská revoluce. A on říká: „To je ještě brzy.“
František Koukolík: Měl pravdu – do jisté míry. Já budu abstrahovat od našeho rybníčku, protože naši politici, no… Představte si velmi vzdálenou keltskou vesnici…
Martina: Mám to.
František Koukolík: Na hranici Římské říše, takže tam je celkem jedno, co si myslí a dělá starosta. Jeho sedláci tam můžou brblat, nadávat, nebo ho vzít cepem po hlavě, dokud je čas. Ale Řím to zjistí v okamžiku, kdyby chtěla tato vesnice předběhnout k Parthům. Co si myslím o zdejších? Nemyslím si o politicích nic, co bych si o nich nemyslel za posledních deset tisíc let takzvané civilizace.
Martina: Já jsem spíš – jelikož z vás ideály zrovna neprýští – říkala…
František Koukolík: Jak to, že neprýští? Prýští.
Martina: Iluze odložte v šatně. Tak jsem si tady těch pětatřicet let od revoluce dala mezi nás dva proto, že tehdy jsme iluze asi měli skoro všichni.
František Koukolík: Já ne.
Martina: Vy ne?
František Koukolík: Ne.
Martina: Možná jste měl kritičtější, vypěstovanější myšlení.
František Koukolík: Ne, já jsem jednak četl vědecké práce tohoto druhu, a jednak jsem byl ve Spojených státech. Takže jsem…
Martina: Viděl, kam to vede.
František Koukolík: Takže jsem věděl, co nastane, i když jsme byli v jiné době, v jiném kontextu. Ale protože mám v rodině dlouhé desítky let legálně polovinu rodiny ve Spojených státech, jedna naše příbuzná se tam vdala, tak jsme je jezdili navštěvovat. A když jsem tam tak chodil, viděl na ulici ležící feťáky, ty nesmírné sociální rozdíly – když jdete po 5. avenue, a nevíte, který diamant si máte koupit, a za rohem vám leží špinavý bezdomovec – které jsme si u nás vůbec neuměli představit. Zdravotnictví – protože tito mí příbuzní jsou doktorská rodina, takže jsem se byl podívat ve dvou špitálech v jednom menším městě – to jsem si říkal: „No, nazdar.“ A říkal jsem: „Co děláte s chudými?“ A on říkal: „Nějak to zařídíme.“ A viděl jsem tam věci, který mnou otřásly. Třeba pacienta, který umíral na generalizovaný plicní karcinom, který měl vysetý po celé kosti, čili by bylo rozumné mu dát vysoké dávky něčeho, aby odešel v klidu. Ale protože si stěžoval na bolesti v kyčli, kde měl metastázu, tak mu tento kyčel vyměnili. A já jsem říkal: Prosím tě, proč?“ A on říkal: Vyměnili, vyměnili, protože to prostě někdo zaplatí, tak to vyměnili.“ Tak mu vyndali kyčel, a pán v klidu za dva dny umřel.
Martina: Se zbrusu novou kyčlí.
František Koukolík: Ano. Tak jsem si říkal: „Tak tohle ne.“ Já byl zvyklý na sociální zdravotnictví, jehož reforma začala v Británii v roce 46 a 7. A naše takzvané „socialistické“ bylo jakýmsi způsobem aspoň kopie tohoto britského programu. A já jsem říkal: „Jestli k nám toto přijde, tak potěš pánbůh.“
Martina: A přišlo.
František Koukolík: Začíná to chodit. Zatím je tady furt ve zdravotnictví vysoká dávka sociálního cítění, i když tedy ochabuje. Zatím je – aspoň ta část doktorů, kterou znám – prosociální. Přinejmenším v té míře, ve které jsou pro prachy. Ale ještě nezdivočeli.
Po roce 89 naše mocenské elity, nebo nadřízení našich mocenských elit, použili nástroje ke zvýšení zisku. A ostatní jen nadšeně zírali.
Martina: Pane doktore, když jste tak nějak v roce 89 víc věděl, do čeho jdeme, tak jedna ze základních filozofických otázek je: Proč se to nemohlo nestat?
František Koukolík: To je jednoduché. Když se podíváte na mapu, tak Sovětský svaz se mocensky hroutil, takže jeho šéfové pochopili, že musí couvnout. Tím, že couvnete z obsazených území, ušetříte. A vznikne mocenské vakuum, a druhá strana ho zabere.
Martina: To je mi nad mapou jasné. Já spíš myslím, proč se nemohlo nestat to, že jsme poctivě zopakovali všechny chyby, o kterých už tyto země – které žily v jiném státním zřízení – věděly, že jsou to slepé vývojové uličky?
František Koukolík: My jsme to nezopakovali. Naše mocenské elity, nebo nadřízení našich mocenských elit, použili nástroje ke zvýšení zisku. A ostatní prostě jenom nadšeně zírali.
Martina: Řekněte mi, má tedy lidstvo šanci se svým chováním, svou povahou, svou duchovností proměnit? Měli byste, milí posluchači, vidět ten výraz. Teď se na mě pan doktor díval se směsicí lítosti a soucitu.
František Koukolík: „Lidstvo“ – to je poněkud široký pojem.
Martina: Narážím na to, že jste se vyjadřoval k tomu, že to nevypadá, že budeme Homo sapiens sapiens, ale spíše Homo sapiens stupidus, případně Homo emotikus emotikus.
František Koukolík: To je tím pádem „stupidus“. Taky se říká Homo sapiens sapiens, protože opakovaná lež je pravda. Ale to není můj vtip. Čili, o lidstvu bych si netroufl mluvit, protože jsou kulturní okruhy – dejme tomu Čína, Indie, Jižní Amerika – naprosto odlišné, nebo zásadně odlišné od nás. My si to tady těžko představujeme, to bychom tam museli žít. Čili budu mluvit o tom, o čem se domnívám, že k tomu mám blíž, to jest o našem takzvaném západním kulturním okruhu.
Poznal jsem osobně Německo, Rakousko, kousek Francie a Anglie, byl jsem ve Spojených státech tak, jak jsem mohl po tom roce 90 putovat a sbírat informace. A nevypadá to s námi dobře. Nevypadá to s námi dobře, protože naše mocenské špičky jedou z nějakého důvodu podle klasického pravidla stupidity, které říká, že nejhorší stupidita je vysoce inteligentní stupidita mocných lidí. To není hloupost. Něco vám řekne, že děláte něco úspěšně, tak to opakujete. Ale svět se mění, čili recept na to, co bylo úspěšné včera, vůbec nemusí být receptem na to, že to bude úspěšné dneska. A když to nepochopíte, tak zapracuje stupidita. Čili, jestliže pro naše mocenské elity byla expanze, války, a nejenom pro naše elity, skvělé a vítězné, tak v době nukleárních zbraní to je směšné a stupidní. Čili, snít o tom, že vyhraji v této době válku, podle mého názoru, není možné. Tento názor se odlišuje od 99 procent všech generálních štábů, které jsou placené za to, aby tuto cestu našly. Domnívám se, že není, protože v ten moment, kdy začne jedna strana prohrávat, nasadí větší kolo. A když začne prohrávat, nasadí ještě vyšší kolo.
Martina: A pane doktore, jak je tedy možné, že proti těmto sociálně úspěšným psychopatům nejsou lidé, kteří v sobě aspoň třeba částečně pěstují kritické myšlení, v ulicích? Jak to, že se nebouří? Jak to, že si dovolí se prostě poddat, podvolit?
František Koukolík: Protože mají strach.
Martina: Může mít člověk větší strach, než před totální nukleární válkou?
František Koukolík: On si ji nechce připustit. Nechce si připustit, že tato možnost je. A lidé nemají představu, jak to vypadá, mají jenom článek z novin, že to je hrozné, ale neviděli fotografie z Hirošimy.
Martina: Mnozí viděli. Ale je to jako ve filmu Vlákna.
František Koukolík: Ano. Tohle je prostě film, a naší velmi zajímavou lidskou vlastností je, že tyto zkušenosti nejde přenést. Já jsem jako malé dítě musel za náletu lítat do sklepa, kam mě vodili, a úplně jsem cítil fyzický strach lidí kolem sebe – po čichu. Můžete stokrát vykládat, co to je – lidi to sice pochopí, ale emočně to nesdílejí. To nejde, to nepřenesete. Takže to je jednak ochranné…
Propaganda nás ničí, vytváří ze dne na den starosti: Přidají mi? Ceny rostou, musím na to vydělat. Vánoce, Pepíček chce nové lyže. A nepřipustíte si, že za tím vším čeká smrt.
Martina: A nestačil by v tomto případě rozum?
František Koukolík: Před více než třiceti lety jsem zažil masové demonstrace proti jaderným zbraním – masové – kdy si lidé, pod vlivem propagandy, a já nevím čeho všeho, začali uvědomovat, že jim jde o krk. Dneska je toto riziko podstatně větší, než bylo, podstatně větší, ale vidíme masové demonstrace za LGBT, což nás biologicky neohrožuje, na rozdíl od jaderných zbraní.
Martina: Člověk by předpokládal, že pud sebezáchovy bude nejsilnějším pudem. Čím se daří ho zkrotit?
František Koukolík: Utlumit? Propagandou, excelentní propagandou. Ta vám ukáže život den ze dne, slasti, den ze dne, starosti, den ze dne, čili je to: „Pracuj. Jestli mi přidají. Hypotéka, ceny hypotéky rostou, ceny potravin rostou, musím na to vydělat. Blíží se Vánoce, Pepíček chce nové lyže.“ A tak to jde ze dne na den. A to, že zatím vším, jako za oponou, nebo za zákulisím jeviště, čeká smrt, to si nepřipustíte.
Martina: Anebo by to možná mohlo dojít největším hráčům. Můžou se na nás dívat jako na malá hrající si koťata, a říct si: „K čertu s vámi, ale…“
František Koukolík: Mají představu, že se schovají do svých krytů.
Martina: Že by byli až tak hloupí?
František Koukolík: Řek bych, že ještě víc. Podívejte se, i v našich novinách čtete, jak si nějaký multiboháč nechá provrtat ostrov, a schová se v něm. Můj švýcarský žák a kamarád mi říkal: „Alpy jsou úplně provrtaný. Dá se to tam koupit.“ Tak já bych nepřál nikomu být zavřený deset patnáct dvacet let v uzavřeném prostoru.
Martina: Oppidum.
František Koukolík: Oppidum – že jo? To byl plánovaný bunkr pro…
Martina: Československou lidovou armádu. Teď je to přestavěné…
František Koukolík: Na kryt tohoto typu. Tak to je báječné. Představte si, že máte sedmipatrový kryt, vzduch, já nevím, co všecko…
Martina: Hydroponickou zahradu…
František Koukolík: Je to báječné, dole máte dost flašek, ale trvá to padesát let. No, to nepřežijete. Lidi se tam pobijí mezi sebou.
Demokracie je jen floskule. Nikdy neexistovala. Snad v Aténách, ale jen pro svobodné občany, kteří se dali snadno koupit. Zkuste vyjít na náměstí odhlasovat nižší vojenský rozpočet.
Martina: Když se bavíme o tom, že lidé jsou uvězněni v myšlenkovém schématu: „Mám toho moc, mám starosti. Musím se v psychosociálním stresu starat o to, abych měl na nájem, aby děti měly na obědy. Dejte mi pokoj s politikou, stejně se nic nezmění.“ Řekněte mi, jak dlouho si myslíte, že nám tato hra na demokracii ještě vydrží?
František Koukolík: Demokracie – to je takový pojem… Demokracie nikdy neexistovala. Snad existovala v Aténách, snad, ale to ještě jenom pro frakce lidí, takzvaně svobodných občanů, kteří se dali poměrně snadno koupit. Stačí si prolistovat – vždyť jste historička – a podívat se, kdo tam měl jaké prachy, a jak těm ostatním říkal, jak mají hlasovat, a tak. Takže demokracie je floskule užívaná asi tři sta let, kterou se ohánějí všichni. Neexistuje to. A lidi čtou noviny, čtou, jak jsme demokratičtí. Ale zkuste si vyjít na náměstí a odhlasovat si nižší vojenský rozpočet.
Martina: Zejména teď je to, myslím, určeno k úspěchu.
František Koukolík: Například. No, takže máte demokratické právo hlasovat u voleb. Nevím o lepší legraci.
Martina: Chodíte k volbám?
František Koukolík: Ano. Je to moje občanská povinnost.
Martina: Hm, a kromě toho jste takhle hravý? Dobře, pane doktore, tak my si tady – místo, abychom hráli monopoly, nebo něco podobného, ty hrají jiní – hrajeme na to, že peníze, papírky, mají nějakou hodnotu, hrajeme si na to, že náš hlas ve volbách mnohé změní. Jak je možné tak dlouho udržet tak velkou skupinu lidí v takovém mámivém závoji? Je to tím…
František Koukolík: Je to deset tisíc let stejné. Deset tisíc let stejné. Dohodneme-li se na tom, co je historie.
Martina: Ach, dobře, já bych pořád ještě ráda věřila v nějaký vývoj.
František Koukolík: Ten neexistuje. Nebo například technický, vědecký, ale morální ne, žádný.
Martina: Morální ne?
František Koukolík: Morální ne.
Martina: Duchovní ne?
František Koukolík: Ten už vůbec ne. Veškeré spirituální hodnoty, veškeré spirituální hodnoty – nepočítáme-li filozofická zjemnění – vymyslel starý Summer, a starý Egypt, a ještě ke všemu, ti co přišli po nich, to špatně opisovali, protože je špatně překládali, takže se na to dá navalit, co chcete. Ale spirituální hodnoty jsou staré, možná ještě jsou předcivilizační. Stačí se podívat na hvězdné nebe: Kdo to řídí, co to řídí, a položit si otázky. Ovšem, na druhé straně si spousta lidí tyto otázky klásti nemůže, protože mají každodenní starosti.
Martina: A je účelem, aby ta smyčka měla každodenní starosti?
František Koukolík: Dneska společnost, kdyby nezbrojila, mohla mít de facto už hmotný ráj všeho – a kdyby se, prosím, nemnožila. Když jsem se narodil, bylo nás dvě miliardy, teď je nás osm. Čili jedeme exponenciálně nahoru. Všechny živé systémy nemohou jít donekonečna exponenciálně nahoru. Kolabují. Ani toto není varování. Těchto varovacích signálů je tady hodně. A moc, v rámci demokracie, zalepí lidem oči, zalepí lidem uši. Jak praví klasický vtip z minulého režimu: Přijde pán k doktorovi a říká: „Pane doktore, prosím vás, udělejte mi to tady. To musí být tady, protože tyhle oči nevidí, co tyhle uši slyší.“
Všechny příspěvky s František KoukolíkDiskuze:
Napsat komentář
Kupředu do minulosti
„Když jsem se narodil, bylo nás dvě miliardy, teď je nás osm. Čili jedeme exponenciálně nahoru.“ Stará otřepaná písnička. Když chce někdo vypadat chytře, začna plakat nad množstvím lidstva.
Dříve národy vymíraly na nemoce a války, teď na všeobecnou nechuť mít děti. Osm miliard není tak mnoho. Lidé si vždycky poradí, i bez filosofů.
A co je důležitější než bydlení a práce? Svoboda a demokracie! Tyvole:-) Už chápete, v čem žijete? Už jste konečně pochopili, jak neskutečně s vámi vyjebali a nadále vyjebávají?
Ještě hodně důležitá připomínka kterou se žádný vědec nezajímá je že se důkladně popírá Dárvinův zákon z toho důvodu nejsme schopni jako Češi přežít a debilita prudce vskvétá
👌👍 snad se to brzy ustálí a nastane čas opravy, když už víme, kde je chyba.
V Česku? Prosím vás..Čecháčci si nechají nasrat na hlavu a ještě za to poděkuji. Zanechte vší naděje..
Pokud jde o zvyšující se bezdůvodnou nenávist, stačí se tu podívat na nápis v rubrice bývalého blogera a nynějšího dezinformátora Větvičky „Chceš hlasovat, jak tu budeme žít? Tak předlož, že platíš koncesionářské poplatky ČT. Pokud chceš mít stejná práva jako my, tak musíš mít i stejné povinnosti.“ Je zajímavé že i když znám dost Čechů žijících v zahraničí, tak neznám ani jednoho, který by přál lidem v Čechách něco špatného.
Perfektní rozhovor a jsem stejného názoru jako František Koukolík jen mi tam chybělo že ženský rod je víc ovlivnitelný a manipulativnější než mužský a má to velký vliv na dění společnosti a jejímu ubírání.
Co je na tom nenavistného, že existuje mnoho lidí, kteří nevidí důvod, proč by hlasovací právo měli mít lidé, kteří dlouhodobě nežijí v ČR, neplatí tu daně,nežijí všední realitu v této společnosti?
Nenávistný vidím spíše tento Váš vstup, nálepkování oponenta ad hominem.
Já taky nevidím důvod, proč by tu měli volit, když si neponesou následky svoji volby, ale poneseme je my, kteří tu žijeme a platíme tu daně?
Navíc tito lidé volí většinou podle toho, jak jim doporučí mainstream, který považují z nějaké části taky za dezinformační (jak říká Trump „fake news“), takže mi to celé přijde trochu zvrácené
Na prosté neznalosti by nebylo nenávistné nic, jenže vy význam demagogicky posouváte. Oni chtějí trestat. Rád se nechám poučit o jiném důvodu než nenávist, proč navrhovat aby určitá část společnosti platila za něco, co nemůže používat. Je to typické české okopávání kotníků.
Vypadá to, že toho nevidíte hodně. Navíc jste si nechal udělat výplach mozku od místních dezinformátorů a věříte tomu nesmyslu, že v zahraničí jsou davy lidí, kteří o Česku nic nevědí, neponesou následky své volby a přesto jsou dychtiví volit. Přestože zrovna tady dělala paní Kociánová dost rozhovorů s lidmi, kteří prožili část svého života v zahraničá a po čase se vrátili a do diskuse běžně píší lidé ze zahraničí. Vypadá to, že propaganda flastenců je stejně účinná jako ta vládní a lidé kteří chodí na alternativní servery nedokáží samostatně přemýšlet o nic víc, než ti co čtou mainstream.
Volební právo je dané občanstvím, stejně jako v jiných zemích. Pokud to chcete změnit na placení daní, mohu vědět konkrétně jakých? Bude stačit zaplatit DPH, nebo půjde o daň z nemovitosti?
Je zajímavé, jak se lidé snaží udržet něco, co má tak mizerné výsledky jako jsou ty z našich voleb.
Tomu se říká demokracie. Začínám si myslet, že Vám to vůbec nic neříká.
Stát si sám nastaví podmínky pro to, komu udělí státní občanství. Mě je jedno, kolik lidí v zahraničí u nás chce volit. Prostě nesouhlasím, aby dění v ČR ovlivňovali lidé, kteří tu dlouhodobě nežijí a nenesli by následky svoji volby, protože se většina rozhoduje podle mediálního výplachu atd.. Navíc tento styl voleb narušuje ústavní právo na tajnou volbu atd. Pro mě jet takový volební systém naprosto nedůvěryhodný. Viz. minulé volby v USA:
Stát si sám nesmí nastavit podmínky pro to, komu udělí státní občanství. Vláda sice může dát návrh příslušného zákona, ale je na voleném parlamentu, jestli ho schválí.
Podle mediálního výplachu se rozhoduje naprostá většina lidí, i v Česku. počítám k nim i vás. Jestli je to mainstream, nebo alternativa je z hlediska demokracie jedno. I já vím o drtivé většině politických zpráv jen z mainstreamových médií, na alternativních serverech jsou většinou jen názory.
O tom jaký jste vy demokrat svědčí, že jako zdůvodnění proč by zahraniční voliči neměli volit, je že mají podle vás zprávy z mainstreamových médií. Ovšem na rozdíl od českých voličů z mainstreamových médií dvou zemí.
Je opravdu tak těžké pochopit, že člověk může řadu let žít v zahraničí a tak jak se tam z Česka přestěhoval, tak se může přestěhovat zpátky a nést následky své volby? Mnoho lidí, to udělalo. Nehledě na ty, co žijí v ve dvou, nebo i více zemích.
Na svůj názor máte jistě právo, ovšem podle mne není žádný rozumný způsob, jak u voleb odlišit ty, kdo se vrátit nechtějí a přesto chtějí volit. Chtít kvůli tomu připravit o volební právo všechny ostatní zahraniční voliče, je asi stejně rozumné jako zrušit volby v Česku, protože někteří voliči svůj hlas prodávají. Já jsem osobně rád za každého člověka na světě, kterému na Česku záleží.
Odpovědět: Jetvart
Jestli tady někdo něco demagogicky posunuje, jsto to právě Vy. Tvrdím, že nikdo nikdy tady nenapsal nic, co by se dalo vysvětlit jako trestání občanů žijících v zahraničí, natož nenávistného k nim. To jen Vy máte v této věci vymytý mozek a nedokážete nejen samostatně myslet, ale ani už jen vůbec vnímat argumenty, které Vám k tomu zde spousta lidí napsala. A absurdně obracíte situaci naruby.
Nikomu, a troufám si mluvit i za Větvičku, nejde o to, aby zahraniční voliči platili televizní poplatky (i když podle nového znění zákona, který Vaši oblíbení modroptáci v nejbližší době budou schvalovat, by jejich zpoplatnění bylo naprosto v souladu s logikou onoho zákona). Ta argumentace se na tom snaží znázornit absurdnost a zrůdnost pětidemolicí zavedené korespondenční volby. Taky si asi nikdo nemyslí, že jsou v zahraničí „davy lidí, kteří o Česku nic nevědí, neponesou následky své volby a přesto jsou dychtiví volit“. Odpůrci mají obavy především z destrukce našeho jakžtakž důvěryhodného volebního systému zneužitím tohoto zrůdného a (občany) nekontrolovatelného prostředku nejrůznějšími způsoby, včetně způsobů ryze zločineckých. A ano, mezi ty nejrůznější způsoby patří TAKÉ možnost propagandistického působení na potenciální voliče v zahraničí organizovanými silami cizí moci (při zneužití jejich malé informovanosti a jisté citové angažovanosti). Takže ten (zajisté naprosto logický a validní) argument americké revoluce „žádné zastoupení bez zdanění“ je uplatňován především podpůrně a zástupně. Kdyby lidé neměli (oprávněné) obavy o zneužití tohoto nástroje a zmanipulování voleb machinacemi mocných cizích sil, čili kdyby tu byla elementární důvěra, že nikdo nebude na případné zahraniční voliče jakkoli působit ani jinak systém zneužívat, tento argument by zdaleka tak nerezonoval. O tom, že obavy jsou oprávněné, máme řadu dokladů – prezidentské volby v Rakousku, čerstvě v Moldávii atp. Odstrašujícím příkladem je vůbec celý systém v SSA – a k takovému bordelu to s korespondenční volbou směřuje.
Jen vám znovu mohu opakovat, že s korespondenční volba byl jen spouštěč. Naprostá většina všech těch argumentů se týká všech zahraničních voličů. Například toto.
„mnoho lidí, kteří nevidí důvod, proč by hlasovací právo měli mít lidé, kteří dlouhodobě nežijí v ČR, neplatí tu daně,nežijí všední realitu v této společnosti?“
S korespondenční volbou to přece nemá nic společného. Stejně je tomu i u Větvičky. Vy pouze chápete, že zbavování občanských práv nevypadá hezky, tak se to snažíte odůvodnit. Já jsem vám už jednou psal, že se u nás flastencům podařilo vytvořit další vývojový stupeň nacionalismu, kdy podezřelý je každý, kdo je za hranicemi.
Pokud jde o argument americké revoluce, je to naprostá blbost. Já jsem ten odkaz tehdy dal, jako odstrašující ukázku názorů pana Koudelky, který rozhovor s paní Kociánovou perfektně využil.
Pokud by bylo schváleno, že televizní poplatek bude vymáhán i za internetové připojení, bylo by fér, aby ho platili i Češi žijící v zahraničí. Ovšem pokud bych věděl, že ho soused neplatí, asi bych ho neudal, pokud bych na něj neměl z nějakého důvodu vztek. Je to tedy stále o té nenávisti. Navíc aby to bylo rovné, měli by potvrzení o platbě vymáhat nejen od zahraničních voličů, ale od všech. Chudí ho platit nemusí, takže v důsledku té inovace by socky ztratily volební právo.
S panem Jetvartem se nemá vůbec smysl o tomto bavit. Pojede si stále svoje…. Nedávno jsem narazila (v souvislosti s návštěvou rozvědčíka v Austrálii) na videa od Čecha tam žijícího. Říkal, že se necítí vůbec oprávněn ovlivňovat svojí volbou život v zemi, o které už prakticky nic neví a nežije každodenní starosti tamějších občanů. Odstěhoval se do Austrálie a teď prostě volí tam, protože tam žije, podniká a stárne. Ja to cítím úplně stejně, za mě je úplná drzost volit v zemi, ve které nežiji, jen proto, že jsem se tam kdysi narodila. Pokud se sem ti lidé vrátí, nechť si tu opět volí, ale ne, pokud odtud odešli, aby žili svůj život jinde. Z mého pohledu je to neskutečná arogance a sebestřednost, což nechtěně potvrdil kdysi pan Jetvart tvrzením, že jeho známí budou volit ODS, protože umožnila korespondenční volbu. Tím potvrdil jen to, co tvrdím, tedy že jim o tuto zemi ale ani trochu nejde, jde jim pouze o jejich ego, pocit, že můžou do něčeho kecat, i když to na jejich životy nebude mít vůbec žádný vliv (nebo právě proto)
To je pořád dokola. Podstatným okolnostem se vyhýbáte širokým obloukem a vymýšlíte nesmysly.
Žádnou nenávist nevidím (snad kromě vůči těm zločincům, kteří nás okrádají, zadlužují a zotročují), nikoho zbavovat občanských práv nehodlám, tak nevím, proč bych se měl snažit to zdůvodňovat. S tím, že nedává smysl, aby v zahraničí hlasovali lidé, na které nedopadnou následky volby setrvale souhlasím, avšak stačilo by zachovat dosavadní systém, to jest zbytečně jim to neusnadňovat. Ano, hromada lidí se vrací. Nezřídka hlavně proto že kupříkladu ta země za velkou louží, slovy klasika „není pro starý“ (a zejména nemocný). Tuhle vzbudil pozornost jakýsi pobuda, který se skoro čtyřicet let poflakoval ve světě, patrně ani tam nepracoval a nic nevydělal, takže po návratu skuhral, že ze čtyřtisícového důchodu nelze vyžít. Načež se dva profesionální disidenti „přivázali“ k úřadu vlády a vynutili si u těch šmejdů disidentské přídavky. A pak ty krajánky milujte! 🙂
A ty R+TV poplatky, to je podobná zástupná písnička. Tuším máte docela kuriózní názor, že by mohli platit i zahraniční občané, ale většině lidí by asi stačilo, kdyby za své prachy dostali přiměřenou kvalitní službu, namísto dnešní předražené prolhané propagandy.
@Posluchačka:
Souhlasím, ale myslím, že mluvit o nějaké případné drzosti nějakých zahraničních rádobyvoličů není namístě. Myslím, že takových je zanedbatelné minimum. Skutečným důvodem zřízení korespondenční volby je vytvoření zadních vrátek do systému pro falšování hlasů, potažmo celých voleb a nejspíš jde i o kolečko salámu pro umožnění korespondenčního hlasování i v tuzemsku, kde by se dalo fixlovat řádově více. Možná existuje i nějaký záměr ohledně našich odsunutých „drahých krajanů“, pokud by se z nich stali spoluobčané. Těch je docela dost, jsou docela organizovaní a tedy mohli by volby docela ovlivnit.
Pro posluchačku.
Já tu přece pořád píšu, že lidé, kteří se nechtějí vrátit v drtivé většině o České volby nemají zájem a těch pár co volit z nějakého důvodu chodí je hrstka kvůli které nestojí za to zavádět kvůli nim nějaká složitá opatření.
Pokud jde o mé známé, je podle mne naprosto v pořádku, když zohlední své zájmy. I já budu volit ODS. Je zajímavé, že když jsem se vás ptal, která strana je podle vás lepší, nedočkal jsem se odpovědi. Stejně, jako když jsem se ptal na něco konkrétního, Karla, nebo jiných. Vůbec nechápu, kde berete tu drzost čekat, že někdo bude volit proti svým zájmům, aby vám vyhověl. Já jsem přesvědčen, že strany které chtějí brát lidem jejich občanská práva jsou pro Česko špatnou volbou.
Ironicky lidé, kteří se nechtějí vrátit jsou nejvíce oproštěni od osobních zájmů a mohou volit stranu, která je podle nich nejlepší pro celou zemi.
Nemyslím, že je rozumné, aby někdo, kdo se chce vrátit předal rozhodování jak bude země vypadat lidem jako vy a požadovat to po někom vás staví na úroveň komunistů, kteří také věřili, že oni to ví líp.
Je zajímavé, že když stát zaplatil návrat do vlasti několika českým vesnicím v Rumunsku a na Ukrajině podporu volyňským čechům, nepamatuji žádný odpor. Přitom se jednalo o Čechy kteří byli pryč víc než ty uváděné 4 generace. Je vidět, že časy se změnily. Kdyby dříve uvažovali stejně, pan Masaryk by se nikdy nestal prezidentem.
Pokud za velkou louží myslíte Kanadu a USA, tak jste vedle. Kanada je na tom s lékařskou péčí zhruba stejně jako Česko, USA se to trochu liší podle státu, ale všude si důchodci mohou zažádat o nutnou péči zdarma a zbytek s malým příplatkem. I důchody jsou podobné. Je to spíš, že odpadly pracovní důvody, lidé se vrací i po rozvodu, nebo úmrtí partnera, kdy cítí, že zůstali v cizí zemi sami. Navíc se lidé jak stárnou dost mění. Nějak je v důchodu přejde chuť na sport, nebo diskotéku, či cestování.
Je to samozřejmě nesmysl, ale přes internet opravdu můžete sledovat českou telku a rádio, i když já o to zájem nemám. Problém by samozřejmě byl jak to zaplatit. Bankovní převod by podle země přišel mnohanásobně dráž, než poplatek, na šek by muselo být konto vedeno v korunách, to v každé zemi nejde. Proto jsem to nazval okopávání kotníků. Je to zřejmá schválnost. Ovšem Češi by také neocenili nutnost přinášet potvrzení o zaplacení. Nevím ani kdo by ho vystavoval. Svědčí to o duševní úrovni Větvičky a jeho kumpánů.
Odpověď: Jetvart 4.2. 4:33
„strany které chtějí brát lidem jejich občanská práva jsou pro Česko špatnou volbou“
A proto volíte ODS?!!
ODS je – co se týče porušování základních lidských práv – druhá nejhorší vláda za poslední dobu. Překonal je zatím jen Babiš během kovidové hysterie. Současná ODS (spolu s Rakušanem) je mistrem v omezování majetkových práv a svobody slova. A je úplně jedno, jestli to dělá z vlastní vůle nebo na příkaz cizí moci.
Vedle jste, samozřejmě, Vy, pane Jetvarte.
A nadto zjevně neinformovaný. O Kanadě nic nevím, ale v SSA, pokud nejste schopen platit vysoké pojištění, máte snad nějakou šanci domoci se akutního ošetření v případě ohrožení života. Po ošetření Vás vypustí svobodně zdechnout. Prej, že „malý příplatek“! 😀
„25 procent Američanů nebo jejich rodinných příslušníků odložilo léčbu vážné nemoci kvůli vysoké ceně.“
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/drahe-zdravotni-pojisteni-nefunkcni-danovy-system-co-pali-soucasne-usa-138584
Pro Vlka.
Americké pojištění, které je platné po celých USA pro lidi od 65 let se jmenuje Medicare. Psal jste o starých tak se toho držte.
Pokud vím, ten děda, kterého nazýváte pobudou byl k emigraci donucen. To, že stát přijal odpovědnost až po takovém divadlu je jeho ostuda. Jsem naprosto pro to, aby ho nechali dožít doma s normálním průměrným důchodem. Víc mi vadí OVČ, které si celý život platili minimum s tím, že od státu nic nechtějí a pak si vymohli vyšší důchody, prý z těch původních také nemohli vyžít. Tady se jedná o řádově desetitisíce lidí a mnoho miliónů v nákladech. Vám ovšem vadí jeden, protože proti své vůli musel žít v cizině.
Vše co tu bylo napsáno potvrzuje co jsem napsal původně. Nenávist ke každému kdo má tu drzost žít za hranicemi vyprovokovaná opozičními stranami a živená jejich voliči bez rozumného důvodu, jen ze strachu.
Pro Vajo
U voleb nejde o to, že ODS je špatná, ale kdo je lepší.
Svoboda slova už omezená je a mám veliké pochyby, že pokud vyhraje opozice, nastane uvolnění. Současná vláda využívá zákon o podpoře terorismu, financování terorismu a o popírání genocidia stejně jako využívala pana Stříže, vše zděděné po předchozích vládách. Stejně tak je to částečně s ekonomikou a green dealem.
Je to těžká volba, ale když se objeví nějaká kloudná strana a mám volební právo, mohu přispět k jejímu zvolení. Vy byste volil stranu, která veřejně proklamuje že vás zbaví možnosti volit? Ty strany o můj hlas očividně nestojí. Pak jsou tu strany, které volit nechci, jako Přísaha, nebo Piráti. Z vládních stran se mi zdá ODS nejlepší. Starosty, nebo TOP 09 bych asi nezvládl. Ještě přemýšlím o Motoristech. Volby jsou stále ještě daleko, vše se může změnit, ale nedokáži si představit volit s tou nenávistnou pakáží, která se nyní považuje za vlastence.
Pro Jetvarta:
Podle mého skromného názoru je na čele nenávistné pakáže jistý Ota Foltýn, který své oponenty označuje za svině. A jelikož jeho zaměstnavatelé se proti tomu nijak nevymezili, mají zřejmě stejný názor, tedy je to stejná nenávistná pakáž. (Nehledě na onoho Řeporyjce ze stejného hnízda.)
Nevím, jestli se Vás nějaká strana snaží zbavit možnosti volit. Nicméně v zastupitelské demokracii budete mít vždy nějaká omezení. Dnes už můžou volit černoši a dokonce i ženy, ale máte tady třeba volební kvórum. Sice Vás nechají volit, ale pokud se nevejdete do pěti procent, vytřou si s Vaším hlasem pozadí. Ba co hůř, přidělí Váš hlas tomu, koho nejvíc nenávidíte. To už by bylo lepší, kdyby Vám rovnou zakázali volit. Ale dnes existují i sofistikovanější způsoby, jak eliminovat nechtěné voliče.
Např.: „Návrh na zákaz AfD předložilo v listopadu více než 100 poslanců Bundestagu z různých stran.“
Nebo: „Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prvního kola prezidentských voleb.“
A nezaregistroval jsem, že by Vámi preferovaní politici nějak protestovali. Lze tedy očekávat, že něco podobného uvidíme brzy i v našich kinech.
Více mi vadí snaha o omezování mých práv, než nadávky hulváta. Chování pana Foltýna je jistě otřesné, ještě horší je, že před volbami Spolu slibovalo slušnost a kritizovalo pana Babiše a Zemana za jejich hrubé výroky. Ale alespoň si na nic nehraje. Opozice rozeštvává lidi naprosto záměrně, protože předpokládá, že zahraniční voliči jí volit nebudou. Tak vypustili ten nesmysl, že k volbám v zahraničí chodí lidé, co o Česku nic neví a neponesou následky své volby, i když tyto lidi ani nenapadne ztrácet čas, radši si sednou k bedně a budou koukat na fotbal. Je zjímavé, že si nikdo nepoloží otázku jestli by on sám obětoval několik dní, kdyby se mu naskytla možnost volit v nějaké malé, bezvýznamné zemi, například v Portugalsku. Myslím, že na takovou otázku by se udiveně podívali a zeptali proč bych to dělal? Ovšem pokud jde o Česko, tak tomu skálopevně věří. Musím přiznat, že síla propagandy mne překvapila. A to se jedná vesměs o ty nejmenší strany. Trikolora jejíž prohlášení jsem četl první má jen asi 1.5% voličů.
Ale v zahraničí dlouhodobě pobývá dost Čechů, studenti, hostující profesoři, mladí lidé kteří chtějí poznat svět, než začnou kariéru, lidé kteří chtějí poznat zahraniční praxi ve svém oboru, ti, co tam vyslal jejich zaměstnavatel, ti, co odjeli vydělat peníze na vlastní bydlení, obchodníci, kteří prodávají naše výrobky… Těm všem záleží, do čeho se vrátí.
Jistě že jsou omezení. Ta 5% hranice se mi nelíbí jako jediný v diskusích jsem komentoval rozhodnutí o snížení té hranice pro koalice kladně. Je spravedlivé, že ČSSD na její zavedení doplatila. Ovšem s těmi omezeními nic dělat nemohu a platí pro všechny stejně. Na její odstranění je malá šance, ti, komu vadí na to nemají hlasy a ti kdo mají hlasy, nemají zájem.
U nás bylo návrhů víc, dokonce jeden úspěšný, Dělnická strana byla zakázána.
Ale nemyslím, že se se to dalo označit za sofistikované řešení.
O zrušení voleb nemluvě. Myslím, že nejlepší výmluvu má pan Zelenský. Ten si to uzákonil. Vzhledem k tomu, že šance na znovuzískání území, kterým říká okupovaná je mizivá, bude asi šéfovat dokud ho Američané k volbám nedonutí. To, že na velké části těch území nemohli pořádat volby už když volili jeho se nezmiňuje:)
Jako jo, jenom nechápu vaše priority. Katastrofa energetiky a s tím související úpadek (nejen) průmyslu. Každý rok této vlády schodek kolem tří set miliard. Stovky miliard na zbrojení. To se týká drtivé většiny lidí. Naproti tomu volby v zahraničí jsou marginální záležitost. A opakuju, nikdo neiniciuje jejich omezování. Jen se zvedla opozice proti jejich usnadňování, a to prioritně kvůli tomu, že se jedná o protiústavní krok (volby jsou dle ústavy přímé a tejné) a především kvůli tomu, že se tím připravuje půda pro korespondenční volby všeobecně.
Pane Jetvarte, vím, co je to Medicare (a Medicaid), tedy aspoň z doslechu. Dobrá věc na to, že vás aspoň nenechají akutně zdechnout. Ale „Medicare je zaměřen převážně na akutní péči, není z něj hrazena dlouhodobá péče a řada služeb neakutního charakteru, např. běžné celkové prohlídky pacientů.“
Jenomže ani ti, kteří pojištění mají, nejsou bez problémů, natož staří a tedy potenciálně nemocnější. Nehledě na vysoké částky za pojištění, jsou tu především vysoké spoluúčasti za všechno, včetně drahých léků, a pak se i pojišťovny snaží uplatňovat na chronické nemoci výluky a příplatky.
Stran pobudy. Nevím, jak byl k emigraci „donucen“, jak píšete. Já k tomu estébákům nesvítil. Ale vím, že co by za to „donucení“ dala hromada jiných, kteří často riskovali svůj život, aby toho dosáhli. Ale o to nejde. Jde o to, že čtyřicet let za kopečky prožil flákáním, aby se na stará kolena pověsil na krk zdejším daňovým poplatníkům.
Teď bych si taky mohl přisadit Vaším stylem o „nenávisti“, když schvalujete živení evidentního příživníka (který jistě mohl dostávat, místo důchodu, standardní sociální podporu), na úkor OSVČ, kteří, minimálně, od státu celý život nic nechtěli, na vlastní triko živili sebe a své rodiny, často zaměstnance, poskytovali ostatním žádané služby. I ty daně tu nakonec celoživotně platili, například takové DPH se těžko uniká. Možná průměrně odvedli na daních více, než běžný zaměstnanec.
Pro Vajo
Ano volby v zahraničí jsou okrajová záležitost, ale já je občas používám, takže pro mě mají daleko větší význam, než pro většinu ostatních občanů. Jen bych připomenul, že původním tématem byla nenávist ve společnosti. Posluchačka dala hezkou ukázku. Nic z toho co napsala se netýká specificky korespondenční volby.
Nevěřím, že příští vláda bez ohledu kdo ji poskládá, něco udělá s cenami energií. Může je ovlivnit konec války na Ukrajině, ovšem USA jistě nemají zájem na znovuobnovení ruských dodávek plynu a ropy.
Ke změně mohou vést i změny v EU. Schodek je z velké částí dán tím snížením daní, které prosadilo ANO a ODS. Mohu vědět, která strana je podle vás schopna vyřešit vámi uvedené potíže?
Pokud vím, jak medicare, tak medicaid platí běžné preventivní prohlídky. Nejsem si jist, co myslíte dlouhodobou péčí, myslím, že pro pobyt v nemocnici měla medicare limit asi čtvrt roku.
Sice jste estébákům nevítil, ale víte, že 40 let proflákal:) Jak víte, že neživil svou rodinu? Každopádně je jisté, že od českého státu nic chtít nemohl. Na rozdíl od OSVČ a zcela jistě, ne na jejich úkor. Máte bujnou fantazii. Já neznám nikoho, kdo by záviděl pobyt ve vězení a výslechy STB. Četl jsem tu hodně ale pitomější výrok tu v diskusi nepamatuji.
Samotná válka ceny energií neovlivnila. Ovlivnila je politika naší vlády a našich „spojenců“, ať už při prosazování grýndýlu, při konfrontaci předcházející válce či po jejím zahájení. Jednotlivosti nemá smysl řešit bez vyřešení zásadního problému, kterým je totální závislost domácí politiky na sebevražedné politice EU. Prvním krokem by mohla být spolupráce s Maďarskem, Slovenskem, se stranami jako AfD apod., prostě opozicí vůči politice EU. Ne že bych věřil v nějaké zázraky. Ale každý lepší než ODS a Rakušan. Zelení piráti se naštěstí odkecali sami.
A problémem rozpočtu rozhodně nejsou příjmy, ale výhradně výdaje.
Pokud by neproflákal, asi by si dnes mohl bohatě užívat důchodu za čtyřicet let práce v zahraničí a nemusel parazitovat na těch, kteří se neflákali.
Fantazii právě nemám. Nikdy předtím, než ho profesionální disidenti využili ke zlepšení parazitování své zájmové skupiny na společnosti, jsem o něm neslyšel. Takže musím předpokládat, že jeho „odboj“ a perzekuce, jsou stejně vylhané, jako u ostatních, jemu podobných. Ale jak říkám, podstatnější v tomto kontextu je, co udělal se svým životem potom.
Možná byste si měl po sobě přečíst, co sem píšete. To byste dostal pěknou sbírku daleko pitomějších výroků 🙂
pro Vajo
V mnohém s vámi souhlasím. I když ceny energií v Evropě ovlivnila naše reakce na válku, nic to nemění na tom, že konec války může ceny ovlivnit, jak jsem napsal. I když samozřejmě zase díky řetězci následných rozhodnutí. Hrajete si se slovy, kdyby nebylo války na Ukrajině, nebyly by ani reakce na ni.
Rozhodně s vámi nesouhlasím, že každý je lepší, než ODS. Myslím, že podceňujete závažnost kterou výzvy k omezování občanských práv jsou. Je to o stupeň horší, než cenzura. A jistě dobře víte že vždy se začínají omezovat málo oblíbené skupiny a postupně se to rozšiřuje. Už se začíná mluvit i o omezení volebního práva důchodcům. I cenzura bývala zpočátku okrajový problém, který se většiny netýkal. Když byl před skoro deseti lety odsouzen první člověk u nás za to, co napsal do diskuse, nikdo se příliš nevzrušoval. Měl řecké jméno, nepamatuji si to přesně možná Kasundakis? Když jsem napsal článek na jeho podporu a tvrdil, že je to nebezpečné, mysleli, že přeháním. Ale každý další rok bylo odsouzeno víc a víc lidí. Stejně nikdo neprotestoval proti zákonům, které se k tomu používají v době, kdy byly schvalovány.
Myslím, že u rozpočtu jde jak o příjmy, tak o výdaje a hlavně o rozložení daňové zátěže.
Pro Vlka
To, že jste o někom neslyšel jen znamená, že máte bujnou fantazii, kterou vydáváte za skutečnost a omezené znalosti. To, že jste si vybájil negativní obraz pak potvrzuje vaši nechuť ke každému kdo se odvážil na čas odejít za hranice. Obzvlášť je to znát v protikladu k podobně vybájenému kladnému obrazu OSVČ.
Papouškujete tu nesmyslnou mantru, o „OSVČ, kteří, minimálně, od státu celý život nic nechtěli, na vlastní triko živili sebe a své rodiny“.
OSVČ používali celý život všechny služby státu stejně jako zaměstnanci. Jedinou vyjímkou pokud vím, je podpora v nezaměstnanosti. Stejně jako jiní je chrání policie, soudy využívají spíš nadstandartně, k ohni přijedou hasiči, zachání je horská služba, v případě války je bude bránit armáda, jezdí po státních silnicích. Žádají o dávky, jako rodičovský příspěvek, nebo příspěvek na bydlení. A krom toho se jim skládáme na příspěvek k jejich důchodu.
Pro Jetvarta:
Když už jsme u té hry se slovy: kdyby „západ“ neroztahoval své impérium na „východ“, nebyla by ani ta válka. A i za války se dá kupodivu ekonomicky oboustranně výhodně kooperovat. Dokud do toho někdo nehodí vidle.
Netuším, jaké výzvy k omezování občanských práv myslíte. To jako ty výkřiky, aby mohl volit jen ten, kdo tu platí daně? Víte, co po internetu běhá daleko horších hlášek? Na seriozní úrovni se žádná taková debata nevede. Ale zato tu v přímém přenosu sledujeme reálné omezování svobody lidí současnou vládou. Třeba paragraf o cizí moci. Nebo protiústavní korespondenční volby. Omezování aut se spalovacím motorem. Omezování topení v kamnech. S každým novým zákonem klesá míra svobody lidí. Tu svobodu projevu právě tvrdě potlačuje ta Vaše ODS (resp. celá koalice). Kdo nechal vypnout „desinformační“ weby? Kdo tahá po soudech učitelku Bednářovou? Kdo zavřel Popelku? Kdo nechal vyhodit Druláka a Ševčíka? Kdo povolal Foltýna? Kdo prosazuje kontrolu a cenzuru sociálních sítí? Nic na tom nemění skutečnost, že většinu toho přebírá Fiala z EU.
Problém na straně příjmů mají socialisti vždy. Ať vyberou jakoukoli částku, vždy jim to bude málo. A vždycky na to dojedou.
Nezávidím Vám. Demokrati to teď budou mít těžké. Po tom, co Babiš na plnou hubu řekl, že je tvrdě proti referendu o EU, může opravdový demokrat volit jen marginální strany. Neboť co je demokratičtějšího, než přímá demokracie? Ergo kladívko, demokrat nemůže sabotovat vyhlášení referenda.
Nejde tak moc o to, co lidé píší na internetu, i když to má svou váhu. Nejde ani o to, že třeba parlamentní listy to mají ve 3 článcích z 10. Jde o to, že s tím přišli oficiální představitelé těch marginálních stran, které doporučujete. Je to profesionální krátký chytlavý slogan, který lidé papouškují. Když se někoho zeptám konkrétně jaké daně by měli platit lidé aby mohli volit, nedokáže odpovědět, to mu neřekli:) Vypadá to, že mozek velké části lidí je proti těmto sloganům bezbranný. Vlkovi jsem zrovna vyvrátil jiný takový slogan o OSVČ.
Vytahujete události které se staly za této vlády, ovšem za energetiku a vnitro, má přímou zodpovědnost STAN, ne ODS. Pokud jde o ty vyhazovy a trestní stíhání, nevím, že by se to dělo na přímou žádost pana Fialy. Vypadá to, že lidé zapomněli jak museli chodit po lese s rouškou, byl zákaz nočního vycházení, hranice okresů hlídala policie a přitom jsme vedli žebříčky v počtu úmrtí na covid a jsou znovu připraveni volit pan Babiše. To, že paní Jourovou tam dosadil on a green deal dojednal také on, stejně jako zákon proti podpoře terorismu už zapomněli. Za vše prostě může současná vláda a když padne bude dobře:)))
Nemyslím, že by se vláda přímo angažovala v zavření pana Popelky a absolutně nechápu, že vám nevadí kdo ho udal a doporučil byste mi volit jeho stranu.
Nepovažuji korespondenční volbu za omezování svobody ani za protiústavní. Myslím, že už jsme se o tom bavili, ne každý volí tajně. Jsou slepí, nebo nemohoucí, kterým se to musí přečíst podle pokynů zaškrtnout a hodit za ně. Korespondenční volba je naopak zcela vzácné posílení svobody, kdy je na vás jak volbu provedete a zabezpečíte.
Trochu vám ten váš optimismus ohledně marginálních stran závidím, když se dostaly do vlády, bylo to vždy fiasko a lidé se pak rádi vrátili k ODS.
Mrknu občas i na PL, ale nic takového, co píšete, jsem tam neviděl. Ale i kdyby, nějaké slogany mě neberou.
Že má něco v referátu STAN není vůbec rozhodující. Je to jedna parta a ODS tomu velí. A samozřejmě, za Babiše to bylo stejné, o tom žádná. Ale za to se nemůže současná vláda schovávat, neudělala nic pro nápravu, právě naopak. A jestli si dobře vzpomínám, pokud za kovidu kritizovala opozice Babiše, tak za to, že nebyl ještě tvrdší.
O tom, v čem se vláda přímo angažuje a jak moc ovlivňuje soudy, se můžem jen dohadovat. Ale třeba odstavení „desinformačních webů“ byla zcela jasná přímá iniciativa vlády. A netuším, kdo udal Popelku. Nemyslím, že ho někdo musel udávat, byl souzen za výzvy k odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea, což si mohly orgány činné v trestním řízení prohlédnout v televizi. A i když za jeho stíháním není přímo někdo z vlády, je za tím hysterická politická atmosféra vytvořená touto vládou (konkrétně v tomto případě kolem Ukrajiny).
O svobodě v případě voleb bych se radši nezmiňoval. Volby jsou nástrojem, jak vnutit vůli „většiny“ ostatním, což se svobodou nemá nic moc společného.
Nevím, jak volí slepí, ale předpokládám, že i oni musí k volební komisi (případně komise přijde k nim) a ta dohlédne na dodržení pravidel. To samé platí pro pacienty na lůžku.
Dle ústavy jsou volby přímé a tajné. To neokecáte. Přímé znamená, že musíte osobně k volební komisi. Tajné znamená, že vaše jméno nelze NIJAK spojit s konkrétním hlasem. Není na vás, jak či zda si tyto atributy zajistíte. V tomto dle ústavy žádnou svobodu nemáte.
Žádný optimismus ohledně jakýchkoli stran u mě nehledejte. Pouze jsem vám připomněl, že „pravý demokrat“ nemůže být proti přímé demokracii, resp. proti vyhlášení referenda.
Přímé znamená, že volíte pokud možno osobně oproti nepřímé volbě, kdy volíte své delegáty, kteří teprve zvolí kdo bude funkci vykonávat. Jako se například volil dříve u nás prezident. Lidé zvolili poslance a poslanci pak zvolili prezidenta. Rozhodně v ústavě není, že musíte někam osobně jít, ani to z ní nevyplývá. Osobně vyplněný a poslaný volební lístek bez zpáteční adresy to naplňuje.
U tajné, není psáno kdo to musí zabezpečit.
A to, že postižení lidé k volbám nechodí, nikdy je neměli a nemají ani přímé, ani tajné, neokecáte:)
Problém s přímou volbou je, jak dát lidem objektivní informace. Kdyby nyní byla umožněna přímá volba, budou o všem rozhodovat místo politiků novináři. Bez jakékoliv zodpovědnosti.
Obávám se, že se hrubě mýlíte.
To, co píšete o volbě „delegátů“, se týká principů demokracie. Naproti tomu „přímá volba“ jako atribut konkrétních voleb je technikálie provádění voleb, ať už v přímé či nepřímé demokracii. Znamená to volbu bez zprostředkovatelů a je to dle ústavy nutný, povinný atribut voleb. Takže nemůžete dát svůj lístek sousedovi, ať ho hodí za vás, nemůžete ho poslat poštou. Musíte ho osobně předat státu, resp. jeho zástupci (volební komisi). Jinak byste mohl takových anonymních koresponďáků poslat třeba sto. Tajné znamená, že nikdo nemůže spojit konkrétní osobu s konkrétním hlasem. To u vašeho koresponďáku sice funguje, ale právě proto (!) je tam ten požadavek na přímost volby. Každý z těch atributů (všeobecné, rovné, přímé, tajné) je nutný, ovšem nikoli postačující. Musí být dodrženy všechny beze zbytku.
Že někteří k volbám nechodí, nemám důvod okecávat, týká se to i mě 🙂 Rozhodující je, že mohou. A když nechodí (fyzicky), mohou požádat komisi, aby došla s urnou k nim domů.
A že „problém s přímou volbou je, jak dát lidem objektivní informace“, to jste trefil kozla. V nepřímé demokracii ten problém snad není? Vy snad máte objektivní informace o tom, koho volíte? Tam nerozhodují novináři? V přímé demokracii vás možná novináři přesvědčí, že je pro vás lepší volit opatření A místo B. Ale víte, že to A jste si zvolil sám. V nepřímé demokracii vás novináři přesvědčí, abyste volil pána, co slibuje A, místo pána, co slibuje B. Ten zvolený pacholek pak ale realizuje C a D. Bez jakékoli zodpovědnosti. Čest jejich práci.
Můžete poslat stovku volebních lístků, stejně jako můžete zkusit jít stokrát volit k urně. Pro stát není problém kontrolovat dopisy oproti volebnímu seznamu, stejně jako lidi.
Pokud volíte politiky, můžou za sebe mluvit a často to dělají. Můžete si pamatovat jak se chovali v minulosti. To všechno u přímé demokracie odpadá. Vzpomeňte si na jediné referendum které u nás proběhlo o EU. Spousta argumentů pro, žádný proti.
Teď už odporujete sám sobě. Napíšete: „Pro stát není problém kontrolovat dopisy oproti volebnímu seznamu“, těsně potom co jste napsal: „Osobně vyplněný a poslaný volební lístek bez zpáteční adresy to naplňuje.“
Ten příklad s referendem o vstupu do EU je docela srandovní. Myslíte si, že kdyby se nerozhodovalo referendem, ale hlasováním v parlamentu, dopadlo by to jinak? Vzpomeňte si na hlasování politiků o Lisabonské smlouvě. Jediný, kdo byl proti, byl Klaus, a i toho ukřičel Rychetského (proti)ústavní soud. Tehdy už „lid“ hlasovat nenechali, protože lidi už měli s EU reálné zkušenosti a mohlo by to dopadnout „špatně“.
Neodporuji. Když stát před volbami pošle materiály tisíci voličů a dostane zpátky tisíc sto lístků je jasné, že došlo k podvodu. Jsem přesvědčen, že lístky lze vytisknout jen jednou a mají nějaké zabezpečení proti kopírování, které bude kontrolováno. Digitální technologie to běžně užívají, lístky které nebudou mít požadovaný kód prostě vyřadí. Tiskárny netisknou jen co vidíte, Přidávají kód z teček kterých si nevšimnete pouhým okem. Pokud by šlo o profesionální napadení, bude třeba volby opakovat, podobně, jako se opakují někdy volby u urny, pokud se přijde na nějaké podvody. Pokud by podvody trvaly ve větší míře než je běžné tak by zabezpečení pro korespondenční volbu měli buď nějak upravit, nebo by to opravdu bylo potřeba zrušit.
Na hlasování o Lisabonské smlouvě pamatuji, stejně jako pamatuji ten mediální lynč, kdy novináři vyzývali k obžalobě a sesazení prezidenta, pokud nepodepíše, pamatuji i všeobecný souhlas v diskusích pod těmi články a nadávky na pana Klause. Politikům to můžete při volbách spočítat. Novinářům ne. Až někdo vymyslí, jak voličům zabezpečit objektivní informace budu nadšeně pro přímou volbu. Také pamatuji, že Lisabonská smlouva byl až druhý pokus, po tom co ten původní neprošel a že po tom co Irové v hlasování Lisabonskou smlouvu odmítli, hlasovali o ní znovu, kdy ji poslušně schválili. Referendum nebylo nic platné.
Příkladem je mé rozhodnutí volit ODS, kterou jsem nikdy předtím nevolil. Podporoval jsem také spíš malé opoziční strany jako Trikolora. Po tom co se obrátily proti zahraničním voličům jsou pro mne nevolitelní. V případě, že by se volilo přímo, bych proti protivládním médiím které se v tom angažují byl bezbranný. V mainstreamu jsem proti zahraničním voličům nikdy nic nečetl, tam se psalo čistě o korespondenční volbě. Tohle rozeštvávání a další dělení společnosti jde čistě na vrub opozičních stran a severů jako Rádio Universum.
Už jen stručně.
To, co jste napsal, je zcela zřetelně v rozporu s „přímostí“ a „tajností“ voleb, tedy s ústavou.
Žádné mediální štvaní proti zahraničním voličům neexistuje, je to zřejmě nějaká vaše mánie. Možná se někde vede nějaká akademická (naprosto legitimní) diskuse, nic víc.
Naprosto skvělý rozhovor! Děkuji.
Já bych neřekl, že se lidi nebouří protože mají strach. Když bylo třeba bouřit proti Paroubkovi nebo Babišovi tak nebyl problém dostat lidi na náměstí.
A to jsme na tom vůbec nebyli špatně a za pana Paroubka ani nehrozil jaderný armagedon.
Když byl organizován protest zemědělců, stačilo aby je Pražáci masívně podpořili. Ale přece jako „uvědomělí“ pravicoví voliči nepůjdou demonstrovat proti své vládě. Leda že by je vyburcovala média jako proti Paroubkovi a Babišovi, ale média drží basu s Fialou a hradním maskotem.
Proboha, proč by Pražáci, měli podporovat protest zemědělců? Vždyť se na něm neshodli ani zemědělci. Protestoval jen nepatrný zlomek.
Že by proto, aby padla pětidemolice?
„Současný sociální systém báječně drží lidi pod krkem díky hypotékám “
– presne tak. Funguje to hnusne, zákerne.
Pred mesiacom prišla k môjmu bytu ozbrojená policajná jednotka doprevádzaná dvoma bankovými úradníkmi. Úradníci mi pod hlavňami zbraní predložili úverovú zmluvu na milionovú pôžičku, splatnú do 25 rokov.
Mávajúcimi zbraňami mi naznačili, že bez podpísania úverovej zmluvy ich určite použijú.
Takže dnes mám plný šuflík peňazí, ktoré ani moc nepotrebujem.