Zpět
Daniel Landa Díl 2/2

Pokud dnešní směr, který je zlo, bude trvat dlouho, tak si to lidé nenechají líbit. Tohle už je na hranici

Text 24.1.202135 min Přehrát

V předchozí části rozmluvy se zpěvákem Danielem Landou, který se zapojil do několika iniciativ za svobodu, jsme hovořili právě o tom, kolik svobody nám ještě zbývá. Rozvíjel zde svůj názor, že: „Stále častěji se stává, že za nás někdo rozhoduje zásadní věci, které by měly procházet přinejmenším referendem, a to včetně některých mezinárodních smluv, nebo začlenění do mezinárodního společenství. Kdysi nám někdo říkal, že když vstoupíme do Evropské unie, tak vůbec nepřijdeme o samostatnost. Ale dneska je situace naprosto jiná. Kdyby na začátku před referendem o vstupu politici řekli, jak to skutečně je, tak by to podle mě nikdy většina nepřijala.“ To byla slova Daniela Landy v našem minulém povídání. A také s entuziasmem sobě vlastním kladl hodně důrazné otázky: „Je to skutečně tak, že lidi jsou tak blbí, že musí do otroctví? Že jim musí někdo vládnout jako malým dětem na pionýrském táboře?“ Nyní bude Daniel Landa opět pokračovat v otázkách, a řeč bude nejen o politice, koronaviru a svobodě pohybu, svobodě podnikání a podobně, ale také o svobodě slova, třeba v projevech na internetu, zvláště sociálních sítích.

Martina: Sociální sítě jsou úplně svět sám pro sebe. Máš nějakou teorii, názor, kdo jsou cenzoři na Facebooku? Samozřejmě FB jako takový je sám sobě cenzorem, ale myslím ty, kteří se aktivně jako někdejší komunističtí svazáci hlásí, že budou vykonávat dozor nad ostatními, aby jejich myšlenky byly pouze čisté, podle toho, co oni stanovili, že je správné, čisté. Kdo jsou tito udavači, kteří si z práskání udělali profesi, a ještě se cítí ušlechtile?

Daniel Landa: To nevím. Spousta lidí tady chytá bolševické myšlení, aniž by si to vůbec uvědomovali: „My jsme lepší, budeme vám nakládat, protože vy jste ti horší.“

Martina: Ty říkáš, že lidé jsou obecně ukolébaní, že máš pocit, že usínáme, a některé věci nevidíme, neslyšíme, a málo reflektujeme. Máš zmapováno, proč lidé usínají zrovna teď, a že je ani situace ohledně toho, co se nyní děje, neprobouzí?

Daniel Landa: Myslím, že v tom jsou důležité dvě věci. Jedna je salámová metoda, to je postupné, plíživé ukrajování svobod. To je jedna věc. Druhá věc je, že dnešní doba akcentuje osobní pohodlí, a řekl bych až přehnanou touhu po bezpečí do té míry, že lidé se radši této svobody v rámci pohodlí a bezpečí, byť je to dost iluzorní, vzdávají. To znamená, že pohodlí je dočasné, protože tento svět je nebezpečný, i v rámci ekonomiky a pohodlí. A co se týká svobody, tak časem uvidí, co se sem všechno blíží, to znamená revize minulosti, bourání soch, všechno. Počkejme si na to, co se děje na Západě a co zpožděně doráží i k nám. A já si myslím, že jestli lidé na toto nebudou pozorní a bdělí, tak se budou jednoho dne divit. Možná bude muset každý, kdo vypadá, že by se mohl projevit jako svobodný občan, každou neděli nosit na znamení solidarity růžové pyžamko s Mickey Mouse ušima. Vtipkuji, ale nejsem asi tak daleko od pravdy.

Martina: Obávám se, že si mnoho lidí řekne: „Jenom v neděli? Tak to zvládnu.“

Daniel Landa: Ano, to si myslím. Budeme brblat, ale… Proto vyzývám lidi, aby mluvili, aby se nebáli projevovat svůj názor. Nepřeji si, aby někde hořelo, nepřeji si, aby tekla krev, ale vyjádřit svůj názor, starat se o veřejné dění je v dnešní době důležité.

Ve chvíli, kdy budu mít myšlenku, která nás vyvede ze současné situace, všem zkvalitní život, tak myslím, že bych začal postupně zvyšovat tlak až i někam za hranice

Martina: Danieli, z toho, co říkáš, je markantní, že tobě nejde o nějakou krátkodobou iniciativu, o to, aby nějaký tvůj známý, nebo oblíbený komentátor nebyl zablokovaný na FB a podobně, že tato věc má mnoho vrstev. A teď jsi mluvil o tom, že tato doba akcentuje pohodlí, tak se tě chci zeptat: Kam až jsi ochoten zajít při prosazování těchto myšlenek, a v burcování a probouzení tvých kolegů a spoluobčanů?

Daniel Landa: Teď máme listopad, a věci se rychle mění. Rok tohoto směru rozhodně nevydržíme, to znamená, že ti to neřeknu, nevím. Ve chvíli, kdy bych měl plán, to znamená ve chvíli, kdy by mi chytřejší lidé, než jsem já, předložili, nebo bych někde viděl něco, čemu bych opravdu uvěřil, že je to skutečné řešení, které může lidi i nějakým způsobem spojit, tak bych asi šel dost daleko. Ale jak říkám, musel bych vědět, musel bych mít myšlenku, za kterou se postavit. Já nehodlám jít proti něčemu tou největší silou, kterou umím. Já bych sílu, kterou umím, rád využil za něco. Takže dokud nebudu mít to „něco“, tak nejsem schopen jít přes nějakou hranici, která je daná třeba zákonem. Ale ve chvíli, kdy budu mít myšlenku, a budu věřit tomu, že je dobrá, že je lepší a že zkvalitní lidem život, nám všem, tak myslím si, že bych začal postupně zvyšovat tlak až i někam za hranice. Ale to teď nechci ani řešit.

Navrhuju zvyšovat tlak postupně, bez létajících kamenů. Dávejte do oken na protest vlajky. Kdyby jich bylo milion, politici by viděli, že velké části národa něco skutečně vadí a že to musí brát vážně.

Martina: To znamená, rozumím tomu asi správně, že tobě nejde o to rozmetat to, co tady je, pokud to nemáš možnost nahradit něčím smysluplným a pravdivým?

Daniel Landa: Přesně tak. Nechci vůbec nic rozmetávat. Ve chvíli, kdy bude myšlenka, o které si řeknu: „Ježíš, to je nádherná myšlenka,“ a hlavně realizovatelná, tak rozhodně nechci nic rozmetávat. Ale naopak se pokusit to nějak dostupnými a demokratickými prostředky proměnit tak, jak jsme byli doposud zvyklí. Ale říkám, podmínky se mohou měnit, vláda se k nám může začít chovat dost ostře. Jestli teď projde jeden zákon, to bychom asi měli protestovat proti sahání do ústavy. Myslím, že by měli jít protestovat i lidé, kteří protestovat nechodí. To znamená v míru, v klidu, nezvyšovat hlas.

Kdyby měl Blanický manifest, nevím, kolik přesně má popisů, protože jich neuvěřitelné množství vyřazujeme, protože tam chybí adresa, dokonce i město, jméno, a je tam podpis. Takže máme teď asi třeba 16 tisíc podpisů, a to je slabý hlásek, 16 tisíc obyvatel nic nezmění. Na druhu stranu, už je to docela silnej hlas na to, abychom to, proč jsme to uspořádali, řekli politikům. Ale spousta lidí mávla rukou a řekla: „Podpis nic nezmění.“ Kdyby bylo podpisů 300 tisíc, tak bychom koukali, že oheň, který by z toho šel, by byl úplně jiný. To je jedna věc.

Druhá věc: navrhuju lidem řešení zvyšovat tlak postupně, bez nějakých lítajících kamenů, a to třeba vlajky. Dávejte do oken vlajky. Naše výzva se samozřejmě nedá moc šířit, protože média mlčí. Můžu to šířit jenom po FB a spřátelených lidech, takže protestní akce „vlajky ven“ nemůže být masová. A na druhou stranu je to maličkost, jde o to si někde sehnat vlajku, a na protest ji vystrčit z okna. Kdyby bylo z oken vystrčeno milion vlajek, politici by viděli, že národu, velké části národa, něco skutečně vadí. Když přijde pět tisíc lidí na demonstraci, nebo pět tisíc lidí někde něco, to je málo. Ale když by vlajek vlálo milion, tak by politici viděli, že to musí brát vážně. Teď je to pro ně samozřejmě zatím k smíchu. A proto se divím, že lidé, kteří chtějí protestovat, vlastně blokují a plivou na mírnější formu protestů, které můžou být nakonec dost efektivní.

Martina: To znamená, že tímto způsobem mi chceš říct, že tě tví fanoušci, nebo tví stoupenci, sympatizanti, někdy lekají svou agresivitou?

Daniel Landa: Lekají agresivitou. Já se prostě nechci podepisovat pod něco, nebo nechci stát při něčem, kde se ukazuje prstem na lidi, kteří jsou úplně mimo politiku, a volá se do davu: „My si pro vás dojedeme.“ Prostě nechci si pro nikoho docházet s davem. Věci, které jsou přes zákon, by měli řešit policajti.

Martina: A nemáš strach ještě z jedné věci? „Přijde muž – má v mlze zahalenou tvář,“ to můžeš být pro mnohé i ty. Můžeš to být ty, kdo něco spustí. Vyvolává reminiscenci na Martina Luthera, který, je to trošku legenda, který přibil na vrata své teze, což spustilo německou selskou válku. A on pak celou německou selskou válku strávil tím, že se od toho distancoval a říkal: „Tohle jsem nechtěl. Já jsem chtěl lehkou nápravu církve. Chtěl jsem určité věci, ale tohle ne.“ Nemáš strach, že by se ti to mohlo stát, že by si tě lidé vzali na zástavu, a šli dělat věci, se kterými ty nesouhlasíš?

Daniel Landa: Nemám. Ten nejnasranější dav teď potřebuje stejně nasraného vůdce, stejně rozvášněnou osobnost. To znamená, že lidé vidí, že se snažím, tihle radikálové vidí, že se snažím hledat rozumné řešení, a pro ně to je málo. Takže si to nemyslím, a nikam se hlavně necpu. Takže podporuju všechny, kdo vyjadřují svůj názor, všechny, kdo iniciují svobodnou diskusi, podporuju všechny, kdo jsou slyšet v rámci nejenom výkřiků, ale opravdu hledání řešení. A myslím, že až budu chtít stát v čele nějaké demonstrace, tak ji svolám. Přes 10 lidí přijde.

Politici, nehrajte si s národem, může se vám to šeredně vymstít

Martina: Protože když otevřu Blanický manifest, tak tady je věta: „K pozvolnému ukrajování osobních svobod říkáme rezolutně dost. Buďte dobrými hospodáři, my vám na to přispíváme odváděním daní, a vytváříme hodnoty, které tvoří a rozvíjí naši společnost.“ Ale když si tuto větu přečtu, tak když říkáte „rezolutně dost“, tak ale musí následovat: „Jinak!“ Co?

Daniel Landa: Tomu rozumím. Pak následuje to, že jsem dal dohromady přátele, s nimiž zakládáme tento listopad spolek, se kterým se budeme snažit řešit další kroky. Ono je to dost formulováno v artikulech, které jsme k Blanickému manifestu připojili a které to rozvádějí do větší podrobnosti. A „dost“ znamená, že se budeme podílet na řešení, a možná se budeme podílet na jeho politickém prosazení.

Martina: Když říkáš, že zakládáte spolek…

Daniel Landa: A navíc, já nevím, co bude za měsíc. To je důležité vědět.

Martina: Samozřejmě. Doba je opravdu turbulentní, a my, protože pořady předtáčíme, jinak bychom to technicky nebyli v tom množství schopni zvládat, tak někdy trnu, že něco natočím, a ono to za tři týdny může být třeba úplně jinak.

Daniel Landa: Je nutné vědět, že „rezolutní dost“ říká 15, 16 tisíc lidí, kteří se dokázali podepsat s adresou, a ne milion lidí. To znamená, že já teď nereprezentuji národ, to si uvědomme, to je velmi důležité říct. Kdybych reprezentoval milion lidí, tak jsme zase jinde, ale já je nereprezentuji.

Martina: Chtě bys je reprezentovat?

Daniel Landa: Ne, dal jsem manifestem možnost, že se budeme vzájemně reprezentovat, to znamená ano, my tam dojdeme, začneme spouštět debatu politiků s veřejností, a jsme reprezentanti toho, co stojí v manifestu a v artikulech. To znamená: Nehrajte si s národem, vážení politici, může se vám to šeredně vymstít. Neříkám, že zítra, máme také popozítří, nebo za měsíc, ale může se to šeredně vymstít, protože čím více lidí se dostane do úzkých, tím bude hlas silnější. Myslím, že je nyní v úzkých ještě příliš málo lidí.

Založili jsme spolek Obrozenci 20, jehož úkolem je nastartovat proces národního obrození, kde by si občané uvědomili svou odpovědnost. A že ztrácejí své svobody, a hledali řešení, jak si je zase vzít zpět.

Martina: Danieli, zmínil jsi, že jsi založil spolek, nebo ho dáváš dohromady. Já ještě nebudu říkat název…

Daniel Landa: Ještě bych to neříkal, protože dělat cokoliv s více lidmi jako službu je velmi náročné.

Martina: Dobře, je mi to líto, ale budu to respektovat.

Daniel Landa: Dobře, spolek se má jmenovat „Obrozenci 20“.

Martina: Děkuji.

Daniel Landa: V názvu „Obrozenci“ je vlastně řečeno všechno, protože se domnívám, stejně jako spousta mých přátel, že je potřeba nastartovat proces, kterému říkáme Národní obrození 20, a je to obrození se vším všudy. Je to uvědomování občanů, že nesou spoluzodpovědnost za to, jak se nám tu žije, uvědomování občanů o tom, že ztrácí své svobody. A nacházení řešení, jak si o svobodu říct zase zpátky, to by mělo být úkolem tohoto spolku. Spolek teď není politickým subjektem, protože chceme využít, ať už jsou to ekonomové, nebo lidé, kteří jsou přes zdravotnictví, přes krajinu, půdu, mohli být z různých sfér, a mohli sedět s konzervativci i s levičáky. A my budeme chtít, aby se zkusili dohodnout na nějakém řešení, které tuto zemi vyvede z cesty nesamostatnosti, po které nyní kráčí, a která vede podle mě do bídy.

V 90. letech jsme plavali na vlně svobody. Ale nyní je odliv – a naše děti stojí na suchu a čumí jak puci, co budou mít za budoucnost. Máme 20 let na to, aby se mé dcery za 20 let nemusely ptát muslimských sousedů, jestli si smějí grilovat prase.

Martina: Danieli, když si zmínil spolek, za což ti děkuji, tak když jsem se znovu dívala do Blanického manifestu, tak jsem tam našla celou řadu smysluplných úkolů, který ovlivní především život našich potomků. Preventivní opatření proti suchu, pokus o alespoň částečnou potravinovou a spotřebitelskou nezávislost, a s tím související péče o tuto zemi. A to už jsou věci, které trochu zní jako politické prohlášení. Vůbec ti nechci nic podsouvat, jenom jestli si to třeba umíš představit?

Daniel Landa: Tento spolek se bude zabývat politikou, to znamená, že se bude zabývat hledáním řešení pro tuto zemi. To znamená, není to politická strana, chceme přijít s nabídkou, chceme s ní seznámit lid, a v případě, že se bude lidem líbit, tak se ji pokusíme prosadit politicky. Jednak budeme jednat s politickými stranami, a jednak, když bude mít tato myšlenka podporu, tak je možné, že to transformujeme, a vyšleme nějaké lidi ze spolku do politiky – i to je možné, všechno je teď možné.

Já nevím, co bude. Nikomu z nás se do toho nechce, na druhou stranu si všichni uvědomují, že musíme, protože jsme otcové, a máme před sebou ještě nějakou budoucnost, To znamená, není nám 90 let, a nejsme nad hrobem. Předáváme svoji zemi. A hlavně, mým dcerám je kolem 20 let, jedněm je 17 let, a první 22 let, a já jim tuto zemi předávám v daleko horším stavu, než sem ji přebíral, protože jsme chytli přílivovou vlnu, a v 90. letech jsme všichni plavali na přílivové vlně svobody a všeho, a hledaly se mantinely. Takže naše děti mají pocit: „Ty vago, rodiče jeli na přílivové vlně.“ No jo, ale teď je najednou odliv, a naše děti stojí na suchu a čumí jak puci, co budou mít za budoucnost. A ptají se mě, a já jim říkám: „Nevím.“ A to je mi velmi nepříjemné. A o nás už nejde, a tím pádem teď máme 20 let na to pracovat, aby trend nebyl tak příšerný, aby se mé dcery nemusely ptát svých muslimských sousedů, jestli si smějí grilovat prase.

Martina: Teď odcituju kus z tvé písně Ukolébavka, protože ji mnozí třeba ještě neslyšeli. Zpíváš tam: „Budeš mít krásný nový čip, a zdědíš po mě obří dluh. Na každém rohu z kamer bude vzhlížet Bůh. Každý tvý slovo bude bráno, nahráno a uchováno. Kdyby snad náhodou.“ Tak se cítíš?

Daniel Landa: Přesně, přesně, takhle cítím ten směr. Teď to nikdo nevyužívá, ale například já považuji politiky, kteří nám v současné době vládnou, minimálně za vykuky. Teď se rozhoduje, jestli vykukové, kteří nám vládnou, a jejich následníci, o kterých nevíme, co to bude za vykuky, dostanou do ruky zbraň v podobě změněné ústavy. A tam se musíme ptát. Je to stejné jako technologie. Dobře, teď tyto technologie proti nám zatím nikdo úplně nevyužívá, protože zatím co se hrabeš v počítači, tak na druhé straně sedí super inteligentní mašina, které nemůžeš být soupeřem, a ta bojuje o tvoji pozornost, tvůj čas. To znamená, že už tento ten boj je nerovný. A otázka zneužitelnosti technologie dneska, myslím, začíná červenat celá. Takže stejně jako chce někdo sahat do ústavy, tak stejně tak někdo jiný, nebo stejný, bude mít neuvěřitelnou možnost špehovat občany úplně do detailu. A to je, myslím, strašně nebezpečný.

Martina: Proti Číně zatím ještě nemáme až tak prokamerovaný systém, ale nezůstáváme příliš pozadu.

Daniel Landa: Ne, naše kamery jsou také schopny identifikovat obličej, je to jenom o software. To znamená, stačí v podstatě velmi málo, a už se také budou identifikovat obličeje. A někdo říká: „Proč vám vadí, když vás někdo natáčí, když nic špatného neděláte?“ No, protože to se prostě nedělá, šmírování.

Martina: Nakonec v manifestu říkáš: „Jak říkal Mistr Jan, pravda vítězí, a za víru ve svobodu se možná budeme muset porvat jako naši předkové pod vedením hejtmana Jana Žižky z Trocnova.“ Ty kolem sebe nějakého Jana Žižku vidíš?

Daniel Landa: Ne, jenom říkám, že jestli tenhle směr, který uvrhne lidi do temna, má trvat dlouho, tak že si to lidé, tedy my, nenecháme líbit. Už teď je to tak na hranici. Uvidíme dál, ale kdo zlem zachází, zlem taky schází. Tohle je zlo.

Školy ideologizují mládež, která je vychovávána globalisticky. A děti jsou přesvědčovány, že nejsou jenom dvě pohlaví.

Martina: Danieli, ty si bereš ve svých rozhovorech na paškál i školství, protože tam to všechno začíná. „Žádná úroveň školského systému nesmí být nástrojem ideologické, či politické formace, ale musí poskytovat objektivní, či nezaujaté informace, kvůli posílení soudržnosti a plurality.“ Ty máš tři děti, ty to ve školách pozoruješ?

Daniel Landa: Já ve školách pozoruji silnou ideologickou průpravu naší mládeže. To znamená, naše mládež je vychovávána globalisticky. Na naši mládež je už na školách působeno s tím, že nejsou jenom dvě pohlaví. Prostě někdo nám ideologizuje mládež, a to mi vadí. Já myslím, že tohle mají dělat rodiče, a ne škola. Tak. Škola není církev.

Martina: Ty říkáš: „My, občané této země, jako občané dalších zemí Evropy, jsme již dlouho nenápadně a postupně přetvářeni. V důsledku ztráty jednotící myšlenky, vzájemné sounáležitosti, úcty sdílených hodnot a zdravé sebedůvěry se nás čím dál tím více stává rozdělená, rozhádaná masa.“ A tak dále. Jak myslíš, že nás EU konkrétně přetváří? Jak na to jde? Já se teď neptám úplně naivně, ale přesto všechno by mě zajímalo, čeho si ty hlavně všímáš? Jak se jí to povedlo?

Daniel Landa: Říkám, existuje nějaká norma, kterou teď určují Němci. Myslím, že Němec je v podstatě hlavní hráč EU, alespoň v tom, jak to vnímáme my. A Němci mají spoustu zákonů, které já považuji za naprosté zásahy do osobních svobod v rámci bezpečnostní situace, a všeho. To znamená například lehké tendence nám mluvit do zbraní, a je to jedno vedle druhého. Jestli nám někdo mluví do sýrů, do zbraní, tak to prostě…

Martina: Není úplně jedno. Ale ten princip je?

Daniel Landa: Ten princip je v tom, že nám někdo může takto do něčeho mluvit z nějakého centrálního místa, kdy jsme ani ty lidi nevolili. To znamená, o našich životech nerozhodují ani evropští politici, ale evropští úředníci. Mně se to nelíbí, a chci, abychom si o svých životech tady rozhodovali sami.

Kvůli programům EU už si nejsme schopni vydělat na vlastní živobytí, ani vyrobit vlastní potraviny a energii. To jsou kroky do otroctví. Jednou nám EU řekne: „Češi, chcete hladomor, nebo budete poslouchat?“ A lidé si vyberou – poslouchat.

Martina: Tento trend odzbrojování Evropy je markantní. A také se zjevně mermomocí snaží, aby i byl náš velmi fundovaný zákon o legálním držení zbraní změněn. Teď se zeptám jako demagog, když tak někdy čteš pod svými příspěvky posty nejrůznějších agresivních fanoušků, nebo lidí, kteří si prostě chtějí vylít zlost, případně si třeba i zastřílet. Nemáš třeba strach, že by i oni byli držiteli?

Daniel Landa: Náš zákon tohle velmi dobře ošetřuje. Myslím, že je jasně vidět, že zbraň tady vlastní kompetentní lidé, to je evidentní již dlouhá léta. To znamená, že s legálně drženou zbraní téměř nedochází k žádné kriminalitě. To si řekněme.

Martina: To jsme tady několikrát rozebírali, a i odborníci na držení zbraní došli ke stejným závěrům jako ty.

Daniel Landa: V rámci bezpečnostní situace v Evropě vůbec není špatné, když je český občan schopen ochránit si možnost mít zbraň. To je jako se štítem. Já nemám zbraň proto, abych někoho zastřelil. Mám zbraň pro to, abych se mohl bránit, to znamená bránit dům, rodinu, nebo souseda.

Martina: Přesto o EU mazlivě říkáš, že to je takový Bolševiček.

Daniel Landa: Bolševik, no. „Bolševiček“ mi přišel lehce roztomilý. Když mluví Ursula von der Leyen o našich zásobnících, tak se mi fakt rolujou ponožky.

Martina: Danieli, několikrát jsi zmínil, že jsi sám v očekávání, zda Blanický manifest bude spíše zařvání lva, nebo kuňkání žáby. Zatím je to jakýsi kuňk.

Daniel Landa: Ano přesně, když do konce roku podpisy nějak nenarostou. My se ještě snažíme dělat propagaci, a ještě nějakou uděláme. Ale je to, bude to pípnutí. Ale další kroky, které chystáme, snad už takové pípnutí nebudou, protože jsou konkrétní, a hlavně chtějí přijít s nějakým návrhem na řešení.

Martina: Proč myslíš, že lidé nechtějí vidět salámovou metodu postupné likvidace svobod, ať už ze strany EU, či odjinud? A mnozí je za to velebí, protože je to pohodlné.

Daniel Landa: To sis rovnou odpověděla na svou otázku, protože je to velmi pohodlné, protože je přece lepší, když nás někdo krmí. Takže oni nám dají dotace, my si tady za to postavíme nějaké pěkné věci, a „oni jsou takoví hodní“. Ale my jsme stále závislejší, a jestliže tě živí rodič, nemůžeš mluvit o tom, že jsi svobodný nezávislý člověk. Svobodný a nezávislý člověk jsi až ve chvíli, kdy si na svoje živobytí dokážeš vydělat sama. To znamená, že si už díky různým programům nejsme pomalu ani schopni za těch 30 let vydělat na vlastní živobytí. A nejsme schopni si vyrobit vlastní potraviny a vlastní energii. To je prostě špatná vizitka, jsou to kroky do otroctví, protože potom nám jednoho dne EU řekne: „Češi, chcete hladomor, nebo budete poslouchat?“ No tak si lidé samozřejmě vyberou poslouchat, nebudou chtít hladomor.

Jednou chybu, kterou bych si vyčetl, je, že jsem nezačal dříve. Necítil jsem se, a necítím se kompetentní. Ale nasrání mě zvedá ze židle.

Martina: Danieli, když tě poslouchám, tak je markantní, že nad těmito věcmi dlouze přemýšlíš a že podstupuješ jistou speleologii do hloubky těchto otázek a problémů.

Daniel Landa: Proto nemám jednoduché řešení. Proto nemůžu vyřvávat jednoduché věty, protože tento problém je fakt zašmodrchaný a dlouho připravovaný. Jednou chybu, kterou bych si vyčetl, že jsem nezačal dříve. To je jediný, co bych si vyčetl.

Martina: Kdy jsi měl podle tebe začít?

Daniel Landa: Dříve. Ale já jsem to říkal v písničkách. Ale měl jsem se dříve začít aktivizovat jako občan, možná dříve hledat nějaké řešení pro republiku. Ale já jsem se necítil kompetentní, ani teď se necítím kompetentní. Ale zase to nasrání mě zvedá ze židle, abych si obešel lidi, nebo se s nimi propojil, a hledal řešení. Pohodlí, v podstatě jsem byl asi pohodlný.

Martina: „Jedinou chybu jsem udělal, že jsem nezačal dříve.“ Asi také narážíš na to, že mnozí tě neposlouchají, protože tě mají ve škatulce. Buď ve škatulce, kterou jsem zmínila, „nácek“. Nebo ve škatulce „bláznivý Žito“, který jde na jeviště s kohoutem. Jak se vlastně s tímto osobně popasováváš? Tvůj možná i exces s Žitem, možná pokus, neumím to posoudit, tak dokonale tě neznám, ale nelituješ toho? Nemáš pocit, že to, co teď děláš, jsi vlastně malinko těmito věcmi mohl zdiskreditovat?

Daniel Landa: Hele, to se tak děje, stejně jako ti nemůže být líto, že jsi nabourala auto. To se tak stane. Nabouráš auto a je nabouráno, takže věci, které se staly, se staly. A hlavně, já nikomu nic nenutím, nikam se necpu. V rámci svých výstupů na sociálních sítích, nebo v médiích, které jsou schopné mě někam pozvat, se snažím nabízet lidem možnosti. A více já nemůžu. Takže jestli někdo řekne: „Já vlajku vyvěšovat nebudu, nebo nebudu podepisovat, Landa je kretén,“ tak to je jeho svobodná vůle. Ani mi to není líto, tak to prostě je. Tady máte možnost. „Jdi s ní do prdele.“ V pořádku.

Přál bych si, aby k sobě Češi našli cestu. Abychom se stali silným národem, který dokáží spojit krásné vize. A abychom dokázali táhnout za jeden provaz.

Martina: Řekni mi, jak myslíš, že bude vypadat budoucnost, blízká i vzdálená? Když se tady, řekněme, sejdeme za 10 let, budeme si otevřeně povídat, nebo si nebudeme povídat vůbec? Budeme mlžit, a bavit se o povrchních věcech, nebo se raději vůbec nesejdeme?

Daniel Landa: Já ti to nedokážu říct, protože nedokážu říct, co bude za dva měsíce. Nevím, jestli padne měna, nebo co všechno se může ekonomicky ještě stát. Prostě ve chvíli, kdy někdo z Mezinárodního měnového fondu vydá článek, že se připravují na ekonomický reset, tak to na mě nepůsobí dobře, a nevím, kdy co může přijít. Když se dělala měnová reforma v 50. letech, tak taky ještě v předvečer reformy všechny ujišťovali, že žádná nebude. Takže dluhy rostou úplně astronomicky.

A zase, mnoha lidem je příjemnější si stále půjčovat, a půjčovat si ještě víc, protože nechtějí vidět, že to budou platit. A ne, že to budou platit, ale že za to zaplatí ti, co přijdou po nás. A to je bližší košile než kabát, což je v současnosti velký problém. Ale abych chodil s plamenometem, a zapaloval lidi plamenometem, to prostě nebudu. Jediný, co mohu udělat, je, snažit se pracovat s mladými lidmi, snažit se pomáhat a hledat řešení. A to také budu.

Martina: Když jsem se tě ptala na covid, tak jsi stoicky, až fatalisticky odpovídal, že vlastně máš pro strach uděláno, protože by ses jinak musel bát života jako takového.

Daniel Landa: Tak já jsem se mnohokrát málem zabil. Nebudu řešit, jestli sejdu ze světa. Já jsem si tady svoje odžil, a neřeším to. Budu rád, když to bude rychle, ale jinak, jestli to bude zítra, je mi víceméně jedno.

Martina: Ale já jsem se chtěla spíše zeptat, jestli je přes to všechno něco, kde pro strach nemáš uděláno?

Daniel Landa: Já se tím nezbývám. Představ si, že kdybych si nalajnoval situaci, jak budu někde trpět dva roky jako umírající, a díval se na ni, tak bych se asi také začal bát. Ale já si takové situace nemaluju, žiju přítomným okamžikem, a v přítomném okamžiku není žádné nebezpečí. Dokonce ani když na tebe míří pistolí, protože vlastně víš, že než to doletí do hlavy, tak tam nebezpečí pořád není. Rozumíš, co tím chci říct?

Martina: Ano. Danieli, co by sis ještě přál v životě zažít, vidět, dokázat, ochutnat? Nevím, co všechno to může být na první dobrou?

Daniel Landa: Přál bych, aby k sobě Češi našli cestu. Přál bych si, abychom se stali národem, který má tak krásné vize, že ho dokážou spojit. A přál bych si, abychom dokázali táhnout za jeden provaz v nějaké krásné vizi. Tohle bych si moc přál, abychom se stali silným národem, abych si mohl říct, že práce na duši tohoto národa, alespoň na miliontině, stála za to.

Martina: Danieli, nedávno jsem četla, že poměrně jednoduší lidé se baví o jiných lidech. Trošičku poučenější lidé se baví o situacích a o událostech. A moudří lidé se baví o vizích, ideálech. A já ti moc děkuju, že jsme právě takový rozhovor mohli dneska vést, díky.

Daniel Landa: Děkuji.

Všechny příspěvky s Daniel Landa

Diskuze:

  1. Vidím že Svobodné Universum jako nástroj pro zjišťování nálad občanů funguje dobře. Podle toho se řídí stát.

  2. Lidé si TO nenechají líbit, nebudou dodržovat doporučená proticovidová opatření a spolu i s Landou i Kechlibarem svobodně zahynou. Dva krysaři vedou národ do záhuby.
    Je to jako řízená genocida.

  3. Škoda, že už nechodí ta Agónie nebo jak se to jmenovalo. Ta měla aspoň kvalitní příspěvky k věci, to se aspoň dalo číst.

  4. Tedy, aby jste mne pochopili, Daniela Landu nepovažuji za darebáka, ale jen za maličko „kontroverzní osobnost“.
    Ale svoboda slova je nedělitelná, i ti, kteří na první pohled vypadají jako darebáci a excentrici, mají právo na svobodu projevu. Po nich se totiž začíná šlapat nejdřívě, slušní lidé přijdou na řadu později, ale také na ně VŽDY dojde řada.
    Na počátku každého průšvihu je totiž velmi krátký okamžik, kdy lze jednoduchou, ráznou či rychlou akcí zabránit obrovským škodám..
    Epidemie nakažlivé choroby nebo lesní požáry jsou toho nejlepšími případy.
    Nezodpovědný kuřák odhodí na lesní mítině nedopalek..
    Pokud se na něm ještě otočí podpatkem, nic se nestane..
    Za, dejme tomu 20 minut, ještě na uhašení začínajícího lesního požáru stačí obsah jediného močového měchýře.
    Pokud tak neučiníte, shoří celé desítky hektarů lesa, sjedou se stovky hasičů, několik z nich skončí s popáleninami v nemocnici, musí přiletět vrtulníky a letadla..

  5. Marian Kechlibar vám to lidičky vysvětlí nejlépe:

    “Potíž s bojem za lidskou svobodu je v tom, že většinu času strávíte obhajobou darebáků. Represivní zákony totiž bývají ze začátku uplatňovány proti darebákům a útlak je potřeba zastavit hned zpočátku, pokud to ještě je možné.”
    H.L.MENCKEN, slavný americký novinář

    https://kechlibar.net/2021/01/26/z-minulych-kontroverzi-iii-wilsonova-valka-proti-pacifistum/

  6. Bohužel se ale chováte jako malé dítě. A tím že jste si vybrala jako své modly dětinského a zmateného pana Landu, a senilního a zmateného pana Klause to jenom potvrzujete. Landa je více méně neškodný komediant, není to můj šálek kávy, ale v podstatě mi nevadí, protože mě nezajímá, vůbec ničím, ale Klaus tady přes dvacet let rozdával karty a rozhodně ovlivňoval můj život. A uvědomte si, kam tenhle pán tuhle zemi přivedl. K totálnímu zmatení pojmů. Nenosit roušku není svoboda, ale umíněná, narcistická, stařecká demence. Když něco vyhlásí EU, neznamená to, že opak je pravda. Když oznámí ČT, neznamená to, že opak je pravda. Tohle je opravdu strašně zjednodušené a přihlouplé vidění světa. Všechno v jednom pytli, muslimové a covid a imigranti a chlapi co jsou fakt chlapi, protože nesedí doma v bačkorách .. Proboha, já nejsem žádný sluníčkář, ani se nemodlím k EU, natožpak k ČT, ale tohle je prostě tak blbý přístup, až se tomu musím smát..

  7. Zde odkaz. https://www.institutvk.cz/ Pane Rendo, pracovala jsem roky v bankách a pojišťovnách. Vím, že vše bylo velmi složité. 90. letá se někdy vysvětlují jinak než to bylo. Zaujal mě tento článek ://www.seznamzpravy.cz/clanek/klausuv-druh-vzpomina-jak-zacal-kapitalismus-a-co-mini-o-babisovi-138434 Bylo mi 16 let, když byla Sametová revoluce. A prožila jsem mládí v 90. letech. Nechtěla jsem do EU. Tušila jsem. Je za vteřinu 12 a je třeba už konečně probudit náš národ. Může být 3. republika. Dříve ženy také mužům pomáhaly a podporovaly je. POmáhám tak, jak mohu. Mám rodinu a nebudu trávit čas koukáním na lživé informace v telce a číst lživé informace v mainstreamu. Teď bojujeme o svobody i našich dětí a vnuků. Je za vteřinu 12. JE nejvyšší čas. Nechci, aby muslimové začali rozhodovat o mém životě. Musíme to stopnout. Muslimové historicky do Anglii a prý do Španělska. K nám ne. Děkuji a vše dobré. Nemám ráda, když někdo někoho pomlouvá. Neberte to osobně. Pan Klaus pomáhá a nemusel by. Proč pomáhá? Je to chlap. A neopustil svoji republiku v nejhorších chvílích. Neutekl.

  8. Pane Rendo, chcete žít takto dál? Hadr na puse, a chodit na očkování vakcínami, o kterých nevíte, zda pomohou. A po očkování stále mít hadr na puse …? Dát prostě najevo vládě, že je respektujeme, ale nejsme malé děti. Jinak doporučuji si přečít pár informací na . Třeba vás to překvapí, ale vážím si pana Klause, pana Landy a i pana Volného. Oni totiž za nás bojují. Panu Klausovi bude 80 let. A nesedí v papučí u telky a nekrmí holoubky a labutě. Je to chlap. Pomlouvat umí každý. Ale jít, vstát z kanape a svého pohlodlíčka to je čin. Je třeba mít plán, a jet bod po bodu. Děkuji vám za vás názor. Je třeba táhnout za jeden provaz jako jeden muž. Respektivy jeden „Lev“. Jedno Srdce českého národa. Tušíte vůbec jaký plán si vymysleli proti lidem? Co se spustilo? A víte např. že teď učitelé bojují a je i Otevřený dopis ohledně „neučitelů“, kteří budou učit? No já pokud chci jít k zubaři nepůjdu ani k řezníkovi a ani k zelináři. Půjdu k zubaři. Ve školství jsem byla 6 let a vím a fandím kantorům a profesorům. Dokud to šlo, makala jsem pro děti a za pár kaček. Dva roky se hrabu z potíží se srdce. Víc vědět nemusíte, jaký lágr je na některých školách. Právě proto, i když jsem apolitický člověk a pacifista, cítím další lágr. Pan Landa má pravdu. V míru a klidu a s vlajskou půjdu. Třeba se tam potkáme. 🙂 Jsem optimista, ale školství je rozbité. Poděkujme EU – Bolševíčkovi. 🙂 Jinak vám přeji vše dobře. Jste chlap, napiště panu Landovi, on potřebuje plán a chytré hlavy. Jde o mozkový trust. Velké díky a ať se daří. PS: a seženme více lidí, měli by jít všichni, kdo mají ruce a nohy. A půjdou i lidé s klacky (nordickými holemi). 🙂 Zdravím.

  9. A co v těch ulicích budete dělat? Bojovat s covidem tím, že nebudete mít na tlamě roušku? Řvát, že tohle je totalita, že chcete chodit chlastat do hospod? Svoboda není to, že si můžu dělat co chci. Svoboda dokonce není ani to, že si můžu říkat co chci. Tohle jsou definice svobody, kterými národ naočkoval polopříčetný inženýr Klaus.

  10. Děkuji za skvělý rozhovor. Kéž by už byli všichni probuzeni. 🙂 Ti naši spoluobčané. 🙂 Zřejmě bude nutný plán, ano síla, bezkrveprolití. Zřejmě nastane referendum ohledně Czechxitu. Některé lidi asi napadné i Generální stávka. Budeme muset jít všichni do ulic – mírumilovně.

  11. Chtěla bych se zeptat, kde mohu manifest podepsat nebo vyplnit celým jménem, když nejsem z Prahy, ale z Kadaně a záleží mi na tom ( je mi už 65), v čem se ocitnou mě děti, potažmo vnoučata. Děkuji Jindrová

  12. 1) Zájem lidí o své vlastní postavení, zájem o svobodu a další kvality života není samozřejmý, je to spíš vyjímečnost jak říkal Ježíš „blahoslavení kdo žízní po spravedlnosti“. Touha po svobodě a právu je blahoslavenství, nikdy je nebude sdílet celá společnost. Ta je vždy nakleněná k pohodlnosti a osobnímu peospěchu, a i když dav reptá, tak spravedlnivé myšlence nerozumí resp. jí nevěří. Nepotřebuje ji.
    2) Přesto však každý člověk je disponovaný rozhodovat věci které se ho týkají a projevuje v tom přirozenou moudrost a instinkt – na rozdíl od korumpovaných a lidu vzdálených politiků. Neboli je možné přesunout VEŠKERÉ rozhodování a správu státu na pospolitost občanů? Svěřit lidu ÚPLNOU kontrolu života? Domnívám se že ano, nebo přinejmenším není co ztratit. Dejme lidu úplnou odpovědnost za stát. A TOTO, to úplné předání vlády lidu, je ona velká myšlenka na kterou Daniel Landa čeká. Konec zastupitelské demokracie, nástup demokracie úplné. Nepotřebuji aby za mě rozhodoval volený panák, dovedu se rozhodnout sám lépe (např. o zbraních, o migraci, i o tom posr.kovidu). Technologicky je třeba zajistit mnoho souvislostí, aby systém lidové vlády byl spravedlivý, akceschopný, výkonný, nezneužitelný atd atd. Jsou to mračna práce. Ale cesta to je. Dejme skutečnou vládu lidem.
    (Někdo hned řekne že si lid okamžitě zruší daně. No a co? Jsou snad daně od Boha?)

  13. Kolik lidí se cítí svobodné,od roku revoluce v 98 ,sam to nevím,ale jedno vím, nezměnilo,se nic kromě toho že stát už patří jiným,proto držíme hubu a krok naše děti budou vzpomínat na své rodiče a v dobrém to nebude

  14. Lidé si TO nesmí dát líbit. Stateční elitní Pražáci vyrazí do ulic a v čele je povede na hrad Zlatou uličkou superhecíř Landa s kyjem bez roušky. Lando kdy to vypukne? Dělej než tě zkosí Covid.

  15. Vážená paní Martino. Mockrát děkuji za Vaši skvělou práci, kterou děláte… jste pro mne vzor… máte zajímavé hosty a rozhovory. Po tomto opravdu skvělém setkání s Danielem jste dokázala, že se díváte vždy komplexně na danou situaci a jste velmi znalá. Dan je opravdový bojovník srdcem, má vyšší vedení a umí ho rozvíjet ku prospěchu všech, stojí za to ho podporovat a připojit se k hnutí. Dan je na své cestě úspěšný, uměl se dobře poučit z minulosti, ví a umí žít v současnosti a zájímá ho budoucnost. Děkuji oběma za skvělý pohled a vyjádření. Držím pěstí v dalším dění a věřím, že i za 10 let si stále budete povídat…. Pavla

  16. Děkuji za rozhovor, škoda, že je vysílán s takovým zpožděním. S Danielem naprosto souhlasím a fandím mu. V zájmu údajné bezpečnosti jsme si nechali líbit všechno a doufali, že to brzo skončí. Neskončilo. Je to tu stále. I dnes si řada lidí myslí, že až skončí korona, všechna buzerace ustane. Nechci sýčkovat, ale já si to nemyslím. A s koronou to nemá moc společného. Ta je jen zneužita. To, že veřejnost opatřením a jejich smyslu nerozumí, nevadí. Když bude držet pusu a krok, budou všechna platit dál a možná jich i přibude.

  17. Ten rozhovor je z listopadu. Jak to Landa a jemu podobní myslí ve skutečnosti, bylo vidět minulou neděli na demonstraci.

  18. Nic proti desateru, všechno proti zdiskreditované, zkorumpované, dekadentní a hlavně pedofilské církvi. Nikdy zpátky do středověku!

  19. Jsem rád, že pan Landa chce dát dohromady partu lidí, kteří dají hlavy dohromady, aby nabídnuli řešení.
    Snad už, za ty roky svého bouřliváctví konečně pochopil, jak funguje davo-elitární společnost.
    Národ potřebuje autority, o jejichž názor se může opřít a které může následovat.
    Pokud opravdu shromáždí okolo sebe skupinu známých a výrazných osobností, podpořených odborníky, má šanci s ledasčím pohnout. Nebude to hned a nebude to jednoduché.

  20. Obroda národa jde jen přes upgrade pokleslé morálky všech občanů. Likvidovat všude přítomnou lež, která ničí celou společnost a prosazovat pravdu. Já jsem Cesta, Pravda a Život.
    To se může podařit JEN pomocí nějaké u nás v minulosti osvědčené církve. Varianty křesťanství. Má někdo jiné vyzkoušené a osvědčené řešení nebo jen blouznivé teorie? Desatero se osvědčilo, je něco lepšího?

  21. Kde byl Landa, kde byli umělci, lépe řečeno pracovníci v showbyznysu, když tady pravicové vlády rozpočtové odpovědnosti, systematicky likvidovali ty ekonomicky nejslabší občany? To jim nevadilo, protože mohli nerušeně provozovat svoje mnohdy zcela bezcenné kašpařiny a hlavně protože u vesla nebyli žádný bolševici, nýbrž kovaní pravičáci, záruka svobody. Tihle prodejné, směšné figurky nemají a nikdy nebudou mít moji důvěru.

  22. Ten pán vypráví naprosté nesmysly. Nejenže si všechny ty nesmysly lidé nechají líbit, dokonce jim půjdou sami naproti. Dokonce se všech těch nesmyslů budou vehementně dožadovat. Ruku na srdce, kdo z vás je schopen a ochoten odložit chytrý telefon, kdo z vás je schopen nevstupovat na sociální sítě. Byť jenom takovou trivialitu si dokáže odepřít pouhých pár procent populace, ostatní soutěží o stále intenzivnější zapojení do systému, a to na všech úrovních. Ty kydy o bolševikovi (komoušovi, socanovi, marxistovi, neomarxistovi) – bolševik je potom každý, kdo se panu Landovi nelíbí – jsou pak už totálně mimo. Dnes nežijeme v bolševismu ale v superkapitalismu.

  23. Dovětek k předchozímu příspěvku. Samozřejmě, že špatné a zavádějící je paušalizovat.
    Je to pro některé lidi v některých odvětví hodně těžká doba, a sám nevím, jak tuto situaci řešit, co vytknout vládě.
    Jen vnímám, že když do průšvihu padnou obyčejní lidé, tak si fakt moc nepamatuji, že by se umělci, celebrity za ně nějak často rvaly.
    Možná i toto je klíč k porozumění tomu, proč Landův manifest podepsalo tak málo lidí.
    Prostě každý jede na sebe. Chtěli jsme to.

  24. Dobrý den,

    já si taky myslím (mohu se mýlit), že hlavní motiv u p. Landy je jeho byznys, vnímám ho jako velmi schopného byznysmena v kultuře. Což je svým způsobem přirozené, protože jinak vidí hrozbu covidu lidé, jejichž obživa pokračuje nerušeně dál a jinak lidé, kteří přicházejí o práci, výdělky.

    Celé roky tu probíhaly různé kauzy, byly likvidovány velké i menší firmy, celá odvětví, …. desetina populace v predátorských exekucích …. atd. a nějak si nevzpomínám, že by se pan Landa za svoje míň úspěšnější spoluobčany někdy bral.

    Krásných slov respektivě tuny slov o vlasti, pravdě, lásce, odvaze, Žito, Ordo Lumen Templi a jiné skopičiny … toho se p. Landa nebojí, ale fakt někdy hlasitě bojoval proti aktuálním konkrétním problémům konkrétních lidí?

    Nyní je jeho byznys ten zdaleka nejohroženější a přijde mi, že p. Landa a někteří další si zase vzpoměli na svobodu, solidaritu apod.. Jenže společnost je v ohrožení, a představa, že společnost v ohrožení vedé dlouhosáhlé diskuze o svobodě, pravdě, hledá mudrce, temně naznačuje … když před branami je nepřítel (nyní virus), je vcelku jasná cesta k sebezničení dané společnosti.

    Což nepopírá jeho postřehy, co vše se dnes může skrýt pod pláštíkem boje proti koronaviru. A samozřejmě má fungovat povinnost státu pomáhat poškozeným danou situací.

    Ferovější by mi přišlo, kdyby usilovali například o účinnou pomoc státu (odklad splátek u bank, ….) , místo rozvašňování davu na náměstí.

  25. Pan Landa v rozhovoru dokazuje, že hlouposti, která je „vášní“ (rozuměj tupou agresí) hnána kupředu, se musí čelit. Nevidí dál než za svůj byznys, svůj názor. Bohužel není konfrontován s nesmysly, které vyjadřuje. Mentální bláto v jeho tvorbě a k tomu trošku národoveckého vyhrožování je odpudivá směs. Dejte si pozor, potáhneme na vás!
    Je správně, že názory tohoto pána jsou marginalizovány, protože on a jeho podporovatelé jsou pro svobodnou společnost nebezpečná individua. Pokud někdo nepochopí, že ochrana zdraví má přednost před hudebním koncertem, že svoboda končí přesně tam, kde začíná svoboda druhého, takže prioritu má ochrana zdraví, tak ve chvíli krize začíná mobilizovat křupany a gumy. Jít se porvat na náměstí. Škoda, ze neexistuje statistika, jak epidemii podpořili antirouškaři a kolik mrtvých mají na svědomí… Martina Kociánová pokládá dobré otázky, ale kde nic neni, ani smrt nebere…
    Sobeckost do nebe volající, já, já, já… já klidně můžu umřít, tak proč mě v mojí sebedestrukci omezujete… ostatní klidně chcípněte. Češi, pfff…
    Proč prostě nejdou do práce, umělcííí? Mohli by dělat něco užitečného.

  26. Bismarck to asi byl, kdo řekl, že války vyhrávají ne generálové, ale faráři a učitelé.
    S 80% populace se nedá počítat, vezou se, jsou zaneprázdněni každodenní starostí o svou obživu a na politiku nemají ani pomyšlení. Jakákoliv změna musí vzejít z elit. Blanický ani jiný manifest nebude nikdy masovou záležitostí. Národ se „jen“ přidá..

Napsat komentář k „PavlaZrušit odpověď