Pokud Orbánova strana vyhraje maďarské volby, Západ výsledky neuzná. To může ovšem vyvolat občanskou válku…

EuroAsia Daily: Pokud Orbánova strana vyhraje maďarské volby, Západ výsledky neuzná, říká Fico. Výsledky nadcházejících maďarských parlamentních voleb 12. dubna, pokud zvítězí strana premiéra Viktora Orbána, budou podle slovenského premiéra Roberta Fica mezinárodně zpochybněny.

„Pokud Viktor Orbán vyhraje volby, myslím, že se mezinárodní strana pokusí zpochybnit výsledky těchto voleb. Vidím, co se teď děje, a chci před takovými pokusy varovat.“

To ovšem nemožem vnimat jinak, než jako bruselska snaha o rozpoutani občanske války v Maďarsku, resp. ve středni Evropě…

Petr Hampl: Občas dostávám otázku, co myslím obnovou průmyslového národního státu. Mluvím o tom poměrně často, protože to pokládám za smysluplnou cestu ze současného marasmu, a tudíž za absolutní prioritu. Myslím tím stát s vysokou mírou samostatnosti (plné samostatnosti nedosáhneme asi nikdy), kde je základem ekonomiky průmyslová výroba a kde jsou všechny oblasti života podřízeny podpoře průmyslu:

– Školství je od toho, aby produkovalo lidi schopné pracovat v továrnách, konstrukčních kancelářích a takových vědeckých ústavech, které průmyslová výroba potřebuje. Tedy matematika, logika, přírodní vědy, k tomu hodně dílen. Musí být zohledněna očekávaná vlna robotizace, po níž budou zapotřebí spíš technologové a nástrojáři než lidé přímo u strojů.

– Pro zahraniční politiku bude na prvním místě přístup k energiím, surovinám a trhům.

– Pro energetickou politiku musí být na prvním místě dostatek levné energie pro průmyslové podniky.

– Finanční sektor dostane taková pravidla, aby v maximální míře podporoval reálnou výrobu.

– Bytová politika bude vedena cílem umožnit lidem snadné stěhování tam, kde jsou fabriky.

– Ochrana přírody bude nastavena tak, aby existovaly rezervace, ale mimo ně se dbalo na to, aby dopad na rozvoj průmyslu nebyl přehnaný.

– Veškeré vyzbrojování se bude v první řadě snažit využívat a rozvíjet domácí fabriky.

… a tak dále.

Není to úplně nové. Takhle to v evropských zemích fungovalo po dobu 150 let a Evropané se během té doby dostali na naprostý civilizační vrchol. Pak přišlo pár chytráků s nápady typu „ekonomika služeb“ a během jedné generace jsme prošli sešupem z civilizačního vrcholu na hranici zániku. To staré se už obnovit nedá, ale základní princip ano: být produktivní, být užitečný. Být užitečný, být produktivní. Ty ostatní věci se dostaví samy.

Jaroslav Foldyna: 24. března zahájilo NATO bez mandátu OSN agresi na tehdejší Jugoslávii. Bylo porušeno mezinárodní právo i alianční smlouva.

Bombardování Jugoslávie trvalo 78 dní.

23. března 1999 vydal tehdejší generální tajemník NATO Javier Solana příkaz k bombardování, které začalo 24. března. Tato akce se stala nechvalně známou jako tzv. “humanitární bombardování”, jak byla nazvána jeho tehdejšími podporovateli jako např. Václavem Havlem. Válka bez mandátu OSN, je agresí.

Motivem bombardování Svazové republiky Jugoslávie byla snaha Západu přinutit jugoslávskou vládu vedenou Slobodanem Miloševićem k ukončení zásahů na území tehdejší Jugoslávie na Kosovu, k nimž docházelo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou na jedné straně a tzv. albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK), ve skutečnosti teroristickou organizací financovanou z kriminální činnosti na straně druhé. Více jak 2500 zavražděných, vojáků, civilistů i dětí. 17. 4. kazetová bomba zabila tříletou Milici Rakič. Následovalo mnoho dalších dětí.

Na Svazovou republiku Jugoslávie začaly dopadat bomby, rakety s plochou dráhou letu, začaly zabíjet civilní obyvatelstvo, ničit školy, infrastrukturu, nemocnice a působit ohromné zlo.

Tento útok nejsilnějšího vojenského svazku na světě proti deseti milionovému národu v Evropě, neměl mandát Rady bezpečnosti, neměl mandát OSN, a dokonce byl v rozporu s Washingtonskou smlouvou, kterou NATO samo sobě jako listinu, kterou se bude řídit, podepsalo. Destabilizovali mezinárodní právo. 78 dní trvalo bombardování Jugoslávie, byly ničeny mosty, školy, elektrárny, továrny, umírali civilisté, byly použity tisíce tun bomb, kazetových bomb, které jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami, byl použit ochuzený uran, který dodneška po celé bývalé Jugoslávii, jak v Černé hoře, tak v Srbsku, zabíjí lidi tím, že onemocněli rakovinou .

Ministryni zahraničí USA Olbrajtovou po několika letech kosovský premiér a prezident Thači odměnil. Prodal jí akcie Kosovského telekomu na, kterých vydělala 20 milionů dolarů.

Zaseli jste KOSOVO, sklidili jste UKRAJINU.

Richard Perman: Shlédl jsem se zájmem video premiéra Babiše, které vydal po nesouhlasné reakci na vyjádření ministra Tejce k zákonu o neziskovkách.

Co jsme se dozvěděli? Že ministr Tejc říkal pravdu. Žádný zákon o neziskovkách se nechystá. V programovém prohlášení prý nic takového nebylo. Prý ale vláda zprůhlední financování. Že se dozvíme odkud ze zahraničí jsou některé neziskovky financovány.

Takže přátelé, až a jestli se k tomu kroku odhodlají, tak budeme sice vědět, že Člověk v tísni dělá dětem ve školkách a školách v hlavě guláš za prachy z Bruselu nebo Norských fondů, ale nic s tím nemůžeme dělat. A to samé bude se všemi ostatními politickými neziskovkami. Až protlačí souhlas s migračním paktem, tak nás Rozumek bude zásobovat „chirurgy a inženýry“ z Německa a dalších států západní Evropy, a my budeme vědět, že to dělá za prachy z Bruselu ale také s tím nic neuděláme. A těch příkladů je mnoho.

Takže pane premiére, transparentnost financování je sice hezká, ale bez zákona FARA, je nám úplně na hovno.

Richard začina byt pěkně naštvany, a reprezuntuje svojim postojem nemalou část voliču dnešni koalice…

IDNES: Vyřadit stotisícitunový kolos z boje je až překvapivě snadné. Místo proslulé čínské balistické rakety DF-21, přezdívané zabiják letadlových lodí, stačil zkrat v sušičce. Banální nehoda zřejmě spustila rozsáhlý požár v záďové prádelně nosiče letadel USS Gerald R. Ford. Podle deníku The Washington Post vypukl už 12. března. Jeho hašení trvalo dlouhých třicet hodin.

Část námořníků ovšem následkem ohně neměla kde spát. Museli vzít za vděk podlahou či stoly. Podle NYT jich o své postele přišlo přes šest stovek.

Tak to je ještě lepší humor než Šimek s Grossmanem. To se snad ani neda vymyslet.

Petr Žantovský pro Radio Universum: Stačí se podívat na nedělní diskusní pořady České televize a srovnat třeba Debatu nebo Co týden dal s Otou Černým a potom s Mirkem Dittrichem s dnešní debatou třeba s panem Moravcem, a přesně vidíš proměny rétorického stylu.

A spočívalo to i v tom, v jaké ambaláži to bylo. Debaty Černého byly v jakési napodobenině zahradního domku, byly tam kytky, záclony, působilo to důvěrným dojmem a sedělo tam sedm nebo šest ctihodně se tvářících lidí z různých názorových skupin – Klaus, Lux, Kalvoda, socialisté – a snažili se dojít diskusí k nějakému výsledku. A snažili se ty druhé přesvědčit o své, v uvozovkách, pravdě, a to způsobem, který byl kulturní.

Dneska si sednou dva nebo tři lidé k Moravcovi, a on vypálí první puk, a v tu chvíli začne mumraj, křičí na sebe, ječí na sebe, a není to hezké, nedá se na to dívat. Moravec to nezvládá, není schopen to ukočírovat, a snad mu i vyhovuje, že produkuje nebo provokuje tyto vzájemné rozepře. A to potom ale není společenská diskuse, je to jenom boj. A to myslím, že je také druh zakrytí pravdy, zakrytí skutečnosti,

David Gruber pro Deník TO: Vysvětli, prosím, co máš zeměpisně na mysli pod zkratkou KoZa.

Kolektivním Západem chápu historicky hospodářsky nejvyspělejší země jako USA, západní Evropu, Austrálii apod. Země, kde se historicky nejdříve rozvinul kapitalismus a kde nejdříve nastala hospodářská a finanční prosperita. Nejen díky politické demokracii, tržnímu systému, ale též díky vykořisťování vojensky méně vyspělých zemí po celém světě. Pokud mohu, popišme si, co je KoZa a jak v deseti fázích kolonizuje, (zotročuje) méně i více vyspělé země.

Země Kolektivního Západu při podmaňování a zotročování jiných zemí občas nepoužívaly prvoplánově hrubé násilí jako dobyvačné války, mezinárodní terorismus apod. Zde se chovaly leckdy jakoby delikátně, nenásilně. Pokud však šlo o velké peníze, neváhaly přikročit postupně k nezákonnostem, zločinům, a nakonec i k násilí, k odstraňování konkurentů všemi prostředky a způsoby, k vraždám, k válkám.

Problém je, že takto postupovaly nejen vůči zaostalým zemím, ale i vůči zemím, které je v některých směrech převyšovaly, byly vyspělejší, rozvinutější – a tím představovaly nežádoucí konkurenci bránící realizaci jejich lakoty, zpupnosti, nebetyčného ega, touhy po moci. Od Aztéků a Inků… až po Československo a Českou republiku.

Tak to mě zajímá. Jak tě znám, určitě jsi analyzoval celý postup, jakým KoZa zotročoval (a zotročuje) nepřátele a bohužel i přátele. I když velice dobře víme, dle vyjádření Henryho Kissingera, že „KoZa“ nemá přátele, má jen své zájmy…

Nu, znáš mě dobře. Tady je výsledek mého bádání. Fáze podmaňování (zotročování) nejen naší země Kolektivním Západem jsou tyto:

1. Jiné země KoZa jakoby osvobozuje, uzavírá s nimi navenek přátelské smlouvy o spolupráci, přináší jim jakoby demokracii a pokrok.

2. Při těchto smlouvách si však kořistnicky pečlivě hlídá, aby finanční toky co nejdříve postupně směřovaly od těch chudších zemí do KoZa.

3. V zotročovaném státě různé oblasti průmyslu, zemědělství, služeb, vědy, vzdělávání, finančnictví, kultury aj. navenek přátelsky začleňuje do mezinárodních celků. Často je skupuje – a bohaté dividendy z provozu pak proudí do KoZa.

4. KoZa si úzkostlivě hlídá kontrolu nad aktivitami s nejvyšší přidanou hodnotou, zejména pak nad výsledky kreativity – což jsou špičkové inteligentní výrobky i služby, objevy, vynálezy, patenty, autorství, duševní vlastnictví všeho druhu. Zde si sveřepě zajišťuje, aby zůstal mozkovnou a zotročované země jen montovnou.

5. Pro ochranu svého duševního vlastnictví je KoZa připraven v zotročované zemi nejen k právním krokům, ale i postupně k nejhrubšímu násilí vůči tamním duševním vlastníkům (= vůči tvořivým mozkům ve zotročované zemi, zejména vůči těm světově špičkovým). Duševní vlastnictví zemí KoZa je vším, duševní vlastnictví zotročované země není ničím.

6. KoZa motivuje nejlepší tamní mozky k emigraci k sobě, do svých zemí. Ty mozky, které zůstanou doma, uplatí „ohlodanou kostí“ a převede na svou stranu. Ty mozky, které neemigrují a nedají se uplatit, jsou umlčeny, odstaveny, zničeny hospodářsky a někdy i fyzicky.

7. Po umlčení a odstavení těch, kteří představovali světovou špičkovou kvalitu, prosperitu a pokrok, nasadí ve stejné oblasti své druhořadé, průměrné až šmejdovské zboží a služby – a zaplaví jimi trh zotročované země.

8. Najde si a uplatí si v zotročované zemi „pátou kolonu“. Tedy zrádce, kteří nabízejí ten jejich šmejd – a inkasují za něj přemrštěné ceny. Z těch cen pak velká část odchází k „loutkovodičům“ do KoZa (dividendy, tantiémy, autorské a licenční platby, jiné podivné přesuny peněz.) Toto je tisíce let osvědčená taktika – od antického „divide et impera“ přes Machiavelliho Vladaře až po pobočky „špičkových“ mezinárodních vzdělávacích, poradenských, koučovacích apod. firem v České republice.

9. Ta domácí pátá kolona relativně bohatne konzumací ohlodaných zbytků z přepychového stolu KoZa. Jde o tzv. dotace, granty apod. A co je nejhorší, ta pátá kolona je nejzuřivějším nepřítelem vlastních chytrých schopných spoluobčanů, tj. domácích světově špičkových objevitelů, vynálezců a jiných odborníků. Je nepřítelem všech slušných přemýšlivých lidí, kteří to vidí a komentují. KoZa zde velmi využívá jednu z nejhorších lidských vlastností – destruktivní závist. Závist těch průměrných a šmejdů v zotročované zemi vůči jejich schopnějším, vzdělanějším, tvořivějším spoluobčanům. Závist se projevuje často metodami shadow banning nebo i cancel culture šmejdů proti schopným. KoZa si do své páté kolony záměrně vybírá závistivé hlupáky – tam má totiž záruku, že budou tvární, poslušní, agresivní vůči chytřejším a schopnějším spoluobčanům své země.

10. KoZa postupně devastuje školství zotročované země a mediální masáží nakonec dosahuje stavu, kdy velké masy (statisíce i miliony) tamních lidí, zejména těch méně zralých a zkušených, uvěří, že západní šmejd je ten nejlepší světový. Masy konzumentů (a plátců) v zotročené kolonii postupně ty své špičkové spoluobčany úplně vytěsňují z mysli. Přestávají věřit v jejich existenci. A jsou ochotny za ten šmejd platit řádově vyšší ceny než za upozaďované špičkové zboží a služby domácí provenience. Když se pak špičkový domácí tvořivý člověk ozve s nepopiratelnými fakty na svou obranu, je tou masou zmanipulovaných řadových spoluobčanů arogantně kritizován, vysmíván i jinak pronásledován a poškozován. Zmanipulovaní hlupáci zde mají mocný nástroj – internet, sociální sítě, anonymní diskuze s povoleným výsměšným, sprostým, urážlivým, až zločinným hodnocením apod. Kam se ve sprostých trollích diskuzích podělo ústavní právo každého slušného občana na ochranu cti?

Vidlák: Andrej Babiš se osobně přihlásil k tomu, že zákon o financování neziskovek je zapotřebí a odmítl odvolat Natálii Vachatovou. Je dobré občas ukázat, že jsme stále bdělí a pokud vláda vypustí prostřednictvím Tejce nějaký (blbý) zkušební balónek, tak prostě reagovat. Hlasy ve volbách nejsou žádný bianco šek na celé volební období, ale je třeba Andrejovi přičíst k dobrému, že se o hlas veřejnosti zajímá a reaguje na něj. Je to rozhodně lepší, než když Fiala reagoval na hlas Evropské unie a úpění svého lidu naprosto ignoroval.

Je třeba seznam nesplněných slibů stále aktualizovat a připomínat. Přece jenom, už je dost dlouhý. Kdo nekřičí, nic nedostane a kdo se nebije, ten bude bit. A nechoďte na nás, kluci, s výmluvami. Těch jsme za posledních třicet let slyšeli tolik, že jsme si začali říkat, že kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali. Tak se snažte, aby se skutečně něco změnilo.

Zatím jsme trpěliví… ale nemáme rádi, když z nás děláte idioty. A ještě upozorňujeme, že odpuštění koncesionářského poplatku vybraným skupinám plátců je dobrý začátek, ale nikoliv dostatečný konec.

Václav Klaus pro Parlamentní Listy: Pane prezidente, bavili jsme se o Havlovské nepolitické politice, která se zhmotnila do moci politických neziskovek. Tento systém chce snad stále vláda zprůhlednit, aby bylo jasné, odkud berou peníze a kde pro stát pracují. Celý ten proces je spojen s šílenou kampaní, například v podobě hnusné kampaně proti poradkyni premiéra Natálii Vachatové. Jak ten mediálně-neziskovářský protiútok či obranu vnímáte?

Je to obrana formou protiútoku, který je nesmírně silný. Ti lidé jsou zavilí a nenávistní, protože se jim sahá na zoubek. Mysleli si, že po roce 1989 ovládli společnost, že je jejich a mohou si s ní dělat co chtějí. Proto byl takový odpor všech havlistů proti Klausovi, protože měli pocit, že jim ukradl jejich sametovou revoluci. Je to stále stejná historika. Společnost teď zhrubla, takže používá silnější výroky. Debata ale byla od počátku identická a přesně stejnou debatu jsme vedli v roce 1990 a dále. Je to pořád o tomtéž. O lidech, kteří chtějí být vyvolení, a ne zvolení. Jde o víru v oprávněnost intošů, intelektuálů a kulturtrégrů nejrůznějšího typu, aby vedli a řídili dnešní společnost.

Když vidím, jak Milion chvilek bral za hlavní eso své akce na Letenské pláni Zdeňka Svěráka, musím dnešním lidem říkat, že pro někoho mého typu byl v posledních dvou desetiletích před rokem 1989 tento člověk symbolem komunistického režimu. Byl tím, kdo z bývalého režimu nejvíc profitoval a nejvíc ho de facto reprezentoval. Ano, někteří řeknou, že je to vtípek, protože režim nejvíc reprezentoval Husák a další, jenže ti byli mimo náš obzor. Věděli jsme, že na Husáka nemůžeme dosáhnout a zítra ho svrhnout. Pro nás byl symbolem a nepřítelem člověk, který se velmi výrazně promenoval v kultuře. Nešlo o nějakou hlubokou kulturu, ale jakousi popkulturu. Svěrákové byli vždycky popkultura a my, kteří jsme milovali filmové kluby, jsme žádného Svěráka nikdy nesledovali. Skutečnost, že se tento člověk odváží být tváří Milionu chvilek na pražské Letné, to je pro mě opravdu smutné.