Zpět

Tenkrat na Vychodě – od krasne Oděsy přes fajny Cherson po rozbity Mariupol

Text 11.5.2022

Netušim, čemu to tak je, že kam přijedu, tam je do roka a do dňa valka, převrat nebo jakasik jina udalost interesantni leda tak pro katastroficke novinaře. Cestu do Mariupole sem planoval roky, ale přiležitost se naskytla až na podzim loňskeho roka. Bylo mi jasne, že tym je osud města zpečetěny, ale chtěl sem ještě to město vidět dřiv, než tam budu potřebovat viza. Kratke, štyrminutove video o cestě po jižnim pobřeži tehdejši Ukrajiny od Oděsy přes Cherson, Berďansk až do Mariupole, kera tehdy ležela asi 10km od linyje dotyku ukrajinskych a ukrajinskych sil, mate tady:

Nema smysl o městě přiliš opakovat to, co už sem napsal bezprostředně po vyletu. Nemam k temu moc co dodat. Čim dal na vychod, tym to bylo horši. Oděsa je nadherna, Cherson velice pěkny, Berďansk je kromě hezkeho nabřeži a pěši zony pěkna ďura a Mariupol bylo už tenkrat velice podivne město. Chyběli lidi. Nebyli na ulicach, nebyli v hospodach, nebyli nikde, a to bylo kdysik skoro pulmilionove město. Ti lidi totiž byli Rusi, mile děti. A hned po tych pruserach na jaře 2014 zdrhli asi do Ruska. Ale to je zas jiny přiběh.

Vzhledem k temu, že buch vedl moje kroky, objednali zme si apartman v centru. Že bude v nejvyššim patře rozjebaneho panelaka, to sem netušil. Panelaky byly v Mariupoli rozbite už tenkrat, ale z trochu jineho duvodu než dneska, kdy se do nich trefovali sudruzi z praporu Azov na straně jedne a sudruzi z armady ruske na straně druhe. Ovšem vyhled z balkona na Mariupolske železarny a strojirny Rinata Achmetova byl impozantni. Připadal sem si jak na navštěvě na NHKG v roce 1989, enem rozloha teto fabriky byla snad desetkrat větši než enhačko. Puvodni blog z Mariupola Lesk a bida Doněcke oblasti je tady.

Kromě teho, že silnice na vychodě byly v přišernem stavu, černozem zarostla kopřivama a baraky byly dobite jak cyganske hračky, sem se tam citil velice dobře. Lidi byli skvěli. Rusi i Ukrajinci. Třeba v Mariupoli bylo 25% lidí, keři prohlasili za rodnu řeč ukrajinštinu, 75% ruštinu. Blog o krasnem vychodě je tady pod nazvem Valte tam, doku to ide.

Ja, to je všecko pryč. Fčil se tam už bez viz asi nedostaneme.

A pro šašky, keři breči, že se vic nevyjadřuju k amerycko-ruske krizi na Ukrajině, bysem rad připomenul, že sem se vyjadřoval ještě před tym, než konflikt v unoru 2014 začal. A nemam na tym co měnit. Třeba v blogu z 28.1.2014 Kdo chysta občansku valku bylo řečene vše. Enem videa z utoku tehdejšich terorystu byla z jutuby vymazana… aspoň obrazky na mojem blogu zustaly. Zatim.

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička

Diskuze:

Napsat komentář