Lidé budou muset prodávat své domy, protože nebudou mít peníze na splnění požadavků EU

Žijeme v časech velkých témat, ale také v čase témat, která slouží jen k rozptýlení pozornosti. Problémem je, že někdy je velmi těžké odlišit, které je které, a tak vše sledujeme s podobnou pozorností, a občas proto přehlédneme téma, které působí cizorodě, nezajímavě, ale přitom se nás bytostně dotýká. Z toho vyplývá logická otázka: „Co se děje za kulisami divadla, které se nám předkládá? Jak důležité věci nám unikají, zatímco nasedáme na vějičku a řešíme plat první dámy?“ Jednou z těchto důležitých otázek jsou například náklady na naše bydlení. Co nám přinese snaha snížit emise budov? Jak bude nakonec vypadat aplikace nové směrnice o energetické úspornosti budov v naší republice? Co přinese, či spíše odnese majitelům domů, bytů i komerčních prostorů? Půjdeme zase celé Evropě příkladem tak, že zatížíme naše občany, kteří vlastní nevyhovující nemovitosti, emisními povolenkami? Co tato opatření udělají s cenami nemovitostí? O těchto tématech, která se týkají každého, kdo potřebuje mít střechu nad hlavou, si budu povídat s předsedkyní odborné sekce Územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory České republiky, paní Hanou Landovou.
Martina: Paní Hano Landová, jedním z popudů dnešního rozhovoru byl článek, jehož titulek zněl: „Budovy čeká bezemisní revoluce. Dotkne se i starších staveb.“ A to nebyl, prosím, výkřik z bulvárního tisku, ale odborný článek České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Zaujalo mě na něm právě poslední slovo, které zavání převratnými změnami. Proto otázka: Čeká u nás budovy bezemisní revoluce?
Hana Landová: Bohužel, jednoznačně čeká, a bude investičně i provozně – z pohledu nákladů pro vlastníky budov, potažmo pro kohokoliv, kdo v nich bude fungovat i na základě nájemních smluv – velmi bolestivá.
Martina: My to společně důkladně rozcupujeme, abychom věděli, kde jsou mantinely této revoluce, a zdali se tam přece jenom nedá najít nějaká úniková cesta, a zdali tam legislativci neponechali zadní vrátka. Rozumím tomu správně, že ještě není řečeno poslední slovo? Tedy, že tato směrnice ještě není platná, vypracovaná, pojmenovaná a schválená?
Hana Landová: Je vypracovaná, pojmenovaná a schválená. Jediný krok, který nás ještě v České republice čeká, je její překlad, takzvaná implementace do českého práva, a na to má stát zhruba dva roky. Začalo to platit někdy od dubna, nebo od května, takže se to bude ještě rok a půl přenášet, a nějaký prostor pro lokální zohlednění nějakých požadavků tady určitě bude.
Martina: Rozumím tomu správně, že tato směrnice EPBD už je tady od roku 2002, teď dostala číslo IV, a je tedy novelizována? A ta už je v Evropské unii schválena.
Hana Landová: Ano.
Martina: Schválena, sepsána, a teď si ji jednotlivé státy odnesou domů, a tam s ní nějak naloží. Je to tak?
Hana Landová: Ano, je to přesně tak. Už si ji dokonce odnesly domů, a budou s ní nakládat tak, že budou zohledňovat některá lokální specifika, ale prostor by tam měl být poměrně výrazný. Nebude prostor například k výjimkám, to asi tato směrnice rovnou říká, ale tyto přísné požadavky nebudou muset například splňovat památkově chráněné stavby.
Martina: Takže jinak to bude padni komu padni?
Hana Landová: Přesně tak – padni komu padni. Rodinný domek, bytový dům, ministerstvo dopravy, každá budova.
Od roku 2026 musí mít všechny novostavby veřejných budov nulové emise. A do roku 2050 musí bezemisnost splňovat všechny domy, s výjimkou památkově chráněných nebo vojenských objektů.
Martina: Já jsem se dočetla, že od roku 2026 mají všechny novostavby veřejných budov splňovat požadavek na budovy s nulovými emisemi. Což tedy vypadá, že budovy, které se teď staví, už musí tyto bezemisní limity splňovat. Ale mohlo by to uchovávat jakousi naději, že stávajících domů a bytů se to týkat nebude?
Hana Landová: Tato naděje vyprchá hned záhy, protože se tam stanovují další termíny, a do roku 2050 se stanoví, že to budou všechny budovy, právě s výjimkou například památkově chráněných budov, nebo třeba vojenských objektů – těch se to týkat nebude nikdy – ale jinak se to bude týkat naprosto všech budov. A ty, které se teď staví, a zdánlivě mají nějaký štítek, který by směřoval k téměř bezemisní budově, nebo bezemisnímu domu, se to pravděpodobně dotkne znova, protože tyto štítky mají nějakou předpokládanou dobu revize výpočtů, a bohužel dojde k dalšímu zpřísnění.
Martina: „Štítek“, to je slovo, kterého se hned chytnu, protože průkaz energetické náročnosti – takzvané štítky – mají budovy už teď, a my je známe, jako třídy A, B, C, D, E, G. Musím říct, že se v tom teď docela dobře vyznám, protože jsem hledala bydlení, a veškeré domy, které jsem navštívila, měly průkaz energetické náročnosti G, tedy mimořádně nehospodárné. Řekněte mi, znamená to, že se tyto štítky budou předělávat, jak jste řekla? A podle jakých norem se budou předělávat? Podle čeho? Bude se to spíš rozvolňovat? Nebo co od toho můžeme čekat? Už teď mi má otázka přijde naivní, ale přesto jsem ji položila.
Hana Landová: Já bych si to moc přála, a v Evropské unii zaznívá i poměrně často výčitka, že to prostředí je teď příliš regulované a příliš přísné. Ale očekávání, které je teď dokumentované ohledně štítků, vede k dalšímu zpřísnění – bohužel ne k rozvolnění, takže požadavky budou skutečně přísnější. A štítek se bude dotýkat nejenom obálky budovy – to znamená, jak bude třeba zateplená, jaká bude mít okna, jaké bude mít dveře, jakou bude mít střechu, jakou bude mít izolaci – ale týká se i způsobu, jakým se tam bude topit, jakým způsobem se tam bude větrat. A čeká nás i povinná instalace solárních zařízení, tedy fotovoltaických zařízení.
Martina: Už je jasné, podle jakých norem se štítky budou zostřovat? Protože zatím to bylo trošku vágní, a některé budovy, domy nemají štítek vypracovaný, a tudíž automaticky spadají do géčka. Ale podle čeho se já můžu řídit, když teď přijdu, koupím si dům někde za Prahou – protože na víc nemám, a i tak za to dám dvanáct miliónů – a je to G. Takže si myslím, že jsem doma – ale bude mě čekat velká přestavba? Jaká?
Hana Landová: Bude vás čekat velká přestavba, a poměrně nákladná. Tam, kde je géčko – protože jenom neexistuje vyhodnocení – je ještě nějaká naděje, že se na fasádě naleznou aspoň nějaké zateplení, nebo třeba nějaká méně propustná okna, takže tam to asi nemusí nutně být tak finančně náročné. Ale starší domy z dob našich rodičů také určitě tato opatření nemají, a tam budou investice náročné. A dá se očekávat, protože jsou pevně stanovené termíny, do kdy to vlastníci musí splnit, že bude poměrně velká poptávka po všech materiálech. Nedávno Deloitte a další vydaly ekonomické studie, kde očekávají, že s obnovou Ukrajiny bude navíc materiálu poměrně velký nedostatek, a očekávají jeho velké zdražení. A další zdražení očekáváme ještě z toho, že bude velká poptávka, protože vlastníci budou muset naplnit požadavky směrnic. To znamená, že tržní situace se tady tak trošku těmito regulacemi pokřiví, a materiály – fotovoltaické články, tepelná čerpadla, izolační materiály, a tak dále – budou poměrně obtížně dostupné, tedy drahé. Počítejte řádově milióny korun.
Směrnice EU o bezemisních domech vůbec neřeší, co budou dělat lidé, kteří na velmi nákladné úpravy svých domů nemají peníze, třeba staří lidé
Martina: Paní Hano Landová, počítá tato legislativní směrnice s tím, že naše vesnice jsou plné domů, které si postavili takzvaní domkaři, žijí v nich naši rodiče, prarodiče, a jsou to lidé, kteří si dokázali postavit domy, ovšem v dobách, kdy žádné podobné směrnice ani materiály neexistovaly, a teď žijí z poměrně chabých důchodů? Počítá s tím tato směrnice, že tito lidé, i kdyby chtěli, tak nemohou?
Hana Landová: Ta směrnice s tímto nepočítá. Počítají s tím jiné dokumenty. Evropská unie chystá velice robustní dotační programy, ale i tyto dotační programy mají nějaké podmínky, a je velice obtížné je splnit. Navíc my dneska přesně nevíme, jak bude štítek vypadat, takže to dneska nejde tak úplně ve starších budovách naplánovat, co konkrétně je všechno potřeba udělat, aby se energetický štítek splnil. A kromě toho, bohužel, jsou tyto výpočty velice složité, není úplně jednoduché se v nich zorientovat. V podstatě to dneska ani nedělají lidé, ale zadají nějaká data do nějakého softwaru, a tento software potom štítek a vyhodnocení energetické náročnosti vyprodukuje. Takže není jednoduché se zeptat, že když si dám třeba nová okna, tak že už budu mít z déčka céčko. Taková jednoduchá odpověď prostě neexistuje. Posuzuje se tam i natočení domu, orientace k jihu, orientace k severu, různé vlivy, které tam jsou. A plus se tento štítek doplňuje koeficienty, kde se přepočítávají zdroje, které používáte, takže třeba elektřina má jiný koeficient než plyn, a než jiný způsob vytápění, třeba z odpadního tepla, a tak dále. Takže všechny tyto věci jsou dnes zatím velká neznámá. Bude o tom určitě velká diskuse, bude to určitě velký lobbistický boj o to, který zdroj bude mít nejlepší vyhodnocení, a podle toho se budou potom muset lidé zařídit, a budou si muset objednat nové technologie.
Martina: Paní Hano Landová, co se bude dít, když na to nebudu mít? Protože vezměme obyčejný dům tak, jako je dneska známe, bydlí v něm rodiče, třeba naši rodiče, je jim k osmdesáti. Nevím, jestli v tomto věku dosáhnou na nějaký dotační program, ale rozhodně nedosáhnou na hypotéku, protože pro žádnou banku nejsou bonitní, je to příliš velké riziko. Navíc, z čeho by to spláceli, když žijí z nevelkých důchodů. Co bude s těmito lidmi?
Hana Landová: Hmm. Bohužel jste to popsala velice přesně. Pro ně je tato cesta zapovězená, pokud ji nebudou chtít přenechat svým dětem, a ty budou muset splnit přísné podmínky. Ale druhá cesta je právě prostřednictvím dotací. Nicméně tito lidé budou muset už na počátku investovat poměrně nemalé prostředky do toho, aby jim vůbec někdo vygeneroval projekt a aby věděli, jak tak náročnou přestavbu mají udělat.
My se s tím setkáváme, vyhodnocujeme změny novostavby na bezemisní novostavbu, a je to opravdu poměrně složitá alchymie různých vstupů. A vůbec to není jednooborová činnost. Takže jenom získat tento projekt, na základě kterého potom přijmu opatření, bude poměrně finančně i časově nákladné, a bude to vyžadovat poměrně velké úsilí. A teprve s tímto projektem si pak půjdete pro dotaci. Ale zase, bude poměrně náročné to administrovat, ačkoli jsou samozřejmě proklamovány snahy o co největší jednoduchost těchto postupů, ale i tak to není proces, který by byl jednoduchý. Není to tak, že si vyplníte jednostránkový formulář, a pak už bude všechno vyřešeno.
Martina: A paní Hanko Landová, já jsme se snažila získat takové informace, které by nás třeba i uklidnily, abychom neměli pocit, že skutečně přichází velká revoluce, před kterou se už neschováme. A našla jsem, že od roku 2030, což je tedy velmi brzy – vy jste říkala, že od roku 2050 by se bezemisnost měla týkat úplně všech domů – ale od roku 2030 mají mít bytové domy zlepšení emisí o 16 procent, a od roku 2035 o 20 až 22 procent. Vypadá to jako příjemné číslo, a já vlastně nevím, co si mám pod tím vůbec představit. Zda-li opravdu stačí, v uvozovkách „stačí“, že bych u domu, u bytu vyměnila třeba okna? Jak si mám těchto 16 procent přetavit do konkrétní matérie?
Hana Landová: To je otázka, na kterou Česká republika, stejně jiné státy, hledá odpověď. Ony mají v této směrnici předepsáno, že musí identifikovat nějaké budovy, kterým tu povinnost uloží, ale jakým způsobem je vyberou – to dneska v českém právu není popsáno, to dneska nevíme. A ony potom vyhodnotí, třeba na základě nově vystavěných budov, kolik přínosu zvládly, a pak nastaví další požadavky. Takže dneska říci, jak se to bude naplňovat, je velice složité, a prakticky to nejde. Navíc existují dvě témata, která řeší: Je to energetický štítek. A druhým je bezuhlíkatá stopa, a ani na jedno dneska nemáme přesnou odpověď, protože u bezuhlíkové stopy sledujete celou životní cestu výrobku, nějakým způsobem se to počítá, a tyto výpočty bohužel nejsou kompatibilní. Takže, v podstatě, když vám vyjde energetický štítek, tak to ještě neznamená, že doložíte bezemisnost budovy. Takže my budeme mít v podstatě několik měsíců poměrně rozsáhlou činnost, kdy se bude zkoumat, jakým způsobem se k tomu dospěje. Ale dneska vám to nikdo nepoví, dneska vám nikdo nepoví, jestli to naplníte výměnou oken.
V pracovních skupinách, které řeší implementaci směrnice o bezemisních domech, nejsou žádní zástupci lidí, kterých se to týká, třeba majitelů domů
Martina: Takže my se vlastně v tuto chvíli musíme spolehnout na to, že naši legislativci a politici budou chtít, aby tato implementace nové směrnice EPBD IV. byla pro nás co nejmíň bolestivá, pozvolná a přijatelná. Ale může to dopadnou také tak, že se rozhodnou, že půjdeme celé Evropské unii příkladem. Obojí je možné?
Hana Landová: Je to přesně tak. Dokonce, bohužel, v pracovních skupinách nejsou zastoupeni lidé, kterých se to nejvíc týká, to znamená ti, že tam třeba nejsou zastoupeni vlastníci budov. Mají nějakou asociace vlastníků budov k pronájmu, a tak dále, ale v pracovních skupinách, které na tom pracují, dneska bohužel žádný takový praktický subjekt nefiguruje.
Martina: A kdo v nich je?
Hana Landová: My jsme se to dlouho snažili zjistit. Tato skupina je početná, ale není tam zastoupena například ani Hospodářská komora, byť se říká, že ano, ale tak tomu bohužel není. A je tam spousta různých asociací. Arnik, zelených sdružení, je tam zastoupeno poměrně velké množství, a jak říkám, ale ti, kdo by skutečně byli třeba vlastníky budov a věděli, jak to funguje, a jaké investice provozního i investičního charakteru by to obnášelo, tam zatím zastoupeni nejsou.
Martina: A to hovoříme o České radě pro šetrné budovy, která funguje při ministerstvu průmyslu a obchodu? Nebo to je ještě jiná pracovní skupina?
Hana Landová: To je jiná pracovní skupina. Ministerstvo obchodu na to zřídilo nějakou speciální pracovní skupinu, která se věnuje pouze implementaci této směrnice.
Martina: Z čeho máte – při tom, jak pozorujete náš proces implementace – největší obavu?
Hana Landová: Největší obavu mám z kombinace několika věcí, zaprvé opomenutí lidí z praxe při tvorbě implementace – to se nikdy neukázalo jako moudré rozhodnutí – a zadruhé, že se to bude zpracovávat až do nejzazší možné lhůty, kterou nám tato evropská směrnice nabízí, a na vlastní implementaci pro lidi zbude strašně málo času. My totiž u nás, v České republice, pořád píšeme nějaké dokumenty a papíry, a pak si myslíme, že se luskne prstem, a ze dne na den do domů spadnou tepelná čerpadla, že se tam najednou zjeví. Ale tento proces bude vyžadovat povolení, jakoby stavební povolení – dneska už se to jmenuje „povolení záměru“, a vůbec nebude jednoduché ho získat. A nebude jednoduché dát dohromady výrobní, projektové, finanční a materiálové kapacity, když se to na ně navalí, protože budou prostě najednou přetížené. Takže toho se bojím. A bojím se sankce, která za to je, což je omezení pronajímat a prodávat nemovitosti.
Směrnice EK omezuje právo majitelů nakládat s nemovitostí, když nebude splňovat bezemisní limity. Nebude možné vlastní dům pronajmout, prodat ani dědit.
Martina: Já jsem si povídala i s některými developery, abych zjistila, jak se na to dívají oni, a tam jsem zaregistrovala obavu – byť zdůrazňovali, že je to nepravděpodobné. To znamená, že by se politici v krajním případě rozhodli pro nejtvrdší prosazování této nové směrnice, kde by jednou z možností bylo omezit právo majitelů nakládat se svou nemovitostí, kdyby nesplňovala ony limity, tedy byla energeticky náročná. Takže by ji majitel nemohl pronajmout, prodat, a dokonce by se nemohla ani dědit. Toto byl jeden pohled. Věříte, že by to mohlo zajít tak daleko?
Hana Landová: Já tomu nejenom věřím, ale já už to dokonce v textu směrnice vidím napsané. Takže pro mě už to není otázka, jestli tomu věřím, nebo nevěřím, já prostě v této směrnici čtu, že: „Členské státy zajistí, aby náročný energetický štítek byl požadován a vydán pro budovy a jejich ucelené části při výstavbě, po větší renovaci, či prodeji, pronájmu novému nájemci, nebo při obnovení nájemní smlouvy.“ Takže tam jsou popsány skutečně všechny druhy nakládání. Znamená to, že když je nájemní smlouva na dobu tří let, a měla by se prodloužit o další rok, tak přitom už by měla mít realizována úprava, která zajistí dostatečný energetický štítek. Takže já se neptám jestli, protože už je to tam napsáno. Je tady napsáno, „členské státy zajistí“, a „členské státy vyžadují“ a „dochází-li k prodeji, nebo pronájmu, tak vlastník předloží.“ Takže se můžeme jenom ptát, jak bude v české verzi ukotveno datum.
Martina: To znamená, že implementace směrnice do legislativy té které země musí toto zakomponovat? Nebo ještě má manévrovací prostor, kdy vláda řekne: „Tohle nemůžeme svým občanům udělat, tak zvolíme jinou cestu.“ Třeba, že dostanou – a teď to říkám jako úlevnou variantu, která je paradoxní – emisní pokutu, nebo jako emisní povolenku, že budou platit. Je ještě toto možné? Nebo ne, a stavba bude zmražena?
Hana Landová: Já tady nečtu konkrétní datum, od kterého se má konkrétní štítek vyžadovat. A současně nevíme, jaká hodnota štítku bude požadována, a jak se vypočítá. Takže v tomto určitě manévrovací prostor je. My třeba víme, a máme ověřeno, že u nás budova s dnešním štítkem D, vypadá v Německu stejně, a nás je to déčko, ale v Německu je to béčko. Takže opravdu je to hra koeficientů a způsobu výpočtu, a tak dále. Takže manévrovací prostor určitě Česká republika má.
Martina: A vidíte tendenci ho využít ve prospěch občanů a majitelů nemovitostí?
Hana Landová: To jsem právě nikde nezaznamenala, jakým způsobem v tom budeme postupovat. Hovořila jsem o pracovní skupině, která je tajemná, a ze které zatím nevysublimovaly konkrétní informace. A na přímé dotazy v podstatě všechny odpovědi zní: „Nevíme.“ A to mě mírně znervózňuje, protože tam žádná snaha, žádná proklamace, že se snaží vytvořit pro občany tak, aby to bylo co nejpřijatelnější, zatím nezazněla.
Martina: Já jsem se právě chtěla zeptat, zda se plánuje třeba nějaká veřejná diskuse? Protože toto se týká skutečně nejvlastnějších vlastnických práv občanů téhle země.
Hana Landová: Říkáte to úplně přesně. Když lidem někdo dá příkaz, že nemůžou, nebo musejí plnit nějakou další podmínku, tak to je věc, která zasahuje do jejich v podstatě ústavou chráněných vlastnických práv. A dokonce to ani není uděláno zákonem, ale nějakou směrnicí. A já se tedy domnívám, že by o tom veřejná diskuse být vedena měla, ale opravdu ji nevnímám. Nevnímám žádnou iniciativu ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, kde by vlastně vznikla nějaká širší platforma pro tuhle diskusi.
Martina: Velmi často státy, které se snaží chránit své občany, implementují nejrůznější nařízení shora, ať už z Bruselu, nebo odjinud tak, nebo tím způsobem, že se vlk nažere, a koza zůstane celá. Zaplatí se třeba z různých dotací zateplení, ať už panelových budov, soukromých budov, a nechá se to být. Je i toto varianta? Nebo to je příliš naivní, a není možné se spolehnout jenom na to, že zateplíme, a bude dobře? A podotýkám, že si uvědomuji, kolik zateplení stojí.
Hana Landová: Určitě to nějaká varianta je, ale nemyslím, že by pro ně byla úplně postačující, ale je to určitě velká změna. My jsme dělali průměrně rozsáhlý výzkum, ze kterého vyplývá, že když se zpřísnily normy na zateplování, tak klesla energetická spotřeba třeba šestinásobně. Takže byt postavený v roce 1995 vs. byt postavený v roce 2020 sám od sebe, bez všech fotovoltaik a podobně, má energetickou spotřebu násobně menší. Největší energetickou spotřebu dneska vidíme asi na ohřevu teplé vody, ale na topení a vytápění už tolik ne.
Samozřejmě, že požadavky, které v těchto směrnicích jsou, jsou ještě okořeněné tím, že na jednu stranu nutí lidi, aby investovali do úspor, a na druhou stranu jim tam předepisují povinnosti, které energii spotřebovávají daleko větším způsobem. Tady narážím na povinnou elektromobilitu. To je prostě záležitost, se kterou si dneska lámou hlavu všechny energetické společnosti, protože tam potřebují přivést velké kabely na dobíjení elektromobilů, takže to bude vyžadovat obrovské infrastrukturní investice vně domu, a také uvnitř domu. A tam je potom Evropská unie, stát, schopna si s tím výpočtem pohrát tak, aby vám to nekazilo štítek, takže to, že budovy jsou bezemisní a že mají nízkou energetickou, téměř nulovou spotřebu, v podstatě jenom teoretické číslo, a s opravdickou spotřebou domu to nemá nic společného.
Už dnes drahé nemovitosti v důsledku zavedení směrnice o povinně bezemisních domech podraží o dalších 30 procent
Martina: Paní Hano Landová, když si představím, kolik stojí v Praze, nebo ve větších městech, byt – a vím, že na něj mladí lidé nemají vůbec šanci dosáhnout, tak dokážeme predikovat, jak se po těchto opatřeních zdraží nemovitosti do budoucna?
Hana Landová: Bohužel jsou to řádově desítky procent na metr čtvereční. Nemyslím si, že to v důsledku těchto opatření bude na nákladech třeba o polovinu, ale odhady se pohybují kolem 25–30 procent.
Martina: Máte představu, jak se k tomu může postavit stát, politici, legislativci, když je markantní, že – jak už jsem předeslala – za tyto ceny už si lidé nemohou byty pořídit? O domech ani nemluvě.
Hana Landová: Tak samozřejmě, je tady několik možných přístupů, a cena je tvořena ještě mnoha dalšími vstupy: Další normy, velikost prostor, a tak dále, takže je potřeba to vnímat v souvislostech. Byty se prodražují poměrně zásadním způsobem délkou procesů, protože čím déle čekáte na povolení, tím více se utratí na finančních nákladech, a tak dále. Ale nechci utéct od otázky, jenom chci, aby zaznělo, že to není jediná složka nákladu na byt.
Takže oni vlastně počítají s tím, že budou nějakým způsobem řešit takzvanou podporu bydlení. Ve Sněmovně je návrh zákona, ale při důkladném studiu tohoto zákona jsme nenašli ani jeden nový byt, který by to přineslo, ale zavádí se spousta nových – něco přes dvě stě – úřadů, na kterých by mělo působit něco kolem 400, 500 úředníků, a ti by měli komunikovat s lidmi. Ale nevím, co by pomohlo lidem, kteří nemají na byt a kteří potřebují buď peníze, nebo byt, že budou s někým komunikovat. A úřadem jako takovým se toho nedosáhne. Takže stát dneska připravuje zákon, který bude v rozpočtu stát asi 1,5 miliardy korun na provoz, a vznikne nový úřad, který by to teoreticky měl řešit. Legislativní rada vlády k tomu sama napsala doporučení, aby se tento zákon vrátil k přepracování, protože je nepřehledný, zavádí spoustu duplicitních agend a duplicitních poplatků již k dnešním agendám odboru úřadu práce a sociálního odboru. Takže stát na to měl takovýto pohled. A druhý pohled je, že zavádí nějaké dotační fondy, kterými by měl pomáhat některým skupinám s úhradou nákladů na bydlení.
Martina: Uklidňuje vás to, jako předsedkyni Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářské komory naší republiky?
Hana Landová: Vůbec ne. Protože tyto peníze do rozpočtu budou muset odněkud připlout, a obávám se, že budou připlouvat jedině a pouze z peněženek občanů, navíc ještě přefiltrované přes státní aparát, takže korunu, kterou do toho – mimochodem, to byl jeden dotaz z Hospodářské komory v rámci připomínkového řízení k tomuto zákonu: Kolik korun českých bude muset stát vybrat na jednu korunu, kterou někomu předá v rámci této podpory dostupnosti bydlení? To znamená, kolik budou muset lidi zaplatit víc na daních?
Zavedení směrnice o bezuhlíkových domech povede k tomu, že lidé budou muset své domy prodávat, protože nebudou schopni zaplatit tolik peněz, aby splnili všechny požadavky
Martina: Paní Hano Landová, já jsem si teď spojila větu, kterou jsem tady ve studiu slyšela před asi třemi roky, když jsme se bavili – tuším, že to byl pan Štěpán – o energetice, a o tom, proč vyrábíme elektrickou energii mnohem levněji, než ji nakonec přeprodáváme našim občanům. A on tehdy v této souvislosti řekl – neřeknu to úplně přesně – že u nás je velmi vyvinutý smysl pro vlastnění nemovitostí, je to letitá, zakořeněná národní vlastnost, že nejsme zvyklí se stále stěhovat, ale jsme zvyklí postavit dům, byt, a odkázat ho dětem. A on tehdy řekl, že z toho vyplývá, že je tady lidem ještě co vzít. A to, co jste mi teď popsala, mi do toho najednou trošku zapadlo, a ptám se, jestli je to příliš černé vidění. Nechci nikoho strašit, ale to, co jste mi předestřela, by mohlo vést k tomu, že se lidé budou najednou zbavovat nemovitostí, protože nebudou schopni si je dovolit, nebudou schopni splnit požadavky, a nebudou pak eventuálně schopni platit emisní povolenky. Je to možné?
Hana Landová: Je to možné, a dokonce je to velmi pravděpodobné. Protože pokud se tady inspirujeme příklady z některých německých měst, jako Berlín, nebo Mnichov, tak tam to takhle daleko dospělo. Tam se totiž stát v podstatě rozhodl zpřísnit požadavky, zdražit, a toto zdražení vedlo potom ke zdražení dostupnosti bytů. Chvíli se to řešilo nájemním bydlením, jenomže dům si musí vlastník pořídit, a vlastník pak přenáší nájemné, výši zpátky, na nájemníka. Města potom začala podporovat nejslabší skupiny, takže v podstatě tato města potom vypadala tak, že v něm byli jen hodně bohatí, kteří si to mohli dovolit ze svých vlastních prostředků, a potom hodně chudí, a celá střední třída se začala vystěhovávat do dostupnějších a levnějších lokalit, protože na to prostě neměla. A tím pádem tam narůstala větší skupina sociálně potřebných, což město potom ekonomicky… a oni se tento problém snažili řešit regulací nájemného…
Martina: Když se to ještě hýbe, tak to zreguluj.
Hana Landová: Přesně tak, takže zastropovat ceny na příjmové stránce, ale vlastně pořád přitvrzovat na výdajové stránce, což zase vedlo k tomu, že to nedopadlo dobře. A výsledkem bylo, že sama tato města navrhla, aby se všechny regulace nakonec škrtly, uvolnily, protože to postupně šlo pořád k většímu a většímu problému. Tato města začala trpět ještě více, než si před tím uvědomovala, protože motor ekonomiky, střední třída, která od státu a od města de facto nic nepotřebuje, ale do daňového rozpočtu přispívá – postupně z těchto měst zmizela.
Martina: Paní Hano Landová, já nikoho z komise, která je tímto pověřena neznám, nebo o tom alespoň nevím. Vy asi některé legislativce, nebo lidi, kteří v této komisi pracují, znáte. Vidíte u nich mentální nastavení spíše následovat slepé uličky, které jste teď předestřela tím, jak je to v Berlíně, nebo hledat naši, jinou, řekněme, zlatou střední cestu?
Hana Landová: Tak to je velice těžká otázka. Já si myslím, že jsou tam zastoupeny oba dva myšlenkové směry. Ale jak jsem v posledních třech letech sledovala ministerstvo pro místní rozvoj, tak některé směry byly výrazně podporovány, a některé byly upozaděny. Protržní směry rozhodně upřednostňovány nebyly, ale byly upřednostňovány ty, které hodně preferují regulatorní zásahy ze strany státu.
Všechny příspěvky s Hana Landová
Ten titulek k článků paní Martino, měl znít úplně jinak. Nevím jak Vy, ale já jsem si jistý, v mých 55 letech, že jediné, co musíme v životě je zemřít. Jakýkoliv nástroj vlád či systému, který mne jako člověka postupně omezuje, ničí a likviduje, odmítám a jsem odhodlán se mu jakýmkoliv způsobem postavit. O čem jsou celá ta nařízení a směrnice EU? O cílené likvidací lidí!
Jestliže tady bude banda úředníků, kteří to budou vymáhat a kontrolovat, pak si nemyslím, že většina z těch více jak milionů lidí, co mají domy, chalupy a chaty si tu šikanu nechají líbit. Mají plné právo na odpor. Nepředpokládám, že by ty kontroly dělali úředníci z Bruselu, ale poslušní čeští sluhové.
Já ani Vy a ostatní lidé, přece nemohou za skutečnost, že tady máme ve vládě bandu zbabělců, a zaprodanců, kteří pro peníze udělají cokoliv, kteří si klidně nechávají platit za postupující i vlastní likvidací, a kteří odkývou a odsouhlasí vše, co jim Brusel předloží.
„Já ani Vy a ostatní lidé, přece nemohou za skutečnost, že tady máme ve vládě bandu zbabělců, a zaprodanců, “
– Fiííííha, …. a ja som si mýlne myslel, že v ČR vzniká vláda ako výsledok volieb. Budem si to musieť z hlavy vytĺcť.
Stát je otroctví.
Tohle skončí revolucí a chaosem. Lidé přicházející o majetek a bydlení se už nemají o co bát, a nějaké ohledy na politiky, úředníky a soudce mít nebudou. A proč taky, vždyť tahle opatření postrádají jakoukoliv lidskost a kdokoliv se na nich podílí, nemá v sobě špetku soucitu a ohleduplnosti.
To máte pravdu.Četla jsem že u těchto budov které nebude možné prodat ani zdědit, bude tržní cena 0,-Kč. Cena pozemku bude například 3miliony.Od ceny pozemku se odečtou náklady na likvidaci-zbourání domu.A výsledná cena bude prodejní cena za pozemek.Ale pro koho.Když majetek nebude moci prodat ani dědit.Komu tedy bude patřit? To nikde neuvádějí že do dědictví by byl zahrnut alespoň pozemek.Takže o vyvlastnění zde ve skryté formě lze mluvit.I pokud by zůstal ve vlastnictví jen pozemek může na něj pro občany nepředvídatelná EU vytáhnout třeba vysokou daň pro nevyužití pozemku nebo cokoliv jiného.Počínání EU
začíná omezovat právo na držení majetku pro střední a nižší třídu a zavést oficiální nevolnictví kdy o Vašich právech jak máte žít a bydlet bude rozhodovat jen vládnoucí „šlechta“.
Takže bychom se měli ptát kdo bude vlastnit nemovitosti po úmrtí jejich majitelů když ne dědici.Půjdou státem nebo bankou do dražby?
Prošel jsem postupným úmrtím tří podniků ( pracoval jsem pro všechny tři zároveň), důvody nejsou v tomto kontextu důležité. Strávil jsem v práci 25 roků velmi často 16 hodin denně; pracoval jsem, snažil jsem se něco vybudovat, a nenapdalo mě, že by to mohlo skončit neuživením se. A nebyl jsem workoholik, prostě mě to jen nutilo, aby se uživil, ale osamotě jsem si prostě na vlastní bydlení vydělat nedokázal, hypotéku jsem neutáhl společně s nutnými investicemi do rekonstrukce.
Nakonec jsem skončil na ulici a sociální pracovnice (kam jsem povinně musel) mi řekla, doslovně cituji:
„Vaše situace řešení nemá. Jednotlivec si na bydlení a na jídlo dnes vydělá už těžko.“
Nakonec jsem na přežití získal ještě celkem zaplacenou práci na dnešní poměry, ale už tu otrockou práci nejsem schopen fyzicky unést, a práce s rozumnou pracovní dobou a nasazením a ohodnocením prostě už neexistuje. Bydlím s vysokolškými studenty ve starém špinavém studeném domě a bojím se, že doplatek za to trochu tepla, které tu potřebujeme, bude stašný ranec.
Pokud přidjou tyto povolenky, tento dům nebudeme smět obývat, protože se v něm nebude smět topit. Na půjčení „normálního“ bytu mi výplata nestačí, ale takto bude použitelného bydlení ubývat. To se ty domy nechají stát a shnít, zatímco já umřu zimou a hladem venku?
Budu potenciálně dědit dva staré domy, které neprojdou žádnými těmito limity, to znamená, že v takové situaci budou neprodejné, protože rekonstrukce do limitů bude technicky nemožná, respektive nesmyslná. Takže ty domy propadnou státu? Bojím se, že to dědictví může být finančně likvidační, protože za to budu muset zaplatit daň, a já se sotva uživím od výplaty k výpatě, a pak to bude neprodejné, a já ještě zaplatím za ekologicou likvidaci; no, nezaplatím, nemám z čeho, a práce není a za práci se neplatí, a já jsem tím otrockým přežíváním už na smrt přeunavený.
Ubytovny jsou přeplněné a i tak jsou dosti drahé. Práce není a za práci se neplatí, a když, tak je douhodobě neunesitelná.
Mám fatální existenciální problém.
Bože, volám, prosím, o pomoc.
Děkuju.
Inu Čecháčci budou muset zvednout prdel a popadnout vidle!
Takže my nevíme, jak to vyřešit, není o tom s majiteli budov diskuze, nevíme, kde ti lidé na to vezmou, ale víme, od kdy to bude platit a určitě je už jasné, že budou za nesplnění velké pokuty. Prostě jeden švindl za druhým. Žádné dopadové studie, nic, jen nové předpisy a vyhlášky. Takže je čas tuto bandu přestat platit a zrušit….
To jsou kecy dezolátů. Nevím k čemu jim to slouží a zda je podporuje Kreml. K tomu, aby rozhádali EU. Pochopte, že nic takového nehrozí. Komu byste to prodávali a co by s tím kupec dělal? Nemají tyto dezinformace logiku. Nenaleťte těmto pošahancům a obchodníkům se strachem.
Co nám to sem ti chlívkaři zase poslali za materiál? 🙂
Demente, vyměň si plínku a běž se nechat dovzdělat. Aspoň nějaká fakta nabiflovat, když už myšlení, nedej Bože logika, je u tebe nedostupné.
https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2021/05/labyrint-1945-Dekret-o-znarodneni.pdf
Toscana je vzorní sledovač TELEVIZE. Takže má tie „správne“ názory rovno z hora.
Úplně přesně tak, komu by to prodávali? Dům, který nebude splňovat ty nesmyslné normy bude neprodejný, nebo za mizivou cenu. Takže i kdyby to ten dezolát chtěl prodat, odstěhovat se do Ruska, tam si koupit za půlku peněz dům a dával pak za vytápění 1/5 než tady, tak bude mít smůlu. Ale já myslím, že se postaví nějaké tábory se super zateplenými baráky a tam ty dezoláty přestěhují.
Státu, jde o vyvlastnění do ,, státních rukou,,. Stát , nebo banky a fondy, jak je to ve Švýcarsku.
Ale ne. Co by s tím stát dělal? To se udělá jinak.
Do „vyvlastňovacího“ zákona se dá odstaveček, že když vlastník nedokáže uvést barák do přikázaného stavu, tak se to může prodat někomu, kdo to do určité doby dokáže. No a pak už se najde nějaký ten „blackrock“, který ochotně koupí malebnou dědinu na stojato, obratem, kromě památkově chráněného kostela, zplanýruje a vystaví nový krásný udržitelný rezort třeba pro nýdrlanty, kterým vlastní zemi mezitím zatopí moře.
A že to bude za Hillmanovu mizivou cenu? No právě! To je ta třešnička.
A ma to hafo dalších variací.
Je to vše jeden velký chaos a snad se konečně najde nějaké rozumné řešení, zatím toho není nikdo schopen. Připojím citaci:doba vymknuta z kloubů šílí:
To jsou blbosti nemocných lidí . EU je na nic….
Kéž by EU byla jen na nic. Ale ona škodí.
Když tam máte Laďu Henka, proč je tento díl bez hudební znělky?
Tohohle se moc nebojím. Je možné, že tak do jednoho procenta majitelů bude muset své domy prodat, lidé se zadluží, ale všechna opatření musí být pro naprostou většinu uskutečnitelná. Lidé si nechají líbit hodně, ale neopustí dobrovolně masově své domy aby si šli lehnout někde k plotu a politici to ví. Proto ještě žádný zákon není, pokud vím, tak pan Fiala to zastavil.
Pokud jde o dnešní důchodce, málokdo se dožije roku 2050. Spíš se s tím bude muset vypořádat generace paní Kociánové. Nejpravděpodobnější je, že některé z příštích vedení EU to předělá, případně se na změně shodnou státy v Radě EU.
To je přesně důvod, proč jim to prochází. Že to většina lidí podceňuje nebo zlehčuje.
Budou muset své domy prodat? Vždyť se tam píše, že bez štítku dům prodat nemůžete (nesmíte)! Opatření jsou pro naprostou většinu uskutečnitelná? Jak chcete zateplit barák z r. 1886 (můj případ)? Leda zbourat a postavit nový. To se týká i hodně mladších domů. „Pan Fiala“ to zastavil? Postavil se směrnicím EU? Muhehe. Sem s odkazem.
Málokdo z důchodců se dožije r. 2050. Tak to je útěcha. Taky si myslím, že k tomu nakonec nedojde, to by je lidi sežrali zaživa. Ale nejhorší na tom je, že o tom uvažují, že to připravují a myslí to vážně! Rudí bolševici znárodnili jenom výrobní prostředky. Zelení bolševici chtějí připravit o majetek všechny! Takový je to ksindl!
Stalo se takovým nešvarem všechno znárodnění házet na komunisty s cílem vyvolávat proti nim za každou cenu nenávist.
Znárodnění proběhlo už za Beneše kdy ještě komunisti nebyli u moci.
Přesně.
Je projev nejsem zdejší pravicové „kultury“, všechny svoje systémové hříchy hříchy házet na bolševiky.
Pravicová politika selhává. …. no tak to přece není pravicová politika (i když kupodivu vždy vyhovuje hlavně nejbohatším skupinám) …. a proto potřebujeme ještě více pravice.
Je to zvrácené.
No ty jsi teda hlava. Znárodnění za Beneše. Kde jsi na to přišel? To ti řekli na Šputmíku nebo rudá Káťa? Nebojovali taky komouši proti socialismu?
Znárodnění z roku 1945 se týkalo všech bank a pojišťoven, klíčového průmyslu a ostatních závodů s více než pěti sty zaměstnanci – celkem 2119 podniků s 61 % všech zaměstnanců v průmyslu a se 75% podílem na průmyslové výrobě.
Kdysi byl Den znárodnění 28.října…
Znárodňování začalo v roce 1945, pak pokračovalo a kdypak byl vítězný únor a nástup komunistů k moci ? Že by až v roce 1948 … ?
„To je přesně důvod, proč jim to prochází. Že to většina lidí podceňuje nebo zlehčuje.“
– TO JE VEľMI, veľmi JEMNE povedané. Realita je taká, že väčšina ľudí sú DEMENTI, ktorí nevedia, a hlavne NECHCÚ vidieť realitu.
Myslím, že paní Kociánová v rozhovoru trochu přehání. Pokud by nezateplené domy nešlo prodat, a majitelé na renovaci neměli, tak by musely zůstat stát, dokud by se nerozpadly. To je očividná blbost. O kousek dál zase obviňují, že majitele o domy chtějí připravit, což by nešlo.
„Členské státy zajistí, aby náročný energetický štítek byl požadován a vydán pro budovy a jejich ucelené části při výstavbě, po větší renovaci, či prodeji, pronájmu novému nájemci, nebo při obnovení nájemní smlouvy.“ Je to jen krátký citát, vůbec nezmiňuje, pokud jen bydlíte ve vlastním, dědictví také ne. Pro prodej pravděpodobně budete muset dům nechat otestovat a dostanete nějaký štítek, ale to neznamená, že dům musí mít štítek pro největší účinnost, může stačit nižší třída.
I starý dům se dá zateplit. Záleží na tvaru. Pokud má moc věžiček, tak je to samozřejmě problém a může vypadat trochu buclatější, než před tím, ale jde to. Obalíte ho minerální vatou, zvenku můžete dát omítku stejného odstínu jako před tím. Můžete samozřejmě izolovat i zevnitř, třeba sádrokarton s malou mezerou od zdi. Střechu můžete zateplit zevnitř. Můžete vyměnit okna a dveře, nebo jen pečlivě zalícovat co máte a vyměnit skla za silnější. Já jsem vyměnil 2 mm tabulky za 5 mm a byl to znatelný rozdíl. Vláda zatím nechce ani zavádět emisní povolenky na vytápění, natož tohle. To bude řešit až nová vláda po volbách. Nebo až některá z následujících. Čtvrt století je dlouhá doba a pár let zpoždění v uvádění pokynů EU do praxe je běžné. Já bych se tím vůbec nezabýval, dokud nebude schválen český zákon.
https://www.denik.cz/z_domova/emisni-povolenky-domacnosti-doprava-vytapeni-petr-fiala.html
Dyť to řikám 🙂
Pochopte, že oni si nedají pokoj:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-bartoska-zvyseni-vydaju-a-zasadni-omezeni-vyberu.nova-evropska-pravidla-pro-krby-a-kamna-mohou-ohrozit-cesky-trh
Tady nejde primárně o to, jaké bude konečné znění, kdy se to schválí, výjimky, podmínky. Ten průser spočívá v tom, že je tu nějaká z řetězu utržená nadnárodní entita, která si uzurpuje právo diktovat lidem, jak mají žít a co si mají myslet – do čím dál větších detailů. A naši „lídři“ ji slepě poslouchají. A naši voliči je slepě volí pořád dokola.
Nedá mi to nevyjádřit se k tomu odkazu o kamnech:
Ano, to je „geniální“ nápad. Povinně nařídit vyrábět kamna na dřevo, která budou vyžadovat pro svůj provoz elektřinu. (Totéž platí pro prachové odlučovače k oněm kamnům.) Že si při blackoutu nezatopíte tepelným čerpadlem, to bych pochopil. Že bez elektřiny nebude fungovat ani plynový kotel, s tím už má můj mozek technika trošku problém, ale dejme tomu. No ale abych pro zatopení v obyčejných kamnech (zejména v nějaké krizové situaci) potřeboval ještě navíc elektřinu (tedy v případě blackoutu nastartovanou elektrocentrálu), to je opravdu už hodně postavené na hlavu. Vždy jsem se modlil, aby žádný velký výpadek elektřiny v Evropě nenastal. Ale jak vidím, ono ho tato společnost asi nutně potřebuje. Jako pozitivní přínos (v zimě a nejméně čtrnáctidenní). Jako výchovnou lekci, která vrátí myšlení lidí, co tohle vymýšlejí nebo schvalují, šokově nazpět do reality a k pokoře před fyzikálními zákony.
Přehání? Je za to placená Kremlem stejně jako Bobošíková . Podívejte se na jejich pozvané hosty i na YouTube. Dezoláti podporující russký teror. Putinovci, Zemanovci, reichlovci, Konečníková a podobná sebranka.
Co to tu melete za hlouposti? Tady je řeč o kravinách z Evropské Utopie. A vy jste posedlý nenávistí a plivete ji kolem sebe. Nenávist je první stupeň války, tak se vzpamatujte. Nacisti taky nenáviděli židy a další národy, a podle toho dopadli.
Tak to bych chtěla vidět, jak byste zateploval roubenky…a že jich tu máme 🙂
Stejně. Pokud chcete aby to vypadalo jako roubenka, použijete jen jinou fasádu. Můžete tam klidně zvenku připevnit krajinky, aby si to bylo podobné, pokud se vám imitace dřeva nelíbí. Jen pokud to není podsklepené, chtělo by to trochu zvýšit podlahu. Netvrdím, že izolovaný dům vypadá stejně dobře jako původní, jen že to jde. Navíc je to příležitost pro změnu. Můžete si z roubenky klidně udělat imitaci cihlového, nebo kamenného domu:)
Jetvarta (viz jeho příspěvek z 5. 2. 2025) zjevně baví žít celý život na staveništi 🙂
To co popisuje je přestavba „z gruntu“. Mě za život stačilo přestavovat barák z gruntu jen jednou – z prvorepublikového stavu na standard let osumdesátých. Utopil jsem v tom všechny peníze, co naše rodina měla a taky zdraví své a mé ženy. Roky provizorií, všude prach, bydlení jen v jedné místnosti. Ráno do práce, z práce makat na baráku, umýt v neckách a pozdě večer do postele, co stojí někde na chodbě. Tohle už fakt nechci znova absolvovat (i kdyby mě měli na stará kolena zavřít).
Já netvrdím že nelze zateplit stoletou roubenku. Určitě jde – pokud ji vlastní nějaký úspěšný podnikatel jako chalupu, nebydlí tam, pošle tam firmu co mu to celé udělá a on to jenom zacáluje. Ale je to jen dokazování si „něčeho“, např. že:
a) nemám úctu k práci našich předků
b) chovám se zcela neekonomicky, hlavně, když mi na to nakonec dá někdo dotace (kde je ten „někdo“ vzal, neřeším)
Je to stejné, jako po nocích v garáži přestavovat Škodovku 120 tak, aby splňovala limity a uživatelské standardy kladené na současná moderní vozidla. Samožřejmě, že by to šlo. Všechno jde. Ale náklady versus výsledek asi nebude úplně optimální. O uhlíkové stopě nemluvě. Uživatelský přínos, i přes extrémní náklady a pracnost, zůstane stejný – bude to auto, kterým dojedete z bodu A do bodu B, nic víc. Ale dokázali jsme si, že jsme borci 🙁
Takže fajn, úspory a zateplování určitě ano, ale JEN a POUZE tam, kde MALÝMI náklady (a tedy i malou pracností a malou uhlíkovou stopou), lze získat skutečný efekt.)* Tedy dejme tomu, že by to mohlo jít už u domů postavených po roce 1950. A samozřejmě u těch, co se budou stavět do budoucna. Všechny budovy postavené před rokem 1950 bych prohlásil za historické budovy. Zejména ty roubenky, dále pak domy bez izolovaných základů, domy z vepřovic nebo kámeno-hliněné a raději do nich už nevrtal. Protože cokoli se na nich provede, změní systém, na kterém fungují. Často souvislosti, které nejsou na první pohled patrné, ale které naši předkové znali i dodržovali. A v dlouhodobém horizontu je to pak poškodí. (Kupříkladu ta zateplená roubenka bude v některých místech opláštění hůře větrat a potajmu vám ji sežere dřevomorka, protože ta má teplo a sucho ráda, zatím co průvan, který tam má dnes, nesnáší. atd.) Prostě je potřeba ty domy nechat v klidu dosloužit. O těch pár desetiletí, co ještě budou stát, se to už nezblázní. A že mají větší tepelné ztráty? Co na tom – vždyť většinou se v nich topí palivovým dřevem (právě z úsporných důvodů). Takže jsou uhlíkově neutrální. Pominu-li elektřinu potřebnou na svícení, jsou uhlíkově neutrální už dnes. I bez přestaveb a bez zateplování.
*) Návratnost investice musí vycházet sama o sobě i bez dotací, jinak je to podvod (když ne podle zákona, tak přinejmenším pro planetu Zemi určitě).
(Kdyby se raději EU věnovala tomu, proč se musí tahat zboží z druhého konce světa, když se dá vyrábět u nás. Proč se musí z Česka jezdit za prací do Německa. Proč se české výrobky vozí na západ a ze západu mizerné potraviny na východ. To by ušetřilo emisí. A že toho kamióny, kontajnerové lodě a nákladní letadla propálí. Kdyby se to jen o pár procent snížilo, mohly by všechny české domácnosti do konce života topit černým uhlím, i kdyby to uhlí dosávali zadarmo od státu a koncentrace CO2 by ještě klesla.)
Krom té nesmyslné první věty s vámi celkem souhlasím. Já rozhodně nikoho k zateplování nevyzývám.
Přečtěte si moji původní reakci na rozhovor. Já bych to zatím ignoroval, rozhovor považuji za poplašnou zprávu.
Co je pod tím, jsou stručné odpovědi na konkrétní otázky v několika větách. Myslím, že zateplení na úroveň uvedenou v rozhovoru nejde provést přes víkend. Rychle se dá zvládnou zateplení americkým stylem. Na stěny nabijete lišty a na ně díly, které se navzájem překrývají, jako izolace slouží vzduch. Pokud jde o dřevomorku dá se použít chemie a prachu při tom moc nebude. Také nesouhlasím s tím časovým rozdělením. Žil jsem ve starším domě s cihlovými zdmi 60 cm tlustými zdmi a klasickými dřevěnými okny, která jsem jen zalícoval aby mezera nebyla větší než tloušťka listu papíru a vyměnil skla, i v novějším paneláku. Panelák měl rozhodně větší tepelné ztráty.
Takže by ji majitel nemohl pronajmout, prodat, a dokonce by se nemohla ani dědit.
Takže když majitel renovovat nebude a pak zemře, místo dědicům dům propadne státu nebo jak to chápat ???
Do té doby bude celá EU prdět do hlíny a s ní i tihle krakorove
Třeba to dobře dopadne a žádné „příští“ vedení už nebude.
Chcete to komunistický nebo russko nacistickou diktaturu?
Takhle dohromady máte (kupodivu 🙂 ) pravdu. „Staří“ lidé skutečně neopustí své domy, oni vymřou. A ti mladí pitomci, kteří ty domy zdědí, se jich ještě rádi zbaví, aby neměli starosti se vším tím uhnijním vyděračským a zlodějským svinstvem.
Hororové filmy môžu buť zrušené. Bežný život nám naši milí politici premenia na horor, ktorý bude trvať celých 24 hodín denne , 7860 hodín ročne, až do láskavej milostivej smrti – ktorou horor skončí.
Nečakám žiadne protesty, ovčania napichaní vakcínou mRNA si radi dajú skurviť život ďaľším terorom od vlády.
zbytecne spekulace, do roku 2050 mozna uz nebude ani EU existovat, kazdopadne ale budou protagonisti klima sekty chodit kanalama aby je rozzureny dav na ulici nepochytal, energeticky propad zruinuje EU prumysl a statisice poleti na dlazbu, ono nestaci mit energii, musi byt tez schopna konkurence.
Take Euro je podobne jako dolar a vsechny nekryte meny zombi mena a poleti na oblacek, celosvetova kreditni bublina techto dimenzi tu jeste nebyla a je momentalne v terminalni fazi, takovy tobogan ti EU tajtrlici jeste nevideli.
“ protagonisti klima sekty chodit kanalama aby je rozzureny dav na ulici nepochytal,“
– hahaháááááá …. vtipné.
Ovce, ktoré sa podpísali pod svoju žiadosť o tzv. vakcínu mRNA majú zúriť pri záchrane klímy ??? Ovciam nevadilo ohrozenie života tzv. vakcínou, a teraz bude vadiť zachraňovanie klímy ??? Prebud sa !
probud se ty, kdyz jde o existenci, narostou ovcim rohy, tam nepujde o zachranu klima nybrz o ten nejnutnejsi zvanec, covid stavicku si dali protoze nevidi bezprostredni nasledky, az poleti na dlazbu, bude to jine kafe.
Krome toho zadna zachrana klima se konat nebude, CO2 s tim nema nic spolecneho, jde o zachranu bankrotujicich bank, ktere potrebovaly 2019 nutne zalepit ten bilancni hrbitov financnich mrtvol novymi statnimi dluhopisy, jinak sel cely bankovni system do kanalu, to byl duvod covid saskarny a je to duvod i u klima grotesky, proto staty musely ty mnoha bilionove $ emise dluhopisu nejak okecat a na neco to svest.
jo a ty miliardove zisky pharma firem na vakcinach, to byl proste vedlejsak.
Jsou to bruselští ukrofasisticti zločinci a budou sedět. Lid si toto řádění samozvané Lejnová nenechá líbit. Probruselská vláda ani justice nezakročí, hrabou s nimi jako jejich kolaboranti. Až toho evropský lid bude mít plné zuby, zřídí lidové soudy atd., ,, smějí se nám všechny ostatní kontinenty, tam nic se zeleným fašismem nemají.
Mě už se to netýká. Dožiju ve státním bytě.
Ale zaujal mě hned nadpis: Kdo komu prodá energeticky nevyhovující nemovitost?
Kde se vezmou ty energeticky vyhovující?
Starý kocour napsal:
„Mě už se to netýká. Dožiju ve státním bytě.“
– vtipné……. Toto hovorili Židia v roku 1940 .
Asi si slabo čítal. :
„Tam se totiž stát v podstatě rozhodl zpřísnit požadavky, zdražit, a toto zdražení vedlo potom ke zdražení dostupnosti bytů. Chvíli se to řešilo nájemním bydlením, jenomže dům si musí vlastník pořídit, a vlastník pak přenáší nájemné, výši zpátky, na nájemníka.“
Opakujem : „a vlastník pak přenáší nájemné, výši zpátky, na nájemníka.“
Mi to přijde jako čirý teror, tedy pokud je rozhovor nezavádějící.
Napadlo mě sousloví – Teror „dobrem“.
Jak se někdo může dovolit vzepřít se nevolenému a mocnému úředníkovi, který to myslí s Vámi „dobře“?
Ani ve snu mě nenapadlo, co zase všechno bude možné.
Ve jménu dobra.
Např. ve jménu stopového snížení CO2 v ovzduší. O tom se přece nediskutuje. TEČKA. Je to ve jménu „záchrany“ planety, a tady bude muset diskuze, demokracie stranou, protože dezolát nemůže nevhodnou volbou ohrozit dobro?
Kdo by si dovolil zpochybňovat takové cíle?
Kdy by si dovolil pochybňovat racionálnost cesty k těmto cílům?
Vykonavatelé dobra nebudou váhat přinést jakékoliv oběti, samozřejmě ze strany občanů, protože snížení CO2 v ovzduší se prostě neodporuje?
Kdo si vůbec dovolí zpochybňovat dobro snížení CO2 v ovzduší?
Ještě, že máme výbor dobra, který na vše dohlédne a s pochybovateli rázně zatočí.
Bdím nebo sním?
Čtu námět na dystopický román?
Nebo to jen špatně chápu? A již brzy dostanu důrazné, ale laskavé vysvětlení zástupce výboru pro dobro?
PS.
A pak přijde nějaký Trump a toto dobro, o kterém se nediskutuje, zruší jediným škrtem inkoustového péra.
Jak je to možné?
„Karel napsal:
Mi to přijde jako čirý teror, tedy pokud je rozhovor nezavádějící.
Napadlo mě sousloví – Teror „dobrem“.
……. Ani ve snu mě nenapadlo, co zase všechno bude možné.“
– Teror „dobrem“ bol odskúšaný v rokoch 2020-2022 . V mene záchrany boli 3 roky domáceho väzenia, dva roky „dobrovolného“ napichávania zázračnými smrtiacimi ne-vakcínami.
A ovčania, pôvodne ľudia, to zvládli výborne, dodnes sa skoro nik nesťažuje, tretia dávka boosteru je na ceste.
Ovčanov treba terorizovať, ovčania ukázali, že to majú radi.
Strach a umělá hysterie,tot nejúčinnější nástroj na ovládání lidstva.Propaganda a psychonatlak už jednou zahybaly světem. Současní ovcané se nepoucili z historie a tak dobrovolně opět kráčí do pekel!…Tady pomůže jen jedno.Kdo z vás to uhodne?
Je to vše jeden velký chaos a snad se konečně najde nějaké rozumné řešení, zatím toho není nikdo schopen. Připojím citaci:doba vymknuta z kloubů šílí:
Přichází další etapa utužování oligokracie. Lůza bude zbavena majetku. Aby na to soudruzi nedojeli, bude potřeba nabrat dalších aspoň sto tisíc policistů. A zrekonstruovat Terezín. Samozřejmě bezemisně!
Pokud se ale označí za vojenský objekt…
„Přichází další etapa utužování oligokracie. “
Lůza toto všetko schválila vo voľbách, a preto to ja nazývam inak :
„Přichází další etapa utužování demokracie. “ !!!!!
Po tom, ako lůza ochotne prijala vakcináciu a domáce väzenie, (a dodnes neprotestuje) , tak očakávam súhlas lůzy s ďaľším demokratickým terorom.