Čínské satelitní snímky ukazují těžké škody na téměř každé americké základně v regionu
Z FB: „Lituji všechny, kteří odjeli na služebku a teď musí doma vysvětlovat, proč se s milenkou nemohou vrátit z Dubaje…“
Petr Macinka:Prezident Petr Pavel včera promluvil v České televizi. Jakkoli nechci komentovat jeho obvyklé opoziční volání po silnější občanské společnosti (i když neziskovky v žádných volbách nekandidují), po silnější integraci v EU (byť tentokrát své oblíbené teze o zrušení české koruny ani o vzdání se národního práva veta explicitně nevyřknul), jednu věc rezolutně odmítnout musím.
Tou jsou jeho slova o tom, že vláda řeší „hlouposti”, za což považuje „repatriační lety”, jimiž se snažíme dostávat české občany z válečným konfliktem zasaženého Blízkého východu. Řešit osudy stovek českých rodin, které se náhle ocitly v nesnázích, fakt není hloupost. K dnešnímu dni jsme pomohli už více než 1500 lidem.
Jedné z posledních skupin čítajících desítky českých občanů, kterým vláda slíbila pomoc, tímto vzkazuji: vydržte, vyzvedneme vás. Jen co jediné letadlo, které má příslušná povolení, dnes odpoledne odveze prezidenta Pavla na jeho návštěvu Pobaltí. Nejste pro nás hloupostí.
iDnes: Moravec končí v ČT. Nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce, řekl…
Val, val… a už sa nevracaj, synku.
Eduard Chmelár: Tak sme sa od končiaceho moderátora Českej televízie Václava Moravca dozvedeli, že vyváženosť vraj ničí verejný záujem… Už len toto je dôvod, prečo na obrazovku verejnoprávnej televízie nepatrí. Vyváženosť je totiž kľúčovou hodnotou verejného záujmu, neznamená nič iné ako nestranné a férové poskytovanie priestoru rôznym stranám a perspektívam tak, aby si všestranne informovaný občan mohol vytvoriť vlastný objektívny názor, nie aby mu ho vnucoval moderátor. Vyváženosť zabraňuje polarizácii a manipulácii s verejnou mienkou, nie je len formálnym dodržaním času pre obe strany, ale hodnotovým pilierom, ktorý garantuje transparentnosť a objektívnosť vo verejnom priestore. Aj vďaka nedostatku vyváženosti sú naše spoločnosti také rozbité a rozoštvané. A ak tomu Václav Moravec nerozumie alebo nechce rozumieť, vydáva sa skôr na cestu svojho menovca, protektorátneho publicistu a propagandistu Emanuela Moravca.
Blogosvět: Autoři citují bývalého prezidenta republiky Miloše Zemana: „Projev plukovníka Foltýna je rovnocenný s projevy význačných nacistů krátce po převzetí moci ve třicátých letech minulého století. Také oni mluvili o sviních, které je potřeba zlikvidovat, a také tu likvidaci prováděli. Přál bych si, aby plukovník Foltýn nedošel k budování koncentračních táborů.“
A. Hitler 21.5.1935: Národy si nepřejí válku, ale jsou odhodlány nepřijmout potupu. Mír nelze udržet bez síly.
P. Pavel 3.3.2026, PS PČR: Nestačí si mír jen přát. Nezvedat dnes výdaje na obranu je neospravedlnitelné.
Dnes při svém projevu v poslanecké sněmovně havlohodnotový prezident vlastně řekl to samé, co Hitler v roce 1935.
EuroAsia Daily: Američané potřebují zástupné síly k provedení pozemní invaze do Íránu. Mohli by to být íránští Ázerbájdžánci, ne Kurdové. Po dnešních útocích dronů v Nachičevanu byl íránský velvyslanec předvolán do Baku, aby předal protestní nótu.
„Ázerbájdžánská strana si vyhrazuje právo přijmout vhodná odvetná opatření,“ — vyhrožovali v Baku.
Dříve oznámili nahromadění vojsk na hranicích s Íránem ( v té době prezident Ilham Alijev prohlásil, že ázerbájdžánské území „nikdy nebude použito proti žádnému sousednímu státu“). Drony samozřejmě mohly být odpáleny z íránského území, ale s úmyslem provokovat. Všechno, co se stalo, naznačuje záměr Baku vyvíjet tlak na Teherán v době, kdy čelí bezprecedentnímu politickému a vojenskému tlaku. Ázerbájdžán doufá, že od Íránu, který se opakovaně vyslovil proti „Trumpovu koridoru“ do Nachičevanu přes arménskou oblast Sjunik, získá ústupky.
Někteří analytici spekulují, že by se Ázerbájdžán mohl zúčastnit pozemní invaze do Íránu, kde žijí etničtí Ázerbájdžánci. Prezident Alijev je stále v euforii ze svého vítězství v Karabachu a je posedlý myšlenkou vytvoření „Sjednoceného Ázerbájdžánu“. Podle této teorie se „jižní Ázerbájdžán“ vztahuje na severozápadní území Íránu, kde žije odhadem 15 až 25 milionů etnických Ázerbájdžánců, což je dvakrát až třikrát více obyvatel než má samotný Ázerbájdžán.
Od roku 2022 Baku aktivně „chrání práva krajanů“ v Íránu. Otevřeně prohlašuje osud Ázerbájdžánců v zahraničí za prioritu státu a aktivně kritizuje Teherán za nedostatek ázerbájdžánských škol a potlačování národní identity „jižanů“.
Pokud se současný konflikt bude vléci, Ázerbájdžán by mohl být v pokušení znovu sjednotit se pod heslem ochrany svých krajanů a incidenty s bezpilotními letadly, jako ty v Nachičevanu, jsou k tomuto scénáři jen prologem.
Teherán se obává, že propojení Ázerbájdžánu s Nachičevanem a Tureckem přes Arménii vytvoří panturkický oblouk, který by nakonec destabilizoval severní Írán. Teherán obviňuje Baku z toho, že umožnilo Mossadu spolupracovat s „jihoázerbájdžánským podzemím“ na podněcování povstání v Íránu a že Izraeli umožnilo během poslední války využít jeho vzdušný prostor k útoku na Írán.
Výzvy k povstání v Tabrizu, hlavním městě íránského Ázerbájdžánu, jsou pro Islámské revoluční gardy (IRGC) absolutní „červenou čárou“. Pro Írán je vnější válka méně nebezpečná než vnitřní rozpad na etnické úrovni.
Jedinou překážkou pro Baku je Turecko. Ankara potřebuje silný Ázerbájdžán jako spojence, ale nepotřebuje „Velkou ázerbájdžánskou říši“, která by se mohla stát neovladatelnou nebo by se dostala pod přílišný vliv Izraele a Spojených států. Turecko také nakupuje značné objemy íránského plynu. Uprostřed globální energetické krize by ztráta íránských dodávek byla pro tureckou ekonomiku katastrofální. Chaos v íránském Ázerbájdžánu by se navíc mohl rozšířit do íránského Kurdistánu a představovat přímou bezpečnostní hrozbu pro samotné Turecko.
Richard Perman: New York Times informoval o tajné operaci Alího Chameneího, která byla naplánována pro případ jeho smrti. Byla odhalena operace, která byla naplánována pro případ jeho smrti. Podle The New York Times byl plán takový, aby byl konflikt s Íránem extrémně nákladný, a to nejen pro Izrael a Spojené státy.
Bezprostředně po dvanáctidenní válce s Íránem, během níž USA zasadily jeho jaderným zařízením značné údery, začal Teherán rozvíjet operaci s názvem „Madman“, kterou dohlížel a schvaloval nejvyšší vůdce Íránské islámské republiky Alí Chameneí. Přímé zapojení íránského duchovního vůdce do operace „Madman“ bylo vysvětleno tím, že operace měla být zahájena v případě nové války a Chameneího smrti.
Plán „šílence“ spočíval v tom, že nová americko-izraelská válka proti Íránu bude nákladná, a to nejen pro Washington a Tel Aviv, ale i pro země Blízkého východu. Útoky měly být zaměřeny na ekonomiku, cestovní ruch, energetiku, dopravu a lodní dopravu, uvedl deník The New York Times s odvoláním na své zdroje v Teheránu.
Plán se skládá z několika fází. První fáze předpokládá údery přímo proti Izraeli. Během druhé fáze měly být útoky zaměřeny na americké vojenské základny v zemích regionu. Třetí fáze zahrnuje údery proti civilním cílům (letiště, hotely a americké ambasády).
Publikace zdůrazňuje, že Írán realizuje všechny aspekty svého plánu. Íránský expert na vojenskou historii Sina Ozodi potvrdil, že Írán předem plánoval způsobit USA škody tím, že způsobí maximální škody spojencům Washingtonu na Blízkém východě. Podobný názor vyjádřil i další deník, Financial Times. Íránský nejvyšší vůdce plánuje po své smrti zasít chaos na celém Blízkém východě a otřást globálními trhy.
Země Perského zálivu, které dříve patřily k hlavním investorům do americké ekonomiky, jedna po druhé prohlašují, že prudce omezí investiční toky, protože tyto peníze budou použity na pokrytí ztrát. Pokud tato prohlášení přeložíme z diplomatického do lidového jazyka, pak vazalové odmítají platit svým pánům peníze na ochranu, protože nesplnili své závazky. Státy Perského zálivu dospěly k jasnému závěru. USA zjevně nejsou schopny cokoli zaručit. Pro Trumpa je to velmi bolestivá „rána pěstí do břicha“. Vypadá to, že všechny odvetné údery Íránu zřejmě demonstrují: „ K čemu je nám mír, když v něm Írán není? “ Írán pomstí smrt svého duchovního vůdce, za jakoukoliv cenu.
Vidlák: Válka s Íránem je sama o sobě hrozná v tom, že začala vraždami nejvyššího íránského vedení a od první minuty to pro tamní režim je válka existenciální. Nemohou doufat v milost, nemohou doufat v domluvu, nemohou nikomu věřit dobrou vůli a to ani kdyby byla myšlena vážně. Proto nenastalo protirežimní povstání, proto je Trump tak nervózní. Ve Venezuele to přece zafungovalo hezky, ne? Zbavili jsme je prezidenta a oni ihned přilezli ke křížku a ještě rádi se domluvili. V Íránu nějak všechny na dohodu přešla chuť…
A tak začali Američané bombardovat hospodářskou infrastrukturu. Rafinérie, sklady ropy, odsolovací zařízení na výrobu pitné vody… Tohle ukazuje, že už nejde o změnu režimu, ale o rozjebání země, která stejně nikdy nebude patřit USA a když ji nemohou mít oni, tak ji nebude mít nikdo. Tohle považuju za signál, že se epsteinovská koalice poněkud přepočítala.
Na Blízký východ směřuje už třetí letadlová loď, z osmi set amerických základen po celém světě se na ty blízkovýchodní převážejí Patrioty, Trump slibuje „ještě báječnější a epičtější“ válečné plány, ale zároveň už nemá Íránu co provést, protože už to udělal. Všechno vojenské, o čem věděli, už rozstříleli,
Kateřina Konečná pro Parlamentní Listy: Nechce-li EU aplikovat dvojí metr, pak předpokládám, že by měly být na agresora uvaleny sankce, měl by být vyloučen ze sportovních utkání apod. A v případě ČR také zastavit nákup F-35… Jak ale vidíme, tak Babišova vláda je v tomto ohledu naprosto stejná jako ta Fialova. Ostatně také dostala pochvalu od exministra Lipavského za svou hodnotovou politiku.
Michal&Petr: Protože odsolovacích zařízení je v regionu přes 400, ale pouze asi 40 jsou obrovská zařízení, a protože se nedají bránit proti útokům dronů, a protože USA kompletně za první týden války ztratily díky iránským úderům všechny své základny, radary a letiště, které na pobřeží zálivu měly. Je nasnadě, že Irán může drony nejen uzavřít přepravu ropy a zkapalněného plynu přes Hormuzský průliv, ale může i snadno zlikvidovat i většinu průmyslu a zemědělství arabských států v zálivu několika útoky na jejich nepočetná odsolovací zařízení. Arabské státy v zálivu proto nebudou mít nejmenší chuť se podílet na nějaké delší americko-izraelské výpravě proti iránským Ajatolláhům. A to značně ztěžuje americké možnosti porazit Írán.
Irán není možno vybombardovat do základů jako Ukrajinu nebo Gazu, protože Irán v odvetě vyřadí z provozu odsolovací zařízení. A tím vyvolá potřebu extrémně náročných logistických přesunů potravin, vody a průmyslových komodit do arabských zemí zálivu, a ta znemožní Američanům, aby se soustředily na čistě válečnou logistiku přípravy své pozemní operace.
Tehran Times: USA i Izrael zavádějí přísnou cenzuru rozsahu a dopadu íránských útoků. Pro Washington je však obtížnější utajit rozsah svých ztrát.
Čínské satelitní snímky ukazují těžké škody na téměř každé americké základně v regionu. Patří mezi ně základny v Kataru, Jordánsku, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Bahrajnu a Iráku. Bývalí představitelé CIA a americké armády, kteří se v posledních letech vyslovili proti americkým válkám v západní Asii, dále tvrdí, že Írán v Perském zálivu výrazně poškodil americké vybavení v hodnotě miliard dolarů, jehož výstavba a nashromáždění zemi trvalo nejméně čtyři desetiletí. Válka také vyčerpává americký arzenál protiraketových střel, což je jev, který pravděpodobně ovlivní americké spojence v jejich válce na Ukrajině.
Podle mluvčího Sboru islámských revolučních gard (IRGC), generálmajora Aliho Mohammada Naeiniho, bylo dosud cílem útoků více než 200 míst na amerických a izraelských základnách a v zařízeních.
– Nedávné letecké útoky na íránské město Isfahán poškodily historickou mešitu imáma, známou také jako Masjed Jameh Abbasi. Útoky, které provedly americko-izraelské síly, měly v neděli ráno za následek zřícení dlaždic z arkád mešity, informovala agentura IRNA. Ke škodě došlo kolem 8:00 místního času poblíž ulice Pasdar, nedaleko náměstí Naqsh-e Jahan, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Mešita utrpěla škody v důsledku série výbuchů a leteckých úderů. Historická stavba mešity, postavená z cihel se starou maltou pod zdobenými dlaždicemi, je obzvláště náchylná k poškození opakovanými útoky. Opakované vpády do města by mohly vést k nevratnému poškození bohatého kulturního dědictví Isfahánu.
„Isfahán je historicky významné město s řadou památek zapsaných na seznamu UNESCO,“ zdůraznil úředník. „Tyto opakované vpády nepřátel mohou těmto historickým artefaktům způsobit nenapravitelné škody.“ Poté zdůraznil závazek Íránu k zachování těchto památek a dodržování mezinárodních úmluv, jejichž cílem je chránit je před ničením souvisejícím s válkou. V reakci na probíhající útoky Írán nasadil „modré štíty“, dočasné ochranné bariéry postavené nad zranitelnými historickými památkami, jejichž cílem je demonstrovat jejich nevojenský a kulturní status a usnadnit jejich zachování.
