ČT by měla být zrušena. Ne někdy. Ne až se uklidní situace. Okamžitě.
Sněhuláci v Paříži
Gabriela Sedláčková: Pro pirátskou komisi mám hlášení o porušení pravidel. Zatímco média nepravdivě hlásají, že Piráti chodí celý den na protest pozpátku, tak my vidíme, že jediný, kdo to drží, je svatá trojice: Richterová, Hřib a Bartoš. Přičemž Bartoš to fláká, když na něj nemíří kamera a ostatní Pirátstvo se na to vykašlalo úplně.
David Martínek: Piráti, nominálně levicová liberální partička se ke dni, kdy řízení státu převzala vláda Andreje Babiše rozhodli, že budou ve Sněmovně chodit k řečnickému pultíku pozadu. Podle nich Babiš směřuje do minulosti.
Je to skvělý nápad. Opravdu. Zavedl bych to plošně. Tzn. nejen aby Piráti chodili pozpátku po Sněmovně, ale naopak, úplně všude. A nejen samotní Piráti, ale i jejich voliči, při vší úctě a respektu k jejich volbě a úsudku.
Jen si to představte. Jdete Malostranskou a proti Vám couvá Pirát. Nebo příznivec. Hned víte, co je to za kokota. V klidu zastavíte, uvolníte mu cestu. S úsměvem mu popřejete dobrý den. Víte, že má sám, bobek, hodně velké problémy v životě. Tak proč mu to trochu neulehčit.
V úřadech bych zřídil speciální koridor, kde by mohli Piráti klidně rotovat celý den, tam a sem. A pro jistotu by úředníci seděli na obou stranách fronty. Ve snaze zachytit Piráta při trajektorii a případně se pokusit pochopit, o co mu jde.
I v Poslanecké sněmovně bych udělal opatření. Vybavil bych Piráty povinně zpětným zrcátkem a parkovacím asistentem s pípáním. Přeci jen, jsme slušní lidé, není třeba, aby nám Piráti padali ze schodů a ochozů.
Chápu Piráty, proč k tak zoufalému kroku přikročili. Osamění je smutné. I malé děcko, o které se nikdo nezajímá, začne povykovat.
Z FB: Některé vtipy nestárnou.
Byl jsem ředitelem jednoho velkého podniku. Kávu mi vařila sexy sekretářka a jezdil jsem do práce tatrou 613. Jednoho dne za mnou přišli, abych zaplatil 1000 Kčs na pohřeb jednoho významného člena ÚV KSČ. Řekl jsem, že za 1000 Kčs pochovám celý ÚV KSČ sám.
Od té doby jsem byl ředitelem menšího podniku. Kávu mi vařila starší sekretářka a do práce jsem jezdil tatrou 603. Jednou mi vyčítali, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ. Řekl jsem, že kdybych věděl, že je poslední, přišel bych s transparentem.
Od té doby jsem pracoval jako mistr. Do práce jezdil vlastním autem a kávu si vařil sám. Na stěně jsem měl obraz Husáka a Lolobrigidy. Řekli mi, abych tu kurvu sundal. Sundal jsem Husáka.
Od té doby jsem pracoval na výkopech. Do práce jsem jezdil na kole a kávu nosil v termosce. Když jsem kopal, přišli za mnou, abych kolo schoval, že tudy půjde Sovětská delegace. Řekl jsem, ať se nebojí, že mám kolo zamčené a pojištěné.
Od té doby jsem byl dlouho nezaměstnaný, ale život mě poučil, než přišel sametový převrat.
Od té doby pracuji v politice. Kávu mi vaří sexy sekretářka. Do práce mě vozí řidič v Audi. Držím hubu a zvedám ruku, jak je potřeba. Moje životní úroveň stoupá. Na výstřelky z mládí už jen vzpomínám.
Igor Iggy Sumilov: Totalitní režim se projevuje mimo jiné i tím, že vytvoří a vnucuje obyvatelstvu nový pozdrav. V dobách napoleonské Francie se na veřejnosti a při vstupu do obchodů, úřadů či hospod zdravilo: „Vive l’Empereur Napoléon“.
V Německé říši zavedli nacisté obdobný pozdrav „Heil Hitler“ a později za války „Sieg Heil“. Slovenský klérofašistický režim zavedl pozdrav „Na stráž“. V Sovětském Rusku a v počátcích Sovětského svazu byl zaveden pozdrav „Да здравствует Ленин“, dlužno dodat, že většinou jen mezi straníky. Nejdelší režimem zavedený pozdrav mají v Severní Koreji a zní: „Ať žije vážený nejvyšší vůdce soudruh Kim.“ Po komunistickém převratu v roce 1948 zavedl i náš totalitní režim oficiální pozdrav, který si starší ještě pamatují: „Čest práci“, na což se odpovídalo „Práci čest“. A ono se to ujalo. Občan šel do práce, pozdravil sousedku „Dobrý den“, pak v obchodě opět „Dobrý den“, ale jakmile vstoupil do budovy svého pracoviště, už zdravil „Čest práci, soudruhu náměstku, čest práci, soudruhu tajemníku“.
A i dnes existuje stát, který tento signifikantní znak totalitních režimů zavedl…
Stanislav Sýkora: Česká televize už dávno není veřejnoprávní médium. Je to státem posvěcená hlásná trouba, která si hraje na nezávislost, zatímco urputně drží předepsanou komunikační linku. Nestrannost skončila. Kritické myšlení taky. Zbyla dobře placená redakční práce a poslušné opakování jediné správné pravdy. A to je důvod, proč musí skončit. Bez sentimentu. Bez milosti. Bez dalšího hraní si na nezávislost. Ne někdy. Ne až se uklidní situace. Okamžitě.
Ještě před rokem 2022 nám televize otevřeně tvrdila, že pluk Azov je neonacistická formace. Vlčí háky, rasová ideologie, zakladatelé napojení na extremistické struktury. Američané jim zakazovali výcvik, protože to nebyli „kontroverzní bojovníci“, ale regulérní neonacisté.
Donbas byla občanská válka, kde se páchaly zločiny na obou stranách. Ukrajinské jednotky rabovaly, mučily a zabíjely civilisty. ČT o tom mluvila a vysílala reportáže.
Pak přišel 24. únor 2022 a dosud prezentována realita byla ze dne na den zrušena.
Z Azovu se přes noc stala elitní jednotka. Neonacismus se přejmenoval na ruský narativ a zločiny ukrajinských jednotek zmizely.
Donbas už nebyl občanská válka, ale agrese Ruska.
Když Amnesty International upozornila, že ukrajinská armáda systematicky ohrožuje civilisty umisťováním vojenských cílů do škol, nemocnic a obytných domů, ČT to odbyla jako kontroverzní spekulace.
Dnes, v prosinci 2025, už nejde ani o selektivní informování. Jde o čistý narativní marketing války.
ČT neinformuje, ale vypráví epos o tom, jak Ukrajina statečně odolává, drží pozice a působí Rusku obrovské ztráty. Reálné postupy Ruska na Donbase jsou zveličovány.
Útoky na Oděsu a přístavy se relativizují.
Kolaps energetiky, paralyzovaný export, miliony lidí bez elektřiny v zimě, vyčerpaná armáda, nedostatek mužů na frontě, to všechno buď projde jednou větou, nebo se utopí v optimistických frázích o dlouhodobém vyčerpání Ruska.
Žádné hluboké analýzy. Žádné otevřené přiznání reality. Žádná debata o tom, že Ukrajina platí za každý metr půdy krví, kterou už není kde brát.
Tohle není žurnalistika. Tohle je propaganda.
A nejhorší je, že tomu už věří i samotní propagandisté.
Redaktoři, politici, unijní aparát. Všichni se navzájem utvrzují v iluzi, že Rusko kolabuje, Ukrajina vítězí, a že stačí ještě chvíli vydržet.
Přiznat opak by znamenalo přiznat tři roky systematického lhaní veřejnosti.
A to si tahle kasta nositelů jediné pravdy nemůže dovolit.
Diváci ČT jsou drženi v informačním skleníku. Kdo si pamatuje staré reportáže, ten už televizi nevěří. Kdo je neviděl, nemá šanci pochopit, jak brutálně se vyprávění změnilo.
Ne proto, že by se změnila fakta, ale proto, že se změnila politická objednávka.
Česká televize definitivně ztratila důvěru. Navždy.
Neexistuje reforma, která by z propagandistického aparátu udělala nezávislé médium. Neexistuje generální ředitel, který by vrátil instituci páteř, když si ji sama dobrovolně vyrvala.
Veřejnoprávní médium, které slouží jako nástroj válečné ideologie, nemá v demokratické společnosti místo.
ČT by měla být zrušena. Ne někdy. Ne až se uklidní situace. Okamžitě.
Kdo chce jednostranný aktivistický výklad světa, ať si založí soukromou televizi a platí ji ze svého. Stát nemá právo nutit občany financovat si vlastní manipulaci.
Česká televize vybírá peníze od veřejnosti a přitom neplní veřejnou službu. Místo toho slouží moci. A to je důvod, proč musí skončit. Bez sentimentu. Bez milosti. Bez dalšího hraní si na nezávislost.
Jindřich Rajchl: Další “prokremelská dezinformace” se dnes stala pravdou.
Nový ukrajinský ministr obrany Mikhaylo Fedorov přiznal, že mu na ministerstvu chybí 300 miliard, 2 miliony Ukrajinců je nezvěstných a 200.000 vojáků opustilo pozice. Když jsem to říkal celý rok já, tak jsem byl za Putinova agenta. Když to samé dnes prohlásí nový ukrajinský ministr obrany, tak jsou všichni “šokováni”.
V šoku jsou pouze ti, kteří strkají 4 roky hlavu do písku. My ostatní to víme už dávno.
Deník TO: Tím, že USA prosazují svou dominanci v západní hemisféře (jako v případě únosu Madura, který provedly americké speciální jednotky a při němž zemřely desítky lidí), implicitně přiznávají, že Rusko má právo na podobný přístup ve svém okolí. Tento postoj se odráží i v myšlenkách Alexandra Dugina, vlivného ruského myslitele, často naopak označovaného za „Putinův mozek“. Bezprostředně po únosu Madura v rozhovoru pro Rádio Sputnik Dugin prohlásil, že ve světě vládne síla a moc a vítězové rozhodují o všem. Podle něj si Rusko „vezme celou Ukrajinu a společně s Běloruskem vytvoří nový stát na našich historických územích“.
Viktor Orbán: „Úkol Maďarska je jasný: musíme zůstat mimo válku,“ řekl. S důrazem na neutralitu dodal, že Maďarsko se nebude podílet na jakékoli formě financování války. „Nedáme Ukrajině naše peníze. Neposkytneme ani válečný úvěr – to je podvod! Každý ví, že to nebude splaceno,“ prohlásil Orbán.
Zároveň oznámil, že Maďarsko se nehodlá připojit k tlaku Bruselu na vytvoření evropské válečné ekonomiky, protože takový přístup podle něj neslouží ani míru, ani zájmům členských států. „Maďarsko se rozhodlo zůstat mimo válečnou ekonomiku. Budujeme mírovou ekonomiku,“ prohlásil. Na rozdíl od zbrojního posilování se chce země soustředit na domácí rozvoj a tento směr označil za „maďarskou cestu“.
Migrace zůstává jednou z nejspornějších oblastí vztahů mezi Maďarskem a Evropskou unií. Podle nového migračního paktu EU by Maďarsko mělo každoročně posuzovat 23 000 žádostí o azyl a přijmout 350 migrantů z jiných členských států. Premiér Orbán to jednoznačně odmítl: „Nepřijmeme ani jednoho migranta od kohokoli. Nebudeme stavět migrační tábory, nezměníme ochranu hranic a nestaneme se přistěhovaleckou zemí,“ uvedl. Znovu zdůraznil, že Brusel nemá právo diktovat, s kým mají Maďaři žít.
