Falešné obvinění Filipa Turka ze znásilnění je tak hloupé a nešikovné, že mám tendenci pana europoslance podezírat, že si jej objednal.

Tuž sem se vratil z Podněstři a přečetl si vyrok te loutky, kera nam fčil robi premiera. Pak sem si to přečital eště raz. A eště raz. A furt sem temu nevěřil. Už aji to Podněstři vypada lip jak Česko. A on to nevidi? Su enem dvě možnosti – buď je hlupy, nebo kupeny. Anebo oboji dohromady.

Petr Fiala: „Roste ekonomika, roste průmyslová výroba, rozhodně to není tak, že by se likvidovaly živnosti, nebo končily podniky. Součástí tržního hospodářství je, že občas je někdo v rámci konkurence úspěšnější, někdo méně úspěšný. Problém státu nebo vlády by byl, kdyby krachovala celá odvětví. To se neděje. Naše ekonomika roste. Víc než je průměr Evropské unie. Roste víc než u všech sousedů. Z toho všichni musíme mít radost. Vždyť to znamená větší mzdy pro naše lidi, lepší život“.

Tomáš Fürst na Radiu Universum: Na počátku 20. století se v českých zemích rodilo kolem 300 tisíc dětí ročně. Před 50 lety to bylo skoro 200 tisíc. Ještě v roce 2022 asi 100 tisíc. A v loňském roce jen 84 tisíc. (…)

Když se podíváme na ženy neočkované, tak u jejich porodnosti měřené tím, že se díváme na počet narozených dětí v kohortě matek 18 až 39 let – je zajímavý fenomén, protože u neočkovaných žen v době, kdy se hodně očkovalo, někdy v létě 2021, počet dětí vzrostl poměrně vysoko nad baseline, což je jasná datová evidence toho, že skutečně ženy, které chtěly mít dítě, nešly na vakcínu. Takže to napřed vzrostlo nad baseline a pak se to vrátilo zpátky. Takže v roce 2021 se neočkovaným ženám rodilo asi tak stejně dětí jako všem ženám před epidemií. Zatímco v roce 2023, kdy už se prach usadil a už se skoro nikdo v plodné kohortě, naštěstí, neočkoval, tak očkovaným ženám se plodnost nikdy nevrátila zpátky na předpandemickou úroveň, ale zůstala asi o třetinu nižší.

Konzervativní noviny: Ve středověku poddaný pracoval pro vrchnost v průměru 3 dny v týdnu, což bylo 50 % tehdejšího pracovního týdne. Odevzdával tedy vrchnosti zhruba polovinu toho, co dokázal vyprodukovat. Současná složená daňová kvóta v Evropě se také pohybuje kolem 50 % HDP neboli opět státu odevzdáváme zhruba polovinu toho, co dokážeme vyprodukovat. Středověká a dnešní daňová zátěž jsou tedy velmi podobné.

Vidlák: Včerejší den byl v mééédiích naprosto a zcela naplněn tím, že znovu jednáme se SOCDEM. Samozřejmě, to bylo předneseno ve zcela negativní konotaci, že tím Jana Maláčová páchá zradu na chudácích sociálních demokratech (které ale skoro nikdo nechce volit) a že to byla chyba, lepší by bylo jít ke dnu hrdě a samostatně…. prostě vyjádřil se k tomu úplně každý a já nikdy neměl tolik hezkých fotek v médiích…

Nebudu v této chvíli předjímat budoucnost, jen hlásím, že jednání jsou na začátku, zhruba tam, kde jsme s nimi minule skončili. Mezitím uběhly tři měsíce naplněné tvrdou prací, naše kandidátky jsou v podstatě naplněné, program je napsaný, odborně opřipomínkovaný a já nebudu nikoho nutit, aby tuto práci bral zpět. Jednat samozřejmě budeme, protože jsme hnutí pro sjednocení a nikdy jsme neodmítli nikoho, kdo s námi jednat chtěl. Nechci zahájit svou politickou dráhu tím, že jsem vyhnal někoho, kdo přišel s bílým praporem. To se prostě nedělá.

Ale první pozitivní výsledky se už dostavily a ještě jsme se ani nemuseli sejít u jednoho stolu. Sociální demokracii začali houfně opouštět ti, kteří ji z třicetiprocentní strany dostali na dvouprocentní dno. Všichni liberální ASPENi, pravdoláskaři, sluníčkáři, wokeři i normální kariéristi berou kramle, protože takhle to liberálové dělají. Vždycky někam vlezou, tam to ovládnou, zamaskují se za medová slova, ale dělají naprostý opak. A až to dovedou zu grunde, přesunou se jinam. Teď se úplně nabízí STAN nebo Piráti. To jsou strany pro ně jak dělané.

Dienstbier, Petříček, Poche (ten mi obzvlášť pil krev), Chovanec, Rouček, Vícha, Hanák, Netolický, Votava a další… přidám si ještě i Jiřího Dolejše, protože ten k nim také patří. Dovoluji se přihlásit se o část zásluh, že tihle věční škůdci konzervativní levice konečně zvedli krovky a demokraticky odletěli do liberálního nebe. Dvacet let s nimi nikdo nedokázal pohnout, drželi se funkcí i křesel jako jistý odpadový materiál košile. Ale jen se přiblížil Vidlák, jako když střelíš do vrabců a jsou konečně fuč.

Petr Robejšek: Příkladem úpadku demokracie může být pohled do Rakouska, kde se ostatní strany spojily, aby nenechaly vládnout vítěze voleb, nebo do Německa, kde se zase politické strany spojily proti opoziční Alternativě pro Německo (AfD).

Dnes opoziční strany zastávají roli kompliců vládnoucích politických stran. Pomáhají udržovat v chodu systém, který „podle našich vlastních zkušeností pomalu sklouzává k totalitě“, pravil Robejšek, podle něhož chtějí stávající vládní politické strany národu vládnout, ale už nikoli sloužit. Nejpozději za covidu se ukázalo, že stávající politická třída na Západě je v tak tristním stavu, že nestačí jen vyměnit vládu, ale je třeba změnit systém,“ bil na poplach Robejšek.

Vlk: Mainstream, minimálně ten český, nešetří superlativy, jaké že to světodějné setkání. Evropští papaláši se třesou blahem, nad tím, jak si jednomyslně odhlasovali výdaje na zbrojení ve výši 5% HDP!!! Jaký je to skvělý historický počin…..

Mně to ze všeho nejvíc připomíná rané devadesátky a explozi všech těch prodejních akcí úžasných, ba zázračných hrnců, přikrývek, masážních a jiných strojů, kam vás zadarmo dovezli a opět odvezli domů, dokonce i oběd zaplatili a ještě vám dali malý dárek, když – když jste své dobré peníze utratili za ty jejich zázraky. A tohle je ten samý případ. S tím rozdílem, že tenkrát oblblí lidé utráceli SVOJE peníze, které REÁLNĚ VLASTNILI. A šlo o jednorázovou akci. Ovšem evropští papaláši se zavázali utrácet nikoli SVOJE, nýbrž NAŠE prachy, které reálně NEMÁME, takže přijmeme NOVÉ obrovské DLUHY a to NAPOŘÁD.

Petr Hampl: Falešné obvinění Filipa Turka ze znásilnění je tak hloupé a nešikovné, že mám tendenci pana europoslance podezírat, že si jej objednal. Zcela jistě ho to nepřipraví ani o jediného příznivce, vyvolá to vlnu solidarity a především to zase upoutá pozornost, což momentálně nutně potřebuje. Navíc – díky imunitě europoslance – se ani nemusí bát nepříjemností.