Hledal sem obyčejneho člověka. Našel sem prase.

Obyčejny člověk. Nevim jak vy, ale ja sem si všimnul, že su politycke strany, kere vedu boj o obyčejneho člověka. Tuž řikam si – kery to je ten obyčejny člověk? Je to Jarek odvedle, kery ma fajnu hospodu Na Mexiku? Nebo to je Erwin, kery je zednik živnostnik? Nebo je to Francek, kery furt cosik rype na zahradě a kery neplati statu daně z alkoholu, bo si robi pivo sam doma? Anebo je obyčejnym člověkem to prase z druheho konca vesnice, kere chlasta, bije svoju staru a už tři roky dostava prachy ze socijalky, bo je liny nejenom robit, ale aji opravit si chalupu? Tuž kery z nich je ten pravy obyčejny člověk?

O vikendu sem neměl co robit, tuž sem osedlal kolo a vydal se na štreku z Mělnika přes Kokořin a Bezděz na hranicu rajchu, a druhy den přes Usti nad Labem, Litoměřice a Terezin zpatky do Praglu. Celu cestu sem přemyšlal, kaj je ten obyčejny člověk a co vlastně robi. A na druhu stranu jsem zjišťoval, co vlastně robi a jake su vysledky roboty teho ne-obyčejneho člověka.

Obyčejny člověk věři všeckemu, co prezentuje televiza, radyjo, noviny a bilbordy. Bo novinař je přece panbuch. Tyto koleje se v dalce potkaju a vlak vykoleji. Viděl sem to přece na webu ajiDNES na vlastni oči.

Obyčejny člověk byva v takem obyčejnem šedivem domku a zavidi susedovi, že si namaloval barak na žlutoružovo a zrobil si tam kolonyjal. Obyčejny člověk nevidi, že je s tym hafo starosti a ani vydělek neni na vesnici s par lidma moc velky. Obyčejny člověk se těši, až ta lipa v prostředku spadne a rozmlati ne-obyčejnemu člověkovi střechu.

To je sranda, co? Stat nema prachy, ale politycke strany rozhazuju milijony na totalni cypoviny.

Ne-obyčejny člověk dokazal opravit stary barak tak, že z něho ma radost on aji lidi, keři vali okolo. Pokud si na to pořidil dluh zvany hypoteka, bude si muset hodně dluho utrhovat od huby.

Mezitim obyčejny člověk dokazal tež zazraky. Objekt ziskal specijalni architektonycku cenu: Švajnerajn/Sajrajt roku. Ten obrazek sem dal už minule, ale nemožu si pomoct. Ten barak dokonale vystihuje podstatu maleho, českeho, obyčejneho člověka.

Nadherne misto. Ale tady sem obyčejneho člověka nepotkal. Obyčejny člověk lapi doma, čumi na televizu a nadava na vepřove hlavy v polityce.

Ne-obyčejna hospoda ne-obyčejneho člověka. Uvnitř měli vybornu Svijansku 12° a dokonalu domaci prdelanku. Ale my Češi zme na tu reklamu hlupi. Misto abyzme napsali na cedulu „DOKONALA DOMACI PRDELANKA ZA 20Kč“, napišeme tam HOSPODA ODEVŘENA. No, mame se furt co učit.

Čerstva pizza. To je ale kokotina. Čerstva pizza. Už ste někdy viděli reklamu na okoralu pizzu?

Ta česka reklama prostě ještě ma svoje muchy.

Ale co se tyka baraku, tady určitě byva ne-obyčejny člověk.

Ne-obyčejny člověk totiž nespoleha na stat a socijalni davky. Ne-obyčejny člověk vi, že veškere bohatstvi pochazi z roboty a pořadku.

Zato obyčejny člověk se furt ohliža, co na to řeknu susedi. Best Bohemian Aussiger Beer. Nejlepši česke Aussiger pivo. Fuj, že se nestydite. Co to řikal ten vysoky polityk o česke předposranosti?

Ne-obyčejny člověk se nestydi přiznat, že tady žili němečti obyvatele a v prvni valce zme chcipali pod stejnu vlajku za našeho cisařa. Ne-obyčejny člověk si važi svoji historie, aji když nebyla vždycky zrovna hezka.

Obyčejny člověk si nevaži ničeho.

Obyčejny člověk se snaži vyryžovat co se da. Parkovne za dvacet korun? No fuj. Hlavně, že ma obyčejny člověk změřenu cestu k hradu. 720 metru.

Ne-obyčejny člověk v Doksach, pravděpodobně přistěhovalec – kratky zobak z Ostravy.

Hrozne. Oděvy, obuv und schuhe. Obyčejny člověk se stal obchodnikem, tuž prodame Sasovi buty, ni? Sas se už v Dražďanach těši na to, až si kupi levne šuhy v Doxach. Chudak Macha.

Prubnul sem hledat obyčejneho člověka v Krušnych horach. Přiznavam, byla to cypovina.

Ne, že by tady obyčejny člověk nežil, to ne. Projevuje se hlavně vlastnictvim barevnych spreju.

Zatimco obyčejny člověk sprejuje šutry, ne-obyčejny člověk zkrašluje opravdove baraky.

V roce 1908 měla obec 805 stalych obyvatel. Pak tyto obyvatele obyčejny člověk vyhnal zpatky do rajchu. Slovy publikace: „…došlo k upadku cele oblasti a teprve od roku 1989 se zde opět začal obnovovat turistycky ruch.“ Odhadem zde žije asi 20 stalych obyvatel…

V mistni putyce na Sněžniku robi naprosto dokonalu bramboračku schovanu do chleba. Užasne! Mimochodem, v knižce o Ducem sem se dočetl, že tento obyčejny člověk byl až do roku 1918 vyznamnym, i když trochu arogantnim a nabubřelym představitelem italskych socijalistu….

Krasny most v Usti projektovany ne-obyčejnym člověkem. Z mostu, na kterem sem stal, hazeli obyčejni člověci dolu do Labe jine člověky. Obyčejne aji ne-obyčejne. Včetně kočarku s děckama. Ale to už je davno, že?

Ne-obyčejny člověk naplanoval a postavil fajnu cyklostezku podel Elbe. Sorry, Labe.

A obyčejny blbec ju vybavil hejnem naprosto nesmyslnych, drahych, hlinikovych značek. Ale nebujtě še, všecko je dle pravidel a provaděcich nařizeni Unyje.

Ne-obyčejny člověk připravuje dobroty v mistnich knajpach. Bez ohledu na to, jestli to je podle předpisu EU, anebo ni. Mimochodem, tataraček byl vyborny. Vratil mi silu. A nocleh v litoměřickem penzionu U Borovičku byl tež dokonaly. Včetně ranni domaci šunky a hruškovice od suseda. Kdyby se to dozvěděl ten mamlas Gyntr z Unyje, asi by mu z teho střelilo v pale.

Ranni Litoměřice. Z kopečku Radobyl ne-obyčejny česky basnik a pyroman Karl-Heinz Macha spěchal hasit požar. Misto aby pil pivo, chlastal kontaminovanu vodu neschvalenu ČOI a za par dnu natahnul brka na choleru. O sto roku později obyčejny rakusky maliř přikazal kopeček Radobyl provrtat a nechal tam vyrabět motory pro V2.

Terezin. Smutne město, oproti Litoměřicam se mi zda plne obyčejnych lidi. Aktualni cedule a pozvanky na žradlo – Tschechische spezialitäten – pusobi tak nějak nechutně…

Historia leze ven. Možete ju přetřit tisickrat, stejně vyleze.

Některe baraky vypadaju furt jako uřadovny gestapa.

A tady leži kdo? Jak tady polityci rozliši obyčejne lidi od neobyčejnych? To je vlastně jedno. Mrtvy nema volebni pravo. Mrtvy je pro polityka obvykle bezcenny. Obvykle.

Ja vim, je to blbost, ale některe firmy by měly dat pozor na nazev sveho sidla. Pozor, střeženy objekt Židovice. Vyroba vonnych a chuťovych latek…par kilaku od Terezina. Radši budu mlčet, bo přide jakysik novy Džamil a bude chtět firmu vystěhovat.

Konec Židovic. A jakysik obyčejny člověk osadil značku 70km/h. Aji na kole sem jel rychleji.

Zatimco obyčejny člověk osazuje značky a dava přikazy a zakazy, ne-obyčejny člověk si založi ne-obyčejnu farmu. Mimochodem, pštrosi stejk sem poprve žral v jižni Africe. Užasne maso! Mimochodem, ma na to ten ne-obyčejny člověk povoleni? Měli byzme ho udat na veterinu. Pro jistotu.

Ne-obyčejny člověk se neboji dat najevo svuj nazor. Slušně, ale jasně.

Ne-obyčejny člověk vlastnici hospodu dobře vi, že drahota se překonava domacima produktama od mistnich sedlaku. Tlačenka za 20 kaček nebo gulašek za 56 kaček? Oboji vyborna žranica připravena s lasku.

Obyčejny člověk se mezitim věnuje jinym aktyvitam, jiny obyčejny člověk o tym informuje nadražně-medyjalni scenu.

Obyčejny člověk robi reklamu na stěnach veřejnych budov, ale boji se zveřejnit kontakty. Škoda, moh sem si užit 🙁

Ne-obyčejny člověk se nestydi zveřejnit kde, kdy a co.

Černa 12° v pivovaru U Bansethu zrobena z nakuřovaneho sladu je užasnym vysledkem roboty ne-obyčejneho člověka. Ten chlap si može řict: Ja su sladek, kdo je vic? Ne-obyčejny synek přemyšla o buducnosti. Obyčejny člověk nepřemyšla, takže žadnu buducnost nema.

Obyčejny člověk se vyjadřuje a chova jak hovado. Když nic nemam, aspoň cosik zničim.

Ne-obyčejny člověk pracuje a tvoři.

Obyčejny člověk niči a boři.

A co zustane z polityckych hesel?

Po obyčejnem člověkovi a jeho podvraťakovi obvykle zustane jen jedno. Ale uklidit to musi kdosik jiny. Za obecni penize. Za penize ne-obyčejnych lidi. Za penize lidi, keři cosik robi.

Napsal to obyčejny, nebo ne-obyčejny člověk? Co myslite?

Tady su vysledky meho hledani: Za ty dva dny sem potkal obyčejne aji ne-obyčejne lidi. Neměl sem silu fotit je. Možna sem z nich měl strach, hlavně z tych obyčejnych. I když bych určitě ziskal jakusik cenu, třeba Czech Pras Foto, neměl sem tu silu. Raději sem fotil vysledky jejich dila. Ne-obyčejny člověk neniči robotu druhych lidi. Ne-obyčejne lidi byla radost potkavat a radost si snima povidat. Strany, kere se schovavaju za obyčejneho člověka, su mi krajně podezřele. Obyčejny člověk je totiž prase. A co ste vy? Robite, tvořite, pracujete? Anebo ste obyčejni člověci, keři potřebuju, aby je zastupovaly vepřove hlavy?

Text vyšel 26.3.2010 na serveru SME. To aby bratia vedeli, aké zme prasce…

A předpokladam, že se uvidime na koncertě pro ne-obyčejne lidi: porubska kapela Uspěch, 1.4.2010 Vagon, Narodni třida.