Zpět
Lukáš Kovanda Díl 2/3

Letos přijde dramatické zdražování všeho, bez čeho nejde žít: jídla, bydlení a energií

Text 20.3.202234 min Přehrát

„Svět se ocitá v situaci, kdy je jaderná válka nejpravděpodobnější v historii lidstva“, tak zhodnotil vývoj války na Ukrajině ekonom Lukáš Kovanda v první části našeho rozhovoru. Sankce, zatím nejrozsáhlejší, jaké kdy byly použity proti tak velké mocnosti, konflikt nezastaví. Rusko se však s jejich následky bude vyrovnávat desítky let a může se stát Severní Koreou za humny, zahnanou do kouta a zoufalou, ovšem stále s největším jaderným arzenálem. A zoufalí jedinci dělají někdy zoufalé kroky. Pocit zoufalství se však neomezí jen na obyvatele Ruska a Ukrajiny, sankce rychle pocítíme i my a celá Evropa přímo v našich peněženkách. A právě o bezprostředních ekonomických dopadech překotného běhu událostí si budeme povídat dnes.

Martina: Lukáši Kovando, minule jsme se věnovali především Rusku, a jak bude Rusko bolet postoj Západu k jeho invazi na Ukrajině. Ale pojďme se teď podívat na to, do jaké míry budou sankce, a přidružená obchodní a finanční bitva, bolet Západ, Ameriku, a jak budou doléhat na Evropu.

Lukáš Kovanda: Sankce se z části určitě vrátí a vrací už jako bumerang. Můžeme to vidět na stojanech čerpacích stanic v ČR, tam to je vidět ze všeho nejdříve, protože už nyní se ceny pohonných hmot v ČR pohybuji nad úrovní 40–50 korun za litr nafty či benzinu, což se v minulosti nikdy nestalo. Je to historicky poprvé, kdy jsou ceny takhle vysoké, a to není zdaleka konec cenového růstu, protože ropa, po přepočtu do korun, je také nejdražší v historii, výrazně nejdražší.

Vezměme si, že dlouhodobá cena barelu ropy v korunách v letech 1993 při vzniku republiky až do dnešních dnů je nějakých 1200 korun za barel ropy Brent. A nyní tento barel ropy Brent stojí 2700 korun, dokonce přes 2700 korun, to znamená, že je na dvojnásobku své průměrné ceny za tak dlouhé období. To znamená, že je ropa v korunách nebývale ustřelená. A používám vyjádření v přepočtu do korun, i když samozřejmě víme, že pravidlem je uvádět je v dolarech, jenže v korunách už rovnou máme zohledněn kurz, který je další podstatnou proměnnou. A to proto, že vlivem situace na Ukrajině dochází nejen k celosvětovému růstu dolarové ceny ropy a ropných produktů, včetně paliv, ale také k oslabování, a to citelnému, kurzu koruny vůči euru, a jednak zdražují pohonné hmoty z titulu oslabovaní koruny vůči dolaru, takže se velice rychle můžeme podívat na 50, 60 až 65 korun za jeden litr benzínu, či nafty, pokud ovšem – a to potrhuji – dojde k úplnému přerušení dodávek ruské ropy a plynu do Evropy, tedy úplnému embargu.

Pokud zůstaneme na současné úrovni, kdy plyn či ropa z Ruska ještě nejsou sankcionovány – ale trh se tak chová, a nechce je odebírat, protože se bojí sankcí, takže 66 % ruského ropného trhu, ropné produkce je zmrazeno na této úrovni – tak to nevyskočí až na 65 korun za jeden litr benzinu, či nafty, ale můžeme se snadno pohybovat někde kolem 50 korun za jeden litr benzin či nafty.

Martina: Lukáši, zmínil jste ožehavé postavení české měny, které hrozí další poměrně citelné oslabovaní zejména vůči dolaru, ale česká měna patří mezi měny, které jsou ve světě ruskou invazí na Ukrajinu poškozeny vůbec nejvíce. Proč právě koruna? Protože jsme blízko?

Lukáš Kovanda: Přesně tak. Roli hraje geografická blízkost, protože když někdo obchoduje s měnami třeba v Singapuru, nebo v New Yorku, a podívá se na mapu, tak s hrůzou zjistí, že ČR má Ukrajinu za humny. Ostatně ruské rakety dopadaly jenom několik desítek kilometrů od slovenských hranic, takže se tento konflikt odehrává za humny Československa, to už je zcela přesné označení toho, co se děje. A devizoví obchodníci ze Singapuru, z New Yorku nerozlišují pro ně relativně malé vzdáleností, a tak nás raději z opatrnosti hodí do jednoho pytle, a zbavují se českých korun, českých aktiv a dluhopisů, což pak vede k oslabování české měny, kterou právě pozorujeme, protože mají obavu, že se tento konflikt rozšíří, že nezůstane jenom na Ukrajině a že když třeba Rusko dobude Ukrajinu, tak, jak se říká, s jídlem roste chuť, a dostane zálusk na Moldavsko, na pobaltské země, Polsko, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku, a v podstatě se zastaví u německé hranice. A skutečně česká koruna, společně s polským zlotým, maďarským forintem, a také s měnami Kazachstánu a Kyrgyzstánu, oslabuje v důsledku invaze, a v důsledku sankcí nejvýrazněji ze všech měn světa.

Pokud by Rusko rozšířilo svou válečnou expanzi, tak by Česko, Slovensko, pobaltské země, Moldavsko a Finsko, mohly spadnout do koncepce Velkého Ruska, a platilo by se tady rublem

Martina: A pokud je to takto závislé na geografii, tak by tento propad měl logicky postihnout také euro. A vy jste řekl, že koruna ještě bude oslabovat ne jenom vůči dolaru, ale i vůči euru.

Lukáš Kovanda: Vůči euru bude oslabovat méně, protože přece jenom euro je měnou jednak větší, pro daleko větší celek a větší jurisdikci, než jakou je ČR. Eurozóna je skutečně velkým celkem, který udává tón v globální ekonomice. A Rusko zatím nemá zájem ani ve svých nejsmělejších plánech na vytvoření Velkého Ruska, kam by zahnulo třeba i Finsko. Takže nemá plány takového rázu, že by chtělo dobýt celou eurozónu, a i kdyby si vzalo pobaltské země a Slovensko, tak to ještě není něco, co by znepokojovalo měnové obchodníky natolik, že by mělo euro oslabovat jako koruna, protože země typu Německa a Francie v podstatě stále zůstanou zcela jednoznačně mimo Rusko, protože to už opravdu není v možnostech Ruska dobýt tyto bohaté a vojensky vybavené země. A vlastně to ani není v jejich ideologických záměrech, které vykreslují koncepci vytvoření Velkého Ruska. Ale ČR už tam patřit může, a pobaltské země zcela jistě, Moldavsko zcela jistě, Finsko tam být může, takže toto se pak zrcadlí v kurzech. A eurozóna může dále pokračovat, i kdyby se Rusku tato expanze podařila, byť by eurozóna měla trochu jinou podobu než dnes, a v podstatě by zanikla, protože bychom se stali součásti Ruska, a platilo se tady třeba rublem.

Martina: Teď jste se mi hodně rozvášnil, aspoň tedy doufám. Pojďte se tedy vrátit k pragmatismu, který teď asi bude spoustu lidi zajímat.

Lukáš Kovanda: Jen k tomu rozvášnění – myslím, že jsem se ani tak rozvášnil. Idea Velkého Ruska je idea ideologa, který se jmenuje Dugin a který patří mezi lidi, kteří mají nesporně vliv na ruského prezidenta Putina, a dokonce se z Duginových učebnic učí třeba na ruských vojenských, nebo v diplomatických školách. Tam je opravdu tato idea Velkého Ruska vykreslena, a země, které jsem jmenoval, až po německou hranici, jsou tam zamýšleny jako ty, které si Rusko může nárokovat. Otázkou je, zda bude ochotný jít do střetu s NATO, ale vzhledem k tomu, jak se zatím NATO chová bezzubě, tak by bylo v podstatě ochotno obětovat dokonce pobaltské země přesto, že jsou součásti NATO. NATO by zpozornělo teprve ve chvíli, kdyby došlo k invazi do Polska, ale pobaltské země že prý je ochotno obětovat. A když vidíme bojácnost Západu, tak takto se nedá proti agresivnímu režimu bojovat. Známe to od dob Hitlera, že na takové agresory platí jedině síla, a je otázka, zda se až tak bát jaderné války, a zda tento risk stejně nakonec jednou nebudeme muset postoupit, protože jestli se takhle budeme bát jaderné války, pak Rusko si zabere Pobaltí, a když s tím nic neuděláme, pak zabere Slovensko, a když zase nic neuděláme, tak zabere Česko a my nic. A kdy se tedy Západ odhodlá k válce s Ruskem?

Pokud se vyhrotí válečná situace na Ukrajině, a dojde k embargu na ruskou ropu a plyn, tak tady můžeme mít dvacetipětiprocentní, takzvanou pádivou inflaci

Martina: Lukáši Kovando, já jsem teď dělala mnoho rozhovorů s politology, s generály, a doufala jsem, že si s ekonomem trochu odpočinu. Ano o Velkém Rusku se můžeme dočíst, můžeme ale také vidět, jak si Čína představuje na mapách, které se používají v Číně ve školách, Velkou Čínu. A můžeme být velmi nespokojeni tím, jak vypadají podle Erdogana mapy Velkého Turecka, takže doufejme, že teď to asi byly velké spekulace. Přesto přiznávám, že vrátit se k tomu, že nám budou zdražovat rohlíky a chléb, mi najednou přijde až trapně přízemní, ale nakonec možná tyto věci budou mnohé rozhodovat, a pro mnoho lidí budou možná klíčové v tom, k jakým názorům se do budoucna přikloní.

Ve své analýze pro Lidové noviny už v druhé polovině ledna, konkrétně 18. ledna, jste napsal: „Drahota roku letošního v ničem nezaostane za drahotou roku loňského. Právě naopak, ta letošní bude ještě rapidnější, ale také sociálně tíživější.“ Je asi možné předvídat, že pokud tato vaše slova platila před válkou na Ukrajině, tak teď to bude platit mnohem výrazněji. Čeho všeho se to dotkne nejvíce?

Lukáš Kovanda: Úplně všeho, protože to, co je kořenem, nebo zdrojem inflace, která nás nyní čeká, je růst cen energií, a ceny energií porostou i v případě, že Rusko nebude odstřiženo z dodávek ropy či plynu, a nebude uvaleno embargo na ruskou produkci plynu, protože už to pozorujeme nyní, v cenách ropy, zemního plynu a uhlí. Uhlí je rekordně drahé v celé historii EU, v celé historii EU uhlí nebylo tak drahé, jako nyní. A plyn to samé, je tady rekordní korunová cena, jak jsem o tom hovořil u ropy. Rekordně drahá paliva v ČR nemohou samozřejmě vést k ničemu jinému, než k dramatické inflaci. Já této inflaci říkám „inflace válečná“.

Ve článku, který citujete, bych ji tak pochopitelně neoznačil, ale už tehdy bylo ložené, že inflace je mimořádná. V letošním roce to bude zhruba osm nebo devět procent celoročně. A když se k pandemické inflaci přičte inflace válečná, která bude minimálně tak razantní, tak jsme minimálně na nějakých 15 procentech inflace celoročně. A pokud se vyhrotí válečná situace na Ukrajině, a dojde k embargu na ruskou ropu a plyn, tak můžeme mít 20, 25 procent, a to už jsme pak v oblasti takzvané pádivé inflace.

Ekonomové znají jen tři druhy inflace: První je normální inflace, nebo relativně ještě sociálně únosná inflace, asi tak do 10 procent. Pak vstupuje inflace pádivá. A potom už jenom hyperinflace. Neříkám, že spustí hyperinflaci, to ne, to myslím, že pokud někdy hrozí, tak v Rusku, ale ne v Evropě. Nicméně je potřeba počítat s tak enormně pádivou inflací, jakou jsme tady zažili snad někdy počátkem 90. let, pokud vůbec.

Letos přijde dramatické zdražování všeho, bez čeho nejde žít: potravin, bydlení a energií

Martina: Co se v této situaci dá dělat? Co třeba může – než se zeptám, co mohou dělat lidé, a kam třeba investovat – dělat ČNB? Nebo co by měla dělat? A pomáhá lidem, když zdražuje úroky?

Lukáš Kovanda: ČNB proti inflaci bojuje dvěma způsoby: První standardní způsob, tedy zvyšuje základní úrokovou sazbu, a bude v tom pokračovat, bude kvůli hrozbě válečné inflace ještě razantnější ve svém zvyšování základní úrokové sazby. Takže zatímco ještě donedávna to vypadalo, že výše než nad pět procent základní čtrnáctidenní repo sazby nepůjde, tak nyní je třeba počítat s tím, že půjde třeba až na pět a půl procenta, a tím se samozřejmě bude snažit zatraktivnit korunu v očích mezinárodních investorů, a zajistit, že už nebude tak oslabovat a že se dostaví také tlaky na její zpevňování.

Dalším způsobem, jak ČNB poměrně nově bojuje proti inflaci, je, že intervenuje za silnější korunu, a snaží se tak tlumit její propad, který nastává v důsledku války na Ukrajině, kdy koruna vůči euru už padá pod úroveň kolem 26 Kč za euro, a v případě kurzu k dolaru už dokonce výrazně nad 23 Kč za dolar. A právě tímto intervenováním se ČNB snaží zpevnit kurz koruny. Intervenování znamená, že vezme ze svých devizových rezerv část rezerv třeba eura, ty prodá na trhu a nakoupí koruny, a tím vlastně stahuje z trhu koruny, takže je jich na trhu méně, takže jsou vzácnější, a když je něco vzácnější, tak je to cennější, takže roste cena. A když roste cena, a je to měna, tak cenou měny je kurz, takže když roste cena, tak zpevňuje kurz, to znamená, že koruna posiluje. Lépe řečeno, ČNB tak tlumí její propad, její oslabovaní. Takže takovýmto způsobem dochází k intervenci za silnější korunu.

A když se to snoubí se zvyšovaným úrokových sazeb, tak jsou to dvě základní zbraně, jimiž se ČNB snaží krotit inflaci, protože čím silnější bude koruna, tím levnější budou dovozy, a tím se bude dařit tlumit dováženou inflaci, protože silnější měna znamená právě to, že dovážená ropa a tyto produkty budou přeci jenom levnější, protože za ně budeme platit silnější korunou po přepočtu do dolaru méně, než slabší korunou. A tím, že budou levnější tyto dovážené suroviny důležité pro naši ekonomiku, tak se tím může tlumit mimořádně silný inflační tlak, který pochází napříč ekonomikou.

Martina: Lukáši Kovando, už jsme tedy spolu poměrně razantně zdražili ropu, a pohonné hmoty. Letos citelně podražily potraviny, a podle toho, co říkáte, se dá pravděpodobně očekávat, že půjdou ještě nahoru. Je tomu tak?

Lukáš Kovanda: Potraviny se budou zdražovat opravdu dramaticky. V minulém roce příliš moc nezdražili, tam bylo zdražení do jednoho procenta, což může být překvapivé, protože už v loňském roce se hovořilo o inflaci, ale loňská inflace byla čajíčkem proti této inflaci.

Martina: A přesto už jsme to pocítili. Buď se na mně projevuje posilování, nebo je to tím, že zkrátka tašku za 1000 korun unesu mnohem snadněji než dřív.

Lukáš Kovanda: Tak možná to posilování, možná také smrskflace, kde se výrobci uchylují k tomu, že vám sice prodávají jakoby stejný výrobek, ale nenápadně snižují jeho gramáž

Martina: Smrskflace?

Lukáš Kovanda: Ano, to je jeden ze způsobů inflace, kdy cena zůstává stejná, ale zmenšuje se gramáž, takže máte pocit, že se cena nemění a že kupujete to samé, třeba čokoládu, tyčinku, nebo nějaké nápoje. A když pak porovnáte objem třeba nápoje s tím, jaký byl před rokem, tak je ho tam o něco méně, a stejně tak gramáž tyčinky je o něco menší, takže pak máte pocit, že kupujete furt to samé.

Martina: Za stejné peníze.

Lukáš Kovanda: Nebo máte pocit, že máte lehčí nákup, jak říkáte. Ale potraviny v letošním roce opravdu zdraží nebývale. Ale bude to proto daleko sociálně tíživější inflace než v loňskem roce, protože ta zasahovala často věci, jako jsou ojetá auta, nová auta, stavební materiály, a jestliže nutně nepotřebujeme stavět, nebo nutně nepotřebujeme nové auto, tak to jsou věci, bez kterých se můžeme obejít.

Ale v letošním roce bude zdražovat to, bez čeho se neobejdeme: potraviny, bydlení, energie, což je to klíčové, co bude v letošním roce zdražovat. Musíme si mít čím zatopit, musíme se mýt, něčeho se najíst, a musíme mít nad hlavou nějakou střechu. Takže bez toho prostě žít nelze, a lidé si to budou muset koupit, ať už bude cena jakákoliv. A to na ně, a na jejich náladu a ekonomické a finanční možnosti, dolehne opravdu velmi neblaze. Bude to tedy ekonomický nesmírně náročný rok, a ten příští bude také náročný. A i za předpokladu, že by válečná situace na Ukrajině skončila rychle, tak se stejně tyto neblahé efekty dostaví. A ještě daleko výraznější budou v tom případě, že válečná situace bude pokračovat třeba i dlouhé týdny, měsíce a roky.

Ukrajina je takzvanou obilnici světa, kde se na 70 procentech rozlohy pěstují slunečnice, ječmen, pšenice a brambory. A pokud neskončí válka, nebude to, nebo to hodně zdraží.

Martina: Lukáši, značně zdražují třeba obiloviny, a v souvislosti s válkou na Ukrajině pravděpodobně letos mohou ceny obilí vystřelit raketově nahoru. Je to všechno způsobeno jen válkou? Já si totiž chci o tom s vámi promluvit dřív, než se na situaci na Ukrajině svede úplně všechno. Protože tady už byly základy zdražování a snižování životní úrovně, třeba občanům naší republiky, položeny mnohem dříve. Není-li pravda?

Lukáš Kovanda: Co se týče potravin, tak to samozřejmě nebude jenom válka. Už jsem tady hovořil o tom, že se bude sčítat inflace pandemická s inflací válečnou, a takto to bude v případě jakéhokoli druhu zboží či služby, včetně potravin. To znamená, máte pravdu, že už jsme tady měli k růstu cen nastartováno, nicméně válka tomu dodává zcela nový a mimořádně silný impuls zdražování potravin.

Vezměte si, že například právě Ukrajina je takzvanou obilnici světa, kde se na 70 % celkové rozlohy Ukrajiny pěstuje slunečnice, ječmen, pšenice, brambory, všechno možné. Slunečnice jsou symbolem této války, a slunečnicová semínka jsou také nesmírně důležitá pro výrobu olejů, olejnin. Ve velkém se tam pěstuje řepka na řepkový olej, a to vše je důležité pro ekonomiku Ukrajiny, a jestliže nyní tato zemědělská produkce nebude moci kvůli válčení probíhat v té míře, na jakou jsme zvyklí, tak se to promítne do citelného nárůstu cen zemědělských plodin, produkce obilovin, ale pak také mouky, a tím pádem pečiva a pekárenských výrobků i tady v ČR. Ukrajina nebude nějaký izolovaný ostrov, ale nedostatek pšenice, obilovin, plodin z Ukrajiny, se promítne v citelném nárůstu těchto plodin po celé Evropě.

Martina: Po celém světě.

Lukáš Kovanda: Ano, a když k tomu přičteme zdražení energie, musíte také mít čím jezdit, třeba kombajnem, musíte mít, jak zpracovat mouku, jak upéct chleba, rohlík, a na vše potřebujete energie, elektřinu, plyn, a když to bude všechno drahé, jakože bude, tak se to nakonec promítne do ceny rohlíku, chleba, a pak tady máme zdražení, které lze čekat v řádu desítek procent, a může to být třeba až o 50 procent.

Nárůst cen potravin bude tak velký, že je možné očekávat těžké sociální dopady

Martina: Zdůraznil jste, a já jsem vám do toho skočila, že se bude zdražovat po celé Evropě a že musíme počítat s enormním zdražením potravin, a já jsem k tomu dodala „po celém světě“, protože když před 12 lety prudce zdražilo obilí, což se nám teď, vzhledem k situaci na Ukrajině, stane, tak jedním z důsledků drahoty bylo takzvané arabské jaro. A navzdory tomu, že západní intelektuálové hovořili o tom, že se Arabové rozhodli pro liberální demokracii, tak pragmatici, ekonomové i politologové se velmi často shodli na tom, že tyto bouře byly způsobené především prudkým zdražením potravin, a tedy rychlým poklesem životní úrovně v arabském světě. Můžeme očekávat tyto reakce i tentokrát?

Lukáš Kovanda: Pochopitelně. Nárůst cen potravin bude tak citelný, že lze očekávat těžké sociální dopady. Arabské jaro ale souviselo s tím, že potravinovým nedostatkem byly zasaženy země, které jsou ještě daleko chudší než země evropské. A nyní bude hodně zasažena Evropa, protože energie, které jsou zásadní pro růst cen potravin, jsou drahé zejména v Evropě. Evropa prochází energetickou krizí, procházela jí dokonce před válkou na Ukrajině, a tato válka to ještě zhorší.

Ve Spojených státech nemusí být situace tak kritická, a stejně tak v Asii, i když je pravda, že potraviny zdražují celosvětově. Takže se zdá, že největší nápor by nyní neměl být v Africe, na Blízkém východě, jako tomu bylo u arabského jara, ale právě v Evropě, čímž neříkám, že Blízký východ, Afrika, nebudou také těžce zasaženy růstem cen potravin, ale nemusel by tam být hlavní nápor. Hlavní nápor z globálního hlediska může být dost dobře právě v Evropě, která ale má bohatší země, než Afrika a Blízký východ, i když blízkovýchodní země jsou často emiráty, tak tam zase na druhou stranu máme země poměrně chudé typu Sýrie, Libanonu, i podstatné části Saúdské Arábie, kde je v podstatě poušť, a stejně tak severní Afrika, což jsou poměrně chudé africké země.

Ale bohaté země by mohly lépe nárůst cen potravin lépe ustát. Evropské státy mají možnost různými sociálními programy a dávkami pomáhat znevýhodněným lidem, takže by to nemuselo vést k nějakým zásadním migračním vlnám, jaké jsme poznali v důsledku arabského jara, kdy začal problém migrace z Afriky a ze zemí Blízkého východu, který byl umocněn válkou v Sýrii, či občanskou válkou v Libyi.

Toto bychom tedy neměli pozorovat v tom smyslu, že opět budou zasaženy chudé země, nebo relativně chudé země. Nyní by se to mělo týkat zemí, které přesto všecko, co jsem řekl, by si měly umět s drahotou poradit lépe, a neřešit ji migrací, než tomu bylo dříve. Ostatně, kam by Evropané migrovali?

Martina: Migrační tlak teď bude především z Ukrajiny. Ale říkáte tedy, že takovou vlnu migrace, jakou přineslo arabské jaro, byste neočekával.

Lukáš Kovanda: Myslel jsem to v souvislosti s drahými potravinami. To, že nastane migrace z Ukrajiny před válkou, je zcela zřejmě, ale to není migrace kvůli drahým potravinám, ale kvůli válce.

Martina: Bezesporu. Obavy ze zdražování potravin jsou navíc posilovány zprávami o špatné úrodě ve světě. A symbolem špatné úrody se v loňském roce stala káva. Co se ještě ve světě neurodilo, a tudíž můžeme očekávat, že zdraží? A nejde jenom o nějakou jednu konkrétní komoditu, ale i o to, že na různé produkty je napojena výroba dalších potravin, nebo nějakých prostředků, které k našemu životu, k našemu stylu života, nutně potřebujeme.

Lukáš Kovanda: Loňským symbolem zdražovaní potravin je skutečně káva. V letošním roce, obavám se, to bude právě pšenice, lépe řečeno obiloviny obecně, protože dochází k velkému cenovému nárůstu právě pšenice, obilovin, a to i v důsledku války na Ukrajině. Jak jsme si řekli, Ukrajina je obilnicí světa, takže její význam je globální, významný, důležitý pro celý svět, a jestliže nebude moci dostatečně zajišťovat své dodávky, tak je to další citelný tlak na růst cen obilovin typu pšenice, ječmene, ale také olejnin, vzpomínal jsem řepku, slunečnici. Takže symbolem letošního zdražování mohou být právě obilniny a olejniny, což jsou důležitější potraviny, než káva.

Vím, že pro řadu lidí je těžké představit si svůj den bez několika šálků kávy, ale z hlediska zajištění globální výživy obyvatelstva je zbytná, a někteří lidé kávu vůbec nekonzumují. Ovšem bez obilovin a olejnin se už obejdete velmi těžko. Ne, že by nebyly, ale když budou drahé pekárenské výroby a oleje, tak to zatíží zejména sociálně zranitelné domácností v ČR, a může to vyvolat další inflační náraz už nad rámec inflačních nárazů, o nichž jsem hovořil, to znamená v oblasti cen energie a bydlení.

Všechny příspěvky s Lukáš Kovanda

Diskuze:

  1. A nejen to, teď ve sdělovacích prostředcích probehlo info o zaslání financí na ruzneckontac pro naše nemocné děti kdy
    stat udejne nemá prostředky….Na naše děti nejsou peníze a ejhle najednou se pro jiné občany obrovské finanční prostředky najdou….

  2. Kovanda, nemluvíte pravdu, v roce 2008 byla dražší, tedy vaše další „vývody“ na základě „úmyslné nepravdy“=nevěřím, že jste to nevěděl má člověk pak jak věřit? Kdo mluví nepravdu jednou a úmyslně uvádí v omyl, uvádí úmyslně vždy…

    Ale ano, díky je zajímavé poslouchat ekonomové co lidem úmyslně neříkají pravdu, aby odůvodnili, že jsou „okrádání“ obchodníkama a bankéři…

  3. Pan Kovanda pozorne sleduje ČT, a tak presne vie, čo má povedať. Pan Fiala by z neho mal radosť. Aj pan Biden. Pan Kovanda si práve nasral na hlavu.

Napsat komentář