Zpět

Pitomým, nevynutitelným a nelogickým právem náš stát způsobuje, že ho řada lidí často obchází

Text 27.4.202140 min Přehrát

Zatím jen stále sbíráme informace o tom, co všechno nám přinesla a odnesla doba covidová. Účet ještě není uzavřen, ale přesto se ukazuje, že toho bylo asi více, než jsme se obávali. Například jedna z našich nejlepších právniček a bývalá ministryně spravedlnosti u nás v předchozí části rozhovoru řekla: „Čas spolu s koronavirem zatloukly právnímu státu poslední hřebíček do rakvičky. Právní stát se přežil. Jsme na začátku nové etapy, a bude potřeba znovu definovat, co to právní stát je, znovu nastavit společenskou smlouvu, a znovu říct, co po státu chceme, a jak to má dělat.“ Není snadné si vzpomenout, kdy naposledy zazněla ve veřejném prostoru tak zásadní, závažná slova. Nejen proto, že se to stalo v době zcela výjimečné, koronavirové, ale především z toho důvodu, že všechny popisované neblahé jevy se děly už dříve, a nynější krize je jen zesílila. Navíc – a to je ještě pochmurnější – se to neděje jen u nás, ale ve většině zemí světa. Proč se v západních zemích hroutí právní jistoty a zvyklosti, které fungovaly po celá staletí? K čemu by mělo být právo, a k čemu je ve skutečnosti dnes? Komu slouží? O tom všem budeme hovořit opět s právničkou a exministryní spravedlnosti, Danielou Kovářovou.

Martina: Před nějakou dobou jsi napsala, že právo je na světě i proto, aby pomáhalo nastolit smír ve společnosti, a proto schválně činí složitým schvalování. Musím říct, že podle této věty nás naopak čekají růžové časy, protože složité schvalování je takové, že se musí smířit úplně každý.

Daniela Kovářová: Ale to mě vrací zpátky k roli práva ve společnosti, protože právo si společnost vymyslela právě proto, aby se lidem žilo jednodušeji, přehledněji, aby snižovalo spornost, a přestalo existovat „oko za oko, zub za zub“. A právo na to není samo, v minulosti jsme k tomu měli i další systémy jako morálku a náboženství, které dohromady pomáhaly lidem říkat, jak se má správně žít. Ale Boha jsme zabili, vyloučili, odloučili od státu a ze společnosti, a nevěříme – a právo tak zkomplikovali, že nefunguje. Takže nám zůstala jenom morálka.

A to je moje odpověď, jak žít dál. Protože se i v pandemii ukazuje, že rodiny a vztahy, které fungovaly, fungují jako polštář, a svým členům pomohly pandemii přežít. To znamená, že přestože jsme dřív měli minimálně tyto tři systémy, a k tomu ještě různé tradice, zvyky a historii, tak dneska, protože je právo nefunkční, a náboženství vlastně nemáme, většina národa nevěří, tak nám nezbývá nic jiného, než být čestný, slušný a dodržovat jakési pseudodesatero. Je to vlastně patero, nebo čtvero ze základních postulátů, které nám zbyly. A to nás drží pohromadě. Aby nám posluchači rozuměli – co nás naučili rodiče, takoví jsme. A když to dodržujeme v rodině, tak rodina, a nejbližší komunita kolem, nás zachrání, což je vlastně optimistická zpráva. Nečekejme na to, že nás zachrání stát a paragrafy.

Martina: Myslím si, že to, co jsi teď řekla, že funkční rodiny jakž takž přežívají opatření související s koronakrizí v pohodě. Platí to možná i o státech, protože jestli měl někdo více fungujících zákonů, nebo lépe fungující zákony, méně složité, a ústavu, která byla přehlednější, a šlo opravdu o to, aby byly zákony logické a vymahatelné, tak tyto státy by neměla koronakrize právně rozložit. Napadají tě v Evropě nějaké státy, které právně a státně lépe přežívají to, co se nyní děje?

Daniela Kovářová: Napadají mě různé státy, ne snad jeden stát, ve kterých k tomu přikročili třeba lepším způsobem. Jako příklad budu jmenovat Španělsko, o kterém mi vyprávěl jeden můj kolega, mezinárodní advokát, který má část své praxe i ve Španělsku. A ten říkal, že už na jaře ve Španělsku zkrachovala třetina podnikatelů, podniků, obchodů, jednotlivců. A vláda tam velmi rychle přijala, za podpory obrovské elektronizace a digitalizace, všude kontroly. V restauracích, obchodech, na letištích za pomoci prokazování QR kódu a podobně. Což je něco, co by nám možná mohlo pomoci, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Ale předpokládá to rychlé rozhodnutí, které bude okamžitě realizovatelné, a nebude napadané. A v jistém smyslu to předpokládá technickou revoluci. Vzpomeňme si na průšvih se softwarem na výběr mýtného.

Takže tady máme problém, se kterým se bude IT a celá společnost potýkat hodně dlouho, zatímco ve Španělsku to dokázali zrealizovat velmi rychle. Takže ony by se v různých státech daly najít jednotlivé kroky, které velmi pomohly, aby se společnost v rámci možností vrátila do normálu, i když víme, že do normálu, jak tomu bylo před rokem, už se nikdy nevrátíme. Ale myslím, že za pomoci technických prostředků by se aspoň trochu dalo žít. Já se zase vrátím zpátky do rodiny. Připadá mi, že pokud se nebudeme bavit o strachu o život, a o lidech, kteří v důsledku koronaviru umírají, tak nejvíc dnešní situace dopadá na rodiny, a na nejslabší články rodin, na děti.

Celá Evropa se shodla, že chceme za každou cenu zachraňovat všechny životy. Tím jsme si určili cestu a stanovili obrovskou ekonomickou, společenskou a psychologickou cenu.

Martina: Stalo se z veřejného zdraví beranidlo, které prolomí v současné době jakékoli právní dveře?

Daniela Kovářová: Myslím si, že dneska ano, protože se celá Evropa shodla, je to možná špatné slovo, protože žádná debata na konferenci s hlasováním neprobíhala, že chceme zachraňovat všechny životy, a za každou cenu. A po roce jsme tak daleko, že vést debatu o tom, jestli to je dobře, nebo špatně, už je pozdě. Prostě jsme si řekli, že budeme zachraňovat všechny životy, a tím jsme si určili cestu, a ovšem také stanovili obrovskou cenu, nejenom ekonomickou, ale i společenskou a psychologickou. Takže myslím, že jsme naše rozhodování zjednodušili.

Pro právníky je to teď tak, že jakkoliv bychom se na konferencích mohli hádat, zda ústava a dodržování zákonů je to hlavní, tak dneska už jenom menšina advokátů a právníků bude hájit ústavní princip, který stále ještě legálně existuje. Já jsem třeba byla velkým zastáncem dodržování ústavy, protože to byl pilíř, na němž stojí všechno, a jemuž jsem slibovala věrnost. Ale dneska si říkám, že musíme přemýšlet, že je to vlastně překonaný koncept, a musíme přemýšlet nad jinými, novými přístupy a cestami.

Martina: A nemůže to, co nyní říkáš, v současné chaotické době vyvolat ještě větší chaos? Protože i když zákony, jak říkáš, nebyly funkční, tak jestli zpochybníme i to, o co jste se vy, právníci, opírali, tak už nám vlastně nezůstane vůbec nic. Anebo je to ulpívání na starých pořadích?

Daniela Kovářová: Řekla bych, že uvidíme. Nejmenší, co se může stát, je to, co jsi řekla před chvílí, že můj hlas bude úplně ojedinělé volání, nikdo tuto rukavici nezvedne a pojede se dál. Ale pak si představme, co bude dál. Dalším zákonitým krokem bude, když o tom nebudeme mluvit, masivní podávání žalob podnikatelů, živnostníků a zkrachovalých jednotlivců, kteří budou žalovat stát. Budou žalovat stát o náhradu škody. A pak se to ukáže černé na bílém, protože postižených podniků, podnikatelů, jednotlivců je ohromné množství. To za prvé způsobí kolaps soudů a za druhé….

Martina: Ale ten je vítaný. Aspoň se nic nevyřeší.

Daniela Kovářová: Ale takový kolaps vyvolá další kaskádový průběh, a bude to mít vliv na další spoustu věcí, systém, rozhodování. A pak to určitě povede k ekonomickým důsledkům. To znamená minimálně systémové zhroucení, ekonomické zhroucení a funkční zhroucení povedou k nějaké systémové změně a uvidíme, jak se s tím poperou nově zvolení poslanci a nová vláda. Takže já si nemyslím, že by v nejbližší době mělo dojít k velkým změnám, ale měli bychom o tom začít mluvit proto, aby se, až se postaví nová sněmovna, mohlo jednat na nejvyšší úrovni.

Naprostá většina ustanovení z rodinného práva je k ničemu. Nefunguje, protože rodina je složitá entita, a nedá se svázat normami rodinného práva.

Martina: Danielo, ale v tuto chvíli je situace taková, jaká je. Ústava je taková, jaká je. Zákony jsou nepřehledné, ač jsou. A ty, jakožto advokátka, se jimi musíš řídit. Když se na to podíváš takto, že vlastně v tuto chvíli můžeš volat, můžeš žádat, prosit, argumentovat, ale to je tak všechno, co můžeš, protože jinak se stávajícím stavem musíš řídit i ty. Řekni mi, které normy, které byly teď vydány, a jsou v platnosti, jsou podle tebe nejvíc protiprávní? Myslím nové normy, protože, jak jsi říkala, jsme předali zákonodárnou moc vládě.

Daniela Kovářová: Moc hezky mi kladeš otázku, na kterou bys nejspíš ráda slyšela odpověď, že ti vyjmenuju nějaké normy. Ale já to neudělám, a odpovím, že jsem rodinný advokát, zabývám se rodinným právem. To je moje specializace. A tam je krásně vidět, že naprostá většina ustanovení z rodinného práva je k ničemu. Nefunguje. Nefunguje proto, že rodina je společensko-sociálně-psychologická entita, a nedá se svázat normami rodinného práva. To znamená, že na tomto malinkatém příkladě je krásně vidět, že když tatínek neplatí výživné, tak může jít maminka k soudu a požadovat, aby soud výživné určil. Pak je nějak určí, a moc se zákonem řídit nebude. Nicméně se aspoň dá jít k soudu, a opřít se o nějaký paragraf. Ale až na tento, a další tři ojedinělé případy, se v rodině ničeho právního nedomůžete, protože láska, respekt a přátelství se nedají vysoudit.

Takže já jsem specializovaná v oblasti, pro kterou je právo neefektivní. A tak když ke mně přijde klient, tak až na ony dva ojedinělé případy klientům rozmlouvám sama sebe, a použití rodinného práva, vedu je jinými cestami a jinými způsoby jednání. Radíme se o jiných věcech, které se blíží spíš terapii a vyjednávání v jiných oblastech, než právu. Řekla bych, že v i mnoha jiných oblastech práva si moji kolegové pomáhají tímto způsobem.

Každé nové současné vládní nařízení je při prvním přečtení nesrozumitelné. I právníci je musí číst několikrát.

Martina: Vidím, že tě to velmi táhne k tomu hovořit o rodině, dětech a o dalších lidech, kteří jsou nejvíce ovlivněni, zasaženi, decimováni touto situací. A já slibuju, že v příštím díle se tomu opravdu budeme podrobně věnovat. Ale přece jenom si tě ještě stále pozdržuju jako čistou právničku, protože vy už jste před rokem, spolu s několika desítkami kolegů, začali provozovat koroporadnu. Já vás asi 70 advokátů, psychologů a terapeutů, a tudíž se musíte řídit tím, co se děje ve společnosti, a také stávajícími platnými zákony. Řekla jsi: „Nikdy v minulosti jste nás tolik nepotřebovali. Nikdy dříve jsme vám tak často nepomáhali, a nikdy předtím jste nám tak nenadávali.“ Pověz mi tedy, proč vás, právníky, teď v covidu, tolik potřebujeme? Čím nám pomáháte? Srovnávali jsme povolání zdravotníků a právníků, a spousta posluchačů řekne: Zdravotníky chápeme, ale proč nyní právníky? V čem to je?

Daniela Kovářová: Je to právě proto, že se právní normy, nebo akty vládnutí, vydávají jak na běžícím pásu, a lidé je za prvé nemůžou najít. Není úplně jednoduché, byť se zdá, že na stránkách české vlády všechny tyto normy visí, tak kupodivu není úplně jednoduché je tam najít. Takže řada lidí se obrací na právníky proto, že by si chtěla tyto normy, které nejsou tak jednoduše k sehnání, přečíst. A právníci je vyhledávají. Řada lidí, když už se s nimi seznámí, by chtěla vyložit, co vlastně platí, a podle čeho a jak se mají těmito normami řídit. A když už tyto normy najdou, tak jim nejsou srozumitelné, což je krásně vidět. A na tomto příkladu popisuju, že je něco špatně, protože máme-li nějakou normu, která má být pro lidi, zákony se přece dělají pro lidi, tak by měly být jednoduché. Tato normy by měly přece viset na každém rohu, lidé by měli mít možnost se s nimi jednoduše seznámit. Měly by se dát jednoduše přečíst. Ale tak tomu není.

A upřímně řečeno, ani nám právníkům není úplně jasné, co se v těch normách praví. Každé nové vládní nařízení si vždycky vytisknu, přečtu, a na první dobrou, upřímně řečeno, Martino, je to úplně nesrozumitelné. Takže i my, právníci, je musíme číst podruhé i potřetí.

Napoleon dával návrhy nových nařízení přečíst nejhloupějšímu vojákovi. A vyhlásil je teprve tehdy, když jim tento voják rozuměl.

Martina: To je možná účel.

Daniela Kovářová: Ale jsou určeny pro lidi. Napoleon, když vydával nějakou normu, nařízení, tak měl nejhloupějšího vojáka ze své armády, kterému vždy, než danou normu vyhlásil, nechal tuto normu přečíst, a ptal se ho, jestli tomu rozumí. A až tehdy, když mu tento voják řekl: „Jó, je mi to úplně jasné. Tady se mám postavit doleva, tady to mám udělat dvakrát,“ tak ta norma byla vyhlášena. Tomáš Sokol tomuto testu říká test bábou Dymákovou. Když bába Dymáková porozumí, tak je to všechno v pořádku.

Existuje spousta velmi sofistikovaných právních termínů, které říkají: právo má být tak obecné, aby se dalo použít na všechny možné případy. Má být tak jasné, jednoduché, aby nemohlo být vyloženo nějak jinak. Má být srozumitelné. Existuje termín „přiměřenost právní regulace“, to znamená, že se má regulovat jenom to, co regulovat jde. A dneska vidíme, jak je právo nesrozumitelné.

A lidé se na nás obracejí a kladou nám otázky. Například kladou nám otázku: Můžu vzít dítě a vyjet s ním za babičkou? A my se snažíme v právních normách najít odpověď. Buď jasnou, a pak můžeme tazatele potěšit a říct: Ano, výborně. Můžete, je tam výjimka z vládního nařízení. Nebo nejasnou, tehdy když se pro případ, o který jde, vůbec nedá v právním předpise najít odpověď. Pak se snažíme logicky, psychologicky, mediačně ty lidi přesvědčit, nebo najít pro ně cestu, jak v této situaci žít. Ale není to úplně jednoduché, a proto jsou právníci tak důležití. Současně si uvědomuju, že nám možná veřejnost může říct: „Ale vždyť vy sami to komplikujete. Máte to dělat jednodušší.“ A na to musím říct: „Ano, tato výhrada je naprosto na místě, a moc by se mi líbilo, kdyby vládní opatření psal nějaký legislativec. Bohužel, nepíše. Jinak by nebyly tak nesrozumitelné.“

Když není možné realizovat právo, protože je to nemožné, tak nemohou následovat sankce

Martina: Vlivem strachu jsme zákonodárné věci předali vládě, a ta se neradí.

Daniela Kovářová: Pak by se mi moc líbilo, kdyby vládní opatření byla aspoň trošku logická a pochopitelná. Některá nepochopitelná rozhodnutí se třeba dají logicky vysvětlit, ale v takovém případě by to měl někdo dělat. Nejnaivnější připomínka, která už platí rok, zní: Proč si můžu koupit kytku, ale nemůžu si koupit svíčku a dopisní papír? To je nelogické. Logické by bylo, kdyby se řeklo, že třeba v prostoru o rozloze 10 metrů čtverečních může být jen jeden člověk, a zařiďte si to. Přeneste odpovědnost na provozovatele, majitele prodejen, a tam to pohlídejte.

Takže lidé se na nás v průběhu celého roku obrací, klademe si tyto otázky, a odpověď zní, že jsme tady ku potřebě. Na obhajobu právníků bych řekla, že i u svého okolí sleduji, že naprostá většina právníků poskytovala a poskytuje právní rady zdarma, a to skoro 24 hodin denně. Velmi se snažíme pomoci, byť dostáváme zleva zprava, protože na nás padá rozčilení a nenávist za to, že je to tak nesrozumitelné, špatné, a ještě třeba někomu špatně radíme, protože někteří lidé těch vládních opatření samozřejmě zneužívají.

Martina: Danielo, já si tedy teď řeknu o několik právních rad, jelikož jsi říkala, že je stejně poskytujete zdarma, tak aspoň nebudu mít výčitky svědomí. Představ si, že se na vaši poradnu obrátím jako podnikatel, který musí mít testy, protože musí své zaměstnance testovat. Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem se obracela na některé své kolegy, tak mi říkali. „Teď nemůžu, už tři dny pro celý management sháním testy. Takže vyšlo vládní nařízení, které ovšem mnozí podnikatelé neměli možnost splnit, protože nebyly testy. Řekni mi, co takovému podnikateli radíš?

Daniela Kovářová: Rada je jednoduchá: Jestliže objektivně není možné realizovat právo, jak zní správný termín, tak je to argument, který by způsobil beztrestnost, takže by podnikatel nedostal žádnou sankci. Za této situace bych podnikateli doporučila, aby si založil důkazy, že objektivně nebylo možné testy sehnat. Takže bych podnikateli řekla: Založ si šanon, a do něj si ukládej všechny odpovědi na maily, všechna sdělení, fotky, screenshoty obrazovky, že e-shopy jsou prázdné, že už toto zboží není na skladě, a přijde až za tři týdny. Založ si tam čestná prohlášení o tom, že jste volali někam do skladu, a ze skladu vám napsali, že testy nejsou k dispozici. Nebo ten, kdo se má testovat, ať si založí nahrávku, nebo svědectví jiného člověka, který byl u toho, že ses nemohl objednat jednou za sedm dní do veřejně testovacího místa, nebo do tvého zdravotnického zařízení, protože tam měli plno.

Martina: Což je ale v podstatě full-time job, když to řeknu hezky česky.

Daniela Kovářová: Pokud by přišla kontrola, tak zase jako tvůj právník bych ti řekla: Nemusíš se bát, udělal jsi všechno, co se dalo. Udělal jsi vše myslitelné tak, abys splnil povinnost vyplývající z právní normy. A pokud by přišla sankce, tak by na tvé straně byla velká naděje, že se dokážeme z nesplnění odpovědnosti vyvinit a že to dopadne dobře.

Stát, který ukládá nesplnitelné povinnosti, to vlastně nemá promyšleno, protože za normální situace by se měl na vládě sejít tým, který by řekl: „Dá se vůbec tato povinnost splnit? Nemusíme dát delší lhůtu ke splnění?“ Nebo: „Nemusíme nejdříve přemýšlet o tom, jak tuto povinnost splnit? Nemusíme nejprve zajistit testy?“ Nebo dokonce my dvě tady můžeme mluvit o tom, zda není hloupost chodit do práce, a tam se testovat? Neměli bychom se testovat předtím doma? Nebo dva dny předem? Než nemoc vypukne? A podobně. To jsou všechno věci, které by se měly prodebatovat ještě předtím, než jsou opatření přijata.

Ještě dodám, že moje celoroční volání zní: Milá vládo, vezměte do týmu psychology, behaviorální ekonomy a další odborníky, kteří by vám řekli, jak lidé budou na ty povinnosti reagovat. Kteří by vám řekli: „Toto je povinnost, která nebude plněna, protože polovina lidí bude jednat takto, nebo takto. Nebo se jí budou vyhýbat tímto, nebo oním způsobem.“ Od toho tito odborníci přece jsou. A já si teď kladu otázky: Vládu něco takového vůbec nenapadlo? Jak je to možné? Jak je to možné, když při přijímaní jiného zákona se dělají studie proveditelnosti, a zda je to souladu s evropským právem, analýzy dopadu na finanční správu, na rozpočty, na poměr mezi muži a ženami? A co zdravý rozum, ten tady není? Anebo má vláda všechny tyto odborníky ve svém týmu, a ti toto říkají, varují, a ona se tím neřídí? To by tedy byla ještě horší varianta.

Existují normy, které se překrývají, někdy i protiřečí. Dokonce existují situace, kdy ať děláš, co děláš, nějakou normu porušíš.

Martina: Když ještě budu velmi konkrétní: Napadlo někoho, že třeba podnikatel, který má za sebou rok stagnace, nebo propadu, na testy ani nemá?

Daniela Kovářová: Na to ti musím říct, že jsem loni v dubnu, kdy už to vypadalo, že bude pandemie delší dobu trvat, iniciovala vznik takové neformální skupiny napříč politickým spektrem. Začali jsme připravovat pro vládu i za účasti hospodářské komory něco jako návrh zákona o plošném očkování. A je velká škoda, že se tehdy nedostal dál. Vládě se to tehdy nelíbilo, a místo toho šla jednotlivými kroky programů, dotací a cílených subvencí. Ale to nemá konce, a nemá to řešení. A jestli tato pandemie bude ještě nějakou dobu pokračovat, tak je jasné, že vládní kasa není bezedná, a pak bude vláda muset, a ministryně financí už to avizovala, přistoupit k nějakému úplně jinému řešení. Je to škoda, byť se to dalo už před tím rokem předpokládat, takže možná se ještě budeme moci inspirovat španělským scénářem, o kterém jsem tady mluvila.

Martina: Danielo Kovářová, spousta lidí se na vaši poradnu obrací s tím, když to zjednoduším, že už je to prostě nebaví. Uvedu jeden absurdní příklad: Můj kolega je v IT a pracuje čistě, jen a pouze z domova. A vlastně jediný důvod, proč musí každý týden opustit domov, a jet třeba městskou hromadnou dopravou do zaměstnání, je to, že se musí nechat otestovat, zda na tom gauči něco nechytl, a pokud by to chytl, tak by to asi přes počítač mohl někomu předat. Co bys poradila takovému člověku, který to odmítne, který řekne, že se takovému absurdnímu nařízení už nebude podrobovat, a nenechá se každý týden šťourat v nose?

Daniela Kovářová: To se vlastně ptáš na to, jak pracuje advokát. Pracuje tak, že když k němu přijde klient, tak advokát vyloží, co se dá vyčíst z právních norem. V ideálním případě, když se to dá vyčíst, tak řekneme: Je tady povinnost, a když se budete chovat takhle, tak tuto povinnost splníte, a když se budete chovat jinak, tak nesplníte. Většina klientů to takto po nás opravdu chce, většina nechce překračovat právo, ale chce ukázat přesnou hranici, aby se k ní mohli přesně přiblížit, ale nepřekročit ji.

Martina: Promiň, že té přerušuju, ale ty jsi několikrát přímo naznačila, že už nemáte oporu v zákoně, a tudíž vlastně nemůžete klienta přivést bezpečně k této hranici, protože tato hranice je vágní, a je stanovena jen normou, která právě teď spadla z nějakého ministerského stolu.

Daniela Kovářová: Souhlasím s tebou. Je to velmi podobná situace, která už byla před rokem a před pandemií. To znamená, že existovalo více norem, upravujících jednu situaci, a nebylo jasné, protože tyto normy se překrývaly, a někdy si i protiřečily, kudy ta hranice vede. A dokonce ani nebylo jasné, kudy klient má jít, aby splnil obě normy. Dokonce existují situace, třeba v daňovém řízení a podobně, ve kterém ať děláš, co děláš, tak nějakou normu vždycky porušíš. Takže potom může být advokát alibistický, a může říct: „Za předpokladu, že budeš poslouchat jednu normu, tak ji splníš za předpokladu, že…“ A teď se s klientem hledá cesta nejmenšího zla, nebo menší sankce. Takže tato situace pro nás není úplně nová.

V případě, který jsi popisovala, klientovi naznačíme riziko. Řekneme mu: Sankce ti hrozí taková a taková. Nebezpečí tohoto rizika lze minimalizovat takovým, nebo onakým způsobem. Například tím, že uděláš čestné prohlášení, že ses vůbec nevzdaloval, že za tebou nikdo nechodí, že vůbec není nebezpečí toho, že by se tento IT člověk, který pracuje z domova, nakazil, což by mohlo mít vliv v rozhodování o pokutě. A budeme s tím klientem tiše doufat, že pokuta nepřijde.

Ale obecně, z teoretického pohledu řečeno, v okamžiku, kdy vláda nebo stát uloží povinnost, která se nedá splnit, nebo je úplně pitomá, tak stát selhal, a je úplně k ničemu. To je další opora pro to, co jsem říkala, že náš stát nefunguje, protože zákony, které vydává, jsou nesrozumitelné, hloupé, nelogické, a nejde je dodržet. To je přesně to, co se dneska děje, protože když stát nařídí nosit respirátory v ulici v zastavěné části obce, nosit respirátor, i když tam vůbec nikdo není, tak s narůstajícím teplem, které venku je, dnes má být 15 stupňů, za týden bude 20, chci vidět lidi, kteří budou tuto povinnost dodržovat. A druhá polovina společnosti je může kritizovat, jak chce, může je „hejtovat“, oznamovat policii, jak chce. V okamžiku, kdy velká část společnosti přestane dodržovat zákony, tak není dost nástrojů, aby se daly vynutit. To znamená, že se právní stát zhroutí i v tomto případě, což je další signál toho, že právní stát přestává fungovat.

Martina: To, co jsi teď řekla, je nesmírně důležité, ale zároveň to ukazuje pravdivost tvého předchozího tvrzení o tom, že může vzniknout naprosto dvoukolejný systém. To jest právnický, zákonodárný, vládní, a život a občané. Protože víš, jak by to dopadlo v tomto případě? Kdyby se ten „ajťák“ odmítl nechat testovat, tak jeho zaměstnavatel řekne: „OK, už nechoďte. Nezaměstnaných je teď dost, a já si nebudu nabíhat, aby mě někdo udal, nebo aby na mě někdo ukázal.“ Takže i kdyby byl tisíckrát v právu, i kdyby to byla obrovská nelogičnost, a je to nelogičnost, tak by prostě šel.

Daniela Kovářová: Já k tomu dodám ještě něco, o čem jsme tady nemluvili. To jest, že pitomým, nevynutitelným a nelogickým právem náš stát způsobuje, že ho řada lidí obchází. Netroufnu si odhadnout kolik, ale v případě, který popisuješ, je vysoce pravděpodobné, že tento IT odborník si žádné testy nesežene, protože je třeba nedostane, a napíše čestné prohlášení. To znamená, on napíše čestné prohlášení, zaměstnavatel se bude tvářit, jakože mu věří, všichni vědí, že je to jen hra, a jede se dál. Nikdo to nebude dodržovat, tak jako se nedodržuji a nesankcionují u nás na vsi ve Štěnovicích, když jde někdo bez roušky nakoupit k Vietnamci, a široko daleko nikdo není. Minulý týden jsem byla jediná v respirátoru. Takže musím říct, že nyní už s respirátorem jediná nebudu. Společnost prostě přestane tyto právní normy dodržovat, a budeme si hrát na to, že je dodržujeme. A tak se nemůžeme divit ani tomu, že policie není úplně nadšená, že je musí kontrolovat, když jsou tak nelogická.

Martina: Ještě jeden důležitý právní dotaz. Zda se jako právníci, třeba v poradně, shodnete na tom, jestli mohou být neočkovaní občané kráceni na svých právech, přestože očkování není povinné. To je také téma posledních dní. A mě by zajímalo, jak se na to díváte vy, právníci. Jak si myslíš, že to ve výsledku bude?

Daniela Kolářová: Jsem zvědavá, jak to ve výsledku bude. Pokud bychom vzali diskriminaci v přísném slova smyslu, tak se velmi blížíme světu s covid pasy a podobně. Nejspíš to bude tak, že část společnosti, ta očkovaná, bude mít výhody, a neočkovaná je neponese. To je ale diskriminace v tom nejužším, nejpřísnějším, nejdůslednějším slova smyslu. Otázka taky zní, jestli není nejvyšší čas, abychom přehodnotili pohled na diskriminaci. A teď nechci mluvit o různých rasistických narážkách, fotbalech, knihách a podobně. Vezměme Českou republiku a pandemickou situaci. A myslím, že by bylo fajn, kdyby naši vrcholní činitelé začali říkat: O diskriminaci nebudeme mluvit, prostě je to tak, že některé skupiny výhody budou mít, a některé mít nebudou. To je úplně stejné, jako jsme to měli doposud. Protože i doposud jenom některé skupiny mohly volit, nebo být voleni. Prostě ti, co jsou starší 18 nebo 21, nebo 40 let, podle toho, kam, a do čeho mohli být voleni. Jenom senioři dostávají penzi, mladší lidé ne. Jenom zaměstnanci mohou vstoupit do dveří. Nezaměstnaným vstup zakázán. A podobně. Prostě to je přece svět založený na tom, že někdo výhody čerpá, a jiný nečerpá. Jenom matky s dětmi mohou obsadit kupé v Českých drahách vyhražených pro matky s dětmi, a nedá se nic dělat. Jenom lidi, co mají průkazku do knihovny, si mohou půjčovat knížky. Nedá se nic dělat. Takto je svět postaven, a slovo diskriminace bych potlačila.

Říkám to při plném vědomí toho, že si někdy z pseudorasistické diskriminace typu Kocour Mikeš, nebo cigánská pečeně, dělám legraci. Myslím, že se z pojmu diskriminace stalo beranidlo, že jsme si je zbožštili, a přeháníme to s ním. Jakkoli můžu mít subjektivní názor na očkování jakýkoliv, tak dnešní svět prostě spěje k tomu, že budou skupiny, které budou mít očkovací pasy, a s nimi budou někam smět. A pak lidé, kteří nebudou mít očkovací průkaz, a nebudou smět. Může se nám to nelíbit, ale takto vidím budoucí svět, a říkám to s těžkým kamenem v břiše. Takto to bude vypadat po této restrukturalizaci, která bude muset doznít.

Martina: Danielo, teď jsi přehodnotila slovo „diskriminace“. Jak v této souvislosti přehodnotíš slovo „svoboda“?

Daniela Kovářová: To je dobrá otázka. Zejména, když ne jako protipól, ale na stejný stůl položíme další pojem, o kterém jsme vůbec nemluvili, a to „sociální stát“. Zaslechla jsem vyjádření paní ministryně Maláčové o tom, co je sociální stát. A k tomu další vyjádření paní ministryně Schillerové, že virus je pravicový, nebo to možná řekl nějaký jiný ministr. Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, tak sociální stát je na stole, a svoboda, jak jsme ji znali, už není. A bojím se, že už nebude.

Martina: Co s tím?

Daniela Kovářová: To nevím. To mi kladeš otázky, jako kdybychom byli úplně na začátku cesty, a musíme si začít říkat, co s tím. Já jsem zvědavá, jestli otázku svobody zvedne některá z politických stran k podzimním volbám. Protože to by třeba mohla být cesta, jak začít redefinovat stát. Ale zase s kamenem v břiše ti musím říct, že se bojím, protože jsme si tady řekli, že hlavní není ústava, ale ochrana každého života, a to skoro za každou cenu, tak „svoboda“ nebude hlavním programem žádné z politických stran. Bohužel.

Martina: Děkuji ti, Danielo, za vhled, který jde dál, než je u nás zvykem.

Daniela Kovářová: Já ti děkuji za tuto možnost.

Všechny příspěvky s Daniela Kovářová

Diskuze:

  1. Paní Kovářová neslyšela nikdy o straně Svobodných, když tvrdí, že svoboda nebude tématem žádné z politických stran?
    Jinak díky za super rozhovor jako vždy, paní Daniela se velmi dobře poslouchá 🙂

  2. Ještě dodám, paní Kovářová, nechce se mi věřit, že by vám uniklo, že i Rada Evropy se k „dobrovolnosti a diskriminaci vůči neočkovaným vyjádřila.
    viz:
    „Scientists have done a remarkable job in record time. It is now for governments to act. The Assembly supports the vision of the Secretary-General of the United Nations that a Covid-19 vaccine must be a global public good. Immunisation must be available to everyone, everywhere. The Assembly thus urges member States and the European Union towith respect to ensuring a high vaccine uptake: ensure that no one is discriminated against for not having been vaccinated, due to possible health risks or not wanting to be vaccinated.“

    https://pace.coe.int/en/files/29004/html?fbclid=IwAR1Tg0K6lMwQfMNqQ00NUEwiCPsPYTVvI3PCEvVdF3Lfv2cwoHM3QBPmYOA

  3. Přemýšlím nad tím, jestli to paní Kovářová myslí vážně. Ta bohorovnost se kterou prohlašuje, že budou nadlidé a ples, rozlišeni očkováním… U EXPERIMENTÁLNÍCH VAKCÍN, KTERÉ JSOU VŠECHNY!!!, ano, všechny, ne jen Sputnik schváleny v nouzovém režimu a KDE nikdo nenese odpovědnost za následky je hyenismus říkat, že taková je realita.
    Proč bych se měla očkovat, když jsem zdravá. Za rok mnoho z nás vidí, kdo to chytil a kdo ne. Prostě někdo má skvělou imunitu, někdo štěstí, proč by tito lidé měli být trestání? Naopak je třeba si takové jedince hýčkat, protože ŠETŘÍ STÁTNÍ PENÍZE, protože za ně se neplácají tisíce na kovidáriích a jinde!
    Jenže, to je možná ten problém, že?

    Milá Danielo, zklamala jste mne, můžete se „po…“ z izolace dětí a jaké jsou chudátka rok doma. Jo, je mi jich líto, fakt líto, ale odmítám riskovat své zdraví pro cizí děti, to je alibismus. Mně se nikdo neptal, jeslti chci obětovat rok života pro záchranu někoho, kdo má 160 kg jako onen slavný taxikář.

  4. Chvíli jsem jí dávala za pravdu, ale jen do té doby, než se vyjádřila ke covid pasům. 1/ není důvod k této diskriminaci. Za rok se bude vědět, že koronavirus není pro naši společnost nebezpečný a pasy zůstanou? její srovnání s dalšími “ diskriminacemi“ jsem od ní jako od znalkyně práva neočekávala. Jsem odpovědný člověk, chovám se zodpovědně jak ke svému zdraví, tak k ostatním. Nikdo,nikdo nemá právo mne za moji zodpovědnost diskriminovat! Právní stát má napomáhat k růstu zodpovědnosti jednotlivců, nemá právo mi moji zodpovědnost brát. Nejsem malé dítě a pokud právní normy budou rozhodovat za nás, jsme v háji. CO takhle se zaměřit na vzdělání, k výchově k osobní zodpovědnosti? Vždyť si v tom rozhovoru protiřečí.

  5. „A myslím, že by bylo fajn, kdyby naši vrcholní činitelé začali říkat: O diskriminaci nebudeme mluvit, prostě je to tak, že některé skupiny výhody budou mít, a některé mít nebudou. Jenom matky s dětmi mohou obsadit kupé v Českých drahách vyhražených pro matky s dětmi, a nedá se nic dělat. Jenom lidi, co mají průkazku do knihovny, si mohou půjčovat knížky. Nedá se nic dělat. Takto je svět postaven, a slovo diskriminace bych potlačila.“
    Redefinovat svobodu a diskriminaci? Srovnání volebního práva pro nezletilé s právem na svobodu pohybu? Protože jsme se kdysi rozhodli „chránit všechny životy“ tak teď musíme platit jakoukoli cenu, včetně života v kleci? Nemohli bychom se teď, když víme jak moc je, či není virus nebezpečný prostě rozhodnout jinak? Věřím, s předřečníkem „Alex“, že paní Němcová řekla to co řekla, aby upozornila, kam směřujeme a ne proto, že si přeje tam jít. Na první poslech jsem to tak ale nepochopil.

  6. Promiňte, ale názor „O diskriminaci nebudeme mluvit, prostě je to tak, že některé skupiny výhody budou mít, a některé mít nebudou. To je úplně stejné, jako jsme to měli… Jenom senioři dostávají penzi… Jenom zaměstnanci mohou vstoupit do dveří ´Nezaměstnaným vstup zakázán´…“ – je v případě vakcíny, která imunitu na covid neposkytuje stejně nerelevantní (až si troufnu říct pitomý), jako například Covid pas – jehož výsledkem bude, že očkovaní „nadlidé“ budou covid dál šířit a my, zdraví, budeme muset za trest sedět doma!
    Spíše by bylo namístě se ptát: „Proč?“ …někdo chce, aby to tak bylo? Cui bono? A co s tím? A ne se s tím prostě smířit!

  7. Konečně právník, který místo rigidního dodržování psaných pravidel a slovíčkaření klade důraz na reálný život jehož morální pravidla by měla být předlohou pro definici a opravu těch psaných pravidel. Současně přiznává že nesrozumitelný jazyk psaných pravidel by měl být „zlidštěn“ a podroben kontrole srozumitelnosti.

  8. „QR kódy“?
    „Židovskou hvězdu“ a digitální koncentrák?
    Jen nesoudný člověk si může myslet (a doufat), že nechá-li se zavřít ziskuchtivou, deviantní patologicky asociální HRSTKOU společenského odpadu do koncentračního tábora, pozná ještě někdy svobodu, nebo že hrstka kriminálníků a gaunerů koncentrák a otroctví DOBROVOLNĚ zruší a předá zpět „klíče od míchačky.“

    „Kapitalismus je udivující víra, že ti nejpodlejší lidé budou dělat ty nejpodlejší věci pro největší dobro všech.“
    (J.M.Keynes)

    „americké právo“
    Český právní systém otrávil systém americký. Americké právo NEFUNGUJE ani v USA, stejně jako svoboda, demokracie nebo zdravotnictví.

    „návrat do normálu“
    Lidé se do normálu nevrátí, NEBUDOU mít šanci se vrátit, pokud se nechají zavřít do koncentráku.
    Viz dobytčí cejchování („QR kódy“) resp. viz J.M.Keynes.

    „pomocí technických prostředků BY se dalo trochu žít“?
    „Technologickými prostředky“ ovládá HRSTKA extrémně špatných lidí vlády i dav.
    (Google, Apple, Amazon, Facebook, Twitter aka 3/5G cítě, internet, mobily – chipy)
    BTW. Chtějí-li lidé opět „trochu žít“ MUSÍ se zbavit digitální ZÁVISLOSTI. Stejně jako musí feťák opustit drogu a DEALERA.
    Stejná tlupa ovládá CRISPR, banky i byznys okolo SARS-CoV-2 a jeho dalších klonů.
    BTW.
    Marně dav neříká: „Očkování tu není pro kovid, ale naopak, kovid je tu pro očkování.“
    Mimochodem: Zrůdný laboratorní experiment, kde byly laboratorní krysy vyměněny za lidi, je „očkováním“ jen vyhlášením HRSTKY „hochů, kteří spolu mluví“ (např. okolo WHO).
    TOTÉŽ platí o současném ZNEUŽITÍ pojmu „pandemie“. Svět se stává místem k nežití díky HRSTCE „hochů“.

    „jsme si řekli“?
    To si opravdu říkají soudní lidé?
    EU je „projekt“ HRSTKY „hochů“. Eurohujeři, sluníčkáři, oportunisté a „mluvící hlavy“? Možná.
    Je tedy otázka, zda ‚nový „lepší“ řád‘ chtějí devianti, svině a poskoci „nového řádu“ postavit na smrti a utrpení MILIÓNŮ lidí.
    Fašismus NENÍ politické ani náboženské vyznání, FAŠISMUS je stav duše.
    Pro fachidioty:
    Právo nelze stavět na neprávu. Pokus o něco takového bude tragická, zrůdná FRAŠKA.

    „zjednodušili jsme myšlení“
    Některá individua a psychologické profily mají jednoduché, primitivní myšlení dáno od přírody. Geneticky.
    Bohužel právě tato skupina se „cítí být nejvíce povolána“ a má nutkání přemýšlet o sobě jako o „géniích“ a „vizionářích“. O těch ostatních pak smýšlet jako o méně cenné rase.
    Jedinci s „rychlým myšlením“, jedinci neschopní myslet analyticky. Jedinci jdoucí „za vizí“ přes MRTVOLY obrazně i fakticky.

    „ústava“
    Ústava je (měla by být) pomocným rámcem morálky. Pokud někdo prohlašuje, že opouští rámce morálky, je otázka, zda morálku někdy měl.

    „kolaps soudu“
    O kolaps soudu se pokusili již sorosovi poskoci a neziskovky v případě výběrových řízení (kdy chtěli ÚČELOVĚ podat desítky tisíc žalob).
    Nyní je evidentní, že šlo o předem připravený krok, tzv. „testovací balónek“ a současná situace je dlouho OČEKÁVANÝ, připravovaný syntetický stav.
    Stejně jako v případech DPH třetích firem, kde vydírali podnikavci a „podnikatelé“ zbytek národa prostřednictvím servisní organizace/vlády. Náhoda?

    „povede k systémové změně“
    Zloděj křičí: Chyťte zloděje!?
    Advokát nejspíše NEZNÁ behaviorální socio-ekonomické pozadí. Nebo NECHCE znát?
    Pro začátek a pochopení myšlení advokátů-podnikatelů/živnostníků:
    Tabulkově si advokát vydělá min. 10x více, než PRŮMĚRNÝ, slušný pracující člověk.
    („Průměrný“ je, ve vztahu k průměrné mzdě, eufemismus.)
    Za tuto „mzdu“ měl advokát podle společenské smlouvy/dohody chránit ty, kteří tvoří hodnoty, jejichž prostředky přijímá.
    Advokátská obec jako celek ZKLAMALA.
    (Nedodržela svou část dohody.)
    Ve stejném gardu je obec živnostenská/podnikatelská.
    O co se tedy chce tato obec soudit? Neměla by být naopak SOUZENA?
    BTW.
    Slušný člověk za 1 rok svou prací nevydělá na dopravní prostředek (dilema: umřít hlady a podchlazením) oproti advokátu/podnikateli, který vyinkasoval hodnotu ve výši 10 luxusních dopravních prostředků (ale neodvedl svou práci), přičemž jeho biologické potřeby jsou TOTOŽNÉ s potřebami pracujícího člověka.
    Totéž, ale mnohonásobně, platí o oligarchické struktuře.
    Pouze necelých 10% světového hrubého produktu je vytvořeno PRODUKTIVNÍ prací, zbytek je vytvořen jako „pandemie koronaviru“ – „ohnutými“ zákony a pravidly včetně podvodů.
    Oligarchie tedy okupuje min. 90% FIKTIVNÍCH světových prostředků, kterými vyvolává krize, manipuluje trhy a zabíjí lidi, kterým DLUŽÍ. Upírá slušným lidem to, co jim vzala.
    Hospodský zakrývá manko v hospodě krádeží, podnikatel požárem (viz Vrbětice?) a oligarchie „srovnává účty“ krizemi, válkami a zabíjením.
    Viz „černá středa pro libru“ nebo Kaddáfí apod.
    KDO, popřípadě CO je tedy SYSTÉMOVÝ problém?

    „(po volbách) by nemělo dojít k velkým změnám“
    Souhlas.
    Slovy klasika: Kdyby volby mohly něco změnit, už by je zakázaly.

    „právní rady zdarma 24 hodin denně … snažíme se pomoci“
    Chucpe. Právník LŽE. Nejspíše předvolební PR nebo odporné pokrytectví a oportunismus.

    „full time job“
    Již 1. „právní rada“ (a to radí podnikatel podnikateli) prokazuje nefunkčnost a sebe sžíravou zrůdnost systému, za kterou PLATÍ slušný člověk nejen ekonomicky a svobodou, ale i zdravím a životem.
    Systém schizofrenně a pokrytecky vyžaduje 2 paralelní životy: jeden život žít a v tom druhém zapisovat události toho prvního, včetně dodatečných výkladů.
    „To nevymyslíš“.
    V jakém postavení je pak slušný člověk, který NEDOSTANE prostředky ani na kvalitní život, natož na právníka?
    (Opět: S tou bezplatnou pomocí 24/den je to účelová a podlá lež.)
    Naivní přijetí propagandistických KECŮ o individuální odpovědnosti za sebe samého zavedli slušné lidi až do situace, kdy je člověk postaven do NEŘEŠITELNÉ situace už tím, že vstupuje například do obchodu a měl by být minimálně současně špičkovým chemikem, právníkem, ekonomem a mistrem v oblasti oboru vzniku produktu.

    „stát ukládá“?
    (BTW. Co je to STÁT?) Česká vláda, milně chápána jako „stát“, je (měla by být) SERVISNÍ organizací občanů Čr. Tedy jednou ze součástí státu. Zaměstnanci této české(?) SERVISNÍ organizace jsou ZAMĚSTNANCI občanů Čr. Činnost SERVISNÍ organizace (a zaměstnanců v ní) je placena z prostředků OBČANŮ Čr. Tato SERVISNÍ organizace slouží (měla by sloužit) k pokrytí potřeb CELÉ české společnosti. VLÁDA jsou jen ADMINISTRATIVNÍ pověřenci, kteří jsou delegováni pro výkon a zajišťování služeb a operací zabezpečující prostředí pro specifické potřeby občana/zaměstnavatele a země jako celku. To, že tito pověřenci zneužili a zneužívají spolu s advokáty a „podnikateli“ své postavení je odrazem SYSTÉMU.
    Do této SERVISNÍ organizace se infiltrovala „konkurenční firma“ s vlastními, zcela odlišnými zájmy od zájmů většinové společnosti a země jako celku.

    činnost spadající do odběru orgánů, které zpracovává i ARMÁDA (WTF?!), zrůdnost nazývaná „testy“
    Test MOŽNÁ prokáže nějaký OKAMŽITÝ stav, avšak o SEKUNDU později je jedinec opět ve stavu NULA.
    JEDINÝ „pozitivní“ zisk z testu pak má „podnikatel“, právník a někteří politici.
    Tzv. „testy“ jsou zrůdným nástrojem zisku a šikany.

    odborníci, vláda a proveditelnost vs. „horší varianta“
    Existuje ještě jedno jednodušší, nikoli však „příjemnější“ vysvětlení.
    Ti, co si nyní brání svou chamtivost a její „plody“, měli a MAJÍ „plnou hubu“ „bolševické normalizace“.
    Při tom pokřikování a ukazování prstem se z pravicově-liberální larvy parazita stala noční můra – „zrůdný bolševik“, který obsazuje vědecké, akademické, manažerské, politické i advokátní posty „oddanými poddanými“. Všehoschopnou suitou oportunních a konformních poskoků režimu. Udavače, podrazáky, psychopaty, kteří za „Jidášův groš“ popřou morálku, společenské smlouvy, zákony i ústavu.

    Není mj. schvalování fašismu a diskriminace TRESTNÝM činem?
    „Blonďáci“ budou určovat kdo smí a nesmí žít? To už tady bylo.
    Ten fašizmus je vědomý! To není neznalost, to je vědomý stav duše.
    Zcela, záměrně převrací kauzalitu.
    Volič je voličem pro svůj věk, u kterého se (někdy bohužel) předpokládá, že „s věkem přichází rozum“. Ne, že se jedna skupina šestnáctiletých (například bohatých synků „podnikatelů“) rozhodne, že ta druhá skupina šestnáctiletých (například „socek“) nebude volit.
    Důchod důchodce nedostává proto, že „demokratismus“.
    Vstup omezený na zaměstnance protože: BOZP? Škody? Informace?
    Matka s dítětem nedostává místo pro „matky s dětmi proto“, protože – „blondýna“?
    (Zjednodušeně řečeno.)
    „Já si tu bolševickou/gestapáckou knížku pořídím, protože chci mít špičaté lodičky, a je mi zcela oportunisticky lhostejné, zda pro ně budou lidé umírat v koncentráku.“?
    Nebo raději stínítko na lampičku s koženým památníčkem?
    WTF?!
    To děvče to myslí OPRAVDU? Vážně?

    Advokátka je SAMASOBĚ i ostatním DOSTATEČNÝM vysvětlením stavu společnosti.

  9. Já si myslím, že paní Kovářová záměrně provokuje, aby vybudila zbytek příčetných jedinců. Jinak si nedokážu představit právníka, který popírá ústavu. Nebo dokonce schvaluje diskriminaci. Co je tedy diskriminace? Kde jsou hranice? Až budeme zavírat neočkované do koncentračních / detenčních táborů, aby nenakazili ostatní, tak to už bude diskriminace?
    Opravdu úsměvná je také vize, že lidé, kteří tuto krizi způsobili svými chaotickými nařízeními nám nyní ukážou cestu ven.   A dokonce něčím takovým jako jsou kovid pasy, které budou garantovat lidská práva určitým skupinám obyvatel. Časem se samozřejmě na tyto pasy nabalí spousta dalších záležitostí a nevyhnutelně to skončí alternativou čínského kreditního systému. Ostatně již od samotného začátku mají kovid pasy omezovat svobodu pohybu – což je i důsledek sociálního kreditu v Číně. To jsme se nic nenaučili, že znovu s jásotem přijímáme novou (kovidovou) totalitu? Prohlášení o dočasných řešeních jsou pak zcela směšná (alespoň na tom se s paní Kovářovou shodneme).

  10. Bavěj mě vymaštěný hrdinové z internetu. Radši mrtvej, než nesvobodnej. Ale jo, asi má smysl padnout za svobodu vlasti, ale padnout za covid? A s tím Klausem je to docela případný. To tenhle panáček v Česku nastavil, jak má fungovat ten jedině správnej echtovní kapitalismus. No a snad není třeba jezdit do Indie, aby člověk viděl, že se to tam vymklo kontrole. Nevím, jak v Česku, ale u nás je toho plný zpravodajství. A na hollywoodský studio to fakt nevypadá.

  11. Nevím, co do toho pletete Klause, ten nemá nic společného s tím, že teď musíte jíst s menuboxem na klíně a nemáte si ani kde umýt ruce, protože funguje pouze výdejové okénko 😀

  12. To že se váš manžel nemůže v práci najíst v kulturních podmínkách, to je holt důsledek kapitalismu dle Klause. Ano, toho rádoby neohroženého bojovníka za svobodu, kterého tady mnozí nábožně vzýváte. Ten by zaměstnavatele vašeho manžela jistě pochválil, že si vede za všech okolností racionálně a myslí na náklady. Ostatně lidi jsou tu pro ekonomiku, ne ekonomika pro lidi, že ano.

  13. Mě by zajímalo, jestli jste v té Indii a Brazílii byl…
    Tady nikdo nerozporuje roušky, alespoň ne ve smysluplných případech, což ovšem není venku, když kolem vas široko daleko nikdo neni. Tady upozorňujeme na plíživou totalitu, ve ktere budete majetkem státu…pro údajné dobro věci, ktéré však může být jednoduše zneužito. A to že se pracující nemohou kolikrát slušně najíst, třeba jako můj manžel, který věčně obědvá na koleně a nemá si ani kde umýt ruce, také hygieně moc nepřidá a šíření různých nemoci jako je např.také žloutenka (nejen covid) akorát napomáhá. Ono totiž restaurace slouží převážně k jídlu…

  14. Po covidu není a ještě dlouho nebude, jestli vůbec někdy bude.. Optimismus je obvykle jen nedostatek informací. Z tohohle se jen tak nedostaneme. A roušky na kušně a zavřené putyky, to je to nejmenší. Občas mám stejně pocit, že v totálně propité České republice jsou ty zavřené nalejvárny největší současný problém.

  15. Covid že není žádná pandemie? Vy byste asi opravdu potřebovala překračovat mrtvoly jako v Brazílii nebo Indii, abyste uvěřila.

  16. To ale platí pro každou nemoc… ale nemoc (vcetne Covidu) u vetsiny odezní tak jako prisla… dulezite je to, co zustane az odezni, aby jeste zustalo to proc zit… abyste uz jen neprezival…

  17. Mohu vás ujistit, že když se nemůžete nadechnout, když nemůžete popadnout dech, když se zmítáte zimnicí v horečce, když nemůže dojít z kuchyně do koupelny a říkáte si, že tohle je nejspíš váš konec, svoboda, demokracie, lidská práva, natožpak ústava jsou vám zcela ukradené.

  18. Velice mě překvapuje, že bývalá ministryně spravedlnosti už vesele plánuje totalitu….. a přitom musí vědět, že kovid není žádná pandemie, že statistika do tohoto úmrtí zahrnuje všechno co není úplně jednoznačné, a často už prý už i dopravní nehody…. soudit by se mělo, až úmrtí na kovid bude pouze ten pacient, který byl jinak zdravý a kovid bylo jediné onemocnění, které v danou chvíli měl. Jinak to není úmrtí na kovid. Prostě není.

  19. Velice mě překvapuje, že bývalá ministryně spravedlnosti už vesele plánuje totalitu….. a přitom musí vědět, že kovid není žádná pandemie, že statistika do tohoto úmrtí zahrnuje všechno co není úplně jednoznačné, a často už prý už i dopravní nehody…. soudit by se mělo, až úmrtí na kovid bude pouze ten pacient, který byl jinak zdravý a kovid bylo jediné onemocnění, které v danou chvíli měl. Jinak to není úmrtí na kovid. Prostě není.

  20. „Radeji mrtva, nez sledovana na kazdem kroku, kazdy den testovana ci vydirana…“ Mrazi me z toho, ze pani jako pravnicka pod natlakem casti spolecnosti a medii podlehla a sama se priznava k tomu ze uz prestava brat ustavu za bernou minci. Ani velka cast senioru nestoji o tu radoby ochranu… radeji by zili i s nejakym rizikem, to riziko smrti totiz bude existovat vzdy! Je mi velice velice uzko z toho, jak se covid zneuziva k ohybani lidskych prav! O definovani noveho pravniho stati musi rozhodnout lide v referendu ne VIP skupina zvolena casti obyvatelstva na zaklade medialni kampane, kterou si skupina zaplati.

  21. Stát selhal, to je evidentní. A stát není jen a pouze Babiš a Hamáček a Prymula a další přeborníci. Tento stát byl v mnoha ohledech nefunkční dávno před covidem. Za covidu jen mnohé vyšlo najevo. Jenže když se stát chová nerozumně, lidé by se měli chovat rozumně. V Česku se však za rozumné chování považuje nepoužívání roušek či respirátorů a ignorování veškerých nařízení nebo třeba jen doporučení. Ať žije Klaus! Vyřvávání na manifestacích a pochlastávání v ilegálních pajzlech si vzít nenecháme! Ať žije svoboda a demokracie! Mimochodem, až teď v létě Čecháčci opět vyrazí k móóři, což je jejich základní lidské právo, po všem tom nesnesitelném utrpení, které museli – považte: od loňského podzimu do letošního jara snášet!!! – letos na podzim je tu garantově další vlna covidu.

  22. Nám trenér zakazoval říkat, že někoho nejde porazit. Potažmo tvrdit, že život už nikdy nebude takový jako dřív. To nikdo neví. Bude takový jak ho zařídíme. Takhle nás trenér učil myslet.
    … a taky jsme ty „neporazitelné“ soupeře občas vyklepli

  23. To, co navenek vypadá jako chyba řízení, většinou bývá něčí záměr. Hromada nesmyslných zákonů, které si občas protiřečí tak, že z toho mají hlavy zamotané i zkušení právníci, nakonec vede k tomu, že lidé začnou ignorovat i praktické a užitečné zákony. Pak lid, zvyklý zákony a nařízení obcházet, snese i porušování ústavy, která by měla být nedotknutelná. A přesně to se nám stalo.
    Jenže co s tím? Levici to vyhovuje, umí plavat v kalných vodách, dokonce sama víří bahno, a pravice naráží na vlastní zbytnělá ega. Už to tu jednou bylo, v roce 1948..

  24. Již před léty jsem varoval před tím, aby se do vedoucích funkcí dosazovali hloupí lidé a morálně flexibilní lidé. Tyto osoby se rády obklopí stejnými lidmi a jejich počet roste. Pod nimi sice pracují chytří a výkonní lidé, a proto systém funguje, nicméně počet těch neschopných (resp. všehoschopných) roste. Teď jsme se patrně dostali do bodu, kterého jsem se bál. Přestává platit logika, nebere se ohled i na vědu, nebere se potaz i na duchovno.

    Stavíme společnost na dva skoro nesmiřitelné tábory. Proč? Naprosto zbytečně. Abychom mohli snáze vládnout pod mrakem strachu? Přitom řada odborníků nabízí cesty, jak se dají věci dělat, ale jsou ignorováni a naštěstí jsou „ zatím jen“ společensky odsunuti na okraj. Jaké by bylo řešení, když jsem tak chytrý?

    Tak např. když už tu máme dva tábory, tak se dá udělat jednotná aplikace, ve které se mohou registrovat lidé, kteří požadují očkování. Tím pádem se bude vědět, kolik lidí to chce, můžou se udělat pořadníky dle místní příslušnosti a priorit a lidi se dle preferencí proočkují. Tím pádem budeme mít skupinky: očkovaní, uzdravení, neočkovaní. No a dle procentního rozložení skupin budeme stát před situací, že budeme mít skoro vyřešeno, protože nemoci budou chybět přenašeči a oslabí se = problém vyřešen, dle zkušeností se ponaučíme a jedeme dál. No, a pokud ještě ne, pořád už víme, jak nemoc zajistit medikací a zdravotními opatřeními. A díky tomu, že ulevíme zdravotnictví, tak budeme mít i kapacity na testování a včasný záchyt těch lidí s příznaky. Na základě aktuálních poznatků přijmeme další vhodná opatření. To vše za nižší náklady a bez toho, abychom tlačili lidi do vzájemné nenávisti.

    Velice snadno a zdarma se zbavujeme svobody (logiky, poznatků, výsledků práce). Dnes na to přistupujeme za bochník chleba, ale dle zkušeností bych se vsadil, že zítra to může být už jen za krajíc, za který budeme muset po celodenní poctivé práci s hlubokou úctou poděkovat. Věřím, že bychom v historii našli řadu podobných situací. Dopady mohou padat nejen do uspořádání společnosti. Stejně chaoticky se budou řídit mezinárodní vztahy, ochrana přírody atd.

  25. Zní to sice hezky, ta ochrana každého života za každou cenu, ale lidé budou dál umírat, tak jako umírali dosud, v důsledku stáří, úrazů, nemocí, zanedbané péče, osamělosti, protože tak to chodí, každý kdo se narodí, také jednoho dne chtě nechtě také zemře, někdo dřív, někdo později. Myslím ale, že teď ve skutečnosti vůbec nejde o zachraňování všech životů (potraty ještě nikdo nezakázal a pokud ano, tak by bylo protestů jako v Polsku ), ale je to jen takový růžový nátěr na tanku, to znamená líbivý nápis na balíčku, který obsahuje jen jedno: nový druh totality. A my ji máme přijmout, protože je tak hezky přejmenována. Je to obrovská lež a po vyslechnutí rozhovoru je mi docela úzko, že paní Kovářová je už dopředu se vším tak smířená a jakoby s tím souhlasila. Cožpak já, jsem důchodkyně, ale co moje děti a vnoučata? Aby mohli vůbec v klidu žít a pracovat, tak se budou muset podrobit všemu? Nechat se testovat jako pokusná zvířata, nechat se vakcinovat čímkoliv a kdykoliv si to stát usmyslí, být majetkem a pokusným králíkem státu? Pak bychom museli uznat i to, že v minulosti bylo správné z prospěchářských důvodů vstupovat do KSČ (aby člověk mohl dělat nějakou lepší funkci, aby děti mohly studovat=mít výhody!). A to prostě uznat nemohu a proto nesouhlasím i s touto novou totalitou. Jsem věřící a věřím víc Ježíšovým slovům v Bibli, než zlu, které se nás snaží obelhat a vmanévrovat do své těsné ohrádky, kde sice možná budou plné hrnce, ale nebude z ní úniku.

  26. Rozhodli jsme se zachraňovat všechny životy….. hmmmm… čí ? Čí životy ? Během kovidové hysterie zemřelo nesmírně mnoho lidí kvůli odloženým plánovaným operacím, běžné jsou odklady i dialýz, kde je to smrtelné atd atd. Jakoby ani jiné nemoci než kovid nebyly. A to považuji přímo za trestné jednání.

  27. Rozhodli jsme se zachraňovat všechny životy….. hmmmm… čí ? Čí životy ? Během kovidové hysterie zemřelo nesmírně mnoho lidí kvůli odloženým plánovaným operacím, běžné jsou odklady i dialýz, kde je to smrtelné atd atd. Jakoby ani jiné nemoci než kovit nebyly. A to považuji přímo za trestné jednání.

  28. Češi jsou bohužel neukáznění a nedisciplinovaní kverulanti a ignoranti, kteří by se snažili „očůrat“ i ten nejchytřejší stát na světě. Češi jsou vyčůrání i tam, kde by vyčůraní být neměli. A naopak v situacích, kdy by jim kapka oné příslovečné vyčůranosti mohla pomoci, se chovají jako bezmezní tupci.

  29. Paní Kovářová je chytrá a vzdělaná žena, její názory v rozhovoru jsou moudré. děkuji.

  30. Miluji moudré přírodní blondýny.. Díky za zajímavý rozhovor, tedy, ten minulý, tenhle jsem si ještě nestihnul poslechnout, ale značka Daniela Kovářová má punc kvality. Pustím si vás v autě cestou do práce..

    Hloupé jsou (občas) jen ty odbarvené.. Vtipy na blondýny totiž vzniknuly právě z reklamy na odbarvovací prostředky..

Napsat komentář