Zpět

Od politika se chce, aby lidi bavil. Bavičem je i chaot, který si protiřečí v každé větě, notorický lhář, cynik bez zábran, fanatik anebo agresivní psychopat

Text 5.6.2026

Ivan Hoffman pro Parlamentní Listy: Zatímco v korporátu existují přísná kritéria při výběru managementu, neboť najmout neschopného ředitele je nejlepší způsob, jak přivést firmu na buben, v politice se běžně uplatní naprostý vůl a úplná kráva. Od politika se chce, aby lidi bavil. Nemusí se nutně jednat o komika. Bavičem je i chaot, který si protiřečí v každé větě, notorický lhář, cynik bez zábran, fanatik s klapkami na očích anebo agresivní psychopat. Zkrátka někdo, kdo se vymyká, někdo, kdo v politice nemá co dělat, ale právě tím přitahuje pozornost, magnetizuje publikum a určuje agendu.

Nejnovější rozhovor pro Protiproud najdete

ZDE

 

 
 

Petr Sak: Henry Kissinger, byť byl v několika západoevropských zemích trestně stíhán jako válečný zločinec, byl geniální politolog a politik, podobně jako nacistický válečný zločinec Albert Speer. H. Kissinger v posledních letech svého dlouhého života upozorňoval na skutečnost, že předními politiky a státníky se stávají jedinci nižší kvality. Tuto sníženou kvalitu můžeme pozorovat v několika oblastech; nižší inteligence, nižší vzdělanost, nižší politická kompetence a zkušenost, nižší mravní a duchovní úroveň se sklonem k deprivantovi a psychopatovi. Ponechme nyní stranou otázku příčiny tohoto trendu a kdo tyto loutky nasazuje do politického divadélka.

Snížená inteligence a vzdělanost politiků se promítá do politiky, která poškozuje zájmy zemí, kterým mají politici sloužit. Ilustrujme to na pojmu závislost a její snižování, které evropští politici evidentně nechápou. Evropští politici se snaží snižovat závislost evropských zemí na ropných zdrojích. Pokud existuje pouze jeden zdroj ropy, potom existuje stoprocentní závislost. Cestou ke snížení závislosti je diverzifikace zdrojů. Logika je jasná, zvyšování počtu zdrojů zvyšuje diverzifikaci a snižuje závislost na každém z užívaných zdrojů. Snižování počtu zdrojů snižuje diverzifikaci a zvyšuje závislost na každém z užívaných zdrojů.

Krokem, který měl snížit závislost Evropy na ropě, bylo zrušení dodávek ruské ropy, včetně teroristické sabotáže „nord streamu“. Tím se automaticky snížila diverzifikace zdrojů a zvýšila závislost na zbývajících ropných zdrojích. Zvláště trumpovské zdroje americké ropy (a zkapalněného plynu) jsou nejisté a ze všech zdrojů je ropa dražší než byla ruská ropa. Přitom si nevybavuji, že by ruská ropa byla zdrojem vydírání na rozdíl od Ukrajiny. Chybná až likvidační ropná politika Evropské komise a evropských státníků se dramaticky ukazuje v současné energetické krizi způsobené americkou a izraelskou agresí vůči Iránu.

Evropští politici provádějí ropnou politiku, která je proti zájmům evropských národů. V normálním světě by byl takový politik souzen za vlastizradu. V našem světě jsou Evropané silově indoktrinováni ztotožnit se s touto politikou.

Také se ukazuje, že evropští politici neumějí propojit dvě politické oblasti, dvě politiky. Zatímco brutální zelenou politikou likvidují evropský průmysl a ekonomiku, nevadí jim naprosto ekologicky nepřijatelné vození ropy a zkapalněného plynu přes půl zeměkoule, zatímco ekologicky šetrnější dovoz ruské ropy a plynu zlikvidovali.

Ještě daleko horší je válečná politika evropských politiků, kterou nelze nazvat jinak než šílenou. Svůj díl odpovědnosti za současnou situaci nese M. S. Gorbačov svou rozhodující účastí na spojením NDR a NSR. Po 2. světové válce mělo Německo limity ve zbrojení a zákaz zahraničních vojenských intervencí. Po Adolfu Hitlerovi poprvé německý ministr zahraničí a vicekancléř Jožka Fischer, radikální levicový student z roku 1968, opět bombardoval Bělehrad a nastartoval tradiční německou militaristickou politiku. V současnosti jsou v Německu ve vysokých státních a politických funkcích potomci významných nacistů a s nimi se vrací budování největší armády v Evropě a nacistická politika Drang nach Osten.

Záměrně vyvolanou, živenou a udržovanou nástupní frontou pro novou světovou válku se stala válka na Ukrajině. Vladimír Zelenskyj nevyhrál prezidentské volby pro své hraní penisem na klavír, ale protože sliboval mírové řešení války ukrajinských banderovců vůči Donbasu, při které zahynulo ke 14 tisícům občanů Ukrajiny. O mírové řešení se snažily Minské dohody, jejichž plnění ukrajinská strana jen předstírala, aby získala čas na zbrojení, jak prozradila německá kancléřka Angela Merklová a francouzský prezident Francois Hollande. Po rozpadu SSSR byla podepsána dohoda, která pro Ukrajinu garantovala neutralitu a vylučovala členství Ukrajiny v NATO. Žádost V. Zelenského o přijetí do NATO byla podána s vědomím vyvolání války s Ruskem, to byl cíl, a zřejmě nejen V. Zelenského, ale především jeho mentorů.

Významnou funkcí války na Ukrajině, tak jako všech válek, je přesměrování toku peněz ze státního rozpočtu a z dluhů do války a zbrojního průmyslu a odtud politikům. Proto zveřejněné zlaté záchody, nemovitosti za stamiliony a kumpáni V. Zelenského uprchlí do Izraele nechávají západní politiky v klidu a ani v nejmenším to nenarušuje posílání dalších stamiliard dolarů či euro na Ukrajinu. Třešničkou na dortu je arogantní chování V. Zelenského k zahraničním politikům. Tak se ke svým spojencům nechoval ani Adolf Hitler. Příčiny tohoto chování se můžeme jen dohadovat; drogy, zájmy silného mentora v pozadí, zdeformovaní osobnosti v důsledků stresu a dalších náročných situací.

Válka na Ukrajině plíživě směřující ke světové válce opět ukazuje jak kvůli něčemu tak pofidernímu a pochybnému jako jsou peníze umírají statisíce lidí, je ničena infrastruktura, propadá se životní úroveň a kvalita života lidí Evropě. Příčina je jednoduchá, nemoudrost, nízká inteligence a „nenažranost“ politiků a jiných účastníků.

V minulosti má generace nechápala, jak mohly generace 1. a 2. světové války naletět propagandě, zvláště nacistické propagandě Adolfa Hitlera. V současnosti to autenticky pozoruji na české populaci. Petr Pavel patří k největším evropským válečným štváčům a k tomu ještě chce zlikvidovat český stát a následně český národ. Je přímočařejší než byli politici v „Protektorátu Čechy a Morava“ a je také větším vlastizrádcem. Přesto má podporu více než poloviny populace.

V současnosti o stavu české společnosti vypovídá chystaný sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Podobně jako lakmusový papírek prozradí Ph látky, chystaný sjezd odkrývá obsazení mocenských pozic ve státě vlastizrádnými silami. Co bychom obtížně odkrývali, máme náhle naservírované před sebou. Přináší to však další otázky. Jak lze dosáhnout pozitivní změny, když společnost ovládají vlastizrádci?

Dopad nevzdělaných moderátorů a nízké kvality politiků i druhé ligy můžeme pozorovat v televizních debatách. Částečně cíleně, částečně v důsledku vzdělanostního a intelektuálního deficitu se jejich výroky míjejí s realitou a v debatách jimi prokládané fráze a nepodložené výroky připomínají skupinovou terapii na lůžkovém oddělení psychiatrie či mentálně retardovaných.

Synergií působení kvality médií a těchto politiků dochází k absolutní banalizaci české politiky, odvádějící pozornost od zásadních společenských problémů a témat k tématům vytvářené fiktivní reality. Jednou je od velkého třesku největší událostí, že Petr Pavel by neměl jet na summit NATO, následně média přesvědčují všechny české hlupáky, že pokud bude ČT a ČRo dostávat peníze od státu, a ne přímo z poplatků občanů, tak přestane být nezávislá a demokracie se zhroutí (Ani jedno však neexistuje). Pak přijde na řádu skandál s letadlem pro cestu M. Vystrčila na Tchaj-wan.

Politici po několika letech v exkluzivní bublině ztrácejí smysl pro slušnost a uměřenost. Mohli by si uvědomit, že existují státy a politici, kteří i na oficiální státní návštěvy létají normální leteckou linkou. Politici touto kauzou na sebe prozradili více než chtěli, protože již ztratili soudnost. Všechny tyto události mají časový rozměr několika hodin, avšak péčí českých médií se týden a více nemluví o ničem jiném. Pro nevzdělané novináře je to také pohodlnější, protože tato témata nevyžadují ani inteligenci, ani vzdělanost.

Propad kvality politiků není nahodilý, ale jedná se o systémovou záležitost. Proto výjimka či občasné vhodné chování nemění podstatným způsobem situaci. Jediným řešením by byla změna systému, která by generovala kvalitní politiky se zájmem o společnost.

 

Vidlák: Tak nám soud v první instanci odsoudil SPD za plakát s chirurgy z dovozu. Prý je to vyvolávání nenávisti. Rozsudek není pravomocný, SPD se určitě odvolá. Rozsudek přišel v době, kdy je v Německu spáchán útok nožem, který drží v ruce nějaký dovozový chirurg, každých osmnáct minut. V Británii teď právě probíhají nepokoje, protože policie tam zatkla a nechala zemřít oběť pobodání, protože to byl bílý mladík a to jen proto, že jeho vrah (indický Sikh) při příjezdu policie obvinil pobodaného z rasismu.

Samozřejmě, vyvěšení plakátu s Putinem v pytli na mrtvoly žádné šíření nenávisti nebylo…

 

Ve stejné době byl v Belgii odsouzen za šíření nenávisti i Dries Van Langenhove. Na své přednášce na univerzitě dával do souvislosti imigraci, kriminalitu a zhoršování kvality života. Soud v odůvodnění přímo explicitně uvedl, že i když jsou všechna prohlášení Van Langenhova založena na vědeckých důkazech a statistikách, nemá to žádný vliv na trestný úmysl. Van Langenhove není obviněn ze šíření falešných informací. Je obviněn z předkládání faktů způsobem, který podněcuje nenávist vůči osobám na základě jednoho nebo více chráněných kritérií v protirasistickém zákoně.

Svým způsobem, soud u nás udělal to samé. SPD nebylo obviněno ze šíření falešných zpráv, ale z toho, že pravda může podněcovat k nenávisti.

 

Marián Ďuriš pro Parlamentní Listy: Má někdo pocit, že se migrace do Evropy zastavila? Že Evropská komise pomáhá státům, které brání své hranice? Ne, dělá přesný opak a navíc se snaží zakrýt své skutečné úmysly. Děje se to například změnou terminologie, kdy ilegální migraci začala nazývat „iregulární“.

 

Jindčích Rajchl: Konečně vyšel najevo plný rozsah podvodu jménem emisní povolenky. My, v České republice za ně platíme 17x víc než Němci, kteří mají trojnásobné platy! A výnosy jdou přitom do kapes německých penzijních fondů. Tohle bruselské okrádání musí skončit. ETS1 a ETS2 je třeba kategoricky odmítnout. To je naprostý základ obnovy našeho bohatství a suverenity. Nesmíme být dále ekonomickou kolonií. Plody naší práce nesmí nadále sloužit k zvyšování západního blahobytu. Nenechme se okrádat za bílého dne. Je na čase se zeleným fanatikům z Bruselu tvrdě postavit.

*****************

2017 Pohyblivé obrázky z Ost Preussen

Thierry Meyssan na Zvědavci: I když si to neuvědomujeme, kolaps Zelenského vlády na Ukrajině pravděpodobně spustí rozpad Moldavska, Německa a Evropské unie. To je pracovní hypotéza Ruska, Číny a Spojených států. Jsme na to však zcela nepřipraveni a naši političtí představitelé a média tuto možnost prozatím ani nezvažují.

Nepochopili jsme, že sjednocení Německa, za které se zasazovali prezidenti Helmut Kohl a François Mitterrand, bylo provedeno v rozporu s mezinárodním právem: s lidmi v Německé demokratické republice (NDR) se nikdy nekonzultovalo.

Východní průmysl byl vypleněn ve prospěch Západu. Nezaměstnanost dnes dosahuje 7,5 %, zatímco na Západě je to pouze 5,7 %. Průměrný hrubý plat činí 3 973 € na Východě a 4 810 € na Západě. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele činí v pěti východních spolkových zemích v průměru 37 711 €, zatímco na Západě je to 54 162 €.

V posledních spolkových volbách se obě země střetly: Východní Němci, formovaní sovětskou okupací, hlasovali drtivou většinou pro Alternativu pro Německo (AfD), zatímco západní Němci, formovaní americkou okupací a nacisty, které si přivlastnili, hlasovali pro křesťanské demokraty a sociální demokraty. Ve skutečnosti neexistuje jedno Německo, ale dvě.

Dnes je sjednocené Německo ovládáno svou větší částí, západem, který se snaží potlačit politické vyjádření své východní části.

2015 Pohyblivé obrázky z cyklotrasy München – Ostrava
Všechny příspěvky s Ladislav Větvička