Zpět
Radek Ptáček Díl 1/4

Rádi bychom ovládali lidi a situace. Ale skutečně ovládat můžeme jen své reakce.

Text 26.4.202028 min Přehrát

Radek Ptáček v rozhovoru mimo jiné říká:

  • Na začátku krize a v jejích prvních částech fungujeme, protože naše psychika je vybuzená, je připravena na nějakou akci. Čím déle v krizi zůstáváme, tím více se vnitřní zdroje vyčerpávají. K největšímu propadu pak dojde, až krize odezní.
  • Je nesmírně důležité zůstat neustále aktivní. Za druhé je nutné, abychom si vytvářeli v životě řád. Za třetí musíme mít nějakou perspektivu, Takže i když se dostávám do těžké situace, i když mi hrozí existenční potíže, tak musím vidět něco vepředu, na co se těším, co pro mě představuje nějakou oporu. Jakmile ztratím naději, propadám se do bažiny beznaděje.
  • Když mám problémy, musím kolem sebe vytvářet svět, který můžu ovlivňovat.
  • Tato situace je pro nás výzvou, můžeme se zase naučit být spolu.
  • Ptáme se, jakým způsobem máme pracovat s lidmi, se kterými není pohoda, kazí dobrou náladu a podobně. Ale já bych tu otázku opravil na to, jakým způsobem máme pracovat sami se sebou, když jsme s těmito lidmi. Pokud se vám dějí věci, které neovlivníte, tak to, co ovlivníte, je to, jaké pocity ve vás vyvolávají.
  • Jediné, co můžeme ovládat, je ovládat své reakce. Třeba na škarohlídy.
Všechny příspěvky s Radek Ptáček

Diskuze:

  1. K ČEMU JE DOBRÉ VĚDĚNÍ O SKUTEČNÉ PODSTATĚ LIDSKÉHO SVĚTA, TEDY KOMPOZITIVNÍ TEORIE ?

    Vědecká kompozitivní teorie, tedy suma informací získaná vědeckou kompozitivní, tedy skladnou, metodou společenských věd, navzájem provázaných a neodporujících si, viz slavná Kontrarevoluce vědy od nositele Nobelovy ceny A.F.Hayeka, je vždy nejvyšším, stále vědou aktualizovaným, věděním lidstva a přináší právě taková vysvětlení. Vždyť zkoumá a předkládá informace o samotné podstatě lidského světa a jediné možnosti lidstva existovat a jde do takové hloubky, že vysvětluje až samotnou lidskou mysl. Je to tedy vysvětlení lidské mysli jejím prostřednictvím.

    Samozřejmě, výhradně bez pověr a mýtů a žádné náboženské nebo okultní předsudky nejsou povoleny. Jinak by přístup k tomuto zkoumání nebyl čistě vědecký a nebyl by prost jakýchkoliv zavádějících pseudovědeckých praktik, tedy by nebyl seriózní.

    Co tedy relevatní společenští vědci zkoumají, když mají tak vysokou ambici lidstvu předložit hluboké a důkazy podložené vědecké informace, které, jak se ukázalo, zcela mění dosavadní představy lidí o svém původu a principech, které nám, lidstvu, umožňují být. Samozřejmě, imkdyž to nebylo původním záměrem, bylo to vědeckým postupem odhaleno a prokázáno. Okřídlené rčení, lidé si myslí o  světě něco jiného, než by si měli myslet, tady dostává skutečně reálný a realistický průkaz.

    V první řadě berou vědci do úvahy, samozřejmě za využití všech poznatků věd přírodních to, odkud se člověk biologicky vzal a jaké jsou jeho první jakési předlidské, pololidské a časem už lidské kroky na Zemi a jeho chování, které si už dovedeme představit a které umíme uchopit inteligenčním instrumentáriem našich myslí. Lidé svoji pouť vesmírem a po zemském povrchu začali ve smečkách a kmenech o velikosti zhruba 50 jedinců a žili v kmenové společnosti se vším všudy, drženi pohromadě altruismem a pudem sebezáchovy, tedy neosobními, genetickými a doslova přírodními principy, shodnými s ostatními druhy.

    Kompozitivní teorie se však nezabývá genetickými a biologickými základy lidstva, ty si kdykoliv vypůjčí od věd přírodních, lépe řečeno, zahrne je v případě potřeby a jejich trvalé platnosti do výkladu, nýbrž kulturní evolucí a spontánnímí, tedy neosobními silami, které ji vyprovokovaly a vyprodukovaly. Zabývá se vznikem inteligence, rozumu, mentální výbavou člověka a  zejména mezemi a mantinely, které nám souběžná souhra spontánních sil, které nás stvořily a dále nekonečně dotvářejí stran obsahu a výbavy našich myslí, doslova diktuje a klade.

    Zabývá se tedy zejména objevem obchodu, coby základním hybatelem kulturního vývoje, neboť to on a důsledky z něho přinesl civilizaci, tedy přeměnu divocha v civilizovaného člověka a tento proces vyšší a vyšší subjektivizace a individializace jednotlivců probíhá stálem a je nekonečný.

    Zejména se však zabývá řídící strukturou, a jiná není možná a nikdy nebyla, spontánním řádem civilizovaných a celého lidského světa. To je podstata a jediná možnost přežití lidstva a nelze ji zorganizovat. Je také jedinou možností, jak mohou jednotlivci a jejich organizace, sledovat nekonečný počet cílů a účelů svých jednání tak, aby nenaráželi do ostatních. Souběžně tato struktura vyvinula skrze interakci jednotlivců pravidla chování, která se stala obsahem souběžně se vyvíjející lidské mysli. Tedy spontánní řád lidského světa, tedy lidský svět, řídí nás, ne my jeho. Kdykoliv se pokusíme to zvrátit, a nepůjde to nikdy, přivoláme si na sebe katastrofu.

    Tedy důvod existence kompozitivní teorie je, aby lidstvo vyvedla z toho strašného omylu, Myslí si, že je už tak chytré, že si může dělat co chce a že může řídit lidský svět. Nejde to a nikdy to nepůjde.

    Lidská mysl je totiž vnitřní součástí tohoto supermechanismu, je složena z jeho pravidel chování a nemá žádnou možnost se dostat mimo něho a organizovat ho. Strašných příkladů takovéto nemožnosti je dost a dost, zejména v novodobých dějinách – SSSR a jeho světová socialistická soustava. Lidé však nevědí proč to dělají a nevědí ani proč jich u toho vždy tolik zahyne. Věčným pokusům zorganizovat nezorganizovatelné, tedy spontánní řád světa, tedy lidský svět sám, říkáme socialismus. Má nespočet podob. V poslední době například zejména rudočernými socialisty řízenou Evropskou unii.

    Kompozitivní teorie, tato nejsložitější vědecká materie ze všech, nám odpověď dává, a stále přesněji. Jeji výuka však není možná, neboť náboženské a politické předsudky tomu zatím brání a nejsou tedy ani učitelé, kteří by tuto složitou koncepci zvládali. Kandidát na post prezidenta České republiky, bývalý předseda Akademie věd Drahoš, je toho důkazem. Ani slovem se o tomto neodstranitelném fenoménu vesmíru a tedy i lidského světa nezmínil.

    Doufejmě všichni, že jednou učitelé budou. Situace dnes nepoučeného lidstva kompozitivní teorií se tak rapidně zlepší. O tom není pochyb. Až rozdíl mezi tím, jak lidský svět funguje ve skutečnosti a mezi tím co si lidé o tom myslí naroste do kritických rozměrů. Snad tu hroznou srážku přežijeme… Dzp.

  2. Ondřej – koukám, že dokonale víte, kdo jaký je a co prožil, zažil a co musel či nemusel řešit. Samotné virtuální Všeználkovství je úkazem tvé nezralosti, nevzdělanosti a značně omezeného repertoáru pro chápání druhých. A ta virtuálně impulzivní emotivita jen dosvědčuje tvůj zřetelně nevýrazný sociální status a chabou míru klidného rozumu. Chtělo by to se naučit pracovat více s termíny, jejich širšími obsahovými rámci a slovními spojeními, analfabete.

  3. Stanislav Dvořák – nevím, jestli lze najít většího a jednoduššího primitiva. Asi jste dosud nemusel nic podstatného řešit, díky tomu jste na vše mohl znát odpověď z pozice síly, moci. Možná zkuste pochopit bezmoc dřív, než ji budete muset zažít.

  4. Nechápu agresivní a urážlivé komentáře. Velmi rozvážný rozhovor a řada podnětných myšlenek. Rozhovor Dr. Ptáčka mám velmi ráda. Rozhodně dobrý host. měl by být slyšen více.

  5. RE – Jana To, že jste to dotáhla se synem až k Ptáčkovi na znalecký posudek svědčí o tom, co jste přivedla na svět a jak to vychováváte, rozhodně bych se tím nechlubil. Všechny ty poruchy chování, ADHD, autismus, retardace, sociální deviace a neschopnosti fungovat mají většinou spratci, kteří se ani neměli narodit.

  6. Není to lehká doba, pro spoustu lidí těžká zejména existeciálně, přesto věřím, že si z toho můžeme vzít něco dobrého. Ačkoli je rozhovorů na téma, co dělat a jak se v této době nezbláznit.. rozhovory pana profesora jsou vždy racionální, věcné, povzbudivé a některé věci je těžké si sám uvědomit a on na ně velmi pozitivním způsobem dokáže upozornit. Děkuji a fandím Vám.

  7. Moc zajímavé povídání. Děkuji!
    Spíš se divím, co za lidi má věčně potřebu psát na příspěvky urážlivé komentáře… když mě něco nebaví, nebo tomu nerozumím, tak to vypnu, a nebudu zbytečně urážet odborníka. Achjoo..

  8. Co odpovídat na takto položené otázky? Jsou to spíše úvahy, na které konkrétně nejde odpovědět. Ptáček patří mezi málo psychologů, kteří to, co říkají má hlavu a patu. Rozhodně to není kabinetní psycholog, docházeli jsme k němu se synem kvůli znaleckému posudku a musím říct, že nám velmi pomohl. Jsem ráda za tento rozhovor a druhý díl si rozhodně poslechnu

  9. Jsem si zcela jistý, že pokud by snad byl 2. díl, tak si ho nepustím. Mám chuť nechat si proplatit ztracenou půlhodinu a protrpěnou bolest z dekódování tohoto odpadu, ve snaze najít alespoň něco.

  10. Naprosto prázdný a nepřínosný rozhovor s pěkně, byť skrytě namyšleným ptáčkem. Nudné, suché, mluveno z pozice někoho, kdo je kabinetní psycholog, dosti podivný k tomu. Škoda, že se nevezme někdo kvalitní, psychologů je v ČR hodně a dobrých, tenhle Ptáček byla špatná trefa.

  11. Hele, nepracujte s lidmi. Nechte je raději pracovat. Na to nemáte. A s lumpdy do basy, co jiného. A s Babišem jako s prvním… Dzp.

Napsat komentář k „Karel JanyškaZrušit odpověď