Tak nám tady jistý Modropták úkoluje tajné služby, aby zavraždily Natálii… To jsme to dopracovali, Vašku, co? Pravda a láska pro nás, nenávist pro ostatní…
Jindra Rajchl: Bonzáci z politických ziskovek pochopili, že na mě nedosáhnou, tak se snaží útočit na lidi, kteří jsou stokrát chytřejší a pracovitější, než tahle parazitická netáhla. Ti, kdo znali poměry v Trikoloře, kde jsme s Natálii oba byli, jistě potvrdí, že jsme spolu neměli úplně růžový vztah, a že jsme se nerozcházeli v dobrém. Nicméně vždy jsem si vážil její inteligence a nesmírné pracovitosti. Kdo ji zná osobně, tak moc dobře ví, o čem mluvím.
Proto jsem také velmi rád, že se naše cesty znovu sešly. Takže aby bylo jasno – za Natálií jednoznačně stojím. K zákonu FARA připravila věcné připomínky, ale ideologicky jej nijak neovlivnila. Autorem předlohy jsem já, ne ona. Útoky na její osobu jsou úplně mimo. Naopak ona můj ještě tvrdší záměr spíše zmírňovala. Takže ji naopak u premiéra vřele pochválím.
Nicméně tentokrát bych rád požádal o podporu i vás. Natálie nyní čelí hnusné dehonestační kampani organizované ukrofilními magory, kteří jsou právě těmi politickými neziskovkami, na které si chci posvítit, za tento svůj nenávistný aktivismus luxusně placeni. Na mě nemají, tak se uboze vrhli na ni.
Proto vás prosím o napsání podpůrného komentáře pod tento příspěvek nebo jeho sdílení. Ne pro mě, ale pro Natálii. Pojďme jim ukázat, že jsme silnější a že se umíme za ty, na něž se pořádají tyto nenávistné hony, rozhodně postavit. Těmhle šmejdům nesmíme ustoupit.
Ale podivejme, takže mlada levičacka sebranka už je tak nervozni, že se dokonce odvažuje odevřeně vyhrožovat smrti děvuše? Tuž, nedivim se, po cela desetileti nebyli jini, ať už si řikali komsomolci, hytlerjugendi, svazaci nebo dneska ribelarni demograti… sorry za nedobru altykuraci, už Ladik Mňačko psal, že ti idyjoti nerozeznaju Vietnamca a vyslovuju Vitmanec. Nic se nezměnilo.
Vidlak: Tak nám tady jistý Modropták Bronislav Šimoník úkoluje tajné služby, aby zavraždily Natálii Vachatovou… („Doufám, že máme ještě fungující tajné služby, které ví, co mají dělat a hlavně ať to vypadá jako nehoda“). Matně si pamatuju, jak se policie chlubila, že u takových nenávistných výroků klepe na dveře do čtyřiadvaceti hodin. Už jste u Šimoníka zaklepali?
Mlady Vondráček: Je mi líto, co se děje okolo velmi šikovné, pracovité, chytré, spolehlivé, a mezi námi děvčaty i půvabné dámy, která je poradkyní premiéra v otázkách svobody projevu. A tak napíšu pár řádků, o co podle mého názoru ve skutečnosti jde… Zákona FARA není proruský, v USA ho v roce 1938 určitě nepsali pro Rusko. Svoboda projevu není proruská. Společnost na obranu svobody projevu není proruská. A Natálie Vachatová, se kterou jsme potkali třeba v roce 2024 na akci SOSP, také není proruská, přestože se mnohým hodí tento nesmysl šířit…
Ti stejní lidé, kteří dnes říkají, že by prý neziskovky šikanovala existence registru, ve kterém byste našly ty neziskovky, které jsou placené z ciziny, v posledních dnech sami lynčují a šikanují dvě osoby: Jana Gregora a Natálii Vachatovou. Oba bezostyšně osočují z věcí, které nemohou nijak prokázat a podle zákeřného principu „guilt by association“, se snaží těmto lidem zničit kariéry a možná celý život.
Lidé, kteří nemají potřebu skrývat své napojeni na cizí peníze a vlivy samozřejmě se nebojí být transparentní, nemusí tajit třeba ani to, že už se několikrát v životě potkali, a nebojí se takového registru, o kterém je řeč.
Chceme zavést registr po vzoru amerického zákona FARA, přijatého před 88 lety na obranu demokracie před nacisty a komunisty. A právě existence takového registru, proti kterému podezřele dotčeně mnozí bojují, by mohla potvrdit či vyvrátit, pochybnosti o tom, jestli je třeba SOSP proruská a financovaná z Ruska či nikoliv.
Po vzniku takového registru by ovšem ti stejní lidé, ztratili možnost tak lacině jako dosud nálepkovat kohokoliv z proruskosti, i toho, kdo by v registru nebyl, a to se jim asi nehodí do krámu, protože tenhle argumentační faul je pro ně velmi výhodná zbraň…
Parlamentní Listy: To, co se teď děje v mediálním prostoru kolem poradkyně Andreje Babiše Natálie Vachatové, je obrazem pokleslé novinářské práce, která už nemůže spadnout hlouběji, protože to nejde.
Pokud si novinářské výplody, nedá se to nazvat články, přečte člověk, který Natálii nezná, neví, o koho jde, nabyde dojmu, že je to nejhorší třídní nepřítel, ohrožující naši demokratickou zemi. A tu musí v první řadě bránit od počítačové klávesnice Brodníčková z Novinek, Prchal z Deníku N, Jonáš ze SeznamZprávy, Rafael z Forum 24, nechybí ani ČT24 a v neposlední řadě Roman Máca. Známá figurka, vystupující v pořadech České televize jako bezpečnostní analytik a neúnavný bojovník proti dezinformacím. Tento člověk označí za dezinformaci všechno, co neřekl on sám. Je to takový druhý Cemper, který provozuje web Manipulátoři. To jsou dva bijci za svobodu slova, ale jen toho svého. Jiné se snaží umlčet, a to i za pomoci veřejnoprávní ČT, pro ni jsou totiž Máca i Cemper důvěryhodné zdroje.
To, že Roman Máca je bezcharakterní a bezpáteřní osoba, která se neštítí ničeho dokládá fakt, že ve svém výplodu zveřejnil také adresu, kde Natálie Vachatová žije s rodinou, tedy i s nezletilými dětmi. Je to nejen pokrytec, který se ohání slušností, morálkou, a tím, že bojuje za demokratickou společnost, ale především lidský ubožák. Už je načase tyto „škůdce“ zastavit. Doufám, že Natálie využije všechny právní možnosti a podnikne právní kroky, abychom vyčistili mediální prostor od podobné špíny.
Pavel Šik: Útok na Írán přeskupil názorové tábory způsobem, který mě upřímně baví pozorovat. Ukázalo se totiž, že pro mnoho lidí nebyly principy nikdy principy, byla to jen geografie nepřítele.
První skupina měla velké pochopení pro ruský útok na Ukrajinu, ale americký útok na Írán považuje za čirou agresi a další kapitolu amerického imperialismu. Předtím fandila agresorovi Rusku, nyní ale fandí Íránu, aby agresorům „nakopal zadek.“ Kuriózně se v ní setkala část staré levice, rusofilové, část dezolátů, antisemité, islamisté a část amerických izolacionistů, pro které je každý zahraniční výboj zlem, bez ohledu na to, kdo ho vede (doplňte si).
Druhá skupina hlasitě považovala ruský útok na Ukrajinu za jasnou agresi a důkaz ruského imperialismu, ale pro americký útok na Írán má plné pochopení a „mělo se to udělat dávno.“ Fandila bránící se Ukrajině, ale nyní fandí agresorovi USA, aby íránskému režimu „nakopaly zadek.“ Najdeme v ní část českých progresivních stran, Ludwigy a Lipavské, část tzv. lepšolidí a na mezinárodní scéně západní neokonzervativce, z nichž Lindsey Graham je téměř karikaturální příklad, muž, jehož zahraničněpolitický kompas ukazuje trvale na „bombardovat“ (doplňte si).
Třetí skupinu bych nazval utopisté a moralisté. Oba útoky zcela jasně odsuzuje a drží se univerzálního principu: vojenská agrese je nepřijatelná bez ohledu na to, kdo útočí. Patří sem podle mého pozorování křesťané, za které papež Lev XIV. vyzval k zastavení spirály násilí a jeho státní sekretář Parolin přidal varování před uznáním práva na „preventivní válku“. Dále lidskoprávní organizace a v neposlední řadě třeba Zelení nebo ekologická hnutí, za všechny jako příklad Greta Thunbergová, která ale válku obecně rámuje spíše přes ekocidu tzv ničivé dopady na životní prostředí než lásku a soucit k lidem (doplňte si).
Čtvrtou a poslední skupinu bych nazval realisté, často označovaní jako cynici, pragmatici nebo prostě lidé, kteří četli Thúkydida. Vycházejí z jednoduché premisy, že svět není morální seminář, ale šachovnice velmocí, kde slabí platí za chyby silných. Jejich pozice v obou konfliktech je přibližně tato: jak Ukrajinci, tak Íránci měli reálnou šanci na diplomatické řešení – Minsk, Istanbul, Vídeň, Ženeva – ale ve chvíli, kdy bylo třeba říct ano, zvítězili fanatici, ideologové a ti, kteří si osobní moc stavěli nad přežití vlastní země. Není to vyjádřením radosti, nýbrž frustrace člověka, který viděl, jak se dveře zavírají.
Když jsem přemýšlel, koho bych do této poslední skupiny zařadil, došel jsem k tomu, že je vlastně příznačné, že tato skupina nemá své mediální hvězdy ani virální tváře. Realisté jsou v době, kdy každý konflikt vyžaduje jasnou stranu, strukturálně nevýhodní. Jejich nejednoznačnost není dobře sdílitelná a je nevhodná pro sociální sítě. Možná právě proto jsou nejméně slyšet, i když mají nejblíže k tomu, co se skutečně děje.
Co mě každopádně na celém přeskupení baví nejvíc je, že narozdíl od třetí a poslední skupiny jsou první dvě skupiny hlasité a mediálně viditelné přesně proto, že jsou inkonzistentní, jednoduchost jejich narativu je jejich silou i když se ukázalo, že jejich solidarita byla vždy podmíněná tím, jestli agresor mluví tím správným jazykem.
Dan Vávra: Nasdílel mě Andrej Babiš. Čekal jsem, že dostanu strašnou čočku, že mě sdílí Babiš. Ale stalo se ještě něco lepšího!
Lepší lidé hejtují Babiše, že sdílí takové odporné monstrum jako jsem já. Vávra nemá průser, že ho sdílí Babiš, Babiš má průser, že sdílí Vávru! Jsem oficiálně horší než Babiš! A jako fakt v Šitu demagogie si vzali noční směnu a vypotili tam 1000 nenávistnejch komentářů! Tisíc! Prý jsem druhý nejnebezpečnější dezinformátor v zemi a taky nejbohatší dezinformátor. Což tedy je dezinformace! Jsem první nejnebezpečnější, ale druhý nejbohatší. Nejbohatší je Marek Španěl a ten je ještě navíc proti potratům!
Pak jsem si povšiml, že je tam samozřejmě vyslal Štít demagogie. A že u toho zase šíří prostřednictvím sociálních sítí poměrně závažné a nepravdivé pomluvy. To bude jednou u soudu veselo! Jen tak mimochodem, na mém textu není konspiračního vůbec nic. Napsal jsem, že jsou agresivní šmejdi lynčující zcela bezúhonnou ženu. Pravdu. Prohráli jste volby. Je vás sotva 30%. Lezete už na nervy i lidem, který politika nikdy nezajímala. Užívejte si to zoufalství! Stůjte za Nývltem! Bude hůř!
Ivan Hoffman na Radiu Universum: Už není pochyb o tom, že Írán v odvetě za napadení zničí Američanům byznys, a Izrael se pro Američany stane trnem v patě. Nakonec půjde o to, kdo koho na Blízkém východě vyhladí. Zda se Peršanům podaří vyhladit Židy, anebo Židům vyhladit Peršany. Írán není Gaza, a pokud chce Netanjahu udělat z Teheránu parkoviště, bude se inspirovat Hirošimou. Eskalace má prostě neúprosnou logiku, a od jistého bodu je to jednosměrná cesta, na které se blbě otáčí. Když to už aji Ivan piše, mam z teho trochu strach…
Vidlák: Vlastně je mi Donalda trochu líto. Rok se snažil, aby Amerika byla first, ale pak se pustil do něčeho, kde by naopak sakra potřeboval, aby na to nebyl sám. Sakra by potřeboval, aby ho teď někdo podpořil, aby nějaká další země řekla, že to, co dělá, je tak hodnotové a důležité, že jsou ochotni přijmout tu oběť a poslat tam nějaké chudáky, aby tam pro henty hodnoty slavně padli. Potřeboval by Petra Pavla, který by byl ochoten přinést tu oběť a poslat tam Zdechovského s Janem Komínkem a Ivo Zelinkou. (Je teda fakt, že tuto oběť bych byl ochoten přinést i já a přidal bych jim ještě Káťu Demetrašvilli a Janu Černochovou).
Prosím, všimněte si toho degresu. Na Jugoslávii ještě zaútočilo oficiálně NATO. Do Iráku a Afghanistánu už nastoupila koalice ochotných, která byla postupně stále méně ochotná. Na Sýrii už museli použít Islámský stát a Kurdy. Ohledně Ukrajiny se postupně všichni rozhádali, spálili tam svoje válečné zásoby na velkou válku a kdo je před tím varoval, na toho poslali prokurátora.
Teď jsou v tom sami a protože nikdo nadšeně nespěchá pod jejich křídla, aby byl při dělení kořisti, protože je tak nějak jasné, že žádná kořist nebude. Pamatujete, jak Fiala ještě jmenoval zmocněnce pro rekonstrukci Luhanské oblasti? Vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby to ještě existovalo.
𝐌𝐮𝐬𝐞𝐥 𝐓𝐢𝐬𝐨 𝐨𝐛𝐞𝐭𝐨𝐯𝐚𝐭̌ 𝐬𝐞𝐛𝐚, 𝐚𝐛𝐲 𝐳𝐚𝐜𝐡𝐫𝐚́𝐧𝐢𝐥 𝐒𝐥𝐨𝐯𝐞𝐧𝐬𝐤𝐨 𝐩𝐫𝐞𝐝 𝐫𝐨𝐳𝐩𝐨𝐫𝐜𝐨𝐯𝐚𝐧𝐢́𝐦? Počas 48 hodín sa zmenila mapa Európy a celý svet sa prizeral, ako sa v Berlíne rozohrala brutálna diplomatická šachovnica. O osude Česko-Slovenska rozhodli spojenci v Mníchove, keď náš štát vydali Hitlerovi. Stalo sa tak v podstate s vedomím Edvarda Beneša, ktorý po tajných ponukách v Paríži nakoniec vymenil svoj plán za aeroplán a odletel do Londýna. Nechal za sebou rozvrátenú krajinu, ktorej zostávajúci lídri museli čeliť neriešiteľnej voľbe.
🇸🇰 Jozef Tiso: Ultimátum pod hrozbou delenia
Slovensko bolo v zovretí. Po „Homolovom puči“ a obsadení českými vojakmi stál Tiso pred Hitlerom. Verdikt bol jasný: Buď vyhlásite samostatnosť do 12:00, alebo vás rozdelíme medzi Nemecko, Maďarsko a Poľsko. Pod tlakom maďarských vojsk na hraniciach a s nožom na krku, slovenský snem 14. marca 1939 o 12:07 povstaním odhlasoval vznik štátu. Najdemokratickejší spôsob v najmenej demokratickej dobe? Tisa tento krok nakoniec po vojne stál život – v roku 1947 skončil na popravisku.
🇨🇿 Emil Hácha: Podpis v tieni ríše
Len o pár hodín neskôr v Berlíne kolaboval český prezident Emil Hácha. Pod brutálnym nátlakom súhlasil s vytvorením Protektorátu Čechy a Morava. Kým Tiso skončil na šibenici, Hácha zomrel v roku 1945 vo väzenskej nemocnici.
V roku 2018 v Česku oficiálne vydali poštovú známku s portrétom Emila Háchu.
Na Slovensku? Postava Jozefa Tisa zostáva hlboko kontroverznou témou, o ktorej sa neodvažujeme ani uvažovať v podobe filatelistickej pocty.
𝐉𝐞 𝐜̌𝐚𝐬 𝐩𝐨𝐬𝐮𝐝𝐳𝐨𝐯𝐚𝐭̌ 𝐝𝐞𝐣𝐢𝐧𝐲 𝐬 𝐜𝐡𝐥𝐚𝐝𝐧𝐨𝐮 𝐡𝐥𝐚𝐯𝐨𝐮, 𝐚𝐥𝐞𝐛𝐨 𝐬𝐮́ 𝐫𝐚𝐧𝐲 𝐳 𝐫𝐨𝐤𝐮 𝟏𝟗𝟑𝟗 𝐬𝐭𝐚́𝐥𝐞 𝐩𝐫𝐢́𝐥𝐢𝐬̌ 𝐡𝐥𝐛𝐨𝐤𝐞́?
EA-Daily: Úlomky raket dopadly na komplex mešity al-Aksá v jeruzalémském Starém Městě.
Ale to zme čekali, že? A jak dluho to budu enem ulomky?
