Třicet sedm let po listopadu 89, kdy lidé demonstrovali proti bolševikům za svobodné volby, se demonstruje za bolševika proti výsledku svobodných voleb

Deník TO: Třicet sedm let po listopadu 89, kdy lidé demonstrovali proti bolševikům za svobodné volby, se v Praze demonstruje za bolševika proti výsledku svobodných voleb.

Karel Strakoš: „Koláře odstavili od moci, a tak se pokouší svrhnout vládu. Petr Kolář ještě před nedávnem skrze prezidenta ovládal řadu klíčových rozhodnutí. Zahraniční politiku, NATO, munici pro Ukrajinu, zakázky pro zbrojaře. Dnes je z něj viditelný zoufalec, který kope kolem sebe, panikaří a dělá jednu chybu za druhou. A to nejlepší na tom všem je, že táhne s sebou do propasti i prezidenta Pavla. Všechno pravděpodobně začalo tím, že Andrej Babiš Koláře a s ním i Řehku a spol. odřízl od muniční iniciativy. Česko vede projekt nákupu stovek tisíc kusů munice pro Ukrajinu a organizuje miliardové zakázky pro zbrojařské firmy.

Babiš původně chtěl iniciativu zrušit, ale nakonec se se zbrojaři dohodl sám, bez Hradu a bez Koláře. Tím ho vyšachoval z role prostředníka, který roky rozhodoval, kdo dostane kolik a za jakých podmínek. To je pro Koláře konec. Nejen politický, ale hlavně finanční.

A proto Kolář, když ztratil přístup k hlavnímu proudu peněz a vlivu, tak mu zbyla jediná šance. Za každou cenu shodit vládu. Jeho motivace je teď čistě existenční. Pokud se mu nepodaří vyvolat krizi, rozbít koalici nebo donutit Babiše k ústupkům, tak přijde o všechno. Provize, zakázky a postavení stínového prezidenta.

Proto vyzradil ty SMSky mezi ním a Macinkou a udělal z prezidenta člověka, který se hroutí pod tlakem „nezkušeného“ ministra.

Poté, co poslal Pavla jezdit na motorce do Malagy, ať si vyvětrá hlavu po té ostudné tiskovce, kde vypadal, že se každou chvíli rozpláče, si Kolář uvědomil, že to s tou tiskovkou přehnal. Tak vypustil podezřelé fotky z dovolené. Obyčejný motel, jízda krajinou, luxus je parta a svoboda. Klasické vrtění psem. Odvést pozornost od tiskovky, kde prezident skoro plakal o vydírání ústavního činitele.

iDnes: Mikuláš Minář odhadl, že na Staroměstské a Václavské náměstí přišlo 80 až 90 tisíc lidí. Policie žádný odhad nesdělila. Podle reportéra iDNES.cz byli mezi účastníky jak mladí, tak senioři. „Tyto lidi už nepůjde umlčet, a to je nesmírně důležité,“ prohlásil Minář.

A on je kdosik umlčuje? Všecky televize o tym žvani non-stop.

Lidi, kteří se nechtějí dívat mlčky na destrukci České republiky a „primitivní hulvátství“, vyzval, aby se 15. února sešli ve všech krajských a okresních městech, ale i menších obcích. Vybídl rovněž k účasti na demonstraci na podporu Ukrajiny, která se koná 21. února.

Kajs byl, cype, když předchozi režim dojebaval republiku? Lhal, lhal o rozpočtu? Kajs byl, když vylezl na světlo světa Dozimetr, Kampelička, Bitkojn? Že se nestydiš, hnědy smrade! Blul bych z takych zaprodancu…

Ivan Vyskočil pro Parlamentní listy: „To není spor mezi prezidentem Pavlem a ministrem Macinkou, ale hlavně intrika Petra Koláře a generála Koudelky. Vidím je jako hlavní hybatele vražení klínu do vládní koalice a následně získávání čím dál větší moci,“ říká herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a vysvětluje. „Prezident Pavel, mám pocit, je v tom docela nevinně. Ten jen přečetl, co mu napsali. Často je zřejmé, že nekoná podle svého uvážení, ale tentokráte to bylo i značně vidět a cítit, jako by se osobně od toho papíru distancoval. Nechci být nějaký amatérský psycholog, čtoucí z výrazů tváře a těla, ale působilo to na mě takto. Jsem přesvědčen, že panu prezidentovi i nám občanům by pomohlo, kdyby si prezident Pavel konečně uvědomil, že ta parta kolem něho nejsou ‚přátelé po boku‘, ale naopak spíše ‚nepřátelé v zádech‘!“

Vadim Petrov pro Parlamentní listy: „Petr Kolář je šedá eminence, destruktivní element a Machiavelli Pražského hradu. A když se k tomu přidá bezradnost pana prezidenta, který má dvě priority – motorky a armádu, konflikt je na stole. A Milion chvilek? Opozice? Všichni si z toho sporu chtějí urvat pro sebe nějakou výhodu. Jen umělci sehrávají roli užitečných hlupáků, protože věří, že jde o pravdu a lásku, která přece musí zvítězit na lží a nenávistí.“

Jan Schneider pro Parlamentní listy: „Ministr Macinka sdělil prezidentovu podržtaškovi, jak bude reagovat na prezidentovy kroky. Podržtaška (on na Hradě totiž žádnou oficiální roli nemá) hned usoudil, že by se z toho dala udělat aféra, a aby realizoval údajné vydírání prezidenta, z právního hlediska se na něm podílel tím, že si zprávy nenechal pro sebe, ale poslal je tomu údajně vydíranému, čímž ten údajný trestný čin pomohl dokončit! Možná prezidentovi dokonce poradil, aby ty zprávy zveřejnil, což by znamenalo, že se podílel na dalším trestném činu, porušení listovního tajemství. Možná prezidentovi též poradil, jak potrefeně se má u toho tvářit,“ zamýšlí se.

„Prezident není dobrý herec, a tak tu roli zfušoval. Dělal, že se mu roztřásly brslenky, zatřásl trochu ochotnicky i hlasem, a přednesl text, v němž se ztrapnil sdělením o své naivitě, která prý byla zdrojem jeho tolerance. V ten okamžik by tedy měl vystupovat rozhodně a bez naivity, ale jeho režisér nic neriskoval, nedal novinářům prostor na dotazy a prezidenta odeslal do neznáma na dovolenou.“

Jan Kavan pro Parlamentní listy: Panu ministru Macinkovi rozumím. Také si myslím, že prezident svým odmítnutím jmenovat pana Turka na jakýkoli ministerský post je za hranou ústavnosti. Zažil jsem to na vlastní kůži, když tehdejší prezident Václav Havel nechtěl jmenovat mne a Václava Grulicha do Zemanovy vlády, ale poté, co Miloš Zeman trval na svém výběru ministrů, tak Havel ustoupil a jmenoval nás. Ovšem uznávám, že tón Macinkových SMSek byl nevhodný a nešťastný a zbytečně útočný. Podle mne měl zvolit spíše zdrženlivější tón a snažit se o jistou deeskalaci napětí a současně ovšem trvat na svém právu navrhovat ministry za svou stranu, samozřejmě za bezpodmínečné podmínky souhlasu pana premiéra. Pokud jde o reakci pana prezidenta, tak dělá spíše dojem, že reagoval zbrkle, emocionálně a neuváženě. V žádném případě nešlo o pokus vydírání, což je jasné komukoliv, kdo si přečte definici vydírání v trestním zákonu. Text Macinkových SMSek v žádném případě nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Naopak zveřejnění soukromých SMSek zaslaných jeho poradci a i předání celé záležitosti bezpečnostním složkám staví pana prezidenta z hlediska práva do dosti nelichotivé situace.

Překvapilo vás, že byly SMS zprávy ohledně prezidenta adresované Petru Kolářovi a ne prezidentovi přímo? Jak tedy vnímat „úlohu“ Petra Koláře na Hradě?

To mne nepřekvapilo. Ministr Macinka si je evidentně dobře vědom faktu, že pan prezident poslouchá rady svého nejvýznamnějšího poradce, kterému rovněž vděčí za svou úspěšnou kampaň a zvolení prezidentem. Macinka psal tomu, kdo na Hradě de facto rozhoduje. Současně si byl vědom, že Petr Kolář je zkušený diplomat, který pochopitelně ví, že soukromé SMS se nikdy nezveřejňují.

Ministr ještě předtím, než byly zveřejněny jeho SMS zprávy, oznámil, že vláda zrušila usnesení, které se týká velvyslanců, jež schválila ještě předešlá vláda a prezident Pavel. Je tento krok pochopitelný? Souhlasíte s tím, že by vyslání těchto lidí bylo v rozporu se zájmy ČR, jak zaznívá od současné vlády?

Zrušení usnesení o jmenování velvyslanců považuji za jedinou správnou reakci na nehorázný krok bývalého ministra zahraničí Lipavského, který – spolu s prezidentem Pavlem – vybral velké množství velvyslanců, kteří měli ve svých zemích nastoupit často až dlouho poté, co věděl, že už nebude ministrem. To byl zcela bezprecedentní krok. Vzhledem k tomu, že nejčastější období pro velvyslance jsou 4 roky, tak by tito velvyslanci, vybraní minulou vládou, sloužili vlastně po celou dobu vládnutí Babišovy vlády, která by tak neměla žádnou možnost jmenovat vlastní velvyslance. V historii české diplomacie neznám žádný srovnatelný krok. Někdy se stalo, že nějaký velvyslanec nastoupil třeba měsíc po odchodu ministra, který ho vybral, ale nikdy nešlo o takovéto hromadné jmenování v podstatě na všechny klíčové zastupitelské úřady. Jeden vysoký úředník mi nedávno sdělil, že řada z těchto nových velvyslanců měla jen minimální diplomatickou kvalifikaci a tak prý šlo o vděk za jejich loajalitu k vládní podpoře Ukrajiny. Nevím, zda by jejich vyslání bylo v rozporu se zájmy ČR, ale každopádně by to bylo v rozporu s diplomatickými pravidly, s tradičními postupy a s dobrými mravy. A neměli bychom zapomínat na hlavní princip, tedy, že diplomacie by měla zůstat profesionální službou státu, nikoli nástrojem politického cyklu, jak je tomu například v USA.

Co říci k tomu, co se ze strany Spojených států odehrálo ve Venezuele a co říci na Trumpův postoj ohledně Grónska?

Přepadení Caracasu a únos venezuelského prezidenta Madura bylo jasným porušením mezinárodního práva. Připomíná mi to únos Alexandra Dubčeka, Františka Kriegela a dalších do Moskvy v srpnu 1968 sovětskými vojáky a vojsky Varšavské smlouvy. A samozřejmě i v Caracasu Američanům pomohli i někteří místní zrádci, jako se to stalo tehdy v Praze. Prezident Trump jednal v souladu s jeho interpretací tzv. Monroevovy doktríny, tedy, že USA mají právo si v západní hemisféře dělat co se jim zlíbí a současně tak respektují i tzv. Brežněvovu doktrínu, podle níž si mohl Sovětský svaz rozhodovat ve východní hemisféře.

Mam taky dojem, že ten synek, co nam kdysik robil minystra pohraničnich věci, ma konečně docela rozumne nazory. Možna je měl aji dřiv, akurat sem si teho nevšimal. Tak soryjako, Honzo. To co řikaš, ma hlavu aji tatu.

Vidlák: Tak se nám v Praze odehrála demonstrace Milionu chvilek. Na to, jaké je počasí, měla velmi solidní účast. Tolik Ukrajinců jsem na Staromáku neviděl od srpna 1968. Byla to demonstrace proevropská, progrýndýlová, proukrajinská, proválečná… byla to demonstrace za prezidenta, který se ovšem neuráčil přijet z dovolené, aby svoje příznivce podpořil osobně.

Tato demonstrace nám krásně ukázala, kolika lidem nevadí, že se rozpustíme ve šťastné evropské rodině, nevadí jim masová migrace, nevadí jim, zavírání elektráren a ukončení těžby uhlí. Nevadí jim dovoz potravin z Jižní Ameriky a nevadí jim dovoz Indů na práci. Dokonce jim ani nevadí roztržka se Spojenými státy. Před rokem ještě tleskali tomu, že přerušujeme trubky s Ruskem, ale že by toho Trump mohl využít proti nám, to jim ještě nedochází a nebo v tom nevidí problém. Evropa je přece nejsilnější, nejmocnější a slušnost je její největší zbraň.

Těmto lidem nevadí, že měli loni malý blackoutek. Nevadí jim, miliony předpisů na každou blbost. Nespojují si nedostupné bydlení s politikou EU. Nespojují si válku na Ukrajině s tím, že je jednou budou verbíři také nakládat do aut jako dobytčata na porážku. Nebojí se konce průmyslu, protože bohatství přece nejsou továrny, ale cenné papíry. Nemají obavy z deindustrializace, nebojí se, že budou nahrazeni umělou inteligencí.

Tyto lidi nezvedlo ze židle pět mrtvých svědků z Dozimetru. Nevadila jim ani bitcoinová loupež za bílého dne. Nehnul s nimi zlatý záchod Timura Mindiče. Ale zvedli se po Macinkově SMSce. Připomnělo mi to film „K zemi hleď.“ V době, kdy Orbán jezdí od jednoho státníka ke druhému a Fico také, kdy se scházejí evropské elity, aby řešily brzkou budoucnost, kdy se mění narativy, bezpečnostní záruky, ba kdy se mění trasy světového obchodu, náš prezident jede na dovolenou a desetitisíce demonstrantů mu k tomu tleskají.

Ve stejné době, kdy u nás končí těžba černého uhlí, demonstrují lidé na náměstích proti Macinkovi, ale vlastně demonstrují proti autům a proti jakékoliv soběstačnosti. Jo, demokracie není žádnou zárukou správných rozhodnutí. Je pouze zárukou většinových rozhodnutí. Klidně i většinově blbých.

Tak či onak, připravujme se. Připravujme se, že to dopadne špatně. Dějiny nejsou pohádka, kdy se to nakonec v dobré obrátí. V neděli jste viděli, že je u nás obrovské množství lidí, kteří tleskají své vlastní katastrofě, kterou si ještě neuvědomují. Je u nás obrovské množství těch, kteří vyznávají kult zkázy a mají pro to silné zázemí. Sice prohráli volby, ale s výsledkem se nesmířili a udělají vše, co mohou, aby ho zvrátili.

Josef Vohnout na D-FENS: Celý veřejný prostor řeší nějaké nepodstatné SMS napsané skutečnému prezidentovi a dokonce se kvůli tomu svolávají demonstrace. To, že EU otevřela stavidla migrace z Indie, proti čemuž dosavadní příliv tichých a vděčných vypadá jako nevinná hra, se nějak do informačního toku nedostalo.

Pozornost médií se upíná na SMS zprávy mezi přítelem po boku a ministrem. Jedni rozhořčeni a druzí s radostí poukazují na to, že se konečně potvrdilo, kdo skutečně šéfuje prezidentovi. Mimochodem nebyla to docela nedávno proruská dezinformace, že Hrad ve skutečnosti řídí atlantista Kolář? Stojaté vody politiky ale rozčeřila dohoda mezi Indií a EU, kterou za evropskou stranu vyjednával Maroš Šefčovič. Jeho jméno by mělo být velkým červeným vykřičníkem. Už jeho studium na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a funkce výkonného místopředsedy pro Zelenou dohodu je celkem všeříkající. O co usilovali pro Evropu bolševici, asi už dneska nic tajného není. Že Zelený úděl znamená odprůmyslnění, bídu a chudobu, už se také všeobecně ví. Když lidé tohoto typu začnou mluvit o tom, jak výhodné smlouvy uzavřeli, tak je potřeba zpozornět. Je to stejné, jako když prodejce hrnců říká něco o fantastické a jedinečné příležitosti, kterou musíte využít. Lidem tohoto typu na národních zájmech nezáleží ani, co by se za nehet vešlo. Je to profesí diplomat, tedy člověk, který umí nepříjemné věci podat tak, že vypadají na první pohled skvěle. Je to jako v tom vtipu, že dobrý diplomat pošle člověka ke všem čertům tak, že se na ten výlet těší.

Tomu odpovídá i článek na libtardím Rudém právu – Seznam zprávy. Ten chrlí čísla, jak se vše zlepší, co vše bude skvělé a jak to všem prospěje.

Milan Calábek na Radiu Universum: Zcela se mýlil ve svých teoriích Marx a Engels, zatímco pravdu měl Max Weber i Werner Sombart. Na rozdíl od Číny, kde ideálem byl status quo a vyznávaly se především rodinné vztahy a podobně, v Anglii navzdory příšerným a hrůzným podmínkám se díky kalvínskému náboženství, kalvínskému protestantismu, práce stala náboženským posláním a akumulace kapitálu podmínkou spásy. A vykořisťování dělníci byli už předem Bohem odsouzení k zavržení – tedy jakýpak soucit s těmito bídáky!

A jak upozorňoval Sombart, díky židovským finančníkům k tomu ještě přistoupila i možnost úvěru. A právě tato nadstavba umožnila vznik nového společenského řádu. Oproti Číně, která přitom měla nejsofistikovanější administrativu a byrokraté byli nejvyšší třídou v téměř meritokratické společnosti, neboť vědomostní zkoušky, které skládali, neměly jinde v historii obdoby. A přitom právě tato byrokracie úplně zadusila vývoj Číny. Protože čím se zabývá byrokracie? Nezabývá se produktivitou, ale regulací produktivity, a tu se jí podařilo zregulovat tak, že Čína se dostala až na takovou úroveň, že tam mohly proběhnout opiové války, a Evropa si s ní mohla dělat, co chtěla.

Pavel Foltán: Tuhle až ke mně proniklo, že kdesi až na parlamentní půdě byla odborná dišputace i na tu covidózní tématiku, a paní dr. Peková tam taky mluvila i o tom, že by delikventi covidismu měli dostat sankce např. ve formě veřejně prospěšných prací. Jsem rád, že to tam zaznělo. Protože ty tresty veřejně prospěšných prací navrhuju, kudy chodím už asi pětadvacet let, a možná i pětatřicet. Ale k tomu samozřejmě podle zásluhovosti i to zabavení majetku těm babinským lotrům mexickým. A kdo tvrdí, že to nejde, tak ten kecá. Jde to. Jen chtít a „nebát se a nekrást“.

Jindřich Rajchl: Není náhodou, že dva největší zbabělci, které náš národ zplodil, nesou příjmení Moravec. Jeden byl Emanuel a druhý Václav.

Vzít si jako téma Covidový seminář a nepozvat tam nikoho, kdo na něm byl a alespoň slyšel, co se tam říkalo, je dno žurnalistického amatérismu.

Echo24: Státní aparát poprvé odzkoušel nový paragraf trestního zákoníku o neoprávněné činnosti pro cizí moc, dopadlo to neslavně a vskutku to potvrzuje mdlého ducha lidí, kteří tento paragraf prosazovali… Odhalení identity zadrženého však muselo být pro tipující pořádné zklamání. Byl to čínský novinář, řádně akreditovaný u ministerstva zahraničí. Nevím, nakolik si tipující uvědomili, že to bylo nejen zklamání, ale hlavně se stali fandícími diváky naprosté blamáže. K tomu, co státní orgány podnikly, nový paragraf totiž vůbec nepotřebovaly. Zadržený není žádný vlastizrádce, který by se jinak prosmýkl mezi slovíčky paragrafů. Je to cizinec. Příslušné orgány mu mohly kdykoli zrušit povolení k pobytu a vyhostit ho. Je to naše výsostné právo, žádný trestní proces k tomu nepotřebujeme. A že bychom ho bez nového paragrafu nemohli obžalovat a soudit? To snad nemohl nikdo myslet vážně. Zadržení profesionální špioni z cizí země se vyhošťují, případně vyměňují, jste-li velmoc hrající vysokou hru. Je to věc vztahu mezi dvěma zeměmi, ne individuálního provinění. Jak chcete takového člověka obvinit z práce pro cizí mocnost? Vždyť on pracoval pro vlastní!“

Curtis Yarvin: Za starých časů žila obec či místní komunita v podstatě pro sebe. Člověk žil v Dolní Lhotě, pracoval v Dolní Lhotě, chodil do hospody v Dolní Lhotě a nakupoval v Dolní Lhotě. Stát neměl důvod zasahovat do místních věcí. Později místní úřady integroval do svého byrokratického systému, ale ponechával jim určitou formu samostatnosti. Dávalo to smysl, protože k rozhodování o místních věcech potřebujete místní znalost.

Jenže takových míst je už velmi málo. Většinou je to tak, že člověk žije v jedné obci, pracuje v druhé, přítelkyni má v třetí a je členem klubu někde úplně jinde. Místní samospráva není zástupem místní komunity žijící si podle svého. Na pár místech tomu tak je, ale to jsou spíše okrajové případy.

Samostatnost místních samospráv má tedy úplně jiný efekt. Vytváří se další vrstva byrokracie. Máme tendenci to kritizovat kvůli nákladům a složitosti, ale mnohem větším problémem je, že drží velkou část moci. Mají možnost sabotovat kroky centrální vlády a případně spolupracovat se zahraničními skupinami. Když dnes guvernér Minnesoty brání deportacím usvědčených zločinců, nehájí tím zájmy tamní místní komunity. Prosazuje program, který byl na celostátní úrovni odmítnut a poražen.

Podobně ve Velké Británii podporují násilnou islamizaci země především místní radnice (i tam, kde nemají muslimského starostu). Včetně podpory únosů britských dívek z dělnické třídy a jejich prodávání do sexuálního otroctví. I kdyby příští britské parlamentní volby vyhrál Nigel Farage, nedokáže jim v tom zabránit.

Náprava poměrů musí být spojena s centralizací moci. To už dávno vědí v Maďarsku a v současné době to zjišťují v USA.

Miroslav Ševčík pro Parlamentní listy: V žádném případě si nemyslím, že by bylo vhodné, aby nás prezident reprezentoval například na summitech NATO. Nedej bože, kdyby se toho zúčastnil i americký prezident. Tato situace už jednou nastala a „prezidentčík” se o ní vyjádřil v podcastu „Standa show” na konci roku 2022: „Donald Trump na mě působil na dálku i v osobním kontaktu jako odpudivá bytost”…… „tak jsem ani neměl chuť si s ním podávat ruku. A doufám, že tu příležitost ani mít nebudu.” Taky doufám, že tu příležitost nebude mít a nebude se vnucovat na další jednání vrcholných představitelů členských států NATO.

Nemyslím si, že by měl vůbec spolurozhodovat o zahraniční politice, protože stejně by to nedělal on, ale ponechal by to na civilistovi bez zodpovědnosti, na jeho loutko-vodiči Petru Kolářovi. A Petr Kolář se už podílel na dvou zásadních akcích. Podílel se na Sarajevském atentátu proti Klausovi. A je v současné době součástí obdobného scénáře, který by chtěl zopakovat a přivést tuto vládu k pádu. Takže Petr Kolář je člověk, který jde proti výsledkům svobodných voleb, chová se nedemokraticky a vyvolává napětí ve společnosti svým podrazáckým, udavačským a estébáckým chováním.

USA oznámily, že opouštějí Světovou zdravotnickou organizaci, kterou po 2. světové válce pomáhaly zakládat. WHO tak s konečnou platností ztratila svého největšího sponzora. Máme následovat USA?

Světovou zdravotnickou organizaci USA opustily na začátku letošního roku 2026. Mimo jiné to zdůvodnili i tím, jakým způsobem se chovala Světová zdravotnická organizace při pandemii covid, kdy nebyla schopna akceptovat to, že covid byl uměle vytvořen, že působil v podstatě jako biologická zbraň. A kdy podporovala tvorbu vakcín, které způsobují četné zdravotní potíže těm, kteří byly vakcínami mRNA očkováni. Celá tato pravda vyšla najevo již v díle, jehož spoluautorem byl současný ministr zdravotnictví Kennedy junior a vyšla i v českém jazyce pod názvem Pravda o covidu 19. Ukázalo se, že za celou farmaceutickou lobby stály i nejvyšší politické kruhy eurosajuzu, respektive Evropské unie a jejího politbyra v čele s von der Leyen.

Ukázalo se také, že Světová zdravotnická organizace (respektive někteří její reprezentanti) se podílela nebo přinejmenším věděla o uplácení autorů některých vědeckých článků, které byly sepisovány účelově, a kde na jejich autory v souvislosti s tím, aby jim byly uděleny další granty, působila tak, aby psali nepravdy. Velmi proslulý v tom byl například Fauci, který čelí i soudním žalobám.

Původně Světová zdravotnická organizace působila pozitivně, nicméně stojí za zvážení, zda v takové organizaci, která neplní svou roli, má Česká republika zůstávat a platit nemalé roční příspěvky na její činnost.