České televizi, Oddělení vydírání občanů

05. květen v dějinách:

• V roce 1813 se narodil Søren Aabye Kierkegaard, dánský filosof: „Odvážit se znamená ztratit na chvíli půdu pod nohama. Neodvážit se znamená ztratit sám sebe.“

• V roce 1945 odjel protektorátní ministr Emanuel Moravec na schůzku s Karlem Hermannem Frankem. Ke schůzce nakonec nedošlo, během cesty se zastřelil.

Spisovatelka Lenka Procházková o oděsském masakru

a příčinách ukrajinské války

VRAŽDĚNÍ V ODĚSE PROMLČENO (ZATÍM)

V pátek 2. května 2014 útočily ukrajinské vládní jednotky na proruské separatisty ve městech Slavjansk a Kramatorsk na východě Ukrajiny. Ve stejný den došlo k masakru v Oděse.

Tehdejší ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin vyzval k „okamžitému zastavení všeho násilí“. „Kyjevský režim za povzbuzování svých západních sponzorů přistoupil k masivnímu použití vojenské síly, čímž fakticky zničil poslední naději na životaschopnost ženevských dohod,“ prohlásil na Radě bezpečnosti. Ta ale odmítla o krizi na Ukrajině jednat. Podle velvyslankyně USA Samanthy Powerové „uráží ruská žádost inteligenci světového společenství“ a britský velvyslanec Mark Lyall Grant prohlásil, že „umělé ruské rozhořčení nepřesvědčí nikoho“.

Téhož dne americký ministr zahraničí John Kerry zrušil plánovaný telefonický rozhovor se Sergejem Lavrovem, ve kterém chtěl šéf ruské diplomacie řešit situaci na Ukrajině.

Dokumentární videa z průběhu vraždění oděských zastánců federace Ukrajiny vzbuzují dodnes hrůzu z toho, čeho je fanatický dav schopen a jak křehké jsou zábrany civilizace proti brutalitě nenávisti. Pohrdavá slova britského diplomata o „umělém ruském rozhořčení“ by měla být prolnuta v titulku pod autentické scény střílení po lidech, co stáli či leželi na římsách hořícího domu odborů. A také přidána do záběrů, kdy zraněné, kteří vyskočili před požárem z oken, dobíjeli nacisté na zemi a křičeli: „My jsme Ukrajinci! Nejsme Rusové!“

Od masakru v Oděse uplynulo 11 let. Viníci dosud nebyli potrestáni, neboť ukrajinská justice vyšetřování zločinu průběžně sabotovala. Přestože existuje dokumentace i s výpovědí očitých svědků, neztotožnila pachatele a po deseti letech oznámila promlčení trestného činu.

Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku přiznal pozůstalým po obětech, kteří se na soud obrátili, finanční náhradu. V průměru je to 15 tisíc eur za trýznivou smrt nejbližšího. Tyto „odpustky“ je povinna vyplatit Ukrajina, neboť její orgány masakru nezabránily, přestože mohly, čímž porušily čl. 2. Evropské úmluvy o lidských právech zaručující právo na život. Hydranty v domě odborů nefungovaly, hasiči přijeli až za 45 minut a policie nekonala. Připomeňme také zdokumentovanou skutečnost, že vraždění pokračovalo během požáru i v domě odborů, kam se ozbrojená horda násilníků dostala postranním vchodem, vylamovala zamknuté dveře kanceláří a masakrovala bezbranné oběti. Připomeňme také, že jediní zatčení byli právě lidé skrývající se v hořícím domě před běsnícími nacisty. Z vězení je vysvobodil „uměle rozhořčený“ dav.

Krátce po zveřejnění štrasburského verdiktu (březen 2025) byl v Oděse na ulici zastřelen jeden v vůdců nacistických skupin – člen Pravého sektoru. Je ale otázka, zda šlo o pomstu nebo o likvidaci svědka.

Ruské rozhořčení, o kterém již v květnu 2014 s pohrdáním mluvil britský velvyslanec v OSN a nazval je rozhořčením umělým, které nepřesvědčí nikoho, bylo skutečně mezinárodními institucemi dlouho ignorováno a znevažováno. Po osmi letech zabíjení ruské entity na Donbase a diskriminace ruské menšiny žijící na Ukrajině to „umělé ruské rozhořčení“ vyústilo do SVO (speciální vojenské operace).

Tím se naplnila varovná slova diplomata Vitalije Čurkina pronesená na RB OSN 2. května 2014 : „Pokud neprodleně neskončí zločinný hazard kyjevské kliky, nebude možné se vyhnout nejtěžším, tragickým následkům pro Ukrajinu. Viníci krveprolití ponesou plnou odpovědnost před ukrajinským lidem.“

„Zlu se hned zpočátku postav, nepotrestáním posílí a pak je pozdě hledat lék.“ Ovidius

Dračí setba, která vzešla z „Revoluce důstojnosti“ na Majdanu, už zahubila a zmrzačila statisíce lidí. Další nesčetné oběti vyprovokovaného konfliktu přežívají navenek nepoškozeny, ale jejich duše jsou otráveny plošně šířenou nenávistí k předurčenému nepříteli – „ruskému agresorovi“. Ale i těm, kteří epidemii nenávisti nepodlehli a uchovali si schopnost rozlišovat příčiny od následků a hledat pravdu v balastu lží, i těmto hledačům je už dnes zatěžko udržet si víru ve spravedlnost. Kdyby ale ze světa zmizela spravedlnost, zanikl by i důvod, proč by člověk dál žil na Zemi.

Pokud na této planetě, kterou člověk nestvořil, a tedy nemá kopyrajt ani na její zničení, chceme pro další generace (ty dosud nezrozené) zachovat nejen podmínky vhodné pro život, ale i odkaz smyslu lidského života, nesmíme na spravedlnost rezignovat.

Nedávný bezzubý verdikt štrasburského soudu neznamená, že vyšetřování oděského masakru skončilo a že nepotrestaný zločin je zahlazen, tak jako byly zahlazeny stopy mučení a vraždění ze stěn domu odborů na Kulikově poli. Zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné. Nacismus, který před jedenácti lety vyhřezl v Oděse, by měl být souzen a odsouzen na stejném místě. Zrekonstruovaná a čistě vybílená budova domu odborů je vhodným místem pro jednání soudu, pro rekonstrukci událostí, pro povzbuzení paměti svědků, pro identifikaci vrahů, jejichž tváře video dokumenty a fotografie zachycují.

V diskuzním příspěvku pod článkem o rozsudku ve Štrasburku jeden z debatérů napsal, že „48 mrtvých v Oděse je brnkačka“ proti množství padlých v následném konfliktu. Tento pisatel, hodnotící příčinu číselně (48) ji pokládá za nicotnou v porovnání s důsledky v řádu statisíců. To je otrlé vyjádření vycházející zřejmě z fyzikálního zákona o akci a reakci (každá akce vyvolá stejně velkou opačně orientovanou reakci). Zkoumat rozdíl mezi příčinou ZLA a reakcí na něj aritmeticky a domnívat se, že nepotrestané vraždění občanů s odlišným politickým názorem je nicotný důvod pro (opožděnou) vojenskou operaci, svědčí o okoralém srdci autora příspěvku. Stejně jako britský diplomat, který se vysmíval „umělému ruskému rozhořčení,“ zřejmě i pisatel komentáře znají dějiny pouze v účelově upravené verzi, jinak by věděli, že Rusové války nezačínají, ale ukončují.

Až budou 9. května evropští státníci sledovat ve svých domovech na obrazovkách oslavy konce druhé světové války v Moskvě, v Petrohradě a v dalších ruských městech, snad (aspoň někteří) pochopí, že Nesmrtelný pluk je víc než uctění památky mrtvých vlastenců. Je to přísaha živých!

Vidlák: Ponurá atmosféra samozřejmě není jen na Hradě, ale už dávno se přenesla i do podhradí. Petr Fiala dělá kontaktní kampaň obklopen gorilami se samopaly, aby ho náhodou nějaká důchodkyně nepřišla praštit kabelkou a jediný, kdo s ním chce jezdit na tu ostudu je Iva Pazderková… Navíc tu reklamu udělali tak, že blbá blondýna volá světovému lídrovi, že už by to chtělo něco udělat. Nejlepší premiér všech dob až na její intervenci vymyslí tu svoji tour po české republice. Nevím, kdo psal scénář, ale ať se mi prosím přihlásí, má u mě lahev Portského. Videjko, kde hééérečka úkoluje premiéra, je fakt výborné.

Tomáš Zdechovský zase vyzývá BISku, aby následovala příkladu německé kontrarozvědky, která označila AfD za pravicově extrémistickou. Má totéž udělat s hnutím Stačilo! i SPD. Na svém vlastním profilu o tom uspořádal anketu, kterou mu odmítly dvě třetiny těch, kteří sledují jeho profil. Jinými slovy, když neumím zvítězit politickými prostředky, nemám charisma, nemám ani žádný plán a nejsou za mnou žádné výsledky, poprosím tajnou službu, aby to vyřešila za mě.

Dopadne to stejně jako v Německu. AfD možná úřady zruší, ale druhý den vznikne nějaká Nová alternativa pro Německo a všichni voliči původní AfD se přesunou k ní, protože je možné zrušit stranu a dokonce je možné pozavírat nějaké lidi do basy, ale myšlenku zničit nelze.

ProtiProud: Je děsivé, že fialoví „uchvatitelé“ spolu s překabátěným generálem do toho právě v těchto dnech zatáhli Prahu. Pokud k něčemu dojde, budeme nepochybně a důvodně cílem odvety. A dokonce i když se nakonec neodhodlají k nějaké šílenosti, jež se může stát roznětkou rozsáhlé ruské odpovědi, je neskutečně drzé, že si nás současný vládnoucí režim bere za rukojmí.

Je to jen jiná inscenace tolik nám známého „o nás bez nás“. Pražští fialoví náckové vědí, že za pár měsíců půjdou od válu. Tedy pokud nezpůsobí něco, co buď volby odloží, jejich výsledek anuluje (rumunský scénář) nebo skutečnou opozici vyřadí. Absurdní trestní stíhání Tomia Okamury se pozoruhodně „koordinuje“ s pronásledováním stále sílící AfD v Německu, o němž americký viceprezident J. D. Vance právě prohlásil, že je novou výstavbou Berlínské zdi.

Těmhle zločincům jde o všechno. Ve většině evropských států. Svými děsivými experimenty vyvolávají nejrůznější nebezpečí (viz španělský blackout z minulých dnů), ale tím největším je především zažehnutí válečného požáru apokalyptických rozměrů.

Jsou v tom stejní jako Hitler: Obětují klidně celé národy – jen aby se sami zachovali. A zřejmě doufají, že oni – jako možná on – peklu nakonec uniknou. Marně. Protože to pozemské peklo je jen přeneseným významem onoho věčného – ve které nevěří. To, co žijeme, je zcela ojedinělé. A je příznačné, že současníci si to většinově příliš neuvědomují. O to větší role těch, kteří vědí. Těch výjimečných. Nepodvolených. Ještě pořád je šance.

Snad jí, s pomocí Boží, využijeme.

Richard Perman: Olena Zelenská bude v Praze jednat o spolupráci obou zemí v oblasti zdravotnictví. Jestli to chápu dobře, tak bude po Válkovi požadovat ještě větší dodávky léků a veškerého zdravotnického materiálu. To bude samozřejmě znamenat ještě větší devastaci našeho zdravotnictví, a ještě větší nedostatek léků pro naše občany. Vše kvůli tomu, aby nacisti na Ukrajině vydrželi o něco déle.

Aleš Svoboda: Tak se nám ministr Válek pochlubil jak si velice přátelsky popovídal s prezidentem Zelenskym. Uzavřel velice výhodný obchod. Česká republika poskytne Ukrajině 2,5 miliardy korun na výstavbu a zařízení nemocnic na Ukrajině. Výměnou za to nám bude Ukrajina posílat na doléčení své válečné veterány a lidi s traumatem. Léčba bude samozřejmě zdarma. No není to skvělý obchod? Já si vždycky říkám kde je ten strop s pomocí Ukrajině. Ale on žádný není…

Michal&Petr: Aby se podobné blackouty nerozšířily do západní EU, má být Čechům v blízké budoucnosti zabráněno vyrábět levnou elektřinu. A to proto, aby se do ČR mohly výhodně vyvážet přebytky drahé zelené elektřiny ze severního Německa a z Holandska! Na Čechy tak má být Bruselem uvalena tzv. druhá Monroova doktrína – zabrzdění ekonomického vývoje a trvalá povinná exploatace levných pracovních sil.

Richard Nádvorník: Závěrem dodejme, že jelikož jsme Češi, je možné si čestné prohlášení trochu užít. Nikde není řečeno, že se musíte omezit na jednu větu o nevlastnictví technicky způsobilého zařízení. Ta by tam samozřejmě měla být, ale při textaci celé odpovědi České televizi se fantazii meze nekladou. Pro inspiraci uvádíme příklad dopisu, který plánuje odeslat naše redakce, jakmile budeme vyzváni k hrazení poplatku. Dopis bude napsán rukou, abychom vyloučili použití počítače.

Česká televize, Oddělení vydírání občanů, komu přísluší

Vy smradi!

Čestně prohlašuji jménem celé domácnosti, že nevlastníme žádné zařízení, které by bylo technicky způsobilé přijímat vaše dementní signály. K tomu, aby nám doma bylo špatně, úplně stačí signály, které pravidelně vysílá profesor. Aby vám to bylo úplně jasné, nemáme televizi, nemáme počítač a mobily máme staré krámy, vyjma dětí, které si ve snaze neznemožnit se v kolektivu vyprosily Nokii 5110. Jediná věc, která mne mate, je, že na vašem webu uvádíte, že mezi zařízení vhodná pro příjem signálu patří tablet. Snažil jsem se přijít na to, jak by s pomocí tablet bylo možné přijímat váš signál. Podle mne máte na mysli barbituráty, které člověku navodí stav se sníženou úrovní vědomí. Což je asi tak jediný stav, v jakém je schopen signály vašeho zpravodajství když ne přijímat tak alespoň tolerovat. Dodatečně tedy čestně prohlašuji, že barbituráty zatím nevlastníme. Moje žena bere pouze tablety na uklidnění, kdykoliv něco někam napíšu, a já beru tablety na potenci, protože od té doby, co se na vás nedá koukat, mám spoustu volného času. Leda že si spolu doma pustíme něco na Netflixu.

Dáno v Díře u Hanušovic dne, měsíce a roku

Jméno, příjmení, podpis, EČD (evidenční číslo dezoláta)

Ladik Větvička, Bad Tölz, Freistaat Bayern