Zpět

Evropská unie přišla s další totalitní šíleností

Text 21.7.2026

Jindřich Rajchl: Hlavní mediální zprávou z Colours of Ostrava je skutečnost, že soudruh Petr Pavel sklidil dvakrát potlesk ve stoje. Určitě by v délce ovací překonal i soudruha Husáka na Festivalu politické písně v Sokolově. Jenže Husák měl víc soudnosti, takže tam nikdy nejel.

 

Dan Vávra: Já jen doufám, že prezident letos navštíví i Brutal Assault, Hip Hop kemp, Masters of Rock, Sejdeme se na Vlachovce, bude dělat předskokana na turné Tublatanky s Vitacitem, přdpokládám, že nemůže chybět na Trutnoff, kde zavzpomíná na svoje přátelství s Havlem a činnost v Chartě 77, pak sežere na Obscene Extreme Šalamounovo hovno a nechá se pověsit na háky, aby byla prdel a poté bude vystupovat ve Stardance a v Peče celá země. Je ho totiž málo vidět! Potřebujeme víc zpráv o tom, co zrovna dělá a kde je na dovolené!

Ivan Vyskočil pro Parlamentní Listy: Na podporu veřejnoprávních médií vystoupila řada umělců, třeba Miloň Čepelka, Jan Rosák… Kdybyste každý týden měl v Rozhlase „Zákrutu“, nebo jak se to dřív jmenovalo, řekl byste něco proti Českému rozhlasu? Neřekl… Nebo třeba Aleš Cibulka… No vždyť oni z toho mají velké peníze. Přece nechcete například po panu Hřebejkovi, aby mluvil proti České televizi, když se podíváte a každá druhá, třetí… režie je Hřebejk. No tak když z toho berete, tak si přece nebudete řezat pod sebou větev. Třeba já už nikde nehraju, zejména tedy ne v České televizi, buď proto, že jsem takový dezolát, nebo proto, že si už všichni myslí, že jsem mrtvej.

Jak si vysvětlujete, že mnozí umělci poměrně výrazně podporují současného prezidenta, i přes tu jeho tolik diskutovanou minulost…? Podpora a obdiv zaznívá i na adresu Evy Pavlové…

To je to, co mě tak strašně sere, ten dvojí metr. Protože někdo má škraloup do konce života a někdo si to „odpracoval“. Ale nejlepší na tom je, že vlastně ten prezident byl opravdu echt! Byli lidi v komunistické straně, ale tohle je teda fakt echt! Rozvědčík a já nevím, co všechno a ona politručka… tak to byli ti nejhorší. Hlavně si všimněte, že ti největší bojovníci proti komunismu jsou často bývalí komunisti. Z těch jsou dnes ti největší antikomunisti. A ti slušní komunisti, ti jsou v KSČM, ti tam zůstali, nepřehodili kabát. Jako třeba Jiřina Švorcová, byla prostě poctivá komunistka. Já si jí vážím. Arnošt Lustig byl také komunista, protože se stal komunistou v Osvětimi. A zrovna tak Josef Větrovec, vynikající herec. Stal se komunistou v koncentráku. A Arnošt Lustig někde psal, že nejlíp se v koncentráku chovali právě komunisti. A Josef Větrovec také nikdy nikomu neublížil. Naopak se často pral za nějaké herce, kteří měli velké huby a pak z toho měli průser. Tak on to za ně žehlil. A jak se potom k němu zachovali…..

Ale to tak prostě je. Moje maminka mi vyprávěla, jak šla do koncentráku. A kdo pak bydlel v tom našem bytě? Ten, co ji udal, že nenosí židovskou hvězdu a měl pásku Revoluční garda, nebo jak se to tehdy jmenovalo.

Takže ti největší židobijci za protektorátu se pak stali těmi největšími němcobijci po válce.

 

Radim Fiala: Evropská komise podle informací, které se objevily v několika evropských médiích, zvažuje od roku 2030 další zpřísnění pravidel pro povinné asistenční systémy v automobilech. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala tvrdí, že nově by již nemělo jít pouze o upozorňování na překročení rychlosti, ale o systém schopný přímo zasáhnout do řízení vozidla snížením jeho výkonu.

„Evropská unie přišla s další totalitní šíleností. Chce vám na dálku automaticky pomocí asistenčního systému snížit v autě rychlost, pokud překročíte tu povolenou. Je to další výmysl z dílny totalitního bruselského Velkého bratra, který chce každého člověka kontrolovat, sledovat a ovládat,“ uvedl Fiala.

Ve svém komentáři uvádí, že podle uniklého návrhu, o němž informovala média od britského deníku The Telegraph přes polský magazín Auto Świat až po server Aktuálně.cz, by Evropská komise chtěla navázat na již dnes povinné systémy hlídání rychlosti. Ty nyní řidiče pouze upozorňují na překročení povoleného limitu, nově by ale podle těchto informací mohly aktivně zasahovat do řízení.

Podle Fialy by systém využíval satelitní určování polohy vozidla, GPS data, mapové podklady i senzory umístěné přímo v automobilu. Pokud by vyhodnotil, že řidič překračuje povolenou rychlost, automaticky by snížil výkon motoru tak, aby vůz zpomalil na povolený limit.

 

Petr Štěpánek: Dopravní nehody, jako byla ta na náměstí I. P. Pavlova, mívají obvykle dva aktéry. Naše média, opoziční politici a jejich fans, ale melou jen o jednom. Přitom každému, kdo má v hlavě mozek, je jasné, že hlavní příčina oné srážky je v tom, co spáchal ten druhý, totiž řidič nemocniční fabie, který do křižovatky vpadnul jako blázen.

Není to nic nového. Úplně stejně jednostranně to naše média hlavního proudu v čele s Českou televizí pojímají, ať jde o cokoli jiného. Ukrajinskou válku, majdan, brexit, covid, volby amerického prezidenta, migraci, klima…

Nemáme tu novináře, ale aktivisty. Nemáme tu opoziční politiky, ale zpovykané demagogy. Nemáme tu svobodné občany s vlastním názorem, ale ovce s vymytými mozky.

 

Thomas Paukner: Média, nástroj moci.

Existuje všeobecně přijatá lež. Pojednává o médiích v roli hlídacích psů demokracie. Tak to ale není, nebylo a nebude. Média jsou nástrojem, jak si velmi mocní lidé udržují vliv, nebo jej posilují.

Andrej Babiš ovlivňoval témata MF Dnes v době, kdy společnost MAFRA vlastnil.

Daniel Křetínský namířil mediální kanóny na Jozefa Síkelu, když mu vyfoukl společnost Net4Gas a cenné aktivum nakoupil za peníze daňových poplatníků.

Majitelé nadace ovládající Deník N se „zcela náhodou“ shodují se seznamem sponzorů Petra Pavla. Kanóny jsou namířeny na Motoristy, Petr Kolář neexistuje a Petr Pavel v titulku „vyhrál“ festival v Karlových varech. Kdo to nevidí, nemá nejen oči, ale ani mozek.

Pavel Tykač nemá v lásce cokoli zeleného, natož genderově fluidního. Proto iDNES.cz jako první píše o tunelech aktivistů, neziskovek a o bizarních událostech na ultralevicové scéně, často v maximálně pejorativním zabarvení.

Ivo Lukačovič má také zájmy. Potřebuje ochránit monopol Seznamu a odrazit útoky nejen Andreje Babiše, ale i Michala Strnada. S prvním bude bojovat, s druhým se domluví. Aby se neopakoval scénář s Jakubem Ungerem, pořídí si až příliš „věrného“ šéfredaktora, na kterého má páky.

Takto média pracovala vždy. Projekce zájmů, často protichůdných, v rámci zóny zájmů jednotlivých vlastníků. Demokracie není určující – efektem protichůdných zájmů je ale v doprovodu také ona „ochrana“. Ta funguje tak, že se jednotliví vlastníci ničí mezi sebou, čímž se kontrolují.

Ani Česká televize není nezávislá. Vedení půjde na ruku tomu, kdo na ní nebude sahat a kdo jí přislíbí světlé zítřky. Ty si lze přeložit jako minimální, ideálně žádný dohled, maximální rozpočet a hlavně žádné otázky.

Také nejsem nezávislý, nikdy nebudu. Něco si myslím, něco mám odžito, něco mne motivuje a někde vidím potenciál. Logicky budu řešit témata, která mi přijdou zajímavá – už jen tím má nezávislost končí.

Krásnou sondou do duše médií coby nástrojů moci je popis situací Miloše Zemana a Petra Pavla. Zeman měl Nejedlého bez prověrky, Pavel má Koláře bez prověrky. Alex Mynářová moderovala v rozhlase, Světlana Witowská moderuje v rozhlase. Nejedlý měl zájmy v Rusku a Číně, Kolář má zájmy na Ukrajině. Nejedlý horoval za spolupráci s ruskými státními giganty a s Čínou, Petr Kolář horuje za maximální alokaci peněz daňových poplatníků do zbraní od svých bývalých zaměstnavatelů pro Ukrajinu.

Jak obscénní byly výdělky zbrojařů v České muniční iniciativě, to ukázala zpráva Lukáše Wagenknechta. Český odbor AMOS o všem věděl a většina seniorní politické reprezentace o výdělcích zbrojařů na úkor Ukrajiny samozřejmě věděla rovněž.

Kdyby Nejedlý fakturoval 7 milionů ČVUT za nejasné ústní poradenství kvůli arbitráži, která nehrozila, asi by se na to Seznam Zprávy a Deník N dívaly poněkud odlišně, než jak se dívají na Kolářův případ. Odlišný byl i popis kauz Nejedlého a Koláře, odlišný byl i výklad jejich rolí, ačkoli jsou doslova totožné.

Takových příkladů jsou stovky. Benjamin Činčila řídil s alkoholem pod kůží a zabil cyklistu. Dnes je poslancem, kterého si tato hodnotová média zvou jak na běžícím páse. Zmínka o nehodě chybí, ačkoli byl jakýkoli článek o Filipu Turkovi doplněn zmínkou o nacistických symbolech, hajlování a bůhvíčem dalším.

Takže ne. Média nejsou nezávislá, jsou reproduktory zájmů svých vlastníků. Nejsou ani hlídacími psy demokracie, dokud pomyslné hlídání nepřijde vlastníkům vhod. Nejsou objektivní – každé médium je názorově i ideologicky „hozené“ jinam, většinou tam, kam je „hozený“ i vlastník.

Existuje jediné měřítko, jak média hodnotit. Tím je kvalita. Kvalitní reportáž může sepsat Alarm či Apolena Rychlíková, může jí ale sepsat Deník TO i Parlamentní listy a hodnotná informace může zaznít také u Xavera. Kvalitu by mohla doručit i Zdislava Pokorná v Seznam Zprávách nebo v Deníku N, je to úplně jedno.

Všechna média jsou totiž úplně stejná – jsou založena za nějakým účelem a kopírují něčí zájmy. Já nejsem výjimkou. Mé zájmy jsou sice jiné, ale pořád jsou to zájmy – nezávislost u mě nehledejte, nenajdete jí.

Šalom.

 

Petr Hampl: Psychologové v podstatě odedávna pracují s rozdílem mezi vnější motivací a vnitřní motivací. Tedy rozdílem mezi tím, zda něco děláme pro peníze, prestiž, z laskavosti vůči někomu apod., či jestli to děláme proto, že nás ta samotná věc baví. Rozdíl ve výsledcích je enormní. Mnozí jiní nepoužívají odborné termíny, ale rozumějí tomu stejně. Vždy je lepší, když je člověk zapálený pro věc.

Proto se učitelé vždy snažili žáky pro svůj předmět nadchnout. Že žák pracuje ze strachu před špatnou známkou, to je samozřejmě lepší, než kdyby nepracoval, ale není to ideální stav.

A proto je ta úplně nejhorší otázka ve škole: „K čemu mi to bude?“, případně „K čemu to tomu dítěti bude?“ Ta otázka totiž směřuje k tomu, že se žák něco učí jen kvůli tomu, že by bez té dovednosti nezvládl nějakou část života. K vnější motivaci.

Není to jen otázka školství. Připomínám, že betonový král (a miliardář) Tomáš Březina ve svých přednáškách pro vysokoškolské studenty vždy zdůrazňoval, že podnikatel nesmí pracovat pro peníze: Dělejte tu práci tak, aby vás bavila. Peníze přijdou později.

Tyden na Ukrajině byl opět užasny. Všechny vlaky z Prahy do Čopu komplet vyprodane, bo všecky Ukrajinky jezdi s děckama na dovolenou. Letovisko v Solotvinu je přeplněne, kavarny v Mukačevu i Užhorodě tež. O jidle, nadhernem vinu a slušnem pivu ani nemluvim. Koločava je prazdna, bo Česi se tam boji jezdit, že tam je valka. Škoda, mistni lidi potřebuju našu podporu ve formě penez za jidlo na ubytovani a šašliky. Nepotřebuju naše prachy na rakety. Mimochodem, flaška dobre vodky stoji pravě tajak krabička L&M padesat kaček. To by člověk v patem roce valky nečekal, že? Kdo jim tu valku financuje? Pokud mate deset minut, podivejte se na tyden stare zaběry a na jutubě klikněte na odběr, ať vam neuniknu aktuality…

Michal&Petr: Rusové dobyli velké město Kosťantynivka na Ukrajině považované za bránu k aglomeraci Kramatorsk – Slovjansk, a udělali si přitom legraci z Ukrajinců a ze západního mainstreamu. Protože Rusové věděli, že Kyjevská branná moc pravidelně, aby zpochybnila ruské úspěchy při “osvobozování” měst, vysílá do těchto měst sebevražedná komanda, a ta v nich mají natočit a odvysílat z nich video dokazující, že ukrajinští vojáci ještě město stále udatně drží, tak chytila dva ukrajinské sebevražedné vojáky vyslané do města, a nechala je, aby pod ruskou kontrolou ze středu města Kosťantynivka odvysílali video, že město je stále ještě v rukou elitních ukrajinských jednotek. A jakmile se video po západním a ukrajinském mainstreamu rozšířilo jako lavina, a příznivci Ukrajiny se radovali, tak ruské ministerstvo odvysílalo druhý díl videa, a na něm je vidět, že udatní ukrajinští vojáci ihned po odvysílání prvního videa odloží ukrajinské vlajky, a vezmou si ruskou vlajku, a začnou hlasitě děkovat hrdinným ruským vojákům, kteří jim zachránili při jejich sebevražedné misi život.

 

Vidlák: Znovu opakuji to, co píšu už čtyři roky. My si musíme vytvořit vlastní občanskou společnost plnou isntitucí, které budou na naší straně. Žádná veřejnoprávnost nikdy neexistovala, stejně jako teď koukáme, že nikdy neexistovala ani žádná apolitičnost nebo neutralita. Nakonec je vždycky všechno využito pro zájmy nějakého Strnada či protokoláře Koláře. Pojistkou demokracie nejsou demokratické instituce, ale mocenská rovnováha. Pojistkou demokracie je, že existuje i něco jiného než jen pravda a láska a evropské hodnoty.

Pojistkou demokracie je, že i my budeme mít své instituce, které budou bránit naše zájmy. To jediné může zchladit horké hlavy kolem Kolářova Nývlta. To jediné může zařídit, že se nějaký prokurátor osmělí vyšetřovat i Rakušana.

Už se to děje. Máme za sebou čtyři roky práce a Řím také nepostavili za den. Je třeba nepolevit, pokračovat dál a nenechat se ukolébat iluzí, že někde existuje nějaký Trump, který se za nás postaví. Postaví se za nás jen to, co si vytvoříme sami.

2008 Pohyblivé obrázky z Karpat

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička

Diskuze:

Napsat komentář