Zpět
Daniel Fiala Díl 2/2

Houby jsou zázračné v mnoha ohledech, ale nejsou všelékem

Text 10.4.202636 min Přehrát

Nic takového jako alternativní medicína neexistuje. Medicína buď funguje, nebo je k ničemu, říkává americký pediatr Paul Offit. Tradiční čínská medicína funguje už čtyři tisíce let. O tom, zda byl Marco Polo skutečně v Číně se vedly vášnivé diskuse mezi vědci, dnes už i mezi různými verzemi umělé inteligence. Faktem ale je, že zmiňoval obchod s léčivými surovinami, bylinami a třeba se zázvorem, který už tehdy oceňovali lidé – pro jeho – dnešními slovy řečeno – antibakteriální vlastnosti. Dnes víme, že významnou roli v tradiční čínské medicíně hraje, mimo jiné sběr, zpracování a užívání léčivých hub, které se ovšem v Evropské unii léčivými nazývat nesmějí. A tak si právě o nich budu po čase povídat s mým dnešním hostem. Podle svých slov od přírody technicky založený muž s přesnou exaktní myslí, kterého ale rodinná tragédie nasměrovala až na Dálný východ, kde se nechal zasvětit do léčebné moci dřevokazných hub. Daniel Fiala už byl v minulosti naším hostem, a protože vás posluchače dřevokazné houby zaujaly, stejně jako jeho, tak si budeme povídat o tom, co za dřevokazné houby vyrostly od našeho posledního setkání. Či spíše, co jsme se o nich dozvěděli za nového.

Martina: Vy jste se ke dřevokazným houbám, k zájmu o jejich účinky, a vlastně i ke svému byznysu, dopracoval skrze onkologické onemocnění u vás v rodině, a pak i kamaráda. Zabýváte se vy – nebo třeba i někdo v Číně, kde se potkáváte s lidmi, kteří se točí kolem dřevokazných hub – proč narůstá počet onkologických onemocnění, proč narůstá počet takzvaných turborakovin? A jaký je přístup k této novodobé epidemii u nás, a jaký je třeba v Číně?

Daniel Fiala: Důvodů, proč je teď rakovin tolik, je několik, má to několik faktorů. Není to jeden důvod, je to několik důvodů. Hlavní důvod, nebo jedním z důvodů, je, že se dožíváme vyššího věku. Jenom pro informaci: mám statistiku, že v roce 1900 byl průměrný celosvětový věk dožití 31 let a dnes je kolem 73 let.

Martina: Tam to ale snižovala obrovská úmrtnost při porodech novorozenců, dětí do pěti let věku. Jinak to zase tak strašné nebylo.

Daniel Fiala: Byly hodně infekce, hodně tomu pomohlo antibiotikum, hodně tomu pomohlo i očkování. Tuberkulóza, zápal plic, to byly smrtelné nemoci a dneska se dá léčit pomocí antibiotik. Ale tím chci říct, že čím se člověk dožívá vyššího věku, tím větší je pravděpodobnost, že rakovinu bude mít. Ze statistik vyplývá, že rakoviny mají nejvíce lidé po šedesátce, takže tím, že se prodloužil průměrný věk života, logicky přibývá i onkologických onemocnění. To je jeden z důvodů.

Druhý důvod je samozřejmě stres. Stres je obrovský spouštěč, který třeba dřív takový nebyl. Když jsem se nad tím zamýšlel, tak když si vezmu, že jsme dneska masírovaní médii, sociálními sítěmi, a že vás někdo pořád straší, tak spousta lidí žije třeba ve strachu – to byl covid, pak to byla válka na Ukrajině a tak dále. A to všechno ovlivňuje životní styl, který má na svědomí i nárůst rakoviny.

Pak jsou to potraviny. Dneska je spousta průmyslově zpracovaných potravin, které obsahují třeba spoustu éček, je tam také spousta toxinů, které ovlivňují naše zdraví. Dřív bylo třeba běžné, že si lidé chovali slepice, měli své králíky, pěstovali si zeleninu na zahradě, ale to už dneska není. Takže i jídlo obrovsky ovlivňuje zdraví. Potom i voda. Dneska se mluví o mikroplastech. Dřív se používalo sklo, dneska je všechno v plastu. Takže i toto ovlivňuje celkovou kondici těla a zdraví, a proto myslím, že i nárůst rakoviny je takový.

Jak jsem říkal, spolupracuji s jedním doktorem a on mi říkal, že je třeba velký problém i to, že lidé mají špatný spánek, že lidé málo spí. Spánek je pro naše tělo strašně důležitý, ve spánku tělo regeneruje, a když tělo nemůže regenerovat, tak dochází k chybám. V buňkách dochází k chybám a pak třeba vznikají onkologická onemocnění.

A je to dáno hodně tím, že lidé, než jdou spát, koukají do telefonu, modré světlo, LED technologie, která obsahuje modrou složku, a člověku se potom netvoří melatonin, a tím pádem není unaven a tělo není připravené jít spát. To je další faktor, který ovlivňuje zdraví. Dřív nebyly telefony, tablety, nebyly televize, nebyly LEDky, a melatonin se tvoří v mozku v okamžiku, kdy se setmí, když je tma, a tělo se připravuje ke spánku, kde regeneruje. A když nemá kvalitní spánek – a to říká i čínská medicína, že spánek velmi ovlivňuje zdraví – tak je tělo potom náchylné na různé záněty nebo nemoci.

Adaptogeny a houby dokážou odbourávat stres a připravit tělo na kvalitní spánek

Martina: Máme spací houbu?

Daniel Fiala: Spací houbu, která by podporovala spánek, zatím nemám, ale také jsme uvažovali nad tím, že bychom vyrobili nějaký produkt, který by podporoval spánek.

Martina: A existují houby, které v sobě mají třeba zklidňující látky? Mají v sobě třeba nějaký supresor, který podpoří tvorbu melatoninu? Je výzkum už tak daleko?

Daniel Fiala: Existují. Já jsem i našel doplňky stravy – nejen u nás, ale i ve světě – které by měly podporovat spánek a připravit tělo na to, aby mohlo regenerovat a odpočívat. Jsou to různé adaptogeny, houby, které uklidňují, odbourávají stres, který třeba může za to, že člověk neusne. Takže je v plánu, že něco takového zkusíme vymyslet.

Martina: Je to v plánu. Vy máte možnost srovnávat přístup k nemocem v Číně a ve zbytku světa, především v Evropě, možná v Americe. O všech těchto lokalitách můžeme hovořit jako o spouštěčích civilizačních problémů a civilizačních chorob, což jsou všechno příčiny, které jste vyjmenoval a které se mohou podílet na nárůstu rakoviny nebo i jiných zdravotních potíží. Přistupují v Číně k rakovině jinak? Přistupují celkově k civilizačním onemocněním jinak než u nás?

Daniel Fiala: Tím, že tradiční čínská medicína pochází z Číny, a já tam létám, tak jsem si myslel, že k tomu budou přistupovat trochu jinak než my. Ale musím říct, že ve větších městech to tak úplně není, protože tam je rakovina také hodně rozšířena, hlavně rakovina plic. A spousta Číňanů ani neví, co to je dřevokazná houba. Je třeba si uvědomit, že Čína je obrovská, takže ve městech, jako třeba Šanghaj, kde žije 23 milionů lidí, je spousta lidí, kteří o tom třeba vůbec nevědí, nebo si nemohou dovolit kupovat nějaké doplňky stravy, věnovat se tomu nebo jíst houby.

Já jsem byl i v tradiční čínské lékárně v Chang-čou (Hangzhou) a tam mě překvapily ceny, protože ceny některých extraktů jsou tam enormně vysoké, a napadlo mě, jak si to člověk může dovolit. Oni tam prodávají třeba divoký cordyceps nebo houbu reishi a jeden gram této houby stál 500 korun, a aby si z toho člověk udělal nějaký extrakt, tak by třeba musel zaplatit 10 tisíc korun, a to jsou pro ně velké částky.

Takže jsem si myslel, že k tomu Čína bude přistupovat jinak. Ano, třeba v provinciích, kde jsem byl, třeba Fu-ťien, tak tam je město Gutian – kde je třeba největší produkce tremelly, což je houba, která se hodně používá v kosmetice – tak tam tyto čínské tradice dodržují víc. Ale v moderních městech bych řekl, že ne.

Martina: Je to stejné jako všude jinde.

Daniel Fiala: Já to přirovnám třeba k tomu, jak je to u nás, Čechy a Morava. Já mám příbuzné na Moravě, takže tam jsou většinou lidé, kteří, když je nějaký svátek – Velikonoce a podobně – tak je dodržují, mají tam své různé tradice, své tance třeba na Valašsku. Ale tady v Čechách ne. Takže na Moravě se spíš některé tradice dodržují, ale v Čechách ne.

Sedm hub ve správném poměru funguje jako katalyzátor, účinek se až tisícinásobně zvyšuje

Martina: Jaké houby jsou pro vás teď tahouny, protože jim věříte, máte je ověřené, mnohdy odzkoušené a máte třeba odezvu od zákazníků?

Daniel Fiala: Já úplně favorita nemám, protože jedním naším favoritem je výrobek, kde je sedm hub a tyto houby spolu fungují v synergii. Pokud spojíte ve správném poměru správné houby, tak se účinek navyšuje, funguje to jako katalyzátor, zvýší se účinnost. Je to jako když dáte pepř do kurkumy nebo kurkuminu, tak správný poměr pepře a kurkuminu způsobí, že výsledný účinek, nebo účinnost, se až ztisícinásobí. Takže přímo konkrétního favorita nemám, abych vám třeba řekl, že nejlepší je reishi, houba dlouhověkosti. My jsme spíš vsadili na to, že spojujeme určité houby dohromady a vytváříme tak synergický efekt, který je účinnější, než když budu brát samostatně jednu houbu.

Martina: Synergický efekt je žádoucí, ale nežádoucí je třeba vedlejší dopad. Mají houby také negativní dopady, jako v podstatě každá droga? I bylinky, když se to přežene, když se špatně nakombinují, když se užívají příliš dlouho nebo příliš v silné koncentraci. Je to i u hub?

Daniel Fiala: Ano, u bylin to tak je. Byliny by se obecně neměly užívat dlouhodobě, protože si tělo může buď vytvořit intoleranci, nebo si vytvoří nějaké obranné mechanismy. Ale u hub to tak není. Dřevokazné houby nemají téměř žádné vedlejší účinky. Dřevokazné houby jsou hlavně o dlouhodobém užívání. Vím to z Číny, komunikoval jsem i s několika mykology v České republice. Takže obecně houby můžeme považovat za velmi bezpečné a jsou hlavně o dlouhodobém užívání, a nějaké kontraindikace tam téměř žádné nejsou. Takže houby jsou za mě bezpečné.

Martina: Jako společnou účinnou látku mnoha dřevokazných hub jste uvedl betaglukan. Chemicky je betaglukan polysacharidem, biochemicky imunomodulátorem. Ale ten se dá získat nejenom z hub – například třeba v Česku máme hlívu ústřičnou – ale také třeba z pekařských kvasnic, řas. A tak mi řekněte, proč bych si ho měla dopřávat právě z tradičních čínských hub, nebo třeba z naší hlívy ústřičné?

Daniel Fiala: Já vím, že betaglukany se dají brát z obilovin. Ale u betaglukanu je strašně důležitá čistota. A také se o tom mluví. Není betaglukan jako betaglukan. A betaglukan jako takový nemusí fungovat jako stimulátor imunity. Nemusí. On totiž musí mít určitou čistotu, aby se navázal na receptory makrofágů. A právě tuto vlastnost splňují dřevokazné houby, pokud se udělá dobrá extrakce.

Takže, když jsme se na začátku bavili, že na trhu je x výrobků, a jak se v tom mají lidé orientovat, tak ještě strašně záleží ne na koncentraci betaglukanů, ale na jejich čistotě. A to dřevokazné houby mají, pokud se extrakce udělá správně. A je fakt, že minimální čistota betaglukanu, když se preparuje z houby, musí být osmdesát procent, a když je pod osmdesáti procenty, tak to nefunguje, protože se nenaváže na receptory imunitních buněk v těle, a pak imunita nefunguje správně.

Houby do sebe natáhnou všechno z okolí, proto se pěstují ve sklenících vysoko v horách

Martina: Jedna moje lékařka, klasická lékařka, velmi skvělá odbornice, je skeptická a vždycky říká: “Ty tvoje kytky. Když si uvaříš čaj, tak nevíš, kde ta bylinka rostla, jakou měla půdu, jestli byla na slunci nebo v polostínu. A to všechno hraje roli v tom, kolik účinné látky, drogy v dané bylince je. Tak si to vezmi radši synteticky.“ Já si tedy pořád raději bylinky. Ale zajímalo by mě, jestli je to tak i u dřevokazných hub, tedy, že velmi záleží na tom, na čem rostou, jaké podloží mají stromy, na kterých ty houby rostou, v jakém jsou prostředí a tak dále?

Daniel Fiala: Říká se: „Saješ jak houba.“ A ono to tak je, protože houby mají tu vlastnost, že do sebe dokážou natáhnout všechno z okolí. Strašně záleží na tom, v jakém je to prostředí, jestli není kontaminována zem, kontaminováno ovzduší, déšť – to všechno hraje potom velkou roli u samotného extraktu. Takže to je pravda. Je potřeba si hlídat, kde houba rostla, v jakých podmínkách. Proto se dneska hodně využívají extrakty z hub, které jsou pěstovány uměle ve sklenících, protože i když je to v horách, tak je to hlídáno a ví se, za jakých podmínek to roste.

Pak strašně záleží na tom, jestli budu extrakt vyrábět z plodnice, nebo z mycelia. A proto my děláme – a dělá to i firma, se kterou spolupracuji – testy na těžké kovy, protože je pravda, že když budu mít prostředí zanesené třeba smogem, tak je velká pravděpodobnost, že taková houba bude v sobě obsahovat nějaké těžké kovy. To je pravda.

Martina: A jsou v Číně lokality, kde mají plantáže, které jste třeba navštívil, od kterých byste si to nevzal?

Daniel Fiala: To nevím, to nemůžu říct. Čína je obrovská. Já si toto hodně hlídám. My jezdíme na plantáže, které jsou hlídány, a od nich mám certifikace a potvrzení, že jejich houby neobsahují těžké kovy. A oni si to také hodně hlídají.

Martina: Vy jste tady zmínil, že máte jeden váš oblíbený výrobek, který kombinuje sedm druhů hub. Jak můžete vědět, že se navzájem podporují, potencují, když nemáte vlastní výzkum?

Daniel Fiala: Já spolupracuji s firmou, která má tradici od roku 1857. A je to firma, která se zabývá výrobou extraktů a věnuje se tomu. Dokonce vyrábí extrakty i ve farmaceutických kvalitách. Vyrábí pro firmy, vozí to do USA, do Kanady, do Japonska, kde z toho vyrábějí skutečně oficiálně léky – tedy ve východních zemích. Takže to je pro mě jistota, že extrakty budou kvalitní a že budou splňovat podmínky, které chci.

Martina: Ale jak víte, že se reishi kamarádí s čagou, a třeba se nemá ráda s cordycepsem? To si vymýšlím jenom jako příklad.

Daniel Fiala: Já jsem si tuto skladbu nevymyslel, ale poradili mi to oni, samozřejmě, já to s nimi všechno konzultuji, jsou to profesionálové. A jak říkám, v Číně to je už tradice, a lidé, se kterými si odsouhlasím jakýkoliv nový produkt, tak to jsou čínští lékaři, kteří se tím zabývají, zabývají se touto medicínou. A jak říkám, jsou to firmy, které fakt dělají extrakty ve farmaceutické kvalitě. A oni vědí, které složky tam mají být, a mají obrovský výzkum. My jsme kdysi měli na webových stránkách video, kde mají obrovské laboratoře, kde to mají otestované a vědí, které houby spolu fungují a které ne, a jak to správně poměrovat, aby tam byla synergie.

První zmínky o podávání léčivých látek v medu pocházejí už z Mezopotámie

Martina: Ale to, že je budete podávat v medu, to byl váš nápad?

Daniel Fiala: Ne, to nebyl můj nápad. Skladbu hub jsme vymysleli sami, ale ohledně podávání v medu jsem se nechal inspirovat od jednoho člověka. V Číně se ptali, proč to chci dodávat v surovém stavu, že by mi to mohli dodat rovnou v kapslích nebo v nějakých tinkturách, a já jsem jim řekl právě o medu. A oni to znají, protože první zmínky o tom, že by se něco podávalo v medu – i bylinky – pocházejí už z Mezopotámie. Takže v Číně je to velmi známé a med tam používají jako transportní médium, jako nosič. Takže to není nějaká novinka.

Martina: Ale v Číně to běžné není?

Daniel Fiala: V Číně to znají. Není to běžné v tom smyslu, že by to prodávali v kamenných obchodech. To ne. Tam jsou běžné kapsle nebo nějaké léky. Ale oni o tom medu vědí, jsou místa, kde med používají, ale je to spíše na trzích, nějací trhovci, kteří to třeba dávají do medu, nebo nějací včelaři. Ale vysloveně jako produkt to tam jsem neviděl, ale tento princip znají, vědí, že med je perfektní transportní médium.

Med je jedna z mála potravin, která je pro naše tělo téměř ze sta procent stravitelná, a když si dáte do pusy med s houbami, tak už se to začíná dostávat do těla – už v dutině ústní na sliznici. Med dokáže krásně proniknout přes celý trávicí trakt, přes žaludeční šťávy se dostane do tenkého střeva a tam se postupně uvolňuje. A protože spolupracuji s Jihočeskou univerzitou, tak vím, že existují studie, kde je dokázáno, že pokud si člověk podá doplněk stravy v medu, tak je tam ve vstřebatelnosti rozdíl zhruba kolem patnácti procent oproti tomu, když si to vezme v kapsli. Takže med vlastně zvyšuje ten účinek.

Martina: Pořád se něco o houbách dozvídáte, pořád je studujete. Co vás stále naplňuje úžasem nad touto – nemůžu říct rostlinou, ani květinou – houbou, protože je to prostě houba?

Daniel Fiala: Naplňují mě reference. Já to dělám proto, že chci pomoct lidem. Já vím, co to je, když je člověk vážně nemocen, už si to umím představit, ale v době, kdy ségra ještě žila, nebo táta nebyl onkologický pacient, tak jsem si neuměl představit, co to je. Vím, jaký to je zásah pro rodinu, když člověk přijde o někoho blízkého, zažil jsem to dvakrát, takže mě naplňuje, že to lidem pomáhá.

A mým hnacím motorem je, když mi zavolá zákazník a řekne mi dobrou zprávu. Může přijít deset negativních zpráv, ale potom tato jedna mě vždycky nastartuje a řekne mi, že to má smysl. I kdybych pomohl jednomu člověku z tisíce, tak to prostě má smysl. Takže to je můj hnací motor, že dokážu pomáhat lidem.

A já se snažím pomáhat i jinde, protože třeba sponzoruji různé nadace. Třeba Nová naděje, kde Honza Musil jezdí k lidem a natáčí s nimi reportáže o tom, že tito lidé mají třeba zdravotní problémy, nemají peníze, chtějí koupit třeba jenom vozíček nebo nějakou technologii, nebo nemají na léky, tak on s nimi natáčí jejich životní příběh a pak to zveřejňuje. Nebo vytváří sbírky Donio. A já jim financuji režii na to, aby k těmto lidem mohli dojet, mohli to s nimi natočit, a pak se mohly vybírat peníze.

Sponzoruji ještě Bazalku. To je centrum Bazalka v Budějovicích, kde jsou autistické děti. A vůbec, když mi někdo třeba napíše, že by chtěl nějaké výrobky do tomboly, nebo podpořit nějaký útulek – protože já jsem pejskař – tak jim tam dám třeba nějaké produkty pro pejsky.

Houby nejsou zázračná lžička, člověk musí změnit celý životní styl a najít příčinu nemoci

Martina: Moje babička mi vždycky říkala: „Martinko, česnek je na všechno.“ A já dnes tak trochu vím, že svým způsobem měla pravdu, protože česnek dokáže v těle řešit mnoho potíží. A to je věc, která mě fascinuje na dřevokazných houbách, na léčivých dřevokazných houbách – doufám, že za toto označení nepůjdu před soud. Ale mě na tom fascinuje, že houby dokážou, podle toho, co jsem si o nich všechno načetla, řešit obrovské spektrum problémů: od imunity, autoimunity, přes neurodegenerativní problémy až po gynekologické problémy. Jaké máte vysvětlení pro to, že jedna skupina hub je nám dána od Pána Boha k tak široké pomoci?

Daniel Fiala: Toto spektrum je skutečně veliké. My tomu mezi sebou říkáme, že to je jako „všelék“. Já to říkám i lidem, kteří nám volají a kteří se chtějí svěřit se svým zdravotním problémem, nebo se mě ptají, jestli výrobek, který berou, je správně. A já vždycky říkám, že to není jenom o houbách. Houby jsou dokonalé a fakt nakopnou imunitu. I v Číně, když tam s nimi komunikuji, tak se všechno odráží od imunity, a aby buňky pracovaly správně – to je alfa a omega. A od toho potom vznikají různé druhy onemocnění.

A já říkám, že to není jenom o houbách, že si dám zázračnou lžičku medu s houbami a budu čekat super výsledky a zbavím se všech nemocí. To je jenom jeden z faktorů. Tam je důležité i to, aby tomu člověk – když je nemocný a chce si pomoci se uzdravit – přizpůsobil celý svůj životní styl. Když se bude člověk stresovat, bude kouřit, pít alkohol, žít nezdravě, a do toho si bude dávat nějaký doplněk stravy, jakýkoliv, tak to fungovat nebude. Nebo když si v hlavě nastavím, že mi to nepomůže, tak to tomu člověku fakt nepomůže. Já to vím.

Takže je tam soubor věcí, na kterých když člověk zapracuje, tak se pak mohou dít zázraky. A kolikrát se nám stalo, že volali lidé, kterým lékaři dávali třeba pár dní života, a tito lidé jsou tady dodnes. Nechci říct, že naší zásluhou. Tito lidé museli změnit a přizpůsobit celý svůj život. A vždycky je potřeba, aby člověk našel příčinu. Když budu žít v toxickém vztahu, tak to bude samozřejmě vyvolávat stres. A pokud tuto příčinu neodstraním – to znamená toxický vztah – pokud se toho nezbavím, tak mi nepomůže nic. Mohou třeba daný problém oddálit, ale jednou je to stejně dožene. Takže tam je soubor věcí, které člověk musí dodržet tak, aby si pomohl.

Martina: Když už člověk začne přemýšlet o nejrůznějších produktech tradiční čínské medicíny nebo technikách tradiční čínské medicíny – ale i našich babiček, kořenářek, bylinkářů a podobně – tak to samo o sobě už možná spouští určité světlé okamžiky v naší mysli, a tím pádem to možná nějakým způsobem osvěžuje duši. A pak mohou pomoct i fyzicky určité látky, které v tom jsou. Ale to si třeba nemyslí – pozor – třeba Seznam zprávy, protože tam se mohou posluchači dočíst, že vyděláváte na zoufalství těžce nemocných lidí, že jim prodáváte falešnou naději, předražené placebo. Nechci, aby to znělo osobně – já se se Seznamem soudím – ale když lidé budou surfovat po síti, tak narazí i na tyto informace.

Daniel Fiala: Ten titulek je fakt ošklivý. Toto byl jeden z momentů, kdy jsem si říkal, že už to dělat nebudu – když jsem tento článek viděl a viděl jsem reakci lidí. Později jsem to těm lidem odpustil, protože na základě toho, jak byl ten článek napsán, jsem si potom řekl, že se těm lidem ani nedivím, že reagovali takto, protože podle mě byl napsán tendenčně.

Já jsem s tou paní redaktorkou dokonce dvakrát mluvil, ale říct, že někdo vydělává na rakovině, tak říkám proboha. Já jsem jim to říkal, že jsem kvůli rakovině přišel o několik členů rodiny a v životě bych na ní nevydělával. Kdybych mohl, tak rakovinu úplně zruším. Říkám: “Znáte mě? Znáte vůbec můj příběh?“ Ta paní podle mě vůbec nevěděla, o čem se bavíme.

Druhá věc. V titulku bylo: „Léčil Aničku Slováčkovou.“ Já říkám: “Já jsem Aničku neviděl dva a půl roku. Nemám ani číslo. Nikdy jsme si nevolali.“ Když se o někom řekne, že někoho léčí, tak si představuji, že někam dochází a podává mu nějaká léčiva, léky nebo doplňky stravy, a sleduje jeho stav. Tohle vůbec neprobíhalo.

To, že se dvacet dní předtím, než Anička zemřela, objevilo na Instagramu, že má náš med, tam dal Felix Slováček, který se jí snažil zoufale pomoct, ale jinak Anička byla proti všem doplňkům stravy skeptická. A já jsem ani nikdy nebyl takový – i když Felixe znám – že bych mu zavolal: „Prosím tě, dej to Aničce, pomůže jí to.“ My se o tom ani nebavili. Já jsem toto téma nikdy neotvíral, protože když máte nemocné dítě, tak nevíte, jestli danému člověku bude příjemné se o tom bavit a jak to bude snášet. Takže toto byl pro mě obrovský šok, že mě s tím vůbec spojovali.

Já to spíš vnímám tak, že: “Umřela tady celebrita, tak na tom pojďme vydělat co nejvíc peněz. Pojďme udělat zajímavý titulek, který lidé rozkliknou – protože to bylo všude v médiích – a pojďme mít co největší sledovanost.“ A já jsem se prostě hodil. Takže takto to vnímám.

A to, že tam psala, že to je placebo a že to zpochybňoval nějaký onkolog ve fakultní nemocnici na Karláku, tak to je za mě trochu troufalé říct, že čínská medicína je placebo. Já jsem si potom všiml, že tento lékař byl potom ještě na jednom rozhovoru a tam říkal, že si nemyslí, že to je placebo a že to takhle určitě podáno nebylo. A že vnímá čínskou medicínu jako dobrou, jako podpůrný prostředek ke klasické léčbě. Takže za mě ten článek byl hodně tendenční. Nevím, jestli mě chtěli zničit, nebo jestli si to někdo objednal. Fakt nevím.

Martina: Je člověk ve vašem postavení, ve vaší pozici, vlastně bezbranný? Pokud se nechce soudit, jako to dělám já.

Daniel Fiala: V podstatě ano. Před takhle silným médiem jste v podstatě bezbranná. Já jsem to říkal i na začátku. Oslovit nějakou celebritu a dodávat jí naše výrobky je na jednu stranu hrozně hezké, protože takovou osobu sleduje spousta lidí, jedním příspěvkem vám udělá neskutečnou reklamu a zvýší se prodeje. Na druhou stranu je tady obrovské riziko, že kdyby se tomu člověku něco stalo, tak si říkáš: „Fiala jí dodával výrobky a nefunguje to.“ Takže je to velmi nebezpečné. A soudit se dneska s médii, a ještě s takhle velkým médiem, to myslím, že je – sama to znáte.

Martina: Bohužel ano.

Daniel Fiala: Je velmi těžké.

Martina: Bohužel ano, a musím říct, že někdy už vím, jak bylo Davidovi před Goliášem.

Daniel Fiala: Já měl ten samý pocit a zvažovali jsme, že to povedeme právně, protože už jenom titulek: “Léčil Aničku Slováčkovou“ – to je špatně. Zaprvé, my nikoho neléčíme. A proč tam pletou Aničku, když to není pravda? Napsala mi spousta lidí, kteří se za mě postavili, napsala i spousta lidí, kteří zastávají tradiční čínskou medicínu, díky které třeba dnes žijí, díky čínské medicíně fungují.

Takže spousta lidí mi napsala, že to byl ošklivý článek a že byl tendenční, a že nechápou, jak někdo může zpochybnit čínskou medicínu a říct, že je to placebo. Ten doktor, nebo kdo to tam říkal, si udělal v tomto směru spoustu nepřátel, protože čínská medicína placebo fakt není. Ale pozor. Když vezmeme nějaký špatný doplněk stravy, tak to může být nekvalitní placebo, to souhlasím. Nekvalitní doplňky stravy skutečně mohou být placebo.

Martina: Nejenom placebo, ale mohou i uškodit.

Daniel Fiala: To je pravda.

Pragmatik a technik, který houbám uvěřil díky referencím od lidí, kterým pomohly

Martina: Někdy se my uživatelé nadchneme pro nejrůznější směry, trendy, výrobky a testujeme je. Chvíli jsme u homeopatie, chvíli akupunktura, chvíli tyto potravinové doplňky, chvíli fytoterapie, chvíli houby, a trochu pak se divíme, že nevíme, jestli něco zabralo, nebo že to vlastně nemělo čas zabrat. Myslíte si, že vám se už houby staly osudem? Že jste jim tak uvěřil, propadl jim a rozhodl jste se, že toto je váš osobní příspěvek světu?

Daniel Fiala: Myslím, že ano, jsem o tom přesvědčen, naplňuje mě to. I když jsou tady překážky, nějaké tendenční články, tak je tady pořád víc dobrých zpráv, které mě naplňují. Já skutečně houbám věřím už jenom z toho titulu, že jsem technicky vzdělán a jsem pragmatik, takže si všechno potřebuji ověřit. Mě vždycky přesvědčí reference, když vám volají lidé, jak jim to pomohlo, tak to je můj hnací motor v tom, že to má smysl, že má smysl v tom pokračovat. Nikdy nepůjdu cestou proti moderní medicíně – to vůbec – naopak, já jsem toho příznivcem a mám rád high-tech technologie a nové technologie, a fandím moderní medicíně, a vždycky budu rád, když to spolu bude kooperovat, jak jsem říkal. Ale k houbám mám obrovskou důvěru.

Martina: Danieli Fialo, já vám děkuji, že mnohé věci zkoumáte i pro nás. Možná i mnohé na sobě testujete proto, abyste je mohl poslat dál. A přesto všechno, že jsou momentálně houby, dřevokazné houby vašim osudem, tak si uchováváte ono latinské: „Dubitando ad veritatem pervenimus“, tedy: “Pochybnostmi dospíváme k pravdě.“ Díky za to.

 

Celý rozhovor s Danielem Fialou o léčivých dřevokazných houbách, betaglukanech a medu jako transportním médiu si můžete poslechnout v pořadu Kupředu do minulosti na platformě Herohero.
Najdete ho také na našem webu RadioUniversum.cz, na Facebooku a YouTube.
Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 1010349016/2700, upřímně děkujeme.
Těšíme se na vás u dalšího vysílání a nezapomeňte: Mějte se hezky a něco pro to dělejte. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Všechny příspěvky s Daniel Fiala

Diskuze:

  1. Lidé si pokládají otázku, co bylo dříve, vejce nebo slepice? Odpověď je, první byla houba.. Věřím, že Afričani, kterých má Jolie doma již půlku kontinentu, spadli ze stromu, ale my z Evropy nejsme z vody, nýbrž z hub, které komunikují se stromy pomocí kořenového systému, jsou o tom úžasné dokumenty..

  2. Houby jsou živé bytosti! Když se pěstují na farmách a v pěstírnách bez přirozeného prostředí, slunce, větru dešti.. nemají takovou sílu, jako když vyrostou přirozeně, kde si vyberou a určitě se jim to nelíbí!

  3. Very helpful article! I’ve bookmarked this for future reference. Well done and thanks for sharing. (ref:e6a01946c48a)

  4. 👌OffTopic:

    V Irsku od utery probiha stavka proti vlade! Oficialne je to kvuli cenam nafty (oil). Farmari zkrachuji, jestli nedojde k regulaci. A nejen oni.
    Rekli, ze cas mluvit vyprsel. Pozaduji akci. Zmijozel k nim vubec nehovoril a dalsi den s nimi vytrel zachod a poslal na ne armadu! (‚jako‘ v totalitni autor. diktature).*
    Tito protestujici maji mezi lidmi silnou podporu.
    Harryho Pottera cist netreba – pribeh bezi online (v realu) na vlastni oci.
    *Zmijozel cenzuruje mnoho youtube kanalu, kde existuje opozice (coz je legalni telo demokracie) v mestskych knihovnach (pcka i skrze wifi).

    Zde je reportaz aktualne:

    https://m.youtube.com/watch?v=fXGfnpE-N1A&ra=m

Napsat komentář