Péťův vánoční dopis Ježíškovi
Vážení posluchači Rádia Universum, jak jistě sami víte, žijeme v populární době odposlechů. GSM interceptory, odposlech přes zeď, domácí odposlech, skrytý odposlech, dálkový odposlech, odposlech skrze štěnice. Nám se podařilo získat vánoční záznam odposlechu z jedné velmi důležité pracovny ve Strakově akademii.
„…Táááák a ještě jednu kouličku… a zvoneček… a na špičku unijní zástavu. – No, to je krása! Musím si udělat selfíčko a poslat to kolegům do Bruselu, ať vidí, jaké si u nás umíme i v té krizi udělat krásné, klidné a vznešené Vánoce.
No, teď už jen zbývá napsat dopis Ježíškovi. Tááák… Počkat… co bych si tak měl přát? Aha, já už vím, nejdřív přání pro mé ministry.
Tak tedy: Milý Ježíšku, přál bych si pro ministryni obrany Janičku Černochovou krabici červených tlačítek, aby si mohla zahrát na válku. Jednou veřejně projevila přání… si ten čudlík pomačkat … pomačkat. – No jo, ale co když si ten čudlík donese na zasedání vlády a bude si tam čudlat? Ono je to sice jedno, protože kdo si hraje nezlobí, ale já to radši upřesním. – Ježíšku, ať jsou ty červené čudlíky ve formě zákusku, když je sní, nějaké to kilo navíc… Jana je statečná válečnice, ze které jde hrůza, zejména směrem k občanům naší země… Ne, počkat, tohle nemůžu napsat. To škrtám. – Jana je válečnice, co nutně potřebuje čudlík. Děkuji Ti proto, za ten dárek pro ni, předem.
A teď… pro ministra financí Zbyňďu Stanjuru si přeji… Co by mu tak udělalo radost? Už to mám. – Přines mu, prosím, kouzelnou kalkulačku, která vypočítá… vypočítá…, jak stáhnout šikovně podnikatele a občany z kůže, tedy promiň, z peněz, aby to vypadalo… vypadalo, že ještě kůži pořád mají, tedy že se nic neděje. – Zbyněk bude mít radost, že je nejlepší ministr financí, co se nikdy nepřepočítá. – Tááák, Ježíšku, Zbyňka máme z krku, díky předem.
A co pro Víťu? Á, už to mám. – Pro vnitráka Víťu Rakušana bych si přál stolní hru ‚VYVĚS VLASTNÍ VLAJKU‘, která bude obsahovat sadu vlaječek a vlajek… vlajek… v různých velikostech, a na kterých budou různé mrtvoly v pytlích… v pytlích. K tomu mu, Ježíšku, naděl pohřební ústav. A ať jsou v něm hned nějaké pytle a mrtvoly. – Ten bude valit bulvy, až pod tímhle stromkem najde klíče od strašnické spalovny. – A ještě mu naděl cínové figurky nepřátel. Jména ti doplním, až se mu podívám na ministerské inspekci do seznamu… do seznamu… ve stole jeho pracovny. – No, skočím tam hned po tom, co to dopíšu… – Vida, Víťu máme taky z krku.
A ještě pro Síkelu… Ježíšku, pro ministra průmyslu a obchodu bych prosil kouzelné plivátko… plivátko… aby si, než něco řekne, raději desetkrát odplivl.
Dalším ministrům přines závodní kolekci na stromeček, zbytek ať si koupí za své… za své… Vím, že i ty musíš šetřit, proto Bartošovi přispěj dárkovým poukazem na kimono s nápisem ‚TEN, CO SE POPRAL S KRPÁLKEM – V MATRIXU!‘
…A teď konečně něco pro mě, milý Ježíšku. Jsem skromný, rozumu mám dostatek, ten rozdej mezi náměstky, šaty si umím koupit sám, ještě by ses mi netrefil do vkusu… Tak, co já vlastně chci? No, mám pár skromných přání… Kdyby byl nějaký ten významný čestný doktorát, tak bych jich prosil něco kolem dvaceti, mám tady jednu prázdnou stěnu. Taky bych chtěl metronom, abych vybrousil svoje signální gesta, a pohodlnější vagón na cesty do Kyjeva. Ale, prosím tě, ze všeho nejvíc, ráči nám ze všech sil, tě prosím, zachovat válku. Možná ne na věky, ale aspoň pár let. Přinejmenším do konce mého funkčního období. Co já bych si bez války počal? Co bych dělal, kdybych všechno nemohl svádět na Putina a jeho pátou kolonu u nás? Vždyť by mě ti lidi asi už dávno vynesli v zubech! Dej prosím, Ježíšku, aby se stále bojovalo a umíralo, bez toho bych měl smutné Vánoce. No, a nakonec kdyby byla nějaká funkce v unijních strukturách, až skončím jako premiér, to by byl dárek za všechny prachy. Ne, že bych si pomýšlel na předsedu Evropské komise, ale až se Uršulka unaví, samozřejmě… No nevím, Ježíšku, jestli si moc netroufám…? – Ale coby. Jsem světový státník…? Jsem, tak co? – Tááák – a máme naděleno… Vlastně, já ještě zapomněl na občany. Ale těm to dones, Ježíšku, pod strom na Staromák, ať mi nelezou do pracovny. – Občanům české země přeji při dnešním dlouhodobém výpadku léků na střevní potíže, aby se z toho ne… No, naděl všem hodně živočišného uhlí. To je pročistí – a přijdou na jiné myšlenky.
Děkuji ti, Ježíšku, že nás svými dárky činíš šťastnými stejně tak, jako když jsme byli malými, naivními dětmi…
S přáním klidu nejen o svátcích vánočních se s vámi za Rádio Universum loučí Michal Gulyáš!
Všechny příspěvky s Michal Gulyáš
Přeji všem z Rádia Universum krásné Vánoce a pokoj v duši. Děkuji za Vaši práci, ráda užívám její plody.
Vážený pane Gulyáši,
děkuji Vám i Péťovi hlavně za to uhlí, toho není nikdy dost :-)!
Klidné vánoční svátky Vám i kolegům, rádi Vás posloucháme.