Michal Gulyáš
Pes jitrničku sežral… a zákony taky
Michal Gulyáš
Kometa s posádkou
Větičky Ladika Větvičky
Ladislav Větvička
Nadavame na brusel, ale cela slavna brusel by nezrobila vubec nic, kdyby neměla svoju patu kolonu, multykulturni česke kolaboranty
Ladislav Větvička
Tuž jak, mame v dnešnim Eurosocialistyckem režimu svobodu slova? Zapomeňte na to.
Ladislav Větvička
Přístup k sociálním sítím vede ke zhoršení školních výsledků
Ladislav Větvička
Mišani je vubec naprosto nesmyslna věc. Multykulturni pomatenci maju představu, že když se smichaju barvy, vznikne krasna, zařiva duha
Ladislav Větvička
Na evropské území vstupuje vysoce disciplinovaná masa lidí, kteří žijí a myslí ve vysoké míře jednotně
Ladislav Větvička
Jen havloid prozradi nepřitelovi identytu vlastnich lidi.
Bez vás to nepůjde
Podpořte nás prosím
Podpořte svobodu slova
ZDE Částka, potřebná na provoz
v srpnu: 137 000 Kč
V srpnu jste nás podpořili částkou: 124 060 Kč Děkujeme vám!
To sedí. Můj švagr Švéd mi říkal, že u nich skutečně nebylo potřeba zamykat dveře, auta i kola. V dřívějších dobách to u nich chodilo tak, že člověk ukradl jednou, usekli mu jednu ruku, ukradl podruhé a již neměl čím krást.
To vše se změnilo po příchodu migrantů. A to mi říkal již v roce 2000!
Kdyz si to ti lidi nechaji, dobre jim tak, musi si historii a chyby opakovat. Smutne, ale je to tak
Do Švédska jsem jezdil voby řidič kamionové dopravy, na jedné z prvních cest jsem na pumpě uzamkl auto a šel dovnitř, kde jsem za to zamčení dostal pěkně vynadáno.
U nich že se nekrade.
Stojany na kola u zastávek byly přeplněné nezamčenými bicykly…
Bývávalo.
V naší historii jsme často ve zlomových dobách dopláceli na zradu zevnitř.
A nyní je koncentrace zrádců velmi vysoká.
Inu, s tím „často“ bych si dovolil trochu polemizovat.
Již dlouho – a od posledních voleb stále – říkám, že hlavní rozdíl mezi vládou Protektorátu Čechy a Morava a dnešní je v tom, že ta protektorátní se alespoň snažila hájit české zájmy. Ostatně, kterého jiného premiéra než Eliáše Němci popravili…?
I takový Emanuel Moravec byl jednak v protektorátní vládě výjimkou, jednak ne úplně typickým, dnes už ani zdaleka se nevyskytujícím exemplářem zrádce. Sice vždy nesmírně ambiciózní, ale inteligentní, pracovitý a snad i osobně statečný. Nedokážu posoudit, nakolik byl roku 1939 jeho obrat o 180° k Němcům motivován vlastním prospěchem a nakolik se upřímně domníval, že v nové situaci je dorozumění s Němci nutné i v českém zájmu. Skutečného zrádce – ba symbol zrady – z něj vedle jeho nemístné ctižádosti udělal až vývoj událostí a jejich neúprosná logika.
Historici jistě jednou budou vědět více (totiž, přetrvá-li český národ a tím i jeho historie; o zaniklé národy krom starověkých se nikdo zas tolik nezajímá), ale zatím se mi zdá, že ze současné české vlády se s Moravcem málokdo může srovnávat. Natožpak s Eliášem.
K tomu, co dnešní vláda dělá – nebo naopak nedělá –, neumím v dějinách najít paralelu.
Velmi oceňuji, že ani Emanuela Moravce nevidíte černobíle (ostatně znáte jeho život, jak vidno). Nicméně obávám se, že dnešní prospěcháře vidět černobíle můžeme. O nic jiného, než o osobní prospěch jim nejde. Nevidím u nich žádný přerod (myšlenkový vývoj) jako u Moravce. Od počátku jsou takovými jakými jsou.