Nedlužim nic!

Jak je možne, že mi jakasik novinařska ludra furt předhazuje, že mam podíl na statnim dluhu? Jak je možne, že si dovoli vypočitavat jakusik virtualni vyšku meho udajneho podilu? Durazně trvam na tym, že sem si od nikoho nic nepučil a nikomu nic nedlužim. Nikdo, ani stat nemá žadne pravo pučovat si cosik v mojim jmenu a zadlužovat mě, bo by tim spachal trestny čin. Proto nebudu ani ja, ani moje děcka nic splacat.

Pokud je stat zadluženy a nedokaže splacet svoje dluhy, musí vyhlasit bankrot a musí byt zrušeny. Dluh bude rozděleny podilově mezi ty baraby, keři vladli státu v době od vzniku dluhu a jejich voliče. Ja sem tyto šašky nevolil, na jejich podivne jednani sem pisemně upozorňoval a sem teda bez viny na jejich zločinnem jednani.

Z každych 100 Korun, kere si vydělam, si tento drzy stat zebere až 64 Kč. Nenazyva se to zlodějna, maskuje se to nazvem „daně“. Ze zbylych peněz mi ukrade další prachy ve formě daně z nemovitosti. Cokoliv si kupim ze zlomku zbyvajicich peněz, je toto cokoliv zase mnohoraz zdaněne.

Jsem občanem energetycke velmoci, přesto platim skoro nejdražši eletryku v Evropě. Zloděj stat vyhazuje za silnice dva razy tolik, co jinde. Stat mi ukrade snad tři čtvrtiny teho, co vytvořim a tyto prostředky prošustruje. Ani to mu ale nestači, ještě se mě a moje děcka snaži zadlužit jak cyp. Kdosik neznamy, tajemny, každy den, každu minutu navyšuje nehorazne pujčky, jak by stat byl jakymsik bilym koněm zločinecke organyzace.

Stat, nebo kdosik, kdo se za nim schovava, ode mě bere sedmkrat vice peněz, než si v době nevolnictvi dovolilo brat panstvo od poddanych v podobě desatek. Cileně mě udržuje v chudobě, abysem si nevyskakoval, aby mě snad z přebytečnych peněz nenapadlo založit firmu, podnikat a zaměstnavat jine. Stat samotny však neni schopny pracovni mista vytvořit, a těm, keři někdy ani robit nechtěju, rozdava to, co zebral mně, aniž by to se mnu konzultoval. A včil mi ještě přes novinaře oznamuje, jak mě zadlužil. A nikdo za to neni zodpovědny, jako by to zrobila jakasik anonymni kriza.

Važeny a mily state, draha Česka republiko, sereš mě. Zitra na tebe pošlu exekutora.

(PS: Autor článku je znám, ale nechce být jmenován, protože má strach. Pracuje ve státní organizaci a ví, že ve státní organizaci se vlastní myšlení nevyplácí. Překlad do Ostravštiny: Ladislav Větvička)

Članky na podobne tema su tady. Graf Marka Bojanovskeho tady.