Pravda a láska přestává mluvit o jasném ukrajinském vítězství

Vidlák pro První zprávy: Petr Pavel se zase jednou vrátil do své role předsedy základní organizace KSČ. Až mi slza ukápla. V souladu s touto rolí zase začal kádrovat, ačkoliv má sám másla na hlavě víc než dost. Ne proto, že kdysi dávno souhlasil s „bratrskou pomocí,“ ale proto, že ještě před pár lety tvrdil, že nemá politické ambice, ale pak je měl. Tvrdil, že nebude mít žádné předběžné podmínky pro jmenování vlády, ale pak je měl. Mluví o demokracii, ale podává si ruku se syrským hrdlořezem. A nyní hodnotí Filipa Turka nikoliv podle kompetencí, ale podle mediálního řevu. Zvolili jsme si komoušského kádrováka, tak holt máme komoušského kádrováka.

Jan Zahradil: Jistě jste o nové Národní bezpečnostní strategii USA už slyšeli, od pátku jsou toho plné sítě. Zhodnotil to už kdekdo, také něco přidám.

Takže: dlouho jsem nečetl tak osvěžující politický dokument jako tento. Ano, je to rozchod s americkou zahraniční politikou, jak jsme ji znali od roku 1989. Je to studená sprcha všem našim devadesátkovým atlantistům, zastydlým v iluzi tehdejšího konce dějin a unipolárního Pax Americana. Je to koherentní strategie pro světovou velmoc v multipolárním světě 21.století. USA se explicitně hlásí k Monroeově doktríně v “Trumpově verzi”, chtějí dominovat západní polokouli.

Soupeření s Čínou pojímají striktně v ekonomických a obchodních kategoriích, nikoliv v ideologických.

Za základní politickou jednotku považují národní stát. Termín “EU” není v dokumentu obsažen ani jednou, k vývoji v Evropě převládá rezervovaná skepse. Naopak země střední a východní Evropy jsou zmíněny jako perspektivní partneři. Je to jasné, logické a srozumitelné.

A vybírám pár ilustrativních ukázek: “Po konci studené války přesvědčily americké zahraničně-politické elity samy sebe, že permanentní americká dominance v celém světě byla v nejlepším zájmu naší země.

Ale záležitosti jiných zemí se nás týkají pouze, pokud přímo ohrožují naše zájmy.”

“Usilujeme o dobré vztahy a mírové obchodní vztahy s národy světa, aniž bychom jim vnucovali demokratické nebo jiné společenské změny, které se značně liší od jejich tradic a historie. Uznáváme a potvrzujeme, že není nic nekonzistentního ani pokryteckého, jednáme-li podle takového realistického hodnocení nebo udržujeme-li dobré vztahy se zeměmi, jejichž vládní systémy a společnosti se liší od našich, a to i přesto, že na podobně smýšlející přátele tlačíme, aby dodržovali naše společné normy, a tím prosazovali naše zájmy.“

“S nezápadními nebo nedemokratickými státy: usilovat o stabilitu, dialog a vzájemně prospěšnou spolupráci – bez ideologických křížových výprav.

S blízkými demokratickými partnery – Evropou, Anglosférou – udržovat vyšší očekávání, hájit společné principy a odolávat erozi svobod ze strany elit.”

„Postavíme se proti elitářsky řízeným, nedemokratickým omezením základních svobod v Evropě, v Anglosféře a zbytku demokratického světa.“

“Je v základním zájmu USA dojednat rychlé ukončení nepřátelství na Ukrajině, abychom stabilizovali evropské ekonomiky, předešli nezamýšlené eskalaci či rozšíření války a obnovili strategickou stabilitu s Ruskem, stejně jako umožnili poválečnou rekonstrukci Ukrajiny a umožnili tak její existenci jako životaschopného státu.”

“Trumpova administrativa se rozchází s evropskými představiteli, kteří mají nerealistická očekávání ohledně války, popoháněné nestabilními či menšinovými vládami, z nichž mnohé pošlapávají základní demokratické principy, aby potlačily opozici. Velká většina Evropy chce mír, ovšem tato touha nenachází politickou odezvu, zejména kvůli podrývání demokratických procesů zmíněnými vládami.”

Závěr: tento dokument a jím definovaná strategie budou mít globální dopad. Naučme se s tím rychle pracovat v naší zahraničně-politické strategii, nebo nám ujede vlak.

Ivan Hoffman na Radiu Universum: Člověk, který bez rozpaků přizná, že hájil Green Deal, vakcíny proti covidu či válku na Ukrajině, i když to považoval za nesmysl, bude příště propagovat jiný nesmysl, bude-li za to placen. Přiznáním ke lži nám ozřejmuje, že když jiní politici dosud plédují za Green Deal, za předem prohranou válku anebo za kontroverzní vakcíny, činí tak za úplatu.

Vidlák: Po čtyřech letech odstřihávání od ruských energií a vůbec od Ruska, jsme se dopracovali do stavu, kdy se od Evropy odstřihávají Spojené státy. Stejně dobře se nám daří díky uhlíkovým směrnicím odstřihnout od Kataru, dále se očekává, že Evropa si od roku 2027 bude svou bezpečnost řešit sama, čehož z principu nemůže být schopna, protože USA se postaraly, abychom na nich vojensky záviseli. Takřka v každé chytřejší zbrani je nějaká klíčová americká součástka nebo musí být propojená s americkými družicovými datalinky. Kdo tomu nevěří, ať si vzpomene, jak rychle Rusové obsadili svůj kurský výběžek, když Američanům „nevysvětlitelně“ právě nad touto oblastí vypadly systémy.

Do toho máme díky grýndýlu zničený těžký průmysl, hodláme zaplavovat uhlí, aby náhodou někoho nenapadlo, že se to dá těžit, Tykač počítá s tím, že odstaví třetinu výkonu našich uhelných elektráren, protože emisní povolenka stojí desetinásobek ceny uhlí. Končící ministr průmyslu, Vlček ze STAN, s tím nemá problém a tvrdí, že to naši energetickou bezpečnost neohrozí. Chtěli jsme zbrojit, ale modernizace tanků T-72 dopadla stejně jako modernizace batohů či polních kuchyní. Je to ještě horší než předtím.

Na celé věci vidím jedno pozitivum. Zdá se, že čtyřletá fáze popírání pomalu končí. V posledních dnech už náš průser nepopírá dokonce ani Saša Vondra a už je dovoleno říkat to, za co Martinu Bednářovou ještě odsoudili. Už je dovoleno mluvit o ukrajinské korupci, je dovoleno soudit ukrajinské podvodníky za čachrování se sociálními dávkami. Dokonce jsme došli tak daleko, že Andrej Babiš bude jmenován premiérem, i když Chvilkaři podepisovali petice, jak budou stát za prezidentem, pokud ho jmenovat odmítne.

Pravda a láska přestává mluvit o jasném ukrajinském vítězství, přestává mluvit o tom, jak už brzy NATO vyjede do vítězného útoku a začíná si uvědomovat rozsah průseru. Ještě sice mluví o tom, jak to Evropa zvládne, jak jsme mocní, silní, spravedliví, mladí a krásní, ale tomu se už v diskusích smějí i kovaní libtardi. Prostě ty ocelárny nemáme… Číňan děkuje, rád nám vše dodá. To nejhorší jsme si už udělali. Zničili jsme si vlastní kapacity. To je totiž nejdražší – vybudovat vysokou pec, vybudovat porcelánku, vybudovat masokombinát, vykopat těžní jámu dolu Frenštát (nebo Slaný). Globální Jih se nezlobí, že jsme jim právě tohle přenechali a sami si to zavřeli a pro jistotu i zdemolovali.

Víte, proč Spojené státy ve své nové strategii považují Evropu za převážně neškodnou? Protože když si zavřete jaderné elektrárny a pro jistotu u nich odpálíte chladící věže, tak nebudete dělat žádný Drang nach Osten, ale všechny ty nově mobilizované kluky (Němci si zavedli znovu brannou povinnost) budete potřebovat na rozhánění nepokojů v ulicích. Koneckonců, žádná země světa nezažila za dvacet let takový propad významu hospodářství jako EU. Spojené státy svůj podíl na světovém HDP udržely, Čína, Indie i Rusko vzrostly a náš podíl je poloviční než byl v roce 2004. V europarlamentu to ale ještě není vidět. Stejně jako kdysi nebylo vidět v římském senátu, že museli vyklidit Hadriánův val a Konstantin se rozhlíží po novém hlavním městě.

Ale ještě horší je to zničení vztahů. Jestli si za něco Petr Fiala s Lipavským zaslouží kriminál, tak je to právě toto. Jejich politika spočívala v tom, že budou plivat na většinu zemí světa v naději, že budou od té nejdůležitější, nejsilnější, nejliberálnější a nejdemokratičtější země pochváleni. Plivali na Čínu, plivali na Rusko, plivali na Indii, neměli pro ně dost pohrdání a pak se jim Spojené státy před očima proměnily v další Rusko či Čínu. Najednou není rozdíl mezi jednáním s Trumpem a jednáním s Módím. Ano, ještě nás chválí Macron nebo Starmer, ale ti nás na žádná jednání neberou a sami tam také nejsou zváni. Navíc… umějí už jenom stát za Ukrajinou, ale už to neznamená ani zbraně, ani peníze.

Pravda a láska teď zjišťuje, že velmoci jsou všechny stejné. Nemají přátele, jen zájmy a malá země může dělat jen jedno jediné. Vyvažovat. Musí mít vztahy se všemi, musí se ke všem chovat stejně a musí být kdykoliv připravena na zvrat ve vztazích. Ejhle – Orbán.

Profesor z Brna to dokázal. Za čtyři roky zničil naše vztahy se VŠEMI velmocemi a upoutal nás hospodářsky k zemi, která si zničila jaderné elektrárny a její průmysl zažívá bezprecedentní pokles. Máme vlastně jedinou naději – že Spojené státy mezi henty země střední a východní Evropy, které ještě mají zdravé jádro, zahrnují i nás.

– Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně vyvolal ostré reakce. Podle kritiků nejde o žádné smíření, ale o symbolického trojského koně, který má postupně legitimizovat tlak na přepis dějin a zpochybňování Benešových dekretů. Zatímco organizátoři mluví o dialogu, odpůrci varují, že podobné akce testují, kam až je česká společnost ochotná ustoupit. Vnímáte plánovaný sraz jako neškodnou kulturní akci, nebo jako pokus o další krok směrem k legitimizaci tlaku na Benešovy dekrety?

Jestli se ten sjezd u nás odehraje bez odporu, bez demonstrací, bez lidských řetězů kolem místa konání, bez protestů a bez největší demonstrace za poslední roky, tak si tu pátou kolonu zasloužíme a zasloužíme si zopakovat naše vlastní dějiny. Až milí Landsmanšafťáci přijedou, měl by je vítat z reproduktorů jejich vlastní křik: „Heim ins Reich,“ aby věděli, proč tu nejsou vítání. Stejně tak by z reproduktorů měla znít jména popravených, aby si vzpomněli, proč byli po válce odsunuti.

Ale znovu opakuji. Jestli to necháme projít bez povšimnutí a bez hodně velkého protestu, tak si nezasloužíme žádnou milost.