Největším nebezpečím AI může být dokonalé mapování našich životů, naprostá manipulace

Martina: Pane profesore, znamená to, že AI je slepá vývojová větev? Protože teď se tím všichni zabýváme, a někteří před tím padají na kolena, někteří žasnou, někteří se bojí, ale neustále se tomu všichni věnujeme.

Peter Staněk: Jedna malá ukázka, kterou vám dám na AI: Když v březnu roku 2000 došlo ke kolapsu Neuen Markt a NASDAQ, a všechny dotcomové firmy, které vyráběly dámské vložky, a měly dotcom v nadpisu, takže jejich akcie vystřelily do stratosféry, tak někteří investoři přišli o 6,7 bilionů dolarů. Nyní má 15 firem, které se zabývají AI, trhovou kapitalizaci a investice v rozsahu 21 bilionů. A vy si položíte otázku, jestli například Altmanova firma nebo Zuckerbergova firma nebo firma Jeffa Bezose skutečně má tyto biliónové hodnoty. Jo, na burze vám řeknou: „Podívejte, jak to roste, a ty investice“, a tak dále. Víte, jak funguje round table? Já si u vás objednám nějaké produkty, a vy u mě nějaké produkty. Vzájemně tyto produkty nemáme, ale oba dva vykážeme pro burzu objednávky za miliardy dolarů, a na burze to vystřelí do stratosféry.

Vtip je v tom, že kdybyste to udělala vy jako podnikatelka, tak přijdou všechny kontrolní orgány a zarazí vás pod černou zem, protože je to podvod. Ale protože to dělá těch 15 firem, které dostaly výsadní právo a které velký Trump pověřil vytvořením AI, tak to nikdo za burzovní orgány nezkoumá. Takže jaká je skutečná reálná hodnota například Jeffa Bezose nebo Altmana? Skutečně to jsou biliony dolarů? Nebo je to jenom finanční bublina? A ti rozumní, jako Kiyosaki a další varují, že jestliže teď praskne bublina, nebude to 6,7 bilionů, ale budou to desítky bilionů dolarů, které změní svého majitele. A tohle je věc, která se skutečně u OpenAI nesmí prohlašovat, protože teď je to obrovská investiční bublina, všechny fondy do toho investují, OpenAI investuje…

Martina: To znamená, že je to jenom finanční bublina?

Peter Staněk: Ano, samozřejmě.

Martina: A proč třeba bývalý šéf Google, Eric Schmidt, říká, že umělá inteligence, či spíše superinteligence, je jaderná bomba dnešní doby, a kdo bude mít lepší AI, bude mít převahu. A podle něj by Spojené státy neměly usilovat o nový…

Peter Staněk: A jaké akcie vlastní tenhle pán?

Martina: Odešel z Google, aby mohl varovat před AI. Ale jaké vlastní akcie? Nevím, jestli udělal tento finanční striptýz.

Peter Staněk: No, právě.

Martina: Takže vám to přijde jako kouřová clona?

Peter Staněk: Je to kouřová clona. Proto ti rozumní analytici upozorňují na to, že není otázka, jestli bublina AI praskne, ale pouze kdy? To je jediná klíčová otázka.

Martina: A pak se ukáže, že je to pouhý průměr a statistika?

Peter Staněk: Ano. Bohužel.

Martina: Bohužel, nebo bohudík?

Peter Staněk: Bohužel pro investory, a pro normální lidi bohudík.

Svět se nechal zblbnout díky OpenAI, která mapuje vnější život bez vědomí

Martina: Myslíte si, že se v tomto smyslu podařilo – s prominutím – zblbnout celý svět?

Peter Staněk: Ano, velice jednoduše.

Martina: Jak?

Peter Staněk: Jednoduše. Podívejte, dnes se OpenAI používá proto, že se s ní radíte, jestli máte s někým chodit nebo ne – radíte se s ní, co si máte obléci, ona za vás píše vaši studijní práci nebo diplomovou práci, nebo nejlepší fór, když OpenAI použijete pro humanoidního robota, který vám bude pomáhat v domácnosti, protože jeho hlavní role je v tom, že vám bude podávat nádobí do myčky, a když budete odcházet do práce, tak vám tenhle robot podá kabát a popřeje vám příjemný den – tak nezdá se vám to crazy? Není to „Magoristán“ celého tohoto světa?

A proč všichni říkají: „OpenAI, to je skvělý, ale musí mít palivo.“ A co je tím palivem? Nejsou to informace? A jestliže chcete informace, tak byste chtěla vědět všechny aspekty vašeho života. Takže budete mít smart technologie, které budou mapovat všechny aspekty a projevy vašeho života 24 hodin denně. Budete mít informace o vnější podobě vašeho života, ale ne o vašem myšlení, ne o vašich citech, ne o vaší emoční stránce, ale budete mít informace o povrchové podobě života. A na základě nich můžete modelovat pomocí OpenAI, protože její hlavní výhoda je v tom, že rychlost pohybu informací je 300 000 kilometrů za vteřinu. Ve vašem mozku je rychlost 1400 metrů za vteřinu, jenomže váš mozek je vytvořen tak, aby používal vědomí. Ale OpenAI vědomí nemá a nebude mít. Víte, proč to tak je?

Protože například Japonci a Jihokorejci přišli na to: „Kurňa, ona by OpenAI mohla mít vědomí, protože kdyby dostala informace z vnějšku a z vnitřku sebe sama, tak bude mít vědomí.“ Víte, co vymysleli? Skvělou věc. Na OpenAI napojili senzory o vnějšku – čili teplota, tlak, vlhkost, elektrické napětí a všechno ostatní. A pak napojili senzory na vlastní strukturu OpenAI a mysleli si, že bude mít vědomí. A bohužel velké kulové – žádné vědomí se nekoná.

Největší nebezpečí AI je dokonalé mapování životů a naprostá manipulace

Martina: Pane profesore, znamená to, že největší nebezpečí AI je v tom, že dokonale mapuje naše životy – vnější podobu životů, jak jste zdůraznil – a my se jí svěřujeme, a tím pádem se vystavujeme možnosti naprosté manipulace?

Peter Staněk: Ano, samozřejmě, přesně jste to vystihla. Protože jeden z původních záměrů AI byl takový, že pokud máte technologický projekt a proces, který využívá robotické systémy, tak původně jste měli roboty, ale při každé změně procesu jste je musela přeprogramovat, byla to složitá záležitost, potřebovali jste programátory a podobně. Když jste použili umělou inteligenci, tak se klasičtí roboti změnili na chatboty a coboty, které nemusíte přeprogramovat, protože oni jsou v rámci vymezených projektů a algoritmů schopni se uzpůsobit na jiný druh produkce a výroby. To byla skvělá věc. Ale najednou jste nepotřebovali programátory, najednou jste nepotřebovali informační analytiky a tak dále, protože ten robot, využívající datové soubory o daném technologickém procesu, byl schopen se sám přeprogramovat a organizovat na jiný technologický proces.

A najednou zjišťujeme další věc, na kterou přišli Japonci. Víte, kdy začala úvaha o robotice, která měla využívat AI? V roce 1986 v japonské Toyotě. A tehdy přišli z jednoho zásadní věcí, kterou má právě AI vyřešit. Co vám říká just in time? Je to práce bez zásob. Zjistilo se, že jeden z nejvyšších objemů nákladů souvisí se sklady, s udržováním komponentních záležitostí a podobně. Když odstraníte sklady a zabezpečíte neustálý kontinuální tok komponentů a neustálý odvod hotových výrobků – což je just in time – tak ušetříte 40 procent nákladů. Samozřejmě například Volkswagen…

Martina: Nerozumím souvislosti.

Peter Staněk: Jednoduše. Například Volkswagen má zásoby na 10 hodin technologických komponentů všech součástí. Ale montujete rychle, a auta zase odvážíte. Ale kdybyste neměla neustálý kontinuální tok komponentů, tak nemůžete fungovat bez skladů, bez všeho ostatního. Proto podnik Volkswagen v Bratislavě nemá sklady, ale má neustálé železniční linky a kamiony, které neustále vozí tisíce komponentů. Když byla doprava levná, tak se vytvořil systém, kdy nebylo důležité, kde vyrábíte, ale musíte mít nízké náklady na výrobu. Takže jeden komponent se dělal v Brazílii, jeden komponent se dělal v Argentině, jeden komponent se dělal v Pákistánu, a vy jste to tady smontovali. Skvělé – snížili jste náklady.

Jenomže vznikl problém, když přišel covid, válečné konflikty, a najednou tato logistika nefungovala. Ale vy máte logistiku postavenou tak, že je časově nesmírně sladěná. Čili když máte auto složené z 30 tisíc dílů, a z nich se 25 tisíc vozí kamiony, tak si představte tu logistickou harmonizaci – čas, prostor, vyložení, naložení, linka, montáž, komplet, kontrola, odchod. A Japonci to dotáhli ještě dále v roce 1986. TQM – co vám to říká? Total Quality Management. Do té doby byla zásadně uplatňována principiální zásada, podle které, jestliže člověk uvidí vadnou součástku, tak nesmí zastavit výrobní linku, protože ztráty ze zastavení výrobní linky budou obrovské. Ale Japonci spočítali, že ztráty z image vadných výrobků jsou horší než ztráty ze zastavení technologie. Čili TQM znamená, že vy jako pracovník jste povinen zastavit výrobní linku, když vidíte vadný komponent – musíte ji zastavit. Díky tomu se Toyota stala klíčovým automobilovým podnikem na světě. Právě díky tomuto. Ale k tomu potřebovali zpracování terabajtů informací. Čili tehdy začali uvažovat nejenom o robotice, ale o systému, který by zpracoval obrovské množství informací, a to byl základ AI. Potom se toho chopily samozřejmě vojenské kruhy, protože když můžete vyhodnocovat charakter bojiště a protivníka a všechno toto, tak se začaly rozvíjet tyto věci.

Diverzita mikrobiomů i národů je klíčem k přežití, uniformita zabíjí

Martina: Když to úplně brutálně zjednoduším, znamená to, že vy z AI nemáte obavy?

Peter Staněk: Ne, vůbec žádné, protože dnešní AI není umělá inteligence lidského typu. Jednoduchá odpověď. Kromě jiného, nikdy nebudete mít o člověku všechny informace. Musíte si totiž uvědomit, že příroda si s námi zahrála šíleným způsobem. Na planetě máte prý 8 miliard – opakuji „prý“, protože některé propočty ukazují, že je to jenom 7 miliard, a z těch 8 miliard nenajdete dva identické jedince. Znamená to, že příroda se zbavila principiální zásady neplýtvat materiálem, energií, časem a tak dále. Proč nás vytvořila odlišné? Protože jeden z klíčových zákonů univerza je princip diverzity, různorodosti. Ale různorodost znamená nejenom, že jsme různorodí, ale je to pružnost a pevnost systému v jednom.

Jedna klasická ukázka: Váš mikrobiom by měl mít 1900 druhů mikroorganismů, a tehdy váš imunitní systém funguje na 100 procent. Díky fast potravinám, chemizaci prostředí, elektromagnetickému smogu, a tak dále, má běžný, vyspělý člověk 1100 druhů mikroorganismů. Ale pokles o těch 800 znamená snížení funkčnosti vašeho imunitního systému o 40 až 50 procent – a pak se nedivte civilizačním nemocem. Princip diverzity je ve všem. Čili jestliže šílená Leyenová prohlásí, že musíme vytvořit nějakého průměrného Evropana – tak to je absolutní nepochopení. A když se obrátíte na čínskou „Bílou knihu“, klíčový strategický dokument čínského vědomí, tak jak zní druhý bod? Nezní náhodou tak, že musíme zachovat diverzitu jednotlivých národů, kultur, civilizačních modelů, protože diverzita různosti národů umožňuje přežití lidské rasy?

Martina: Zachování kulturní a národní identity.

Peter Staněk: Čili Číňané to pochopili, ale ta „geniálně vyspělá“ anglosaská civilizace to nepochopila, protože bude vždy založena na rabování jiných zdrojů, otroctví a ničení jiných civilizací a kultur? A v tom je ten problém. Čili jak chcete mluvit o planetě Zemi, o AI? Jaká to bude AI? Čínská? Americká? Evropská? Nebo to bude AI Altmana? Nebo Zuckerberga? Nebo Bezose? Nebo Čínské akademie věd, kde vytvořili AI, které organicky řídí 7600 dronů, které vytvářejí na obloze barevné obrazy? Například.

Martina: Všechny příklady jsou možné a ve hře.

Peter Staněk: A když se podíváte na další věc: Když řeknu AI, tak viděla jste ty nádherné záběry, kdy Číňané postavili 156 km dlouhou dálnici se seřizováním terénu, s betonovými základy a asfaltovou vrstvou, přičemž tam není jeden jediný člověk, všechno řídí umělá inteligence, robotické systémy, a drony to kontrolují ze vzduchu, aby bylo možno dosáhnout čtyřrozměrného vidění této dálnice. A tato dálnice je široká 20 metrů. To je AI – ale pro daný konkrétní účel. Víte, kdy bude AI zajímavá? Podíváte se na obrovské stavby, které se navrhují. Již ne jenom Burdž al Dubaj, vysoký jeden kilometr, ale tříkilometrové stavby. Vy si myslíte, že je budou stavět lidé? Ne, budou je stavět robotické systémy řízené AI.

Například – málo se o tom ví – ale v Kielu jedna německá lodní společnost staví loď bez lidí, staví ji roboti řízené AI, a každý zná přesně svůj úkol. A to je právě ta zvláštnost, že vytváříte systém, který využívá AI, právě tu možnost terabajtů informací, schopnost neustálého, flexibilního hodnocení vývoje. A když vám někdo říká: „Jo, umělá inteligence vyřeší problém nových léků. Vybere správnou kombinaci a nepotřebujete 12 let testování a podobně“ – tak vážení, vy už jste úplně zblbli? Vy si myslíte, že osmý až desetiletý systém kontroly dlouhodobých účinků nových léků je vymyšlen zbůhdarma? A když to nahradili teleskopováním – tak víte, co je podstata teleskopování, oficiálně zdůvodněné vytvoření vakcín mRNA? Že všechny čtyři fáze, které jsou rozloženy na 8 až 10 let, uděláte souběžně – teleskopováním. A budete tvrdit, že za půl roku máte novou vakcínu, která je bezpečná, účinná, skvělá, fantastická, a na které vyděláte 600 miliard. Skvělé, ne?

Ale nikdo se to neodváží napadnout, protože to přece vytvořila AI, tak je to přece dokonalé. Ale všimněte si, že AI se teď stává Bohem, který má zabezpečit uvěřitelnost jakékoliv blbosti. Malá ukázka: AI od tohoto roku hodnotí všechna soudní rozhodnutí v rámci Čínské lidové republiky na jakékoliv úrovni. Už neplatí rozhodnutí soudce, ale platí rozhodnutí AI, která prověřuje každé soudní rozhodnutí. A chcete tvrdit, že AI bude chápat všechny lidské rozměry každého casus belli, které se bude posuzovat?

Cesta k odlidštění člověka: intelektuální zombie bez strachu a spánku

Martina: Tohle je naprosté odlidštění.

Peter Staněk: Ano, přesně. A to je přesně ta cesta, o které mluví Altman, Zuckerberg a další. Ale to není pomoc člověku, to je odlidštění člověka, převedení člověka do nějaké strojové podoby. A já tomu říkám – to jsou intelektuální zombie. Tak, jak vidíte zombie s fentanylem, kteří stojí skrčení jako nějací nehybní roboti a podobně – tak tohle má být s lidmi. A pak už nebudete mít žádné lidství, nic. A samozřejmě jednoduchá prostá otázka: Harari řekl, že díky AI zrušíme 500 milionů pracovních míst do pěti let, a tito lidé budou zbyteční. A víte, co ještě prohlásil? Že tyto zbytečné lidi necháme naživu, ale dáme jim drogy a hry. A víte, kde jste? V jednom skvělém románu Raya Bradburyho, který se nazývá „451 stupňů Fahrenheita“, který je z roku 1963. A teď jste to mohla vidět v krásném posledním zfilmování, které se nazývá „Equilibrium“.

Modely AI zmapovaly všechno, co bylo prožito, všechny krizové situace byly již zmapovány. Na každou krizovou situaci vám dáme řešení, takže jsou zbytečné sebevraždy, ale je zbytečná i radost ze žití. A jedna poznámka, abych vás nezdržoval: Když se dělal výzkum dlouhověkosti v modrých oblastech, v jižním Řecku, Itálii, Okinawě a podobně, tak zjistili šok. Genetika představuje 5 až 7 procent podmínek dlouhého dožití, zdravého dožití. Vaše strava 20 procent. A všechno ostatní je tvořeno nemateriálními faktory, jako láska k životu, láska k lidem, dělaní toho, co vás naplňuje, empatie. To jsou materiální faktory? A právě proto máte na Okinawě tak vysoký podíl stoletých. Ne jenom proto, že mají rybí a přirozenou stravu, nebo v Řecku takzvanou středomořskou stravu. Ne, ta není klíčová. Klíčové je vaše vědomí, které je vám schopno přivolat vaši chorobu, ale také aktivovat vaše samoléčebné schopnosti.

Schwabův kapitalismus zúčastněných stran: triáda vlád, korporací a financí ovládne svět

Martina: Pane profesore, takže jak tedy bude vypadat svět v budoucnosti, pokud ho nezmění, nepřeorá něco nepředvídatelného? Nebo předvídatelného, jako předvídatelná apokalyptická válka, nebo řekněme předvídatelná temná data, pokud to není protimluv? Vy jste před devíti lety řekl, že se chystá totální proměna našeho světa v režii nadnárodních korporací a boháčů, chudoba a sledování úplně všeho. Naplňuje se tento scénář?

Peter Staněk: Ano, přesně. Co vám říká nejnovější Schwabova kniha, která se nazývá „Kapitalismus zúčastněných stran“. Kdo má vládnout světu? Triáda. Vlády, podporované umělou inteligencí a vyhodnocující každé vaše jednání a informace.

Martina: Mě na této knize fascinuje, že už to ani netutlá.

Peter Staněk: Ano, netutlá. Pak je to druhá stránka, to znamená nadnárodní korporace, obrovský konglomerát 8000 nadnárodních korporací. A pak je to třetí část, která je v podstatě vázána na finanční sektor. A kdo z těchto lidí, kteří toto sledují, si uvědomí, že v roce 2025 skončil jeden nesmírně zajímavý proces? Co vám říká financializace přírodního prostředí?

Martina: V tomto názvu je to už obsaženo.

Peter Staněk: Znamená to, že lesy, půda, voda, vzduch už nebudou veřejným statkem, ale budou oceňovány a budou obchodovány na burzách.

Martina: Vzduch?

Peter Staněk: Ano, podle poptávky a nabídky. Uvědomujete si, že v roce 2026 Evropská centrální banka ve spolupráci s národními centrálními bankami dokončuje proces kompletní evidence aktiv a pasiv každého občana EU? Každého občana. Všichni se budou soustřeďovat na to, že chystají a spustí digitální identitu a podobně. Ne, tyhle věci jsou nebezpečné, protože pak EU a ti, kteří ji řídí – díky BATovým souborům a AI – budou přesně vědět, jaké jsou vaše dluhy, jaká jsou vaše aktiva, co vlastníte, kolik máte úspor, jaké máte spotřebitelské zvyklosti a podobně.

Martina: Takovéto nástroje kontroly neměl nikdy v minulosti k dispozici žádný despota, žádný tyran. Takovéto nástroje kontroly.

Peter Staněk: Ne, neměl. A musíte si uvědomit jednu věc, že oni to velice dobře pochopili, a vážou to na civilizační model. Například, základem civilizačního modelu Číny je konfucianismus, to znamená hierarchická struktura společnosti, odpovědnost na jednotlivých stupních hierarchické struktury, podřízenost celku a tak dále. U nich problém sociálního kreditu a biometrického skenování prošel a nejsou proti tomu bouře. I když při drakonických opatřeních při covidu se nakonec část populace vzbouřila. Ale druhá věc: Na čem je založen civilizační model anglosaský, nebo řekněme evropsko-americký? Není to náhodou na individualitě, na svobodě a podobně? Čili se tady musí model upravit, to znamená, že podřídíte lidská práva vyššímu zájmu, a tímto vyšším zájmem je například veřejné zdraví nebo boj proti klimatickým změnám.

Martina: To žijeme.

Peter Staněk: Ano, to je přesně ono. A to je ta salámová metoda, nebo princip žáby, která se vaří v hrnci. A kdo si uvědomuje, že například, když zaváděli elektromobilitu jako jediné řešení, tak před třemi lety uvedli, že od roku 25 bude platit jeden přísný zákon, který mluví o „odježděných kilometrech“, a každý elektromobil bude hlásit rozsah odježděných kilometrů, bude dostávat zdanění, a čirou náhodou se toto zdanění výnosem rovná výšce daně z nafty a benzínu. A teď jsou najednou všichni překvapeni. Evropský parlament trval na tom, že od 1. prosince 2025 platí tento zákon o odježděných kilometrech. Vždyť jim to řekli před třemi lety, a nikdo neprotestoval.

Kdo protestoval proti zákonům bail-in a bail-out. Kdo protestoval? Viděla jste masové demonstrace? A víte, co znamená bail-in? Že vám oficiálně evropské zákony garantují 100 000 euro, které máte uložené v bance, a ty mají být chráněny. Ve skutečnosti jsou chráněny asi do výšky 600 euro, protože banky, které měly vytvořit ochranný fond, ho nevytvořily, protože bylo třeba řešit krizi v roce 2008. Ale vy stále věříte, že máte krytých 100 000 euro. A víte, co znamená bail-out? Cituji: „V případě systémové krize finančního sektoru nebo globálního ekonomického ohrožení má vláda právo zestátnit vaše úspory bez jakékoliv možnosti zažalovat stát nebo finanční instituci, ve které jsou úspory uloženy.“ Nepřipadá vám to jako něco zvláštního?

Martina: Svého času se to dělo v Americe, když se zabavovalo zlato.

Peter Staněk: A teď to máte jako legislativu Evropské unie. A zase, abyste to mohli udělat, musíte mít terabajty informací o obyvatelstvu. A kdo zpracuje tyto terabajty informací? No OpenAI, protože ona má výhodu obrovského množství zpracovaných informací. Jenomže my jsme vymysleli OpenAI ne kvůli těmto věcem, ale kvůli tomu, aby to byl pomocník, aby nám mohl analyzovat obrovské množství dat, u kterých analýza trvá dlouho – tak teď ji máme rychle. Ale ne na ovládání lidí, ovládání společnosti, ale na to, abychom byli logičtější a měli logičtější společnost.

Martina: Ale to se zjevně nedaří.

Peter Staněk: To se nedaří. To je bohužel odloženo ad acta.

Průmyslová revoluce 4.0 umožňuje personalizaci, ale i vojenské zneužití

Martina: Pane profesore, v minulých rozhovorech, které jsme spolu dělali, jste hovořil o průmyslové revoluci 4.0, která zásadně promění svět. Je to, co teď popisujete, vlastně už její součástí?

Peter Staněk: Ano, je to její součástí. Naštěstí to není ten nesmysl, o kterém mluví Klaus Schwab jako o čtvrté průmyslové revoluci. Je to možnost flexibilních, personalizovaných výrobků, která dovoluje právě použití robotických systémů řízených umělou inteligencí. Čili odcházíte od masové produkce výrobků k personalizovaným výrobkům. To je něco podobného, jako když máte personalizovanou medicínu. Tedy nemáte statisticky průměrné léky, které používáte na řešení nemocí a podobně, ale naopak máte personalizovanou medicínu přesně podle vašich individuálních biochemických rozborů, struktury vašeho organismu a všeho ostatního.

Martina: To zní ale pozitivně?

Peter Staněk: To je pozitivní. Jenomže druhá stránka je, že toto je v mikrokosmu. Přijedete do prodejny obuvi, a tam vám udělají pomocí umělé inteligence a robotických systémů botu přesně podle anatomických vlastností vaší nohy. To je skvělé. Jenomže když se někdo rozhodne vyrobit vojenskou „čižmu“, a přinutí vás branně se bránit, a vy tuto čižmu dostanete, tak to je druhá stránka.

Voják budoucnosti: exoskelet, neurální ovládání, eliminace strachu a spánku

Martina: To znamená, že teď hovoříte o personalizaci třeba vojenských technologií?

Peter Staněk: Ano. A právě proto se uvažuje, že voják v budoucnosti bude mít nejen skvělý exoskelet, který posunuje fyzické síly, speciální přílbu, brýle, které ukazují a zobrazují v digitálním rozměru všechno, a to se vysílá jeho veliteli, takže vidí, koho jeho voják zabil a tak dále. To je vnější stránka. Skutečná stránka je v tom, že oni chtějí například pomocí elektromagnetických impulzů – právě přes speciální neuralinkové systémy – ovlivňovat vaše jednání. To znamená, nesmíte se bát – elektromagnetickým impulzem umíte změnit strach – musíte jít bojovat, nepotřebujete spát a podobně. A tím vyřešili například velký problém wehrmachtu, kdy Hitler požadoval, aby vojáci nespali 3–4 dny, takže dostávali drogy, fenmetrazin a podobně. Tak teď to nepotřebujete, protože uděláte elektronický zásah, který se přes přilbu přenese do vašich neurálních synapsí, a vy nebudete cítit únavu a budete klidně bojovat 3–4 dny a podobně.

Tohle je první věc. Druhá věc je, že například Izraelci vymysleli samopal, který střílí zpoza rohu. Vy nevykouknete, jenom část samopalu vykoukne, umělá inteligence analyzuje nepřítele, jeho polohu a místo a tak dále, doporučí druh střeliva, a samopal vystřelí. Jo, to je skvělá umělá inteligence. Nebo to máte v leteckých jednotkách, kdy se vám promítá do inteligentní přilby a do vašich brýlí stav a hrozba 360 stupňů kolem vás, vidíte různé druhy zbraní, vidíte v infračerveném světle čili problém dne a noci je odstraněn, vidíte vlastní pozici, umožňuje vám to ovlivňovat jednotlivé zbraňové systémy, které máte na letadle nebo na vrtulníku a podobně. Všechno je pomocí umělé inteligence, protože obrovská množství dat byste nedokázali zpracovat jakýmkoliv jiným způsobem, algoritmickým počítačem nebo podobně, a proto je tam umělá inteligence.

A samozřejmě jedna z nejvíce nebezpečných skutečností v oblasti válečných technologií: Dlouhá léta platil příkaz Pentagonu u všech projektů DARPA, že umělá inteligence může být použita pro řízení robotických dronů, letadel nebo rojů a podobně, ale vždycky to poslední červené tlačítko musí stlačit člověk. Poslední rok už to neplatí, tento příkaz je odstraněn. Umělá inteligence si sama volí druh zbraně, cíl, efektivní využití, a podmínkou je, abyste na levný cíl použili levné zbraně, protože tím snižujete náklady. Například je to ruský robotický systém zvaný Terminátor. Je to na pásovém podvozku, má 8 druhů zbraní, je řízen umělou inteligencí, volí optimálně střelivo, druh zbraně a tak dále na eliminaci protivníka. Skvělé. A teď to máte dokonale rozvinuté v systému dronů, kdy například máte stíhačku, která vypustí 80 dronů, centrální umělá inteligence je řídí, usměrňuje jednotlivé drony, charakterizuje druh nepřítele a terénu, a podle toho volí optimální způsob zničení nepřítele. Ano, to jsou použití AI.

Seismické, biologické a klimatické zbraně jsou již vyvinuty

Martina: Pane profesore, dočetla jsem se – ale nevím, zdali je to skutečně tak – že AI pomáhá vyvíjet také nesmírně finančně náročné zbraně. Seismické, biologické – o těch asi tušíme – a dokonce klimatické zbraně. Patří to do portfolia dezinformací?

Peter Staněk: Už jsou vyvinuty. Vám uniklo, že v září minulého roku jedna ruská družice na geostacionární dráze vysílala částicové impulzy, které vylaďovaly elektronická zařízení s tím, že byly dva možné módy jednání. Buď se jenom vypnula elektronická zařízení, nebo vybuchla a shořela. Přičemž největší šok pro Američany byl v tom, že aby to tato družicová částicová zbraň mohla udělat, tak musíte mít šílené energetické zdroje. A tehdy unikly drobné informace o tom, že tento energetický zdroj na družici je fúzní reaktor o velikosti lednice. Víte, co je fúzní reaktor? To je reaktor, který používá proton-protonový cyklus, super jaderné procesy, které probíhají na Slunci. A oni ho zmenšili na tuto velikost.

A teď, proč jsou vyděšení z Burevestniku? Víte, proč? Protože Burevestnik má malý jaderný reaktor. Vzduch neprochází přes reaktor s palivem, ale je ohřátý reaktorem na extrémně vysokou teplotu, a ta vytváří tah. Ale tento reaktor má 50 kilogramů a je veliký, jako, řekněme, malá skřínka. To znamená, že se Rusům podařilo vytvořit jaderný reaktor o této velikosti. A my se tu ještě budeme bavit o tom, že chcete stavět obrovské jaderné reaktory? Vždyť obrovský koncept jsou malé modulární reaktory, které nepoužívají jako chladivo vodu, ale sodík. A tento reaktor je veliký jako kontejner, takže ho naložíte na nákladní auto a dovezete k městu.

Martina: To ano, ale problém těchto malých modulárních reaktorů je v tom, že musí mít stejně velké a stejně dokonalé zabezpečení, jako velké jaderné bloky.

Peter Staněk: Ne, vůbec ne. To je malý kontejner.

Martina: Ano, ale musí mít zajištěnou ochranu.

Peter Staněk: Ne, ta už je zabudována v tom. Uvědomte si, že ochrana je právě proto, že většina rychlých a pomalých vodních reaktorů používá na chlazení vodu. Tenhle typ nepoužívá vodu, používá tekutý sodík, takže vám nehrozí žádné nebezpečí výbuchu, nic. A tyto reaktory jsou již hotové. Jedna klasická ukázka je obrovská loď, která kotví na Čukotce a zajišťuje energií všech ostatních měst a vesnic – a tam máte tyto malé jaderné reaktory. A další věc, která je u toho nesmírně zajímavá. Tyto jaderné reaktory vlastně můžete kombinovat, dát 1, 2, 5, 10. Má to výhodu, že v energetice budoucnosti budete mít lokalizaci energetických zdrojů. Nebudete mít obrovská dálková vedení, která ohrožují tajfuny, hurikány a podobně. Budete mít lokální. Ale lokální znamená, že musíte optimalizovat odběr, protože hlavním problémem energetiky je nevyrovnanost odběrového diagramu. A k tomu, aby to bylo logické a vyrovnané, slouží umělá inteligence. Proto máte smart grid, a ten optimalizuje. Čili nemáte jen elektroměr, ale optimalizuje váš odběr elektrické energie. My jsme úplně zapomněli mluvit o smart gridu. A toto všechno potřebuje obrovské terabajty informací, logistickou komunikaci a zpracování. A na to slouží OpenAI.

Martina: Teď je otázka, jestli ji teď víc využíváme pro vývoj chytrých zbraní, nebo pro vývoj věcí, které by mohly sloužit.

Peter Staněk: Chytré zbraně už jsou vyvinuty.

Celý rozhovor s profesorem Petrem Staňkem o umělé inteligenci, investičních bublinách, odlidšťování společnosti, vojenských technologiích a energetice budoucnosti si můžete poslechnout na platformě Herohero https://herohero.co/radiouniversum.
Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 1010349016/2700, upřímně děkujeme.
Buďte zdrávi, mějte se hezky a něco pro to dělejte. Protože, však už to znáte, nikdo jiný to za nás neudělá.