Divide et impera dle USA

Autorství strategie „rozdělit a ovládnout“ se připisuje Juliu Caesarovi, ale i Alexandru Velikému, či Niccolu Machiavellimu. Původní know-how, jež mělo za cíl znesvářit mezi sebou a pak porazit nepřátele, vylepšili Američané, kteří si libují ve znesváření spojenců, které pak ovládají snáze, než kdyby tito drželi spolu. V aktuální, přelomové Národní bezpečnostní strategii USA si můžeme číst o rozdělení Evropy mezi řádky, nicméně záměr je zřejmý. Podpořit nové země EU proti starým, čili periférie proti jádru. Současně Američané hodlají v jednotlivých zemích Unie podporovat konzervativní elity, suverenisty, orientované národně, proti liberálním, progresivistickým elitám, orientovaným na globalisty.

Jak takové rozdělování bude vypadat? Předně je zde téma migrace, kdy západ EU je migranty kulturně obohacen, čili zamořen, zatímco do unijních periférií, tedy zemí střední a východní Evropy, se muslimští a afričtí migranti ještě nenahrnuli. Je to dáno tím, že jdou za lepším, a také míří tam, kde už si domorodé obyvatelstvo ochočili. I bez Američanů vidíme, jak si Němci, Francouzi či Britové zavařili, ale když jsou tito západní zoufalci peskováni z Bílého domu, dobře se to poslouchá. A v periferii poroste kuráž poslat Brusel s migračním paktem do háje, respektive, jak se tomu nově říká, „do brusele“.

Pak je zde klimatický alarmismus, od kterého se Američané distancovali a s pobavením glosují evropský Green Deal, neboli naši kolektivní energetickou a ekonomickou sebevraždu. Amerika se nabízí coby pokušitel, který horuje pro stará dobrá fosilní paliva a v Co2 nespatřuje žádného strašáka. Se zelenými panikáři to samozřejmě nehne, ale Američanům rozumí pochybovači, kterým je deindustrializace Evropy podezřelá, a se znepokojením sledují zaostávání Evropy za Čínou. Green Deal je ovšem také ideologickou zástěrkou pro spekulace s elektřinou. Není těžké rozdělit Evropany na ty, kteří z Green Dealu profitují, a na ty, co reptají, že jsou škodní.

Na co v Evropě slyší každý druhý, je americká kritika cenzury. Bruselský boj proti nepohodlným názorům, jež jsou klasifikovány jako dezinformace, má oporu v mainstreamových médiích, a svobodného slova se okázale štítí progresivci, liberální demokraté. Nově si Brusel znepřátelil Elona Muska, když napařil pokutu jeho síti X. Pro Američany to bude další záminka ignorovat Evropskou unii a upřednostňovat diplomatické kontakty s jejími jednotlivými členy. Návrhu Elona Muska zlikvidovat Evropskou unii budou tleskat odpůrci totality. Otázkou samozřejmě je, čím vyčpělou a toxickou EU nahradit ku prospěchu evropských národů.

Divide et impera podle USA má především globální, velmocenský rozměr. Američany zneklidňuje partnerství Ruska a Číny. Američané v bezpečnostní strategii rezignovali na snahu Rusko porazit a pokusí se dělat s Ruskem byznys. Rozdělit a znepřátelit Rusy s Číňany, aby pak pro USA jednotlivě nepředstavovali nebezpečné konkurenty, není nemožné, ale půjde to ztuha a určitě ne ze dne na den. Jde o to, zda mají USA čím vyhrožovat, zda mají co nabídnout a zda někdo bude Američanům věřit. Zatím se zdá že Američané mají zásluhu na rusko-čínském sbratření. Poté, co se jim nedaří naklonit si Čínu proti Rusku, zkusí pro změnu v Rusku najít spojence proti Číně.

A co my s tím? Naši staří atlantisté doufají, že Trump je dočasná mrzutost, a po něm si Američané Evropu opět adoptují. To se už ale nestane. Trump není příčina, nýbrž důsledek toho, co se s USA děje. Nechají si nás jenom proto, aby měli kam posílat faktury za zkapalněný plyn, a výhledově také za plyn, co nám pošlou Nord Streamem. Od rozhádané Evropy Američané poptávají pouze nepřátelství k Rusku a nepřátelství k Číně. Je to od Američanů velice odpovědný, ale i těžký domácí úkol! Máme mít za nepřátele všechny velmoci a ještě se hádat mezi sebou! To je práce na celý úvazek, kdy nehrozí, že bychom si tady v Evropě našli nějaký čas i pro sebe.