Politikos
Zpět
Divide et impera dle USA
Autorství strategie „rozdělit a ovládnout“ se připisuje Juliu Caesarovi, ale i Alexandru Velikému, či Niccolu Machiavellimu. Původní know-how, jež mělo za cíl znesvářit mezi sebou a pak porazit nepřátele, vylepšili Američané, kteří si libují ve znesváření spojenců, které pak ovládají snáze, než kdyby tito drželi spolu. V aktuální, přelomové Národní bezpečnostní strategii USA si můžeme číst o rozdělení Evropy mezi řádky, nicméně záměr je zřejmý. Podpořit nové země EU proti starým, čili periférie proti jádru. Současně Američané hodlají v jednotlivých zemích Unie podporovat konzervativní elity, suverenisty, orientované národně, proti liberálním, progresivistickým elitám, orientovaným na globalisty.
Jak takové rozdělování bude vypadat? Předně je zde téma migrace, kdy západ EU je migranty kulturně obohacen, čili zamořen, zatímco do unijních periférií, tedy zemí střední a východní Evropy, se muslimští a afričtí migranti ještě nenahrnuli. Je to dáno tím, že jdou za lepším, a také míří tam, kde už si domorodé obyvatelstvo ochočili. I bez Američanů vidíme, jak si Němci, Francouzi či Britové zavařili, ale když jsou tito západní zoufalci peskováni z Bílého domu, dobře se to poslouchá. A v periferii poroste kuráž poslat Brusel s migračním paktem do háje, respektive, jak se tomu nově říká, „do brusele“.
Pak je zde klimatický alarmismus, od kterého se Američané distancovali a s pobavením glosují evropský Green Deal, neboli naši kolektivní energetickou a ekonomickou sebevraždu. Amerika se nabízí coby pokušitel, který horuje pro stará dobrá fosilní paliva a v Co2 nespatřuje žádného strašáka. Se zelenými panikáři to samozřejmě nehne, ale Američanům rozumí pochybovači, kterým je deindustrializace Evropy podezřelá, a se znepokojením sledují zaostávání Evropy za Čínou. Green Deal je ovšem také ideologickou zástěrkou pro spekulace s elektřinou. Není těžké rozdělit Evropany na ty, kteří z Green Dealu profitují, a na ty, co reptají, že jsou škodní.
Na co v Evropě slyší každý druhý, je americká kritika cenzury. Bruselský boj proti nepohodlným názorům, jež jsou klasifikovány jako dezinformace, má oporu v mainstreamových médiích, a svobodného slova se okázale štítí progresivci, liberální demokraté. Nově si Brusel znepřátelil Elona Muska, když napařil pokutu jeho síti X. Pro Američany to bude další záminka ignorovat Evropskou unii a upřednostňovat diplomatické kontakty s jejími jednotlivými členy. Návrhu Elona Muska zlikvidovat Evropskou unii budou tleskat odpůrci totality. Otázkou samozřejmě je, čím vyčpělou a toxickou EU nahradit ku prospěchu evropských národů.
Divide et impera podle USA má především globální, velmocenský rozměr. Američany zneklidňuje partnerství Ruska a Číny. Američané v bezpečnostní strategii rezignovali na snahu Rusko porazit a pokusí se dělat s Ruskem byznys. Rozdělit a znepřátelit Rusy s Číňany, aby pak pro USA jednotlivě nepředstavovali nebezpečné konkurenty, není nemožné, ale půjde to ztuha a určitě ne ze dne na den. Jde o to, zda mají USA čím vyhrožovat, zda mají co nabídnout a zda někdo bude Američanům věřit. Zatím se zdá že Američané mají zásluhu na rusko-čínském sbratření. Poté, co se jim nedaří naklonit si Čínu proti Rusku, zkusí pro změnu v Rusku najít spojence proti Číně.
A co my s tím? Naši staří atlantisté doufají, že Trump je dočasná mrzutost, a po něm si Američané Evropu opět adoptují. To se už ale nestane. Trump není příčina, nýbrž důsledek toho, co se s USA děje. Nechají si nás jenom proto, aby měli kam posílat faktury za zkapalněný plyn, a výhledově také za plyn, co nám pošlou Nord Streamem. Od rozhádané Evropy Američané poptávají pouze nepřátelství k Rusku a nepřátelství k Číně. Je to od Američanů velice odpovědný, ale i těžký domácí úkol! Máme mít za nepřátele všechny velmoci a ještě se hádat mezi sebou! To je práce na celý úvazek, kdy nehrozí, že bychom si tady v Evropě našli nějaký čas i pro sebe.
Všechny příspěvky s Ivan Hoffman
Taliansko, Rakúsko, Maďarsko, Poľsko – partneri USA a pridať by sa malo Česko a Slovensko
OBSAH
I. Úvod – Co je americká strategie?………………………………………………….. 1
1. Jak se americká „strategie“ dostala na scestí……………………………………… 1
2. Nezbytná a vítaná korekce prezidenta Trumpa…………………………. 2
II. Co by měly Spojené státy chtít?………………………. ……………………………….. 3
1. Co chceme celkově?………………………………………….. ………………………. 3
2. Co chceme ve světě a od světa?……………………………………………… 5
III. Jaké prostředky má Amerika k dispozici, aby dosáhla toho, co chce?……………………… 6
IV. Strategie……………………………………………………………………. 8
1. Zásady…………………………… ………………………………………… 8
2. Priority…………………………………………………………………….. 11
3. Regiony…………………………………………………………………. 15
A. Západní polokoule………………………………………………. 15
B. Asie…………………………………………………………………….. 19
C. Evropa…………………………………………………………………. . 25
D. Blízký východ………………………………………………………… 27
E. Afrika…………………………………………………………………… 29
I. Úvod – Co je americká strategie?
1. Jak se americká „strategie“ vydala špatným směrem
Aby Amerika zůstala i v příštích desetiletích nejsilnější, nejbohatší, nejmocnější a
nejúspěšnější zemí světa, potřebuje naše země koherentní a
cílenou strategii pro naše vztahy se světem. A aby to bylo správné, všichni
Američané musí vědět, co přesně se snažíme dělat a proč.
„Strategie“ je konkrétní, realistický plán, který vysvětluje základní souvislost
mezi cíli a prostředky: vychází z přesného posouzení toho, co je žádoucí
a jaké nástroje jsou k dispozici nebo lze realisticky vytvořit, aby bylo dosaženo požadovaných
výsledků.
Strategie musí hodnotit, třídit a stanovovat priority. Ne každá země, region, otázka nebo
příčina – jakkoli hodnotná – může být středem pozornosti americké strategie. Účelem
zahraniční politiky je ochrana základních národních zájmů; to je jediným zaměřením
této strategie.
Americké strategie od konce studené války selhaly – byly
seznamem přání nebo požadovaných konečných stavů; jasně nedefinovaly, co
chceme, ale místo toho uváděly vágní fráze; a často špatně odhadovaly, co bychom
měli chtít.
Po skončení studené války se americké zahraničněpolitické elity přesvědčily,
že trvalá americká dominance nad celým světem je v
nejlepším zájmu naší země. Záležitosti jiných zemí jsou však naší starostí pouze
v případě, že jejich aktivity přímo ohrožují naše zájmy.
Naše elity špatně odhadly ochotu Ameriky navždy nést globální
břemena, která americký lid neviděl v souvislosti s národním zájmem.
Přeceňovaly schopnost Ameriky financovat současně masivní sociální
regulační a administrativní stát spolu s masivním vojenským, diplomatickým,
zpravodajským a zahraničním komplexem. Učinily nesmírně chybné a
destruktivní sázky na globalismus a takzvaný „volný obchod“, které vyprázdnily samotnou
střední třídu a průmyslovou základnu, na nichž závisí americká ekonomická a vojenská
nadvláda. Dovolily spojencům a partnerům přenést náklady na jejich
obranu na americký lid a někdy nás vtáhnout do konfliktů a
1
kontroverze, které jsou ústředním bodem jejich zájmů, ale pro nás jsou okrajové nebo irelevantní. A
připoutali americkou politiku k síti mezinárodních institucí, z nichž některé
jsou poháněny otevřeným antiamerikanismem a mnoho z nich transnacionalismem ,
který se výslovně snaží rozložit suverenitu jednotlivých států. Stručně řečeno, naše elity nejenže
usilovaly o zásadně nežádoucí a nesplnitelný cíl, ale tím
podkopaly samotné prostředky nezbytné k dosažení tohoto cíle: charakter našeho
národa, na kterém byla vybudována jeho moc, bohatství a slušnost.
2. Nezbytná a vítaná korekce prezidenta Trumpa
Nic z toho nebylo nevyhnutelné. První administrativa prezidenta Trumpa dokázala, že
se správným vedením a správnými rozhodnutími bylo možné – a
mělo být možné – všemu výše uvedenému zabránit a dosáhnout mnohem více. On a jeho tým úspěšně
využili velké síly Ameriky k nápravě kurzu a zahájení nové
zlaté éry pro naši zemi. Pokračovat v této cestě Spojených států je
hlavním cílem druhé administrativy prezidenta Trumpa a tohoto
dokumentu.
Otázky, které nyní stojíme před námi, jsou: 1) Co by měly Spojené státy chtít? 2) Jaké
máme k dispozici prostředky, abychom toho dosáhli? a 3) Jak můžeme propojit cíle a prostředky do
životaschopné strategie národní bezpečnosti?
2
II. Co by měly Spojené státy chtít?
1. Co chceme celkově?
V první řadě chceme, aby Spojené státy nadále přežívaly a byly v bezpečí
jako nezávislá, suverénní republika, jejíž vláda zajišťuje
přirozená práva svých občanů daná Bohem a upřednostňuje jejich blaho a zájmy.
Chceme chránit tuto zemi, její obyvatele, území, ekonomiku a způsob života
před vojenskými útoky a nepřátelskými zahraničními vlivy, ať už jde o špionáž,
predátorské obchodní praktiky, obchod s drogami a lidmi, destruktivní propagandu a
vlivové operace, kulturní subverzi nebo jakékoli jiné ohrožení naší země.
Chceme plnou kontrolu nad našimi hranicemi, nad naším imigračním systémem a nad
dopravními sítěmi, kterými lidé přicházejí do naší země – legálně i
nelegálně. Chceme svět, ve kterém migrace není pouze „řádná“, ale ve kterém
suverénní země spolupracují, aby zastavily destabilizující
pohyby obyvatelstva, místo aby je usnadňovaly, a mají plnou kontrolu nad tím, koho přijmou a koho ne.
Chceme odolnou národní infrastrukturu, která odolá přírodním katastrofám,
odolá a zmaří zahraniční hrozby a zabrání nebo zmírní jakékoli události, které by mohly
poškodit americký lid nebo narušit americkou ekonomiku. Žádný protivník ani
nebezpečí by neměly být schopny ohrozit Ameriku.
Chceme rekrutovat, vycvičit, vybavit a nasadit nejmocnější, nejúčinnější a
technologicky nejvyspělejší armádu na světě, aby chránila naše zájmy, odrazovala od válek a – pokud
to bude nutné – vyhrála je rychle a rozhodujícím způsobem s co nejmenšími ztrátami na
životě našich vojáků. A chceme armádu, v níž každý voják bude hrdý
na svou zemi a přesvědčený o správnosti své mise.
Chceme nejrobustnější, nejdůvěryhodnější a nejmodernější jadernou odstrašující sílu na světě, plus
protiraketovou obranu nové generace – včetně Golden Dome pro americké
území – k ochraně amerického lidu, amerických aktiv v zahraničí a
amerických spojenců.
Chceme nejsilnější, nejdynamičtější, nejinovativnější a nejmodernější
ekonomiku na světě. Americká ekonomika je základem amerického způsobu života, který
slibuje a přináší rozsáhlou a širokou prosperitu, vytváří vzestupnou
3
mobilitu a odměňuje tvrdou práci. Naše ekonomika je také základem naší globální
pozice a nezbytným základem naší armády.
Chceme mít nejrobustnější průmyslovou základnu na světě. Americká národní moc závisí
na silném průmyslovém sektoru, který je schopen uspokojit výrobní požadavky v době míru i války .
To vyžaduje nejen přímou obrannou průmyslovou výrobní
kapacitu, ale také výrobní kapacitu související s obranou. Pěstování americké
průmyslové síly se musí stát nejvyšší prioritou národní hospodářské politiky.
Chceme mít nejrobustnější, nejproduktivnější a nejinovativnější energetický sektor na světě – sektor, který
je schopen nejen pohánět americký hospodářský růst, ale který je sám o sobě jedním z
předních amerických exportních odvětví.
Chceme zůstat nejvyspělejší a nejinovativnější zemí na světě v oblasti vědy a technologií
a stavět na těchto silných stránkách. A chceme chránit naše
duševní vlastnictví před zahraničními krádežemi. Průkopnický duch Ameriky je klíčovým pilířem
naší pokračující ekonomické dominance a vojenské převahy; musí být
zachován.
Chceme udržet bezkonkurenční „měkkou sílu“ Spojených států, díky níž
vykonáváme pozitivní vliv po celém světě, který podporuje naše zájmy. Přitom
se nebudeme omlouvat za minulost a současnost naší země, ale budeme
respektovat odlišná náboženství, kultury a systémy vlády jiných zemí.
„Měkká síla“, která slouží skutečným národním zájmům Ameriky, je účinná pouze tehdy, pokud
věříme ve vrozenou velikost a slušnost naší země.
A konečně chceme obnovit a oživit duchovní a
kulturní zdraví Ameriky, bez kterého není dlouhodobá bezpečnost možná. Chceme
Ameriku, která si váží své minulé slávy a svých hrdinů a která se těší na
nový zlatý věk. Chceme, aby lidé byli hrdí, šťastní a optimističtí, že
zanechají svou zemi příští generaci v lepším stavu, než v jakém ji našli. Chceme
občany, kteří mají výdělečné zaměstnání – nikdo nesmí zůstat stranou – a kteří mají
uspokojení z vědomí, že jejich práce je nezbytná pro prosperitu naší
země a pro blaho jednotlivců a rodin. Toho nelze
dosáhnout bez rostoucího počtu silných, tradičních rodin, které vychovávají
zdravé děti.
4
2. Co chceme ve světě a od světa?
Dosažení těchto cílů vyžaduje mobilizaci všech zdrojů naší národní moci.
Tato strategie se však zaměřuje na zahraniční politiku. Jaké jsou základní zahraničněpolitické zájmy Ameriky ?
Co chceme ve světě a od světa?
• Chceme zajistit, aby západní polokoule zůstala dostatečně stabilní
a dobře spravovaná, aby se zabránilo a odradilo masové migraci do
Spojených států; chceme polokouli, jejíž vlády s námi spolupracují
v boji proti narkoteroristům, kartelům a dalším nadnárodním zločineckým
organizacím; chceme polokouli, která zůstane bez nepřátelských zahraničních
vpádů nebo vlastnictví klíčových aktiv a která podporuje kritické dodavatelské
řetězce; a chceme zajistit náš trvalý přístup ke klíčovým strategickým
lokalitám. Jinými slovy, budeme prosazovat a uplatňovat „Trumpův dodatek“ k
Monroeově doktríně;
• Chceme zastavit a zvrátit pokračující škody, které zahraniční aktéři způsobují
americké ekonomice, a zároveň zachovat svobodný a otevřený indicko-pacifický region,
zachovat svobodu plavby ve všech klíčových námořních trasách a udržovat
bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce a přístup k důležitým materiálům;
• Chceme podporovat naše spojence v zachování svobody a bezpečnosti
Evropy a zároveň obnovit civilizační sebevědomí Evropy a západní
identitu;
• Chceme zabránit nepřátelské mocnosti v ovládnutí Blízkého východu,
jeho zásob ropy a zemního plynu a úzkých míst, kterými procházejí, a zároveň
se vyhnout „nekonečným válkám“, které nás v této oblasti uvrhly do velkých nákladů;
a
• Chceme zajistit, aby technologie a standardy USA – zejména v oblasti
umělé inteligence, biotechnologií a kvantového počítání – poháněly svět vpřed.
To jsou základní a životně důležité národní zájmy Spojených států. I když máme i
jiné, na tyto zájmy se musíme soustředit především a ignorovat
nebo zanedbávat je na vlastní nebezpečí.
5
III. Jaké prostředky má Amerika k dispozici, aby dosáhla toho, co
chce?
Amerika si udržuje nejžádanější pozici na světě s předními světovými aktivy,
zdroji a výhodami, mezi které patří:
• Stále pružný politický systém, který je schopen korigovat kurz;
• Největší a nejinovativnější ekonomika na světě, která
generuje bohatství, které můžeme investovat do strategických zájmů, a poskytuje páku
nad zeměmi, které chtějí přístup na naše trhy;
• předního světového finančního systému a kapitálových trhů, včetně
statusu dolaru jako globální rezervní měny;
• nejmodernějšího, nejinovativnějšího a nejziskovějšího
technologického sektoru na světě, který podporuje naši ekonomiku, poskytuje kvalitativní výhodu naší armádě a posiluje náš globální vliv;
To mi přeložila DeepL, přeložila zdarma i celý soubor v pdf, ale nedá se to okopírovat.
V mém důchodovém věku musím uznat, že pan Hoffman jde, jako komentátor, stále s dobou. Dnes je lepší se na svět dívat z větší výšky, pak teprve může volič pochopit, proč má sám vítr v peněžence. Neustále jde o peníze, o nastolování správných mediálních témat, o boj mezi elitami, povětšinou s psychopatickými sklony. Asi se svět opravdu mění, protože „západ“ je nálepkován tu jako kapitalistický, tu jako úplně levicový. Já si třeba nedokázal v devadesátkách představit, že budu souhlasit s názory současného prezidenta Klause. A kdo by řekl, že pan Hoffman bude opět disidentem? Když sleduji veřejnoprávní média a poslouchám názory „zaneprázdněných“ studentů, tak se není asi čemu divit, že?
Pan Hoffman porušuje základní novinářské pravidlo, které vyžaduje dát odkaz na text, který kritizujete. To Rádiu Universum umožňuje blbnout hlavu lidem, kteří jim věří. Ne, že by ostatní byli lepší. Česko je novinářská žumpa. O Národní bezpečnostní strategii USA se toho u nás hodně napsalo, ale kompletní český překlad není. Myslel jsem, že to sem zkopíruju, ale sloupek v diskusi je pro třicetistránkový dokument moc malý, často se nevejde poslední slovo na řádek a tak je tam pak na dalším jen jedno slovo. Vypadá to blbě, tak jsem toho nechal.
O Národní bezpečnostní strategii USA se většinou u nás píší blbosti.
strana 1) USA se rozhodně nechtějí vzdát světovlády. Naopak, výslovně píší, že chtějí zůstat nejmocnější zemí na světě. Jen už nehodlají buzerovat každou bezvýznamnou zemi, ne které jim nezáleží. Docházejí peníze.
strana 5) Navzdory tomu jak u nás píší, že nás Amerika opouští, se tam píše: Chceme podporovat naše spojence v zachování svobody a bezpečnosti v Evropě. Je to mezi hlavními cíli jejich zahraniční politiky. Navzdory tomu, jak se u nás píše, že se USA soustředí na Tichomoří jsou oblasti jejich udávaných klíčových zájmů beze změny. Ameriky, Evropa, Střední východ.
strana 9) Nezasahování do záležitosti jiných států, protože všichni máme stejná práva, pro zemi s tak mnoha různými zájmy jako naše není možné.
strana 10) Spojené státy nemohou dovolit žádnému národu aby se stal natolik vlivný, že by mohl ohrožovat naše zájmy.
strana 12) varuje před zneužíváním vládní moci k ochraně demokracie.
Budeme odporovat elitám v nedemokratických omezeních základních svobod v Evropě, anglosaských zemích a zbytku demokratického světa, obzvláště mezi našimi spojenci.
Tady je originál.
https://www.whitehouse.gov/wp-content/uploads/2025/12/2025-National-Security-Strategy.pdf
Autor na téma „rozděl a panuj“ píše: „Podpořit nové země EU proti starým…“ Nepíše tedy o Trumpově nezájmu o Evropu, ale pouze o EU.
Naopak, pan Trump se o EU zajímá. EU je přece součástí Evropy. On vnímá EU jako hrozbu pro Evropu, kterou ale vidí jako státy které jsou v EU. Když píše o Evropě myslí tím státy EU, ne evropský světadíl.
Na stránce 25 píše v kapitole Podpora důležitosti Evropy: Velké problémy kterým Evropa čelí jsou akce Evropské Unie a dalších nadnárodních orgánů které podkopávají politická práva, svrchovanost, přistěhovaleckou politiku, mění kontinent a vytváří sváry, censuru svobodného projevu, potlačuje politickou oposici, vytváří propad porodnosti, ztrátu národní identity a sebedůvěry.
To je podpora tradičních západních demokratických hodnot, které USA vždy šířily po celém světě i násilím, i když se nezná k tomu, že jde z velké části o důsledky předchozí americké politiky i jeho vlastní. Shoduje se to s výčitkami na adresu EU v Rádiu Universum. Jeho článek je samozřejmě pravdivý, jenom, místo aby byl pan Hoffman vděčný za mocného spojence, staví se najednou do pozice obhájce EU proti útoku USA:)
Na stránce 26 vrší na Evropu chválu, dočteme se tam jak je pro USA životně důležitá, nikdo jiný v dokumentu chválen není. Evropa je jediná, kdo je mimo kritiky chválen.
Pokud jde o nás, na stránce 27 v části Priority naší evropské politiky mimo jiné píše: Budování stabilních národů střední, východní a jižní Evropy prostřednictvím obchodních svazků, prodeje zbraní, politické spolupráce a kulturní výměny. Jak z toho pan Hoffman dostal „Podpořit nové země EU proti starým, čili periférie proti jádru.“ nevím, i když z celkového textu je zřejmé, že pan Trump podporuje opozici proti výše zmíněným nešvarům EU, nijak to neomezuje jen na bývalé socialistické země.
Myslím, že pro současnou situaci se to heslo nehodí. Tady nejde o rozdělení nějakého funkčního efektivního celku a následné ovládnutí jedinců. Ti jedinci by byli daleko efektivnější bez mistrování EU. Je vidět spíš snaha nenechat se dál omezovat chcípající kobylou a navázat vztahy se subjekty, které se jeví jako perspektivní.