Jednání Filipa Turka je podle lidoveckého mravokárce Bartoška odporné.

Richard Permann v reakci na zprávu z HN „Konec jednoho tabu. Část ODS připouští vyšší daň z nemovitostí. Vyměnit ji chce za nižší zdanění práce“:

Takže, kdo chce přijít o byt nebo rodinný domek, ať volí ODS. Při dnešních cenách nemovitostí, zvýšení daně z nemovitostí, což je obyčejná krádež, bude pro většinu majitelů likvidační. Vlastníci těchto nemovitostí jsou většinově před důchodem, nebo již v důchodu. Rodiné domy a byty kupovali a spláceli v době, kdy ceny byly ještě přijatelné. Při dnešních cenách by však daň z nemovitosti mohla dosáhnout desetitisíce až statisíce podle lokality. Hádám, že v Praze a okolí by tato daň udělala bezdomovce ze spousty lidí.

Dan Šustr pro Radio Universum: Já absolutně žiju mimo kategorii, jestli se mi chce, nebo nechce. Prostě tvorba – a určitě mi to spousta tvůrčích osobností potvrdí – ono se hovoří o takzvané prokrastinaci, tedy, že spousta umělců prokrastinuje, a pak něco udělá. Podle mého názoru to není přesné. To není prokrastinace, podle mého, je to meditace, dlouhá meditace. Protože se mi nezřídka stává, že nosím v hlavě nápad na nějaký text třeba rok a půl, a tento rok a půl v hlavě zraje.

Vidlák: V mnoha svých článcích jsem apeloval na zdravý rozum, že je zapotřebí nasadit v každém v sedmadvaceti volebních obvodech jen JEDNOHO jediného vlasteneckého kandidáta, abychom netříštili síly. Tohle totiž libtardi umějí dokonale. ODS jak STAN, Piráti jak KDU, TOP0,9% jako Zelení. Nasadí v daném obvodě vždycky jedno jediné velmi známé jméno, zpravidla nějaku vydlabanou dýni, která v přípaě zvolení bude poslouchat jak švýcarské hodinky. Umějí se dohodnout, aby se navzájem netříštily hlasy a já vlastně vím jen o jednom obvodě, kde se to Kupkovi tak docela nepovedlo, ale on je prostě ten nejtupější úřadující předseda politické strany, takže to zas tak divné není. Pravda a láska nasazuje Dagmar Peckovou proti mladému Smoljakovi. Ale jinak jsou jako obvykle vzorně koordinovaní.

Pravda a láska ví, proč je zapotřebí se do senátu dostat. Je to na šest let! Mohou tak přežít i stranickou smrt a napodobit Jeníka Lipavského. Mohou díky tomu včas přejít z partaje do partaje, výplatu budou mít slušnou a ve spolupráci s PePou mohou naházet vládě tolik klacků pod nohy, že tu politiku Andrejovi třeba definitivně znechutí.

My v hnutí Stačilo! nejsme žádní velikáši. Připravili jsme si tři jména. Taková, která jsou všeobecně známá, která mají už dlouhou veřejnou minulost a všichni víte v dobrém i zlém, co jsou zač. A začali jsme vyjednávat o vzájemných podporách. Kačka Konečná obešla všechna předsednictva všech partají a všude vyjednávala na nejvyšší úrovni. Byli jsme dokonce ochotni se upozadit, jen aby se zvýšila šance na zvolení vlasteneckých kandidátů.

A dopadlo to jako vždycky.

Parlamentní Listy: Bývalý poslanec KDU-ČSL Daniel Herman to v politice dotáhl až do vlády. V letech 2014-2017 působil jako ministr kultury. Právě do této doby se datuje jeho první široce kritizovaný krok. Účast na sudetoněmeckém sjezdu v Bavorsku, kam dorazil jako historicky první český ministr vůbec, vyvolala tehdy drtivou kritiku.

Podle našich informací z blízkosti Úřadu vlády šlo tehdy o Hermanovu osobní iniciativu a za každou cenu prosazoval, aby tam coby ministr mohl jet. “Za Sobotkovy vlády při jejím jednání zarputile prosazoval, že jako první český ministr v dějinách promluví na sudetoněmeckém sjezdu. Nikomu se to moc nelíbilo, ale on trval na tom, že tam pojede za každou cenu. Dostal asi deset jasně formulovaných podmínek včetně obsahu projevu, který tam pronese, jaké má být aranžmá jeho účasti apod. On to odkýval, ale nakonec to všechno porušil, vykašlal se na to a udělal si to po svém. Někdo ho označoval za neřízenou střelu, ale já s tím nesouhlasím, protože on dlouhodobě systematicky škodil,” řekl redakci důvěryhodný zdroj.

Bývalý lidovecký politik Daniel Herman končí jako honorární konzul Lichtenštejnska v České republice. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) mu neprodloužil konzulský patent a zdůvodnil to kontroverzemi spojenými s Hermanovou osobou. Za jeho politické i postpolitické působení jich nebylo málo. Podle zdrojů redakce serveru ParlamentníListy.cz byl ministrův krok uvnitř české diplomacie přijat pozitivně a často i s úlevou.

„Můžeme potvrdit, že ministr nepodepsal prodloužení exequatur (prodloužení konzulského patentu) Danielu Hermanovi, proto ve funkci honorárního konzula Lichtenštejnského knížectví končí. Lichtenštejnskou stranu jsme o tom informovali – s tím, že se nejedná o žádný signál ani krok vůči knížectví a že s naší bilaterální relací nemá toto rozhodnutí žádnou souvislost,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.

Přední český diplomat, který Daniela Hermana osobně zná řadu let, a kritizuje na prvním místě právě jeho činnost pro knížecí rod Lichtenštejnů. „Jeho role zde byla zásadní proti zájmům České republiky. Stal se honorárním konzulem Lichtenštejnska krátce poté, co tento rod podal žalobu na naši zemi. Možná ještě jeho temnější role spočívá v tom, že dostal k Pavlovi na Hrad návrh na zřízení společného fondu, který by měl spravovat majetek původně zabavený Lichtenštejnům za kolaboraci s nacisty. Ten fond předpokládal, že Česká republika do něj vloží onen obrovský majetek a bude ho nadále společně spravovat s lichtenštejnskou knížecí nadací. To se odehrálo před třemi lety. Byla to ze strany Lichtenštejnů připravená past na náš stát a Pavel jim na to buď skočil, nebo do toho byl vmanipulován lidmi kolem Petra Koláře. Je to velmi nebezpečné, protože to na druhé straně vyvolalo očekávání, které nelze naplnit právně ani politicky,“ konstatuje diplomat.

Jeho zkušenost s Danielem Hermanem je taková dlouhodobě. „Chodí a slibuje, co všechno zařídí. Herman v životě nic nezařídil. Teda kromě jediné věci, což byl odkup prasečáku v Letech na místě bývalého romského tábora. I tam je jeho role zvláštní, protože stát nakonec za ten areál zaplatil šestkrát tolik, než jaká byla dle znaleckého posudku jeho skutečná hodnota. Znalec odhadl cenu pozemku s třinácti starými halami pro prasata na asi 77 milionů, stát nakonec zaplatil nějakých 450 milionů a on v tom opět hrál roli a podvedl tehdejší vládu,“ konstatuje zdroj serveru ParlamentníListy.cz z české diplomacie.

Ministra Macinku za odstranění Daniela Hermana z funkce lichtenštejnského konzula v Česku chválí bývalý elitní diplomat, někdejší první náměstek ministra zahraničí a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák.

„Daniela Hermana dlouhodobě vnímám jako agenta nejrůznějších zahraničních zájmů. Není za tím snad ani nějaká ideologie, protože je to člověk, který nejspíš ani nositelem žádných myšlenek není a je schopen dělat cokoliv. Hermana si najímají nejrůznější vlivové skupiny a kdo nejvíc zaplatí, pro toho pracuje. V tomto případě šlo konkrétně o Lichtenštejnsko. Oceňuji proto krok ministra zahraničí, který tyto věci hodlá aspoň umenšit. Nebude asi schopen jedním krokem lichtenštejnské aktivity zde úplně zabrzdit, ale dává najevo, co si o tom myslí a rozhodně jim to nebude usnadňovat, na rozdíl od Petra Pavla. To je docela podstatné,“ uvádí profesor Drulák.

Nepatří přitom mezi žádné Macinkovy fanoušky. „Rozlišuji u něho dvě roviny. Vidím velmi problematickou rovinu jeho zahraniční politiky, která je podle mě příliš podlézavá vůči Trumpovi a vůči Izraeli, což je skutečně špatně. Na druhou stranu vidím velmi pozitivní způsob, jakým působí dovnitř České republiky a pracuje s úřadem a snaží se ho reformovat. To vůbec nejsou jednoduché věci. Oceňuji i to, že se nebojí konfliktu s prezidentem a se silami, které na něj jsou navázány. Takže rozhodnutí ve věci Hermana je další bod pro Macinku,“ dodal Petr Drulák.

Marek Obrtel pro Parlamentní Listy: V předchozí odpovědi jsem již naznačil obrovský úbytek zemědělské půdy vysoké bonity v oblastech vytýčených pro fotovoltaiku. Větrníky rozmístěné v uvedených oblastech rovněž nesplňují podmínky směrnice RED III a z ní opsaného zákona 249/2025, protože rovněž nebudou stát v tzv. „brownfield lokalitách“, tedy nevyužívaných plochách opouštěných dolů, prostorách bývalých továren a fosilních elektráren, provozoven, znečištěných lokalitách atd.; opak je pravdou. K tomu si domysleme devastaci půdy betonáží, příjezdovými cestami, ekologickou katastrofu při následné likvidaci, navíc limitaci zemědělců vzhledem k zákazu přejíždění vysokonapěťových kabelů v zemi technikou těžší než 6 tun… Nikdo si snad nemůže myslet, že za těchto podmínek by byl návrh vlády v souladu se zákonem. Snad to bude alespoň pádný argument pro budoucí soudní spory a přísné potrestání viníků, na čemž bych se upřímně rád podílel, protože to, co předvádějí politické reprezentace (nejen) v této oblasti, je skutečně zločinem proti vlastní zemi a jejím občanům.

Co to znamená pro lidi, zemědělství, přírodu a kulturní památky?

Jedním slovem – katastrofu. Uvědomme si, že řada důsledků výstavby těchto OZE je nevratných! To podtrhuji – nevratných. Zničená půda, spodní vody, vyprovokované sucho, devastace biotopů – zvířat, hmyzu, vliv na zdraví lidí… Vždyť na betonovém podstavci větrné elektrárny nemůžete po skončení její životnosti ani vystavět elektrárnu novou, to není z mé hlavy, to řekli statici, že podstavec je narušen vibracemi a jeho pevnost, resp. narušení pevnosti by hrozilo zřícením nové turbíny. Co tedy bude s tím monumentem mnoho metrů v zemi, kdo jej odstraní? A vedle bude další? O devastaci krajinného rázu a celkovém vzhledu krajiny snad ani nemluvím. To jako těm politikům nedochází? Nebo je problém trochu někde jinde…?

IDNES: Právo na důstojný život je podle Klause naprostý nesmysl a extrémistická úchylka. Na otázku, zda by chtěl žít tam, kde je válka a chudoba, a zda by neutekl, bývalý prezident opáčil: „V chudobě žilo 99 procent lidí po dobu posledních několika tisíce let, co lidstvo lidstvem je.“

Oponoval i tomu, že se lidé, kteří se rozhodnou odejít do jiné země, snaží o to mít důstojnější život. „Opravdu právo na důstojný život je naprostý nesmysl. Levičácká extremistická progresivistická úchylka, kterou nevěřím, že může někdo vůbec myslet vážně,“ tvrdí bývalý prezident.

Aby všichni utekli, to podle něj není řešení, ale tragický omyl. „Já jsem byl fatální protivník komunismu, ale nemyslím, že řešením by bylo, aby všichni to tady opustili a někam utekli, to by tady ten komunismus byl navěky, takže ne, ne,“ řekl v rozhovoru Klaus.

Jindřich Rajchl: Jednání Filipa Turka je podle lidoveckého mravokárce Bartoška odporné. Ne, Honzo, odporné je to, když Jurečka v den střelby na FFUK chlastá a trsá do 4 do rána a pak o tom ještě lže celému národu do očí.

Petr Hampl: V každém případě udělali Maročané mnohem víc než španělská vláda, která se začala zajímat, až když bylo skoro 100 tisíc lidí na španělské straně, se soudně garantovaným právem zůstat. Zároveň španělská vláda vkládá obrovské prostředky do přilákání migrantů, ať už prostřednictvím finančních podpor, nebo rozdáváním občanství.

A nejde jen o proud lidí valící se přes hranice. Jde také o to, že volná migrace do Španělska dělá z Maroka tranzitní zemi. Valí se tam tisíce Afričanů – umíte si představit, jaké lidské typy to jsou – a Maročané dokážou zabránit vstupu jen části z nich.

Maroko je vnitřně rozdělená společnost. U moci je islamistická vláda, ovšem ta se snaží najít rovnováhu mezi fundamentalismem a hospodářským rozvojem. Proti ní stojí fanatická džihádistická opozice, která tvrdí, že vláda je řízena Izraelem. To je v islámském světě normální. Zprávy slibující skvělý život ve Španělsku šířily na svých sociálních sítích právě tyhle radikální džihádistické skupiny. Kdo to zpochybňoval, byl označován za izraelského agenta.

Kontrolní otázka: Myslíte, že americké sociální sítě udělaly proti šíření takové propagandy alespoň tolik jako v Evropě pro zastavení protimigračních účtů? Z toho vyplývá, že velká část migračních agresorů, kteří překročili hranici, jsou přesvědčení džihádisté.

Pro Maroko to všechno znamená zmatky, destabilizaci a hospodářské ztráty. A také zvýšení rizika, že islamisty u moci nahradí ještě radikálnější islamisté.

Zkrátka: když se někdo nestará o vlastní hranice, ohrožuje nejen vlastní obyvatelstvo, ale i své sousedy.