Klid a mir…

Když už se vam podaři překonat hranični nastrahy, kladene českyma autobusakama a slovenskyma celnikama, ocitnete se v zemi, kera je sice ve valečnem stavu, ale mimo bojove zony panuje klid a mir.

Vlastně to neni nic zvlaštniho. Jestli se myslite, že po celu dobu druhe světove seděli Česi u radyjopřistroju a posluchali zakazany cizi rozhlas, tak se mylite. Ani za normalizace lidi neměli na Žermankach furt tranzistoraky přilepene k ušam, aby si mohli poslechnut dalši pomateně intelektualni prohlašeni Charty.

Lidi žili, pili, bavili se, smali, milovali, jedli a fungovali navzdory režimu, kery panoval okolo nich. Tak samo to je na Ukrajině. Pokud mate ten spravny pas, možete se na mistni situaci divat s odstupem cizinca. Pravda, neni uplně přijemne, když vas zastavi osumnactilety chlapeček s kalašnikovem na zadach a chce po vas doklady, aby posudil, jestli nejste na odvodnim seznamu. Kdybyste se chtěli ptat po jeho opravněni žadat doklady, pak mu to opravněni visi na zadach. Neni dobre pokladat zbytečne otazky.

Ale kdo se dokaže povznest nad take prkotiny a dovali se na Podkarpatsku Rus podivat aji v teto těžke době, nebude litovat. Bo kromě teho, že všecky kulinařske dobroty su furt na svojich mistach tajak před valku, tak navic pomožete mistnimu lidu.

Tuž tak.

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Kunikunda