Pár slov, tentokrát o dialogu

Kdykoliv slyšíme o tom, že bez vody není života, mohli bychom tuto myšlenku doplnit a říci, že života není ani bez dialogu. A to nejen v říši člověčí, ale i té zvířecí. Ptáci v lese si dávají zvuková znamení, že je mezi stromy škodná, včely vedou při letu dialog o místě plném medu, jelen ve své říji láká samičku. Některá zvířata používají místo dialogu zvukového dialog pohybový. Tančí a sdělují se. Pokud by ztratila zvířata schopnost vést dialog, jejich rody by vymřely.

V lidské říši je to podobné. Až na dvě skutečnosti. Zvířata, na rozdíl od lidí, nedovedou svými hlasy ani pohyby lhát, a svým mlčením také nic nesdělují.

Stará psychologická poučka říká, že není možné nekomunikovat, není možné nevést dialog. Už svým oblečením, chováním, jednáním a vystupováním dáváme svému okolí něco najevo, aniž bychom u toho promluvili. Tak zvaná tichá domácnost, kdy spolu manželé po hádce nevedou dialog, vůbec tichá není. Naopak. Ticho v této situaci doslova křičí. Míjí-li muž mlčky svoji ženu, dává jí tím najevo, že kolem něho prochází lidské nic, a ona svým mlčením sděluje jemu, že ta nula, která se tu bohužel vyskytuje, ani za řeč nestojí. Vede se tichý dialog.

Velkým prostředníkem hlasitého dialogu bývá stůl. Už jenom poloha, v jaké u něho sedíme vůči partnetovi, se kterým dialog vedeme, cosi napovídá. Sedíme buď bokem, vedle sebe, nebo proti sobě.

První případ je poloha důvěrná až intimní. Můžeme si šeptat do ucha a držet se za ruce. Zde, kromě slov a pohledů, můžeme vést dialog i dotekem.

Druhý případ – jako jsme sedávali ve škole – je poloha nejčastěji vynucená okolnostmi, protože proti nám za stolem už sedí někdo cizí. V takové situaci náš dialog vázne.

Poloha, jak říkávají Slováci, „zoči voči” je nejčastější a vede se zpravidla jako poloha vyjednávací.

Kromě uvedených forem dialogu u stolu existuje ještě dialog pod stolem. Jeden z manželů otevře ve společnosti téma, které není na místě, není vhodné, a proto dostane od toho druhého pod stolem kopanec.

Kromě dialogu slovem, postojem, pohledem nebo kopancem existuje ještě dialog písmem. Používá se na dálku ať prostřednictvím České pošty nebo přes internet. Má svoje plus i mínus, ale o nich někdy příště.

Hovořit k nám mohou i věci. Obraz, socha, nebo hudební skladba. Slova o tom, že někdo mlčel jako hrob, není pravdivá, protože i prázdný hrob má silnou informační hodnotu.

V dialogu važme slova. Básník Antotním Sova říká, že je potřeba najít pravá slova v pravý čas a uzdravit jím k smrti smutnou duši.

Budiž naše vzájemné dialogy uzdravujícími balzámy na bolesti této doby.

Příště pár slov o humoru.