Náš prezidentčík nebude asi prezidentem suverénní země, protože je toho názoru, že naše priority má stanovovat nějaká nadnárodní vojenská aliance

Přesně před 6 lety, 20. dubna 2020, měsíc po zahájení koronopodfucku a apartheidu v ČR, jsem sedl na kolo a vydal se na cestu Okolo Česko-Slovenska. Z této cesty zmrtvělou zemí vznikla stejnojmenná kniha, kterou jsem bohužel ve druhém vydání musel přejmenovat na „Kroniku koronopodfucku 1“, protože byla následovaná druhým a třetím dílem. Byla to podivná doba a Mira Macek mi tenkrát napsal: „Kronika koronoveho podfucku se po odeznění akutního koronavirového šílenství, jak doufám, stane skutečnou kronikou, ze které budou moci historici čerpat ještě hodně dlouho, neboť uhlazené legendy jim toho o skutečnosti moc neprozradí.“

Mira už tu není, koronu zázračně ze dne na den vyléčil sudruh Putin a my se snažíme tu dobu, kdy z nás udělali „občany II. kategorie“, vytěsnit z mysli. Když tu knihu čtu dnes, připadá mi neuvěřitelné, jak jsme drželi huby a krok jen proto, že nám to šašci v červených svetrech denně připomínali.

Šašci jsou pořád tady, nepotrestáni, bez omluvy se vracejí ze svých helsinských dovolených a jsou připraveni opět škodit, jen co se naskytne nová příležitost. A ona se naskytne.

******

Rutte se setkal s Babišem. Podle Petra Pavla Rutte před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém.

Hmm, v uplynulém měsíci Rutte navštívil Oslo, Londýn, Washington a Berlín.

Miloš Zeman: Vyzývám členy vlády a parlamentu, spolu se všemi odpovědnými politiky, aby se jasně postavili proti konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Považuji jej za nepřijatelnou demonstraci síly, nátlakovou akci namířenou proti zájmům českých občanů. Nic na tom nemění obsah kolaborantského “zvacího dopisu”.

V Evropě roste tlak na revizi historie, včetně výsledků druhé světové války. Dokládají to mimo jiné radikální požadavky na prolomení Benešových dekretů. V této chvíli není dobré si nalhávat, že sudetoněmecký sraz v Brně, za účasti vrcholných německých politiků, je nevinná občanská iniciativa. Ve své historii jsme opakovaně čelili snahám o zničení naší suverenity a důstojnosti. Nejhorší by bylo, kdybychom dnes sami rezignovali na jejich obranu

Marek Stoniš: Tři aktuální politické příběhy, jeden pokrytečtější než druhý, a třetí více, než oba předchozí dohromady:

1. Nominantka hnutí Starostové a nezávislí • STAN na místopředsedkyni Sněmovny, někdejší asistentka předsedy hnutí Rakušana Barbora Urbanová po oznámení své nominace řekla, že nabízí „kultivovanou politickou debatu.“ To je stejná paní, která ještě coby členka vyjednávacího týmu po krajských volbách vyhrožovala poslanci ODS Jan Skopeček, že pokud nebude STAN ve vedení kraje a ODS se dohodne na koalici s vítězným hnutím ANO, „spoustu věcí si nenechá pro sebe“. Pokud Urbanovou zvolí na probíhající schůzi do vedení Sněmovny, získá česká parlamentní demokracie politický unikát – ve vedení Sněmovny budou sedět vydíraný i jeho vyděrač. Těšíme se na jejich další kultivovanou politickou debatu!

2. Opozice kritizuje vládu za to, že chce v režimu legislativní nouze schválit zákon o cenách pohonných hmot a vadí jí, že by mohl v budoucnu omezit občanská práva, protože pumpaři by se kvůli vládní regulaci cen nemohli odvolat k soudu. Když ale dnešní opozice seděla ve vládě, protlačila v čele s ministrem zdravotnictví Válkem ve stavu legislativní nouze novelu pandemického zákona, která mimo další zvěrstva umožňovala státním úředníkům nařizovat občanům karanténu po telefonu. O odvolání k nezávislému soudu nebo kamkoliv jinam ani slovo, samozřejmě.

3. A včerejší kolektivní opoziční bzukot ohledně cenzury rozhovoru prezidenta Petr Pavel s armádou (to je žánr, co?) je další třešničkou na hodně pokryteckém opozičním divadýlku: Jednak věcně nešlo o cenzuru, protože prezidentovy duté fráze už jsou venku, a komu je libo, může je dokola poslouchat až do chvíle, než vypne počítač a vydá se dobrovolně bránit západní hodnoty na východní frontu (to je na mapě Československa z roku 1933 na obrázku za prezidentem tam úplně vpravo – pozn. aut.), ale především – o cenzuře dnes mluví stejní politici, kteří coby minulý pětikoaliční kabinet nechali protiprávně, což později potvrdil i soud, zavřít dvě desítky nezávislých webů, zřídili na ministerstvu vnitra cenzurní útvar KRIT, monitorující „protivládní nálady“ zaměstnanců státní správy, cenzurní, pardon „komunikační“, odbor plukovníka Foltýna na Úřadu vlády, prosazovali cenzurní legislativní agendu Bruselu do českého zákonodárství a tvrdili, že občan má „právo na korigované informace,“ že pane poslanče Petr Fiala…

A tak si tady žijeme a budeme zjevně ještě dalšího 3,5 roku.

Petr Drulák na Radiu Universum: V roce 1935 jel Konrad Henlein do Londýna a ujišťoval britskou aristokracii, že sudetští Němci nezpochybňují Československo. O čtyři roky později pomáhal rozbít republiku zevnitř. Tato taktika žije podle bývalého diplomata a politologa Petra Druláka dodnes. Landsmanšaft sice vyškrtl ze stanov majetkové nároky, ale systematicky zpochybňuje Benešovy dekrety. „Obrovským spojencem sudetoněmeckého Landsmanšaftu je česká lhostejnost,“ upozorňuje Drulák. Většina lidí nad tím možná mává rukou.

IDNES: Premiér Babiš prohlásil, že jeho vláda bude dělat pragmatickou zahraniční politiku, ne hodnotovou, která podle něj nic nepřinesla. Babiš těmito slovy vysvětlil, proč zamítl letoun pro cestu šéfa Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Vedle toho podotkl, že jeho vláda má odlišnou zahraniční politiku ve vztahu k Číně. Čína považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii.

„Tyhle výlety stojí miliony, zničily náš byznys a výsledek těchto Vystrčilových cest je jen ten, že Tchaj-wan staví za desítky miliard čipovou továrnu v Drážďanech,“ sdělil Babiš ve svém pravidelném nedělním vysílání na sociálních sítích.

Dodal, že jeho vláda má zcela jiný přístup k zahraniční politice než předešlá vláda premiéra Petra Fialy. „Budeme dělat pragmatickou zahraniční politiku. Já navštívím Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán. Pro naše firmy, aby tam dělaly byznys. Hodnotová politika víceméně nic nepřinesla a jenom poškodila naše firmy,“ popsal premiér. Pokud bude chtít Vystrčil na Tchaj-wan jet, bude podle něj muset využít běžnou komerční linku. „Vláda tak rozhodla,“ uzavřel téma Babiš.

Može jit pěšky, hňup. Vysledky by byly stejne a stat by ušetřil.

Ladislav Henek pro Deník TO: Útoky na Natálii Vachatovou, poradkyni premiéra pro svobodu slova, jsou tak mimózní, ohavné, zlé, tak vaří z vody v neskrývané zlobě a snaze hlavně pomluvit a ublížit, že se nabízí logická otázka: Proč? Jaký mají cíl? Samozřejmě je nasnadě odpověď, že takto útočí zejména lidé, kterým je svoboda slova velmi nepříjemná. Oni sami si to možná nemyslí, ale skutečností je, že jejich výroky a činy směřují ke starému známému cíli: Bezbřehou svobodu slova si zaslouží pouze názory mé a mých stejně smýšlejících (sou) druhů. Protože my neprezentujeme jen pouhé názory, ale samu ryzí pravdu. Z čehož logicky vyplývá, že ti, kdo mají názory odlišné, prostě lžou.

Takové přesvědčení by bylo jen směšné, pokud by nebylo v principu přesně stejné jako smýšlení komunistů, fašistů, inkvizice, prostě všech lidí, kteří nenávidí svobodu slova od samotné její podstaty. Z minulosti víme, že kdykoli a kdekoli se takové smýšlení prosadilo, dopadlo to se společností hodně špatně.

Další realistickou odpovědí na otázku po příčinách útoků na Natálii Vachatovou je obyčejný přízemní strach o prachy.

D-FENS: Všichni novodobí prezidenti se vyznačovali nějakou přijatelnou mírou konzistence. Konzistence je takový to „říkám co dělám a dělám, co říkám“.

– Havel. Víme, že to byl zrádce a kašpárek. Občas nás zásoboval takovými těmi moudry jako „staré struktury“ a „naše země nevzkvétá“. Jasně, lil první ligu a to je pro konzistenci špatný. Ale pro ty, co ho přečetli, konzistentní byl. Byl krysa a choval se jak krysa.

– Klaus. Ten neměl vůbec problém.

– Zeman. Sice taky lil, ale byl naprosto straigtforward. Sice málem nablil do korunovačních klenotů, ale i on dělal, co říká a říkal, co dělá.

– Máme tady našeho prezidentčíka. A ten má vážně problém. On si vůbec nevidí do huby.

Má to zhruba takovou genezi.

Jsme suverénní země. To předesílám, protože to vypadá, že na to mnozí už úplně zapomněli.

Suverénní země jsou suverénní proto, že stanovují svoje priority samy. Samy určují, zda budou utrácet například „za obranu“, tedy nakupovat předražené zastaralé zbraně pro války, co se konaly před 40 lety a už se nikdy konat nebudou. Nebo třeba za zdravotnictví, abychom nemuseli pořád číst ty příběhy, že malá Anička, Janička a Eliška mají nějakou hnusnou chorobu, ale léčbu za pár set tisíc VZP odmítla zaplatit, protože si pan Kabátek potřeboval vyplatit dva milióny na odměnách, takže Anička, Janička a Eliška musí zhebnout. Jiná priorita může být, že se stát rozhodne utratit peníze vybrané od občanů, aby zajišťoval zaměstnancům a spolupracovníkům České televize jejich relaxační lifestyle. Nebo spoustu jiných věcí.

Náš prezidentčík nebude asi prezidentem suverénní země, protože je toho názoru, že naše priority má stanovovat nějaká nadnárodní vojenská aliance, která se beztak nachází v rozkladu.

Prý že máme nějaký Závazek. Hovno, rozvědčíku!

Závazek je taková ta věc, ke které se obě strany zavážou. Schválně, ptal se někdo vás, zda chcete vynaložit 2% HDP, tedy asi 12% státního rozpočtu, „na obranu“? Mně se tedy nikdo neptal. Pro mně to není Závazek, je to diktát z ciziny, který přijali minulí k zahraničním strukturám devótní politici, kteří následně prosrali volby ve velkém stylu. Na tento „závazek“ občané naší země většinově nikdy nezvedli palec. „Závazek“ tedy už není legitimní.

Už jen to zadání je velice hloupé. Vidíte to, když máte IQ 108 a vyšší. Lidé si dělají nekonečně legraci z korporátů, kde se koncem roku musejí utrácet peníze za nesmysly, protože kdyby se neutratily, tak by se příští rok nenarozpočtovaly. Mizerně vedené firmy se tak samy nutí k neefektivitě, protože se snaží dosáhnout nějaké číslo, které nemá smysl. Nikdo nenajde v sobě tolik odvahy a disciplíny proti tomu vystoupit, protože nakonec má taky nějaký rozpočet a taky chce, aby rok od roku rostl. Být nezodpovědný se v takových firmách vyplácí. A co když se k neefektivitě nutí vláda sama od sebe za povykování zpozdilého prezidenta? Proč právě dvě procenta? Vždyť to naprosto nic nevypovídá o tom, jak efektivně ty peníze vynaloží. I tady se má za správné, korektní a férové být nezodpovědný?

Člověk by čekal, že se politická reprezentace proti něčemu takovému vymezí. Pokud to chápe. Pokud nemá IQ 107 a jej základní kód není poslouchat rozkazy. OK, zpátky k tématu. Máme tady toho hradního lůzra. Komunikuje asi takto (v závorkách to přeložím z rozvědčíkoviny do lidštiny):

Prezidentčík: Musíme vynakládat 2% HDP „na obranu“, protože máme Závazek (Musíme utrácet každou osmou korunu z toho, co lidé zaplatí na daních za zbrojení, protože nás k tomu cizí země donutily a devótní politická reprezentace se tomu podvolila).

Stará vláda: Ano, radostně splníme Závazek (Ano, budeme utrácet peníze vybrané od občanů „za obranu“ za zbrojení a okrademe je na důchodech, daních a zdravotnictví).

Nová vláda: Ach ano, budeme utrácet za zbrojení, protože už toho diktátu nemůžeme ven, ale budeme se držet u dolní hranice nebo lehce pod ní.

Prezidentčík: To není správně! My máme Závazek! (Já se z toho mohu posrat!)

Vláda: To je možné, ale my to takhle budeme dělat. Máme i jiné priority.

Prezidentčík: Tak ať si to jede vláda vysvětlovat na summit NATO sama! (S tím já nechci nic mít, protože mě si tady najali na to, že zadání z ciziny bude vždy a zcela plněno).

(Pauza).

Vláda: Blíží se summit NATO a my tam pojedeme vysvětlovat naše priority.

Prezidentčík: Ale já chci jet do Bruselu! (Vztekám se jako malé dítě, protože jsem postavil svoji imič na tom, že jsem voják a vy mě nechcete nechat dělat vojáka a jet do NATO).

Vláda: Vždyť jste sám povídal, ať si to jde vláda s NATO vykomunikovat sama.

Prezidentčík: Trucuje. A jeho příznivci s ním.

Chápete to?

Já tedy ne.

Zuzana Majerová: Paní novinářka ze Seznamu, Novinek a Práva se zeptala: „Všimla jsem si, že poměrně často poskytujete rozhovory webu 42tcen (neČt24), který je podle BIS pokračovatelem zakázaného Sputniku. Mohu požádat o vyjádřeni, proč? Jak Vás toto medium kontaktuje? A co říkáte na kritiku, že tím nahráváte ruské propagandě?”

☝️Já novináře nekádruji. Kdo se ptá, tomu odpovídám. Ještě nikdy se nestalo, že by redakce webu 42tcen s mými odpověďmi jakkoli manipulovala, což se rozhodně nedá říct o některých novinářích z redakcí českého hlavního mediálního proudu. Tvrzení, že svými odpověďmi na seriózní otázky někomu nahrávám, je hloupá propaganda. Nemám zapotřebí komukoli na cokoli nahrávat. Pouze svobodně říkám své názory. Každému, kdo se ptá, odpovídám stejně

Jan Keller pro Parlamentní Listy: Už jsme se dokázali smířit s kdečím. Smířili jsme se s tím, že Evropská unie, do které jsme vstupovali s vysokými očekáváními, se vydává na dráhu hospodářského úpadku, energetického nedostatku, rostoucího uskrovňování a klesající životní úrovně. Zároveň se její centrum stává politicky stále panovačnější a vojensky neukojitelnější. Smířili jsme se s tím, že teď se už budeme stále více na dluh jenom militarizovat.

Smířili jsme se s tím, že naši spojenci nejvěrnější přepadávají jednu zemi po druhé. V některé v noci unesou vládní představitele, jinde je za bílého dne masakrují. Vyhrožují vyhlazením celých národů a nazývají to obrannou politikou. Nás kárají za to, že se nechceme v této obranné politice dostatečně angažovat.

Smířili jsme se s tím, že budeme bojovat proti globálnímu oteplování dokonce i v případě, že by se potvrdily studie, podle kterých nám tady v Evropě hrozí spíše ochlazení. Zvykli jsme si na to, že i nepatrné korekce očividně nesmyslných cílů jsou vydávány za velká vítězství a za triumf politického umění.

Smířili jsme se s tím, že jakýsi gang zločinců s politickým krytím zničil plynovod, který měl zajistit přijatelné ceny energií pro firmy i domácnosti. Byli jsme nasměrováni na jiné dodavatele, jejichž dodávky vzápětí přerušila agrese našich spojenců. Nepřijde nám už ani divné, že náš ministr zahraničí, který původně chtěl být ministrem něčeho úplně jiného, vyjádřil vzápětí spojencům naši plnou důvěru.

Vyrovnali jsme se s tím, že máme v čele země prezidenta, jehož zvláštním koníčkem je sloužit do roztrhání těla a naprosto nezištně vždy těm, kdo mají právě mocensky navrch. Zvykli jsme si na to, že i v jiných zemích hrají své hry zcela nahoře politici a političky, kteří by neměli hrát ani okresní přebor. Smířili jsme se s tím, že pod jejich vedením budeme spíše dříve než později čelit útoku Ruska. Kdyby se do toho Rusku snad nechtělo, tito lidé jsou ochotni ho k tomu vyprovokovat. Je to jejich jediná ověřitelná schopnost.

V mezidobí se smiřujeme s tím, že pořídit si střechu nad hlavou se stalo luxusem, který z člověka na zbytek života učiní něco jako dlužního otroka. Vzali jsme na vědomí, že jako národ vymíráme a že politici prostě nevědí, co by se s tím dalo dělat. Pokud to snad vědí, z nějakého důvodu to svým voličům zatím neprozradili. Namlouvají nám, že v podstatě o nic nejde, neboť naše země bude beztak obydlena jinými etniky, jejichž pracovní síla bude ještě lacinější než ta naše, takže národní ekonomika na tom – na rozdíl od národa – vydělá.

Časem se i my smíříme s tím, s čím se již smířili Francouzi, Britové i Němci. S rozvojem paralelních společností, které budou chtít mluvit do fungování té naší, samy nás však do té své, která jede podle vlastních pravidel, nahlédnout nenechají. Kdo by si nechtěl zvyknout na ústup své kultury a rozklad své vlastní země, bude prohlášen za agenta cizí moci. Tak jednoduché to je.

Smířili jsme se s tím, že politické strany vesměs upadají do bezvýznamnosti, zatímco vliv nikým nevolených neziskových organizací, které by chtěly o politice rozhodovat i bez mandátu, je stále všudypřítomnější. Přitom jsem zvyklí platit si z vlastní kapsy jak neziskovky, tak média, která jim jdou na ruku. Komu se toto neprůhledné propletení ohrožující demokracii nelíbí, je vydáván za hrozbu demokracie.

Když už se bezpečně zjistilo, s čím vším jsme ochotni se smířit, nachystali nám jako třešničku na dortu ještě jedno smiřování. Koncem května přijede na sraz do Brna náš milý krajan Bernd, který se věčným smiřováním docela obstojně živí. Dojetím rozteklý a naplněný duchem vzájemného porozumění nám snad už definitivně oznámí, jakou podobu bude mít naše konečné smíření.

Adam Šejna pro Parlamentní Listy: Mnohé lidi odradí od veřejného vystupování nejen samotná kritika od odpůrců, ale také bezmocnost v případě, že se je druhá strana rozhodne „umlčet“. „Včera mi zablokovali Instagram… Zablokovali ho za to, že sdílím nějaký názor, na což máme právo… A když vám na základě toho, že říkáte něco, co není v rozporu se zákonem, můžou zablokovat váš profil, který třeba máte silně vybudovaný, tak to mnoha lidem dá pocit zoufalství, že můžete dělat, co chcete, ale stejně vás umlčí. A to je ještě ta lepší možnost, mohou vás umlčit horšími cestami.“

Jan Tománek: Toto si dejte, jestli máte sílu, to je NEUVĚŘITELNÉ panoptikum – Jílková kouká jako tele na nový vrata, když jí Prymula s klidným hlasem přiznává, že KAŽDÉ očkování je RIZIKOVÉ, a že klidně můžete ZEMŘÍT… A staré hlášky „100% bezpečné a účinné“ jsou zcela zapomenuty, myokarditida je přeci naprosto známý vedlejší účinek, to přeci všichni víme… 😳 To vše Prymula v prvních asi 10 minutách… Do toho leštič sklíček ze Sisyfa chytá profesora Berana za jakékoli slovo… Víc jsem opravdu nedal, jen se mi potvrdilo, že zaplacené hajzly a blbce od přírody je zbytečné přesvědčovat a každý ať si dělá se svým životem co chce…