“Rozmáhá se nám tady takový nešvar. Některé osoby, a to dokonce i úřední, podněcují nenávist vůči zdravým lidem, kteří nemají zájem se účastnit medicínského experimentu farmaceutických korporací s lidským tělem.
Nejedná se již o naplnění skutkové podstaty přečinu podle § 356 trestního zákoníku Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod? Jeho znění je v prvním odstavci následující: „Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“
Co státní zastupitelství, stále bude krýt trestnou činnost zločinců v řadách protektorátní správy a jejich pomahačů v nátlakových organizacích?” Schvaluji a podepisuji jej v plném rozsahu. Na první pohled by se zdálo, že se občanská společnost probouzí, ale bohužel, nejsem tak optimistický.
Píše se počátek září roku 2021 a já se obávám a mám velice nepříjemný pocit, že nás zanedlouho čekají ta nejtvrdší totalitní opatření za posledních sto let.
Petr Zuska pro Radio Universum: Jsem hluboce přesvědčen o tom, že to celé je plán, velice sofistikovaný plán světových, v uvozovkách, elit, které ale nejsou vidět, které jsou mimo vlády, mimo prezidenty, a které ve skutečnosti tahají za nitky, a mají obrovskou sílu, mají neskutečné finance, a mají samozřejmě drápy a chapadla rozprostřené po všem, co si můžete představit.
A není tajemstvím, že jedním z těchto lídrů – a je jich samozřejmě daleko víc – je Klaus Schwab, šéf Světového ekonomického fóra v Davosu. A ten to řekl naprosto na rovinu. Zaprvé napsal knihu, která se jmenuje „The Great Reset“, Velký restart, kde popisuje, co by se mělo dít, a to samozřejmě hrozně hezkými slovy.
Ale já jsem ho slyšel mluvit live v nahrávce z roku 2018 právě v Davosu na World Economic Forum, a on tam jasně řekl, že je nutná depopulace planety, a vyjmenovával důvody, jakými se to má stát. A řekl naprosto jednoznačně, že se to má stát pandemiemi a jejich terapií, vyvoláváním válek a jejich umělým prodlužováním, likvidací střední třídy, to znamená soběstačnosti jednotlivých států a průmyslu, a pochopitelně migrantismem, to zní blbě, ale asimilací úplně jiných kultur do Evropy a do západní civilizace, protože tím je narušena rodina.
Proč máme genderismus a 153,5 pohlaví? Protože je to útok na rodinu, a rodina je naprostý základ nejenom státu, ale celé existence. To není o tom, že někdo si opravdu myslí, že je 150 pohlaví, to je jen relativizace institutu rodiny, protože rodina je to, na čem každý stát a každá kultura stojí.
Takže to je tento balíček, který má za úkol udělat – a vůbec nepřeháním, když řeknu, že je to – sofistikovaný digitální koncentrák 21. století. Velice jemný, ale to vůbec neznamená, že je méně zrůdný. Depopulace planety, a ze zbytku udělat otroky u vesel, kteří drží hubu a krok, a pár lidí z toho má obrovskou moc a ještě větší peníze. Bohatí ještě víc bohatnou, chudí ještě víc chudnou.
Green Deal. Co je Green Deal? Green Deal není o tom, že chceme zachraňovat planetu a máme jezdit v elektrických autech. Green Deal je o tom, abychom nejezdili vůbec, a s tím souvisí takzvaná 15minutová města. Je to opravdu vymyšleno absolutně skvěle.
Neříkám, že zrovna konflikt na Ukrajině je přesně o tom, že Klaus Schwab zvedl telefon, a zavolal Putinovi: „Hele, prosím tě, už to jdi řešit na ten Donbas,“ tedy že to je nějaký záměr. Ale když pro to vytvoříte podmínky, tak se potom tyto věci dějí dominovým efektem.
A tato krakatice má skutečně strašně dlouhá chapadla. Realita je taková, že „oni“ nám to všechno řekli. Tyto věci jsou už dávno ve veřejném prostoru, ať už ve formě knih, ať už otevřených rozhovorů Billa Gatese, nebo Klause Schwaba, nebo výroků evropských komisařů. Ale většina populace se tváří, jako kdyby to neslyšela, nerozuměla tomu. A když to přeložíte, nebo převyprávíte vlastními slovy, tak se stáváte třídním nepřítelem.
Arina Janganajeva na Zvědavci: V roce 1960 podepsal Eisenhower embargo proti Kubě. Od té doby se vystřídalo jedenáct prezidentů. Sovětský svaz se rozpadl. Čína se stala supervelmocí. A embargo prostě pokračovalo na autopilota – nikdo si už přesně nepamatoval proč, ale nikdo neměl odvahu ho vypnout.
V polovině 60. let už bylo zřejmé: režim sice nepadl, ale získal si stálého vnějšího nepřítele, kterého mohl vinit ze všeho, od nedostatku chleba po rozbité autobusy. Američtí politici se přesto nehnuli z místa. To se stává, když zahraniční politiku nediktuje zdravý rozum, ale zášť a domácí lobbing.
Nemuselo to tak dopadnout. Představte si, že by se Washington v 70. nebo 80. letech rozhodl ostrov neškrtit blokádou, ale otevřít dveře obchodu. Havana byla kdysi turistickým centrem Karibiku – v letech 1915 až 1930 přilákala více návštěvníků než jakákoli jiná destinace v regionu. Hotely, restaurace, půjčovny aut, vývoz zemědělských produktů – to vše mohlo na ostrov proudit pod americkou vlajkou. Kubánci by získali práci, americké firmy trh a komunistické vedení by přišlo o svou oblíbenou kartu: „Za všechno mohou Yankeeové.“ Pragmatismus však prohrál a rituál pokračoval.Kuba neohrožuje bezpečnost USA. Žádné jaderné zbraně, žádné rakety namířené na Floridu. Je to chudý, vyčerpaný ostrov 90 mil od amerického pobřeží. USA mají naopak ekonomiku, kulturu, přitažlivost volného trhu – vše potřebné k vítězství bez armády. Turistický boom, společné podniky, diaspora vracející se s penězi a kontakty – to vše mohlo fungovat bez bomb nebo invazí. Ale místo promyšleného kroku dostáváme ten samý starý impuls: „potrestat je“ a „neustoupit ani o píď“.
Tvrdohlavost, pokud se jí držíte dost dlouho, začne vypadat jako zásada. Ve skutečnosti je to jen drahé sebeklamání. Šedesát šest let americké politiky vůči Kubě dokazuje přesně jednu věc: embarga režimy nesvrhávají – zachovávají je a přitom škodí americkému podnikání. Historie to nezapíše pod „neochvějné odhodlání“. Zapíše to pod „jak nevést zahraniční politiku“ – lekci, za kterou zaplatilo několik generací Kubánců i amerických daňových poplatníků.
Izvestija: Rusko a Bělorusko jsou připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných, k zajištění bezpečnosti Svazového státu, řekl listu Izvestia ruský náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin. Uvedl, že Severoatlantická aliance provokativně a demonstrativně posiluje své síly v těsné blízkosti ruských a běloruských hranic. Konkrétně tam probíhají cvičení NATO a zvyšuje se počet incidentů s drony. Odborníci se domnívají, že evropští členové bloku se tak snaží odvést pozornost Ruska od Ukrajiny a destabilizovat situaci v Bělorusku. Přítomnost ruských jaderných zbraní na běloruském území snižuje pravděpodobnost přímého vojenského konfliktu.
Tehran Times: 100 dní války: Íránský epický odpor! V tomto stodenním období je nejvíce patrný propast mezi deklarovanými cíli americko-izraelské koalice a pozorovatelnými výsledky. Oficiálně byla válka koncipována kolem ambiciózních cílů: zastavení nebo omezení íránského jaderného programu, oslabení jeho vojenské struktury, snížení regionálního vlivu Teheránu a vyvíjení vnitropolitického tlaku. Ve skutečnosti však nebyl žádný z těchto cílů plně ani rozhodně dosažen. To neznamená, že nedošlo k žádnému dopadu; spíše to znamená, že dopad nabyl jiné podoby, než se původně očekávalo.
Na vojenské úrovni se to, co bylo původně považováno za technologickou a zpravodajskou výhodu, proměnilo v omezenou, ale trvalou vyčerpávací válku. Údery sice způsobily škody na infrastruktuře a určitých vojenských schopnostech, ale tyto škody nedosáhly prahu strukturálního kolapsu. V mnoha případech to, co bylo navenek popisováno jako „zničení“ nebo „paralýza“, bylo ve skutečnosti kombinací snížené kapacity a rychlé rekonstrukce. V moderní válce je tento rozdíl rozhodující, protože určuje, zda si protivník zachová schopnost reorganizovat a znovu sestavit své síly.
Írán v tomto období prokázal, že jeho vojenská struktura, a to i pod trvalým tlakem, má tendenci se spíše posouvat směrem k rozptýlenosti a flexibilitě než ke kolapsu. Místo soustředění všech schopností do několika kritických uzlů byly jeho systémy buď navrženy, nebo upraveny tak, aby byly více rozptýlené a odolné vůči otřesům. V důsledku toho si Írán i přes značné ztráty zachoval schopnost pokračovat ve vojenských akcích a reagovat koordinovaným způsobem.
Na úrovni domácí politiky bylo jedním z deklarovaných cílů Spojených států vyvolat vnitřní nestabilitu v Íránu. Počáteční očekávání rychlé sociální nebo politické fragmentace se však nenaplnila. Společnost, o které se předpokládalo, že je zranitelná vůči vnějšímu tlaku, který by mohl vyvolat okamžitý vnitřní rozkol, místo toho vstoupila do jiné fáze: fáze charakterizované spíše konsolidací než fragmentací.
Igor Iggy Sumilov: Nejslavnějším Ukrajincem v USA je Ihor Sikorskyj, geniální konstruktér létajících strojů, který proslavil Ukrajinu ve Spojených státech. Ukrajinci jsou hrdí na svého technického génia a postavili mu krásnou sochu u letiště Žuljany. Sikorskyj zkonstruoval první vrtulník, první osobní letadlo, první bombardér, první hydroplán atd. atd.
Jenže jeho sláva na Ukrajině pohasíná. Ukrajinští odborníci zjistili, že Ihor Sikorskyj byl ve skutečnosti Igor Ivanovič Sikorskij a vždy se identifikoval jako Rus. Své první letadlo z roku 1913 pojmenoval Ruskij vitjaz, bombardér nazval Ilja Muromec a dokonce ve Spojených státech založil Russian Aircraft Company. Jeho otec byl aktivním členem Kyjevského klubu ruských nacionalistů, odpůrcem ukrajinského obrození a dokonce informátorem carské tajné policie. Když Igora křtili, byli mu za kmotry ruský velkokníže Pjotr Nikolajevič a velkokněžna Alexandra Petrovna.
Přestože se ukrajinská emigrace snažila Igora Sikorského přesvědčit, aby začal mluvit ukrajinsky a prohlásil se za Ukrajince, nepodařilo se to. Sikorskij o svém původu napsal jednou toto: „Moje rodina, která pochází z vesnice v Kyjevské oblasti, kde můj dědeček a pradědeček byli kněžími, je čistě ukrajinského původu. My se však považujeme za Rusy, rodáky z části Ruska zvané Ukrajina, a tu považujeme za nedílnou součást Ruska, stejně jako je Texas nebo Louisiana nedílnou součástí Spojených států.“
Tudíž je načase ustanovit komisi na odstranění sochy Sikorského u letiště a možná požádat Pentagon, aby přestal užívat vrtulníky Sikorsky Black Hawk, a také Českou republiku, aby zrušila objednávku na tyto stroje. Jsou to naši přátelé, a tak by neměli kupovat vrtulníky od firmy, která ztělesňuje ruský imperiální a koloniální narativ.
Jaroslav Štefec: Jak média, tak vyčpělé politické celebrity lžou. ČR totiž vůči NATO žádné závazky nemá. Jediný závazek, platný pro všechny signatáře Severoatlantické smlouvy, je vyjádřen v jejím článku 1: „Smluvní strany SE ZAVAZUJÍ, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.“
Žádný jiný článek této smlouvy není pro její signatáře závazný. Ani článek 3, podle něhož „… budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku“, ani našimi „libtardy“ neustále vzývaný článek 5 o údajné „vzájemné pomoci“. Jeho znění ponechává výhradně na vůli jednotlivých signatářů, v jaké formě a rozsahu se zapojí do případných ozbrojených konfliktů „… s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru“. Do něhož ovšem nespadá ani Střední východ, ani Ukrajina, která není členskou zemí NATO. Počínaje článkem 2 tak mají ustanovení Severoatlantické smlouvy charakter pouhých deklaratorních ujednání, jejichž plnění je právně nevymahatelné.
Pro český stát, resp. pro jeho vládu však existuje zásadní závazek. Ten je definován v paragrafu 9, odstavec 1 zákona o ozbrojených silách takto: „Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.“
Michal&Petr: Bůh má zcela určitě smysl pro absolutní božskou ironii, a tak možná právě proto se včera v Belfastu zhmotnil jeden zcela konkrétní “chirurg z dovozu” z Okamurova plakátu, a pokoušel se na ulici nožem odoperovat jednomu Britovi jeho hlavu od těla.
Naštěstí, protože boží ironie vždy božsky funguje, dostal operující súdánský chirurg, dřív než Britovi krk prořízl, od dalšího kolem jdoucího Brita pořádnou petardu jasanovou pálkou do hlavy. A zcela zpacifikovaný skončil ve vězení, a půjde před soud za pokus o vraždu.
iDNES: Belfast zachvátily protiimigrační nepokoje. Útočník chtěl oběti na ulici uříznout hlavu. Mluvčí protiimigrační strany Reform UK Zia Yusuf zase prohlásil, že incident je důsledkem britské imigrační politiky. „Hrůza, kterou jste viděli v Belfastu, je přímým důsledkem zrádné imigrační politiky konzervativců i labouristů. Reform UK už oznámila úplný zákaz vydávání víz komukoli ze Súdánu. Už toho bylo dost,“ uvedl.
No tak když už je naštvany aji Zia Yusuf, tak to už musí byt važne…
*****************
2017 Pohyblivé obrázky z Ost Preussen
Vidlák: Západ si postupně zakázal zpětnou vazbu. Ideály a evropské hodnoty, to ano, ale hlavně nevidět, že to generuje i křivdy a hnusy. Hlavně nemluvit o tom, co s dětmi dělá život v neúplné rodině. Hlavně nemluvit o tom, jaké to je chodit ve Vídni do školy plné muslimských žáků. Hlavně nemluvit o útocích nožem. A když někdo promluví, hned s ním k soudu a do basy. Viď, Patriku Tušle!
Když někdo upozorní, že Rusům nedošla ani nafta, ani munice, ani jídlo ani náboje, tak je to hned foltýnovská svině a je zapotřebí se od takových oddělit příkopem. Když někdo upozorní, že kupujeme předražené stíhačky, je to jasný Putinův agent. Jakákoliv kritika čehokoliv jen nahrává ruské propagandě a máme na to i paragrafy.
A proto liberální demokracie prohraje. Celé její dědictví je k ničemu, když si zakáže zpětnou vazbu a udělá to tak dobře, že trestá každého, kdo se o ni pokusí. Všechna ta dolarová rezervní měna je málo, když se problémy neřeší, ale jen hromadí. Nebo už máme v Praze vyřešenou dopravu? Už máme vyrovnaný státní rozpočet? Už kleslo množství CO2 v atmosféře? Všechny problémy, které jsme měli v roce 1990, ty máme dodnes. Ani jeden není vyřešený. Jen každý rok přibude nový zákon, který nám zakáže o tom mluvit a nová statistická metodika, která to začne počítat jinak a tím se problém překryje. Kdybychom nezaměstnanost počítali jako tenkrát, tak nebude pětiprocentní, ale dvacetiprocentní. Kdybychom dnešní kriminalitu počítali jako tenkrát, tak bychom se všichni zhrozili.
Proto prohrávají majnstrýmová média. Proto jim klesá sledovanost. Místo aby byly zpětnou vazbou, staly se propagandou a inkvizicí. Se všemi dopady z toho plynoucími. Místo aby byly hlasem lidu proti režimu, staly hlasem režimu proti lidu.
Často popisujeme liberální demokracii jako velmi mocnou celoplanetární hydru. Vidíme rozlezlá chapadla Sorosovské chobotnice. Vidíme Rotschildovské peníze, židovské lobbystické organizace, big tech, big money a vojenskoprůmyslový komplex. Ale tohle všechno je k ničemu, když elity ze světa dělají augiášův chlív a zakazují si zpětnou vazbu. Možná dokonce všichni ti Epsteini a Římští klubové mají nějaký plán na ovládnutí lidstva, ale jediné co dokázali je, že Trumpovi poroučí Netanjahu, Írán se Spojeným státům směje do ksichtu, vojenskoprůmyslový komplex Ruska je schopen držet krok s tím západním a Fialu v Indii posadí ke kolovrátku, protože to je tak jediné, na co stačí. Británie nemá bojeschopnou jedinou jadernou ponorku, Němcům nefunguje snad ani jeden tank, v Paříži hoří ulice, v Irsku řežou lidem hlavy a v Britániii, co vás nezabije, to vás znásilní… a policie to ještě hodí na vás.
A u nás dávají soudy pokuty, když o tom začnete mluvit.
Přesně takhle projebal Václav IV dědictví po svém otci Karlovi. Zakázal si zpětnou vazbu. Nechtěl vidět problémy. Nic ho v tom nezviklalo, nic ho nezmobilizovalo, nic nezměnilo jeho povahu. Bylo mu houby platné, že zdědil bohaté a mocné království plné šikovných lidí na všech úrovních moci. Zakázal si zpětnou vazbu a všechno ostatní se stalo samo.
2015 Pohyblivé obrázky z cyklotrasy München – Ostrava
