Jak by bylo krasne, kdyby se všecky dotace rozdaly lidu

Chibičky česke propagandy (2015):Jak by bylo krasne, kdyby se všecky dotace rozdaly lidu. Ale samozřejmě ne temu hlupemu lidu s IQ pod 50. Dostavali by to enem chytři lidi – řeknime třeba synci z parlamenta. Když rozdate prachy synkum z parlamenta, mate rovnoměrně pokrytu celu republiku a nikdo se nemože stěžovat, bo je to take demokratycke.

A taky poslanec už přesně vi, kaj ty prachy utratit. Postavi si barak, kupi auto cele rodině, každy tyden zrobi v knajpě velku žranicu, dva razy za měsic da jakesik prachy kurvam v bordelu, raz za pul roka zajde do divadla nebo se kupi knižku. Take aktyvity okamžitě vybudi ekonomicky vyšši aktyvitu v jeho okoli.

Stavebnici budu mět robotu, hospodsky nakupi zemědělske produkty od mistnich jezeďaku, kurva si kupi nove hadry a podpoři vitmanske obchodniky, Vulkan v Hradku a diky vykupenym knižkam budeme moct pokacat dalši strom, nebude třeba zabijat bobry, takže aji ekoterorysti budu spokojeni!

Chvilama si řikam, že přece nemožeme byt tak blbi, vždyť vyhody také přime ekonomiky su jednoznačne. Navic pokusy rozdavat penize přimo chytremu lidu tady su. Zeberte si teho socanskeho doktora. Sedum milijonu si nesl v nevinne krabici a chtěl je použit pravě na vyše zminěne učely – pro stavaře, hostinske, kurvy a jine polityky. Jenže pak se najde jakysik idyjot u policajtu a všecko to pokazi. Všecko mu zabavili, ale co fčil? Vždyť on nic nezrobil, bo kdyby zrobil, tak ty penize komusik chybi a chce je zpatky.

Jenže ty penize nikdo zpatky nechce a nikomu nechybi…

Martina Kociánová:  Milí přátelé, čtenáři, než všichni pojmeme dojem, že svět od Yukonu po Honšú řeší hlubokou nespravedlnost, kterou uštědřilo Ministerstvo zahraničí ČR „investigativní“ žurnalistce Zdíše P., redaktorce „objektivního“ Deníku N, když ji odmítli akreditovat na tiskovou konferenci MZ…

Nuže tedy, pojďme si to se „zastánci objektivity“ postupně probrat. A pokud by se vám to zdálo osobní, tak vězte, že to je osobní…

– Kde jste byli, když nám v roce 2016 zrušil Český rozhlas Dvojka pořad Kupředu do minulosti? Zrušen byl, mimo jiné proto, že naši hosté, žijící v Německu, tvrdili, že takto nastavenou migrační politiku nejde zvládnout… Vivat Ceuta…

– Kde jste byli, Syndikáte novinářů a Marku Wollnere, když mě v roce 2020 označovali za dezinformátorku jen proto, že jsem kladla stejné otázky, jako o 6 let později americký Kongres Anthonymu Faucimu?

– Kde jste byli, Syndikáte novinářů a Wollnere, když vláda rušila weby a soukromá rádia?

– Kde jste byli, zastánci práv Zdíši P., když nás, „alternativní média,“ označovala vládní média za „proruská“ jen proto, že jsme citovali Henryho Kissingera a jeho názor, ať válka na Ukrajině skončí co nejdříve, než lidskou mysl ovládne nenávist…

– Kde jste byli, Syndikáte novinářů a spol., když názory mých hostů z let 2022 říkal J.D. Vance a také M. Rubio…

– A kde budete příště?

Mimochodem, se Seznamem.cz mě čeká odvolací soud v říjnu… A jde jen o výše zmíněné otázky… Tak uvidíme – kde bude česká justice…?

Ilona Švihlíková na Radiu Universum: Nejhorší je, když máte masu lidí, kterým je tak nějak všechno jedno, a jediné, čím žijí, je to, co bude ve slevě v Lidlu. Tak to je fakticky problém s tímto pracovat.

Jiří Šatánek: Ta slepota a ignorance mě nepřestává překvapovat. Kdekdo se tu raduje nad tím, jak Ukroši vypalují sklady Wildberries, ale nějak se zapomíná na to, že za „odměnu“ dostali kompletní likvidaci vlastní logistiky tj. zničení veškerých logistických center a úplnou blokádu Oděsy.

Průšvih. Úplně hrozný. O řády vyšší než to, co způsobili Rusku.

Jasně získali fotečky pro svou PR kampań, jak „vítězí“ a doufají, že buď Rusko vyprovokují k útoku na některý členský stát NATO, nebo nějaký útok pod falešnou vlajkou zinscenují… A to se oplatí…

Jen nevím, co by ještě Západ mohl poskytnout, asi nějaké „maso“, nebo tak něco.

Petra Rédová: Vážená paní Doubravová, reaguji na váš článek „Vypustit si vlastní rybník. O Senát usilují jeho odpůrkyně i konspirátoři“ na Seznam Zprávách.

Vlastně jsem ráda, že mou práci a veřejná vystoupení tak pečlivě sledujete. Třeba se časem něco dozvíte přímo ode mě a nebudete muset pro příští texty jen pasivně přebírat staré nálepky a soudy, které už před vámi použili jiní.

Zaujala mě vaše formulace o mé „neúspěšné kandidatuře“ do Evropského parlamentu. V daných volbách jsem získala 11 026 preferenčních hlasů,což byl 3. nejvyšší počet na celé kandidátce‼️

Pokud za neúspěch považujete fakt, že člověk bez stranické mašinerie v zádech získá takto silnou osobní podporu voličů, pak máme o slově „úspěch“ dramaticky odlišné představy.

Úspěch se totiž neměří jedním okamžitým ziskem funkce, ale vytrvalou prací a důvěrou lidí‼️Možná vám tento rozměr při psaní unikl, protože to neznáte🤷🏻‍♂️

Ještě dál však zajdete v momentě, kdy mě označíte za „známou postavu dezinformační scény“. Označit někoho nálepkou bez jediného věcného argumentu je totiž neuvěřitelně pohodlné.

Pravda je taková, že v době pandemie to byla právě česká média a mnozí novináři, kdo zcela selhali ve své základní roli,nekontrolovali moc, neptali se na nepříjemné věci a slepě přebírali oficiální narativy. Tu práci jsme tehdy museli suplovat my,občané, zdravotníci a lidé z praxe. Dnes, když se postupně ukazuje, že řada našich tehdejších výhrad a otázek byla zcela oprávněná, je pro média nejjednodušší nás všechny zjednodušeně ocejchovat jako „dezinformátory“. Je to jen průhledný alibismus, kterým se snažíte zakrýt vlastní tehdejší selhání. V konfrontaci s odstupem času a realitou tak v roli dezinformátorů, lhářů a manipulátorů bohužel zůstáváte především vy sami.‼️‼️

A k vašemu konstruktu o „paradoxu“ mé kandidatury. Kandidovat do Senátu a otevřeně říkat, že chci jeho fungování změnit, není paradox. Změnit instituci lze v demokracii pouze demokratickou cestou. Svůj názor před voliči neskrývám, říkám jim ho přímo a oni rozhodnou.

Že se ty pseudonovinářské hydry z režimního kaloborantského tisku nestydí psát ty své bláboly.

Igor Iggy Sumilov: V létě roku 2014 oznámil ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov (mimochodem Armén), že propustil ze služby 20 000 policistů. Tito policisté totiž zradili přísahu a přidali se na stranu Doněcké a Luhanské republiky.

Arsen Avakov tímto krokem nechtěně potvrdil, že odtržení od Ukrajiny na Donbasu a v Luhansku neprováděli nějací ruští agenti, ale že se k němu přidala téměř celá místní policie, která dobrovolně přešla do služeb nově vzniklých republik.

Nelze popřít účast některých ruských dobrodruhů, jako byl například Strelkov, avšak zajištění veřejného pořádku na tak rozsáhlém území prováděli převážně místní tuzemští policisté.

Petr Sak: Pokleslost působení orgánů činných v trestném řízení dokládá srovnání dvou kauz. Tomio Okamura je trestně stíhán za billboard s vyobrazením černého muže s nožem. V druhé kauze ukrajinský muž dostal podmínku za vhození hořící Molotovovy lahve do domu, kde spala rodina s malým dítětem. Vedle pokusu o vícenásobnou vraždu se jednalo také o obecné ohrožení. Zde vidíme, že justice a další složky trestného řízení jsou nástrojem určitých sil a rozhodně neslouží právnímu státu. V opačném případě by soudci schopni vynést takovýto rozsudek v justici vůbec nebyli nebo by si takový rozsudek netroufli vynést. V současné situaci se takovýto soudci nemají čeho bát.

V čem byl billboard rasistický? V tmavé pleti muže? Přeci muži tmavé pleti v Evropě existují a páchají i násilnou trestnou činnost. Chce česká justice tvrdit, že realita je rasistická nebo je rasistické zobrazovat realitu? Pokud by muž měl bílou kůži, nebyl by Tomio Okamura trestně stíhán? Pokud to tak vnímají orgány činné v trestném řízení a jim sloužící novináři, tak dokazují, že oni jsou rasisté, protože je pro ně rozhodující barva kůže-rasa.