Polévka s játrovými knedlíčky

Světové ekonomické fórum v Davosu nemá dobrou pověst, protože mnoho lidí má pocit, že se zde setkávají bohatí a vlivní lidé, a snaží se rozhodovat o dalším řízením světa. Je to ale příliš mnoho lidí různých zájmů, takže bych spíš předpokládal, že se jedná o něco jako polévku s játrovými knedlíčky, kdy každá koule představuje určité centrum moci a vlivu, a do toho přijdou nějaké nudle a zelenina, a také dost vody. Píši to tímto způsobem, abych odůvodnil užitečnost každoročně již 19 let vydávaných zpráv o globálních rizicích. Zatím poslední vyšla v lednu 2024. Neboť co mají společného třeba americké a ruské tajné služby? Přece dobré informace, které pak interpretují podle toho, co se jim hodí. Zprávy „WEF Global Risks“ sleduji už řadu let. Jsou užitečné už z toho důvodu, že člověka činí citlivějším k přicházejícím trendům. Pro skutečné konspirační skeptiky bych dodal, že jim sice nemůžeme beze zbytku věřit, ale také je nemůžeme ignorovat.

Těch zhruba 150–200 stran nelze jednoduše převyprávět, ale můžeme z nich vybrat alespoň pár významnějších údajů. Nálada je spíše pesimistická, protože více jak polovina z několika stovek autorů a respondentů očekává spíše turbulentní roky. Ve výhledu na dalších deset let je to dokonce 63 %. Mezi velká rizika jsou počítány klimatické změny a rozsáhlé dezinformace řízené s pomocí umělé inteligence. Ta zřejmě ještě víc rozdělí společnost a způsobí nedůvěru k jakýmkoliv volbám, ostatně to v USA již poměrně brzy uvidíme. Kromě již probíhajících konfliktů a darebáckých států může dojít i na Egypt, Kyrgyzstán, Japonsko a Srbsko. Umělá inteligence dokonce nemusí být to nejhorší, pokud by došlo k nějakému zásadnímu průlomu při použití kvantových počítačů. Již před lety shromažďovaly různé státní i kriminální skupiny šifrované údaje. Technika se nazývá SNDL, neboli „Store Now, Decrypt Later“, tedy ulož si cizí tajné údaje teď, a třeba je jednou vyluštíš. Zajímavá je role Indie jako státu s mnoha vynikajícími matematiky a zároveň silnou ekonomikou, která celkem nenápadně pracuje na nových počítačových technologiích. Počítačový svět nemusí změnit Silicon Valley, ale třeba Hajdarabád.

Jediná dobrá zpráva je ta, že inflace by v dalším desetiletí měla klesat. Doufejme, že to je pravda. Značná část technologického vývoje je v rukách „nezvolených miliardářů“. Přitom bychom měli předpokládat, že když je člověk skutečně bohatý, tak je reálná šance, že bude mít sociopatologické rysy, a přitom větší moc než zvolená státní správa. Člověk ani nechce myslet na to, jak dokonalé viry bude AI už brzy umět navrhnout.

Další velká skupina silně rizikových procesů se týká ekonomického zpomalení a zhoršení situace. Přitom následkem propojenosti světa se nejspíš bude jednat o globální vlnu, která kdesi začne, ale postupně se bude přelévat do zbytku světa. Vzhledem k zahraničním vlastníkům velkých bank se toto „přelití“ může v ČR odehrávat v řádu minut či hodin. Zdá se, že dluhy drtí celý svět, ale představte si lidnatou africkou zemi zadluženou až po uši, které už nikdo nebude chtít půjčit, a do toho přijde zdražení potravin, na které prostě nebude mít.

Mnoho mladších lidí začíná pociťovat, že se jim možná už nikdy nepodaří se ekonomicky uplatnit. Budou zaměstnáni, budou bydlet a nebudou mít hlad, ale na nějaké větší kariéry to nevypadá. Množství mladých lidí, kteří se cítí „být na okraji“, roste. To zvyšuje i počet smrtí ze zoufalství například při předávkování drog nebo nadměrné spotřebě alkoholu. Za jednu takovou krizi je dokonce nepřímo zodpovědný Tálibán, který zakazuje pěstování máku, takže nedostatek opia způsobil fentanylovou krizi, tedy technologický průlom při výrobě syntetických drog. Fentanyl je laciný a poměrně snadno vyrobitelný opiát, který je citlivý na dávkování. Jen v USA došlo v roce 2022 ke 110 tisícům úmrtí na předávkování. To už jsou ztráty pomalu srovnatelné s ukrajinsko-ruským konfliktem. Za situace, kdy státy nemohou své mládeži zaručit ekonomický růst, tak jsou víc ochotné zavřít oči nad organizovaným zločinem, postupně s nim prorostou a začínají jej dokonce podporovat.

Jako člověka, který učí a přichází do styku s mladými lidmi, mě snad nejvíc zaujalo riziko plynoucí ze zvyšujících se nákladů na bydlení a obecně živobytí. Nejistota života vede ke snižování počtu manželství, je méně narozených dětí a problém se přesouvá na další desetiletí. A nedělejme si iluze, že nás zachrání třeba mladí Ukrajinci, z nichž mnozí u nás zůstanou. Zatímco třeba o rizicích z použití AI můžeme dlouho diskutovat, tak naši (ale i američtí a australští) mladí lidé bolestivě a s obavami řeší problémy, kde a za kolik budou bydlet, a zda by neměli své rodičovství přeci jen ještě odložit.