O čem média neinformují…

Youtube – jehož vlastníkem je Google – oznámil, že začne stahovat videa lidí referujících o pochybných výsledcích amerických voleb a prostředcích, jimiž byly dosaženy. Zdá se však, že míra trpělivosti veřejnosti se zpolitizovanými internetovými giganty začíná přetékat. Zejména když jde o peníze. Generální prokurátoři (v podstatě ministři spravedlnosti a zároveň státní návladní) 40 států podali žalobu na Facebook pro porušení federálních antimonopolních zákonů. Takové žaloby nejsou unikátní – až na to, že tuto podává unisono většina amerických států.

Facebook koupil Instagram v roce 2012 za miliardu dolarů a o dva roky později koupil Whatsup už za 12 miliard. S rivalem Google tak kontrolují většinu soukromé distribuce informací po internetu. Zatím se žaloby přímo netýkají praktikované politické cenzury, ale konec Al Caponea také začal přes peníze a daně.

Kalifornie s utahujícími, často nesmyslnými regulacemi a vyhláškami a stoupajícími daněmi má už dost i jinak liberální Elon Musk. Oznámil, že stěhuje společnost do Texasu. U Austinu už staví komplex továren Tesla.

Šéf potravinářské konglomerace Goya vyhlásil zaměstnancem měsíce Alexandriu Occasi-Cortézovou, která před měsícem vyzvala k bojkotu společnosti, neboť vedení Goya přiznalo podporu prezidenta Trumpa. Během měsíce stoupl prodej zboží firmy o 1000%. Navrhoval, bych aby NRA (Národní střelecká asociace) vyhlásila zaměstnancem roku exprezidenta Obamu, neboť po jím vyhlášeném tažení proti soukromému vlastnictví zbraní stoupl jejich prodej o 300%.

Včera generální prokurátor Texasu Ken Paxton podal u Nejvyššího soudu žalobu na státy Georgia, Michigan, Pensylvánia a Wisconsin pro porušení státní a federální ústavy, které negativně ovlivnilo průběh voleb, a připravilo tak občany Texasu o stejný vliv na formování výsledku voleb. Právní vysvětlení zde přesahuje formát glosy, tak jen stručně: jsem občan Pensylvánie, takže se soustředím na zdejší problém. V Pensylvánii lze volit dvojím způsobem – osobně ve volební místnosti, nebo abstinenčně se zdůvodněním (vojenská služba, pobyt v zahraničí apod.) Volič musí o abstinenční volební lístek požádat. Volební zákon lze změnit jen dodatkem k ústavě (mimochodem ta pensylvánská je ještě starší než federální). To může udělat pouze Kongres. Jenže pár měsíců před volbami se pensylvánská vláda rozhodla využít situace vzniklé kvůli šířící se pandemii a nařídila (neústavně), že volba poštou je rovnocenná abstinenční, a odsouhlasila rozeslání milionů nevyžádaných volebních lístků bez souhlasu Kongresu. To je podstata žaloby vůči vládě v Harrisburgu. Brilantní na formátu žaloby je, že se netýká údajných podvodů, ale nerovné aplikace volebního práva na federální úrovni. Ježto se jedná o žalobu státu proti jinému státu, jde žaloba rovnou k Nejvyššímu soudu, a ten se jí arbitrárně musí zabývat. Pochopitelně se soudci budou na tenkém ledě a na velmi výbušném podloží pohybovat velmi opatrně. Zatím Nejvyšší soud vyzval zákonodárce Pensylvánie k vyjádření, a dal jim na to šibeniční termín tří dní. Od včerejška se k žalobě Texasu připojilo dalších 17 států, a to už nepůjde tak snadno smést ze stolu.