Rukojmí Joe Bidena – Zpráva o stavu Unie

Byla to asi nejlepší řeč, kterou prezident Biden za poslední dva roky přednesl. Úderná, až agresivní nejen obsahem, ale i projevem. Musela být velkým zklamáním pro skalní konzervativce, kteří očekávali koktajícího, šumlujícího starce. Joe Biden si byl, až na chvilkové momenty, v hodinu a deset minut dlouhé řeči velice jistý. Škodolibí komentátoři okamžitě odhadovali, kolik amfetaminu měl v sobě. Byla to dokonale propagandistická předvolební řeč, která se „Zprávou o stavu Unie“ měla málo společného.

Ač ani jednou nezmínil jméno Donalda Trumpa, svého předchůdce kritizoval a znectil tolikrát, že v tom pozorovatel mohl ztratit přehled. Zpráva o stavu Unie se stala rukojmí Joe Bidena a autorů jeho projevu.

V prvních minutách se přirovnal k prezidentu Rooseveltovi v roce 1941, jako ke hrázi proti útokům na demokracii ve světě, ale i doma: „Pokud si myslíte, že se Putin zastaví na Ukrajině, tak se mýlíte. Přítomnost švédského ministerského předsedy země, jež se dnes připojila k NATO, je toho důkazem. Ale Ukrajina může Putina zastavit, pokud ji budeme podporovat a dodávat zbraně. Historie se na nás dívá“.

Co se týče ega, může se směle srovnávat s Trumpem. Vůbec se nestyděl přirovnat k Ronaldu Reaganovi a jeho výroku „pane Gorbačove, zbourejte tu zeď“. On prý něco podobného udělá s Putinem. Nějak zapomněl, že v análech Kongresu je zaznamenán jeho projev, kdy za právě tento výrok označil Reagana za válečného štváče ženoucího Ameriku do jaderné války se SSSR.

Téměř celá Zpráva o stavu Unie byla výčtem dlouhé řady Bidenových úspěchů podložených statistickými čísly neověřeného původu. Samozřejmě se nemohl nepřiživit na klimatické krizi. Zdůraznil, že inovativní přístup nejenže zachrání planetu, ale přinese statisíce velmi dobře placených zaměstnání. Jako příklad uvedl město Belvedere v Illinois, kde krachující automobilka pomocí státních dotací vstala z popela jako manufaktura baterií pro elektromobily, neb dala vzniknout 4000 odborářských pracovních míst. Bidenova snaha přilákat odbory pod prapory Demokratické strany je až komická. Během posledních deseti let se odborářské organizace přiklánějí k  tradičně kapitalisticky řízeným podnikům, kde jsou vyšší mzdy a nikdo nemusí platit odborářské příspěvky, pokud nechce. Marx se musí otáčet v hrobě, neboť největšími podporovateli MAGA hnutí jsou zbytky amerického proletariátu.

V domácí politice to byla předvolební gulášová polévka…sliby, sliby, sliby protkávané výzvami ke Kongresu, aby zákonodárci pomohli protlačit další desítky zákonů zajišťujících růžovou budoucnost země.

Zcela bezskrupulózně si připsal pokrok v ochraně hranic. Kolik pohraničních strážců, imigračních soudců, a sociálních pracovníků bude přijato. Ale vůbec se nezmínil, že od nástupu do Bílého domu, kdy zrušil všechny imigrační Trumpovy výnosy, bylo na amerických hranicích zadrženo (a propuštěno s papírkem o potřebě se dostavit k imigračnímu soudu) 7,8 milionů ilegálních uprchlíků (a pravděpodobně dalších 7 milionů jich prošlo). A skromně nezmínil, že 320 000 těchto uprchlíků nechal rozvézt letecky do amerických měst (za peníze daňových poplatníků a za tytéž peníze byli ubytováni v hotelech a se slušným kapesným).

Nakonec se nemohl vyhnout krizi na Středním východě. Cestu z Bílého domu na Kapitol mu blokovali propalestinští demonstranti s transparenty „Tvoje zásluha – genocida Palestiny“. Jejich hlasy ve volbách mohou být rozhodující, ale jestli se stejnou vahou, jako finance newyorských židů tradičně podporujících demokraty, je otázkou. Nakonec se krátce zmínil o Číně, že ji téměř ekonomicky zadusil podepsáním 400 sankčních výnosů.

Ze Zprávy o stavu Unie se tak stala propagační, politická a stranická kampaň – velmi jednosměrně zaměřená proti Trumpovi a republikánské představě řízení země.