Řítí se na nás inflační smršť, která bude součtem pandemické a válečné inflace

Martina: Myslíte, že s nedostatkem potravin a s jejich cenou zamíchají i potíže s umělými hnojivy?

Lukáš Kovanda: Jednoznačně, to je další věc, která přispívá ke zhoršení v situaci v oblasti inflace cen potravin, protože hnojiva jsou zasažená situací, která nastala na sklonku loňského roku, kdy došlo v Evropě energetické krizi, k plynové krizi vinou jednak politiky Ruska, a také překotným ozeleňováním, a zelenou transformací, se kterou je mimochodem v současné podobě amen. A musí skončit, protože se budeme muset zbavovat závislosti na ruského plynu, takže si nemůžeme dovolit tolik rozvinout zelené zdroje, nebo se na ně tak spoléhat, protože ty jsme mohli rozvíjet s vědomím toho, že stále máme záložní ruský plyn. Ale jestliže se nyní chceme zbavit závislostí na ruském plynu, tak musí jednoznačně do hry vstoupit daleko významněji buď na jedné straně jádro, nebo uhlí, nebo eventuálně dovážení zkapalněného plynu, další možnost není. Dovážet zkapalněný plyn je extrémně drahé, uhlí je extrémně znečisťující, takže myslím, že z této rovnice vychází jedině jádro, takže je potřeba opravdu máknout v tom, co jsme bohužel zaspali, a mohli jsme už sedmým rokem, šestým rokem stavět nějakou jadernou elektrárnu, jaderné bloky. Mohli jsme ji mít z poloviny hotovu.

Martina: Tady si bohužel neodpustím svou oblíbenou poznámku: Tak nejprve dokončíme dálniční síť, a pak hned vlítneme na Temelín, nebo na Dukovany.

Lukáš Kovanda: Myslím, že dálniční síť už je relativně rozvinutá v porovnání s tím, jak nemáme rozvinuté naše zdroje stabilní elektřiny.

Martina: To ano, ale podívejme se na to, jak dlouho jsme dálniční síť, která je ještě stále místy jako noty na buben, budovali. Ale mluvili jsme o umělých hnojivech a o energetické krizi.

Lukáš Kovanda: Ano, abych ještě dokončil umělá hnojiva. Samozřejmě k jejich výrobě je potřeba plyn, a protože byl plyn kvůli energetické krizi a zelené transformaci drahý, tak letos jsou drahá hnojiva, a tím pádem je to další cenový náklad, jemuž čelí zemědělci. A dražší hnojiva znamenají dražší obilí, mouku, dražší pečivo. A k tomu přepočtěme všechno, co jsem zmiňoval, válku na Ukrajině, v obilnici světa, drahé energie zajištující sklizeň, nebo výrobu mouky a rohlíků.

Green Deal, jaký byl před válkou, je mrtvý, protože ruský plyn už nemůžeme používat jako stabilizační zdroj energie. Takže budeme muset rozvinout jádro, uhlí, nebo dovoz zkapalněného plynu.

Martina: A k tomu připočtěme Afriku, která je závislá na umělých hnojivech, a najednou by musela nakupovat dráž.

Lukáš Kovanda: Přesně tak. V Africe kvůli energetické krizi v Evropě hrozí zhoršení výživové situace, dokonce tam dramaticky narůstá riziko hladomoru. To byl problém v loňském roce, kdy právě zelené politiky, které vedou k tomu, že je drahý plyn, a protože se vypínají jaderné a uhelné zdroje, uhelné elektrárny, že tato politika kvůli své překotnosti zvyšovala riziko hladomoru v Africe. A to mi přijde jako zhůvěřilá věc, že jsme ochotni platit takto vysokou daň strádáním jiných lidí, kteří jsou daleko chudší než my, a to jenom proto, abychom si splnili nějaký svůj úkol, a byli zelení, i když celý svět zelený nebude. Nyní je vidět, že ukrajinskou válkou se tyto priority úplně otáčí, takže budeme normálně určitě investovat do zelených zdrojů, abychom se zbavili závislosti na ruském plynu, ale zároveň nemůžeme žít pouze ze zelených zdrojů, a budeme muset prodloužit životnost uhelných elektráren, a také budeme muset rozvinout jadernou kapacitu.

To znamená, že Green Deal tak, jaký byl ještě před ukrajinskou válkou, je v podstatě mrtvý, protože nyní už je zřejmé, že ruský plyn nemůžeme v době rozvoje zelených zdrojů používat jako stabilizační zdroj energie, takže budeme muset rozvinout jiné, své vlastní tradiční zdroje energie, což je, jak už jsem říkal, buď jádro, nebo uhlí, nebo dovážený zkapalněný plyn. A z toho mi vychází jednoznačně nejlépe jádro.

Martina: Lukáši Kovando, říká se, že Green Deal byl první obětí války na Ukrajině. Ale myslíte, že se političtí aktivisté, kteří se už těšili na plody této ideologie, vzdají tak snadno? Už přece byly nastavené nejrůznější penězovody. A také můžeme v minulosti vidět, že lidé, kteří chtěli něco prosadit, ale jejich plány se ukazují neživotaschopné, ještě přitlačí. A Green Deal byl v Evropě velmi protežován, a neumím si představit, že teď někdo trhne ramínky, a řekne: „No tak to nevyšlo.“

Lukáš Kovanda: Kdo bude nyní lpět na Green Dealu v předválečné podobě, tak kompletně ztratil kontakt s realitou. Můžou to být někteří politici v Bruselu, nebo někteří aktivisté, ale pokud něco takového ještě nyní tvrdí, a stojí si za Green Dealem v tehdejší podobě, tak absolutně nepochopili, jaká inflační smršť se na nás řítí, a že to bude sečtení pandemické a válečné inflace.

Vezměme si, že sčítáme dvě naprosto nebývalé dramatické události, které nenastaly v případě pandemie 100 let, a v případě války taková válka v Evropě, jaká nyní zuří na Ukrajině, a která se může rozšířit do celé Evropy, do celého světa, tady nebyla od konce 2. světové války. A teď najednou přišly tyto dva údery hned po sobě, takže když skončila pandemie, tak tady máme válku, a to samozřejmě s ekonomikou obrovsky zamíchá, úplně ji to rozhází na léta, ne-li desetiletí. Ekonomiku to poznamená totálně nepříznivě, i když samozřejmě každá nepříznivá událost poskytuje i příležitosti, ale klíčovým nepříznivým efektem bude právě citelná inflace.

Nikdo, žádný politik si nevezme na triko jít říct lidem: „Podívejte, tak vy tady máte inflaci 20 procent, dramaticky se vám zhoršuje životní úroveň, jak se to nestalo za posledních 20, 40, 50, 70 let, a my ještě po vás budeme chtít, abyste žili draze zeleně, protože zelená politika je drahá, zelená opatření jsou drahá, a kdyby byla levná, tak už jsou dávno zavedena.“ Místo uhelných elektráren používáme větrníky a soláry, ale ty jsou stále dražší, protože jsou méně stabilní, a jsou závislé na pohnutkách počasí. Takže nevím, zda by vůbec nějací politici, kteří by lpěli dogmaticky na Grean Dealu, mohli přežít.

Tím ale neříkám, že zelené technologie nedostaly ukrajinskou válkou určitý impulz, určitě ano, protože Evropa si nyní ještě výrazněji než předtím uvědomuje, jak je důležité, aby nebyla závislá na Rusku, ani na nikom jiném. Ale zároveň prostě nemůžeme zelené zdroje rozvinout tak rychle, abychom je nemuseli doprovázet také rozvojem jiných zdrojů, zejména jádra.

Vše, co se na nás řítí, zaplatí a nejvíc odnese střední třída

Martina: Několikrát jste varoval, že Green Deal v té podobě, v jaké byl nastaven před válkou na Ukrajině, odnese především střední třída, tedy činorodí lidé, které živí práce. Teď jsme se bavili o tom, že Green Deal je v současné podobě mrtvý, neperspektivní. Ale zdá se, že střední třída přesto odnese vše, co se na nás řítí, a ne jenom střední třída. Myslíte, že i teď je v ohrožení tento nejvíce stabilizující prvek společnosti?

Lukáš Kovanda: Ano, střední třída na to doplatí, a bude pykat, bude nejvíce ze všech společenských vrstev škodná na tom, co se nyní děje. Protože bohatí nakonec tuto extrémní situaci, která nás čeká, nějak přečkají, a chudým lidem zase pomůže vláda tak, že vezme peníze bohatých a střední třídy, a dá jim vládní pomoc, vládní podporu. Ale vláda žádné své peníze nemá, veškeré peníze, které má, jsou daně nebo dluh, a dluh není nic jiného, než budoucí daně, a chudá vrstva praktický žádné daně neplatí. Platí samozřejmě daň z přidané hodnoty ve všem, co kupujeme, ale daněmi jsou zatíženy hlavně střední vrstvy, a bohatí to nakonec nějak unesou. Bohatí tedy podporují chudé tím, že jim přispívají na energie nebo na bydlení skrze různé vládní programy, financované z daní, nebo na dluh. Ale střední vrstva bude na jedné straně zasažena inflací, a na straně druhé nutností ještě podporovat chudou vrstvu, protože chudá vrstva nebude mít při těchto cenách energií a inflaci obecně vůbec šanci tuto situaci zvládnout bez nějaké vládní podpory.

Takže střední vrstva zaplatí ze svého inflaci a příspěvky chudým, a už jí nic nezbude. Bude se tedy muset šíleně uskromnit, a tím pádem dojde ke zhoršení životní úrovně. Bohatí lidé samozřejmě také zaplatí inflaci a příspěvky chudým, ale protože jsou bohatí, tak jim ještě něco zbude, takže pokles jejich životní úrovně nebude tak fatální, jako u střední vrstvy.

Válka na Ukrajině je jehla, která propíchne bublinu trhu s nemovitostmi

Martina: Probrali jsme komodity, které budou zdražovat nejvíce. Ale teď mi došla ještě jedna věc, kterou jsme vynechali, a to jsou nemovitosti, protože stejně, jako potřebujeme jíst, napít se a obléknout, což tedy bude také zdražovat, oděvy i boty, ale kromě toho musíme někde bydlet. A v lednu, podle údajů Eurostatu, prý u nás nemovitosti zdražovaly nejrychleji v celé Evropě. Co se s cenou nemovitostí teď u nás děje?

Lukáš Kovanda: V tuto chvíli nemovitostní trh zamrzá, to znamená, že pod vlivem rostoucích úrokových sazeb a zdražování hypoték opadá zájem lidí kupovat nové nemovitosti, zájmena ty, které jsou financovány hypotékou, což je u části kupujících. Další nezanedbatelná část kupujících kupuje nemovitosti ze svých vlastních prostředků, takže toto zmrazení, pokud by nedošlo na válku na Ukrajině, nebude stačit na to, aby došlo k poklesu cen nemovitosti, to rozhodně ne. Dokonce by nedošlo ani ke stagnaci, ale spíše by se zmírnil cenový nárůst.

Ovšem situace na Ukrajině je, jak říkám, určitým game-changerem, protože nyní hrozí, že ceny nemovitostí dokonce poklesnou, minimálně v některých oblastech ČR, neboť tato válka je ze světového pohledu vnímána tak, že Ukrajina je za humny a že se válčí v podstatě za humny ČR. A to bude mít silný a neblahý dopad na zahraniční poptávku po českých nemovitostech. Protože jak víte, Němec, Nizozemec, ale třeba i Číňan, nebo jiný zástupce zahraniční klientely, se podívá na mapu a řekne si: „Je to blízko k Ukrajině, a když se rozšíří válka, a já teď nakoupím nemovitost, tak cena nemovitosti pak spadne, protože se tady bude válčit.“ Tito lidé vidí záběry z Charkova, jak jsou vybombardované domy, a řeknou si: „Co když Rusové zaútočí na Prahu, a vybombardují ji jako Charkov? A já si koupím nemovitost, a oni mi ji zničí. Do toho peníze dávat nebudu, to radši zůstanou v Německu, v Nizozemsku, a nebudou investovat v Česku.“

A nezapomeňme, že poptávka cizinců je podstatnou složkou celkové podstaty po nemovitostech v České republice, a když to odpadne z důvodu relativně blízkého konfliktu, který se může rozšířit, tak to může znamenat citelný útlum v zájmu o nemovitosti v Česku. Do toho samozřejmě připojme, že Češi budou tak zasaženi extrémní pandemickou inflací, a také válečnou, a tak citelnými úroky, včetně těch na hypotékách, že kvůli tomu, že budou muset platit tolik věcí zdražených jinde, že jim nezbude na to, aby měli na vlastní bydlení, nebo aby se o vlastní bydlení zajímali. To znamená, že zůstanou v nájmech, opadne poptávka po vlastnickém bydlení, a to může být špendlík, který propíchne bublinu nemovitostí, které jsou nyní v bublině – a podle ČNB jsou investiční nemovitosti v Česku nadhodnocené zhruba o 30 procent.

Takže se můžeme dostat do situace, které se někteří z nás mohli obávat, kdy sice máme nafouklé ceny nemovitostí, ale zatím jsme neměli čím tuto bublinu propíchnout. A právě válka na Ukrajině představuje pomyslnou jehlu, jehlici, špendlík, který tuto bublinu propíchne.

Při zotavování z recese, která asi v důsledku této války nastane, mohou Ukrajinci Česku výrazně pomoci

Martina: Lukáši, je naivní si myslet, že s cenami nemovitostí u nás mohl zamíchat právě příliv potřebných lidí z Ukrajiny? Protože někteří se tady budou chtít usadit, někteří už se nebudou chtít vracet, a určitě ne všichni jsou chudí, takže měli něco uspořeno. Může toto sehrát nějakou roli?

Lukáš Kovanda: Příliv Ukrajinců znamená tlak na růst cen nemovitostí, protože samozřejmě pokud se tito lidé tady usadili trvale, tak už se nespokojí s nějakým provizorním bydlením, ale budou chtít bydlení plnohodnotné. Na druhou stranu z mých informaci plyne, že řada Ukrajinců této migrační vlny touží bydlet, usadit se přeci jenom někde jinde než v Česku, hovoří dokonce o Německu a Švédsku. Česko je pro ně tranzitní zemí. Nicméně je třeba počítat s tím, že by se tady mohli usazovat, což bude mít neblahý dopad na ceny nemovitostí z hlediska těch, který si chtěli nemovitost koupit, protože ceny nemovitosti by tak získaly impuls pro růst, což by zase přivítali majitelé nemovitostí, protože by najednou mohli pronajímat širšímu spektru, a ne jen stávajícím lidem v Česku, ale Ukrajincům.

Ukrajinci by mohli být přínosem pro ekonomiku, protože před válkou měla naše ekonomika 350 000 neobsazených pracovních míst, a byl velký problém, a debata, jak zajistit pracovníky ze zahraničí. A takto bychom je sem dostali, byť je to trochu cynické, zajistit si pracovní sílu válkou, to znamená dokonce říct, že válka, z hlediska naplnění cílů pracovního trhu, je pozitivem, ale tak to je. Prostě bychom mohli získat Ukrajince, kteří se tu usadí, ale bude to znamenat tlak na růst cen nemovitostí.

Na stranu druhou Ukrajinci jsou často výkonní a pracovití, například v zemědělství, nebo ve stavebnictví. Takže v české ekonomice by v rámci zotavování se z recese, která asi v důsledku této války nastane, což je vlastně stagnace spojená s inflací, mohli výrazně pomoci. Takže myslím, že Ukrajinci a přistěhovalci nejsou jen nepříznivá zpráva, ale naopak je třeba v tom vidět řadu něčeho pozitivního.

Martina: Lukáši Kovando, vykreslil jste nám skutečně černou budoucnost, která nás čeká, a když budu hodně ironická, tak jste se do toho v některých bodech obul tak, že se člověk najednou přestal bát jaderného útoku, protože jak se tohle všechno dá přežít? Jak říkám, teď hovořím velmi ironicky, chci to trošku odlehčit. Ale máme alespoň indicie, které jste nám poskytl, co nás v ekonomice pravděpodobně čeká, co nás může potkat. Ale nevíme, co nás čeká v geopolitických a politických v krocích jednotlivých vlád.

Lukáš Kovanda: Řeknu to takto: Já jsem měl takový scénář, že během letošního roku, když se zaměříme na ceny pohonných hmot, to možná dojde na 40 korun. Teď máme teprve začátek třetího měsíce roku, a už to je nad 40 korunami, takže tyto pesimistické prognózy se zatím plní až s neuvěřitelnou přesností. Takže já bych velmi rád byl pozitivní, ale zatím to všechno jde velmi rychle z kopce.

V těsném sledu nastala stoletá pandemie a válka. To neblaze ovlivní majetek a úspory každého z nás. To neukočírujeme, a žádná zlatá rada neexistuje.

Martina: Lidé mají úspory desítky tisíc, jednotky stovek tisíc. Co s tím teď? Jak tyto peníze zabezpečit před inflací smrskflací a pádivou inflaci, se kterými jste nás dneska seznámil? Četla jsem, že posiluje role zlata, případně kryptoměn. Nákupy nemovitostí jsou asi nejisté, tak co mají dělat lidé, kteří nemají miliony, ale přesto všechno by o svých těžce vydělaných pár desítek, stovek tisíc, velmi neradi přišli?

Lukáš Kovanda: V těsném sledu nastala stoletá pandemie, a nyní probíhá válka, jaká tu nebyla od 2. světové války. To jsou tak mimořádné okolnosti, že to neblaze ovlivní majetek každého z nás, úspory každého z nás. To jsou tak velké šoky pro ekonomiku, že toto neukočírujeme, takže žádná zlatá rada neexistuje. Podívejte, když necháte peníze na bankovním účtu, spořicím účtu, na termínovém vkladu, tak vám je velmi nebývalým způsobem požere inflace, protože jestliže budete mít v bance úrok ročně 3 procenta, a inflace bude 15 procent, tak stejně přijdete o 12 procent své kupní síly.

Jestliže budete investovat, kdo investoval třeba do nějakého mezinárodního fondu, který měl část svých investic v ruských akciích, které byly často hitem, tak nyní v podstatě čelí tomu, že se z těchto ruských akcií zcela vypařila veškerá hodnota, takže mu to spadlo na 0. Takže ani akciové trhy, které jsem já sám před válkou doporučoval, nejsou nyní úplně imunní, a dokonce se vlivem celkové situace na Ukrajině také propadají akciové trhy v Evropě. Z toho plyne, že možná může být určitým řešením investovat do akcií ve Spojených státech, v Americe, protože Spojené státy jsou vzdálené od ohniska válečného střetu na Ukrajině. Takže část v amerických akciích.

Více než jindy hrozí plošný blackout, protože bude drahý plyn, a bude ho málo, kvůli možnému přerušení jeho dodávek z Ruska do Evropy

Martina: Pardon, ale role dolaru coby rezervní měny také oslabí.

Lukáš Kovanda: To ano, ale nebude to hned. Teď se bavíme v horizontu jednoho roku, pěti let, řekněme. Tam bych se nebál, dolar zase tak rychle svou roli neztratí. Takže americké akcie, a dát i něco do zlata, do švýcarského franku, amerického dolaru, japonského jenu, i když ten už může být z hlediska českých střadatelů toxický. To jsou způsoby, které by vám mohli podstatnou část úspor udržet, a v případě amerických akcií mírně zhodnotit.

Co se týče nemovitostí, tak těm jsem se věnoval podrobně, takže do těch už se nebudu vracet. S nemovitostmi byl bych opatrný, válka představuje možnost, že by došlo k propadu cen nemovitostí, ale určitě to nemohu říct s výraznější jistou. Ale tato válka, to každému se selským rozumem dojde, nemůže mít pozitivní vliv na ceny nemovitostí. Takže kdo je otrlejší, řekněme investičně cyničtější, tak si může říct: „Aha, bude válka, a když se nerozšíří do ČR, ale zůstane někde poblíž, tak to srazí ceny nemovitostí, a já budu moci nakupovat levně.“

Takže tam je otázka, jestli nepočkat z toho důvodu, že nyní jsou úrokové sazby na hypotékách v podstatě enormně vysoko, na poměry posledních let. A jestli také nepočkat do té doby, až by se projevily výrazné dopady této války, protože pak by šla ČNB se sazbami dolů, a dolů by šly i sazby hypoték, a pak by bylo možné kupovat za výhodné hypotéky, možná i zlevňující nemovitosti. Takže tady bych v tuto chvíli čekal. Ale říkám, pokud by se válka přehnala rychle, tak nějaký pokles nemovitostí čekat nelze.

Martina: Vím, že jste fanouškem kryptoměn. Doporučoval byste je, pokud jde elektřina?

Lukáš Kovanda: Určitě doporučuji. A jestliže elektřina nepůjde? To je mimochodem další věc, kterou jsme nezmínili a která teď hrozí akutněji než jinde, tedy plošný blackout, protože tím, jak bude drahý plyn, a bude jeho nedostatek kvůli možnému přerušení ruských dodávek do Evropy, tak samozřejmě hrozí blackout. Blackout jsme málem zažili před Vánoci 2021, nebo také v lednu 2021. Takže myslím, že je otázkou času, kdy udeří nějaký blackout.

To ale naštěstí neochromí trh s kryptoměnami, takže do krypta doporučuji investovat zájmena lidem mladším 45 let. Ale dát do krypta část portfolia, maximálně třeba pět procent veškerých svých investic, protože krypto je rozkymácené, rozkolísané, lítá to sem a tam, a má to někdy táhlé dlouhodobé, hluboké propady, takže zejména lidé, kteří nejsou tak tolerantní vůči riziku, by kvůli tomu mohli špatně spát, a za to žádná investice nestojí. To si pak zhuntujete zdraví, a i když jste investičně úspěšný, tak už si tyto peníze neužijete.

Martina: Lukáši Kovando, moc vám děkuji za rozhovor, a kéž byste byl špatným prorokem, to bych si tentokrát moc přála. Děkuji.

Lukáš Kovanda: Děkuji za pozvání a budu se těšit zase někdy příště.