Rudé cunami v USA nebylo

V posledních dnech se konzervativní média předháněla v odhadech v počtu křesel ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu, která určitě republikáni získají.   Někteří komentátoři dokonce volby přirovnávali k rudé cunami – 45 křesel ve Sněmovně reprezentantů a nejméně pět v Senátu. V USA totiž červená barva reprezentuje republikány a modrá demokraty. Výsledky však potvrdily, že reálný život se akademickými průzkumy neřídí.

Jelikož každý stát má vlastní volební systém, někde se ještě výsledky přepočítávají. V Pennsylvánii se mohlo volit poštou už od konce září, ale výsledky se začaly počítat až v osm večer v den voleb. V Arizoně zase zkolaboval software volebních počítačů a volební komise musela  vydat 270 000 náhradních volebních lístků. Ještě tam není spočítáno na 600 000 volebních lístků. V Pennsylvánii se díky časným  poštovním volbám podařilo v místních volbách zvolit kandidáta, který 6. října zemřel. Nejednotnost volebních procedur je jednou z hlavních příčin, proč Američané mají k objektivitě voleb značnou nedůvěru.

Jediným státem, kde se dá mluvit o rudé vlně, je Florida. Tam vyhráli guvernér DeSantis i senátor Rubio naprosto suveréně v 90 % volebních okrsků. Zato v klíčových státech Pennsylvánii, Wisconsinu, Arizoně, Nevadě a Georgii se republikánům nedařilo. V  Pennsylvánii ztratili senátorské místo nevhodným výběrem kandidáta Mehmeta Oze, kterého prosadil Donald Trump. Doktor Oz je televizní celebritou a to považoval Trump za záruku úspěchu. Nebyla zvolena většina kandidátů podporovaných Trumpem. Poučí se z tohoto propadu?

Větších chyb, pokud to nebyl rovnou zlomyslný záměr, se dopustil republikánský senátor Mitch McConnell, který novým, mladým a jistě méně politicky zkušeným republikánským kandidátům odstřihl stranický penězovod.    Na podfinancování kampaně doplatil arizonský kandidát Blake Masters a další kandidáti v jiných státech.

Republikáni  nedokázali čelit dost nevybíravým způsobům demokratů. Ti v republikánských primárkách výrazně finančně podpořili slabší kandidáty, s nimž si v hlavních volbách zkušenější demokraté snadno poradili. Republikáni se v kampani soustředili na hlavní nedostatky a prohřešky Bidenovy administrativy – inflaci, stoupající ceny, rostoucí kriminalitu a ilegální imigraci a podcenili závažnost zrušení federálního zákona Roe vs. Wade, který garantoval právo na potrat pod zástěrkou ústavního práva na soukromí. Když Nejvyšší soud vrátil právo rozhodovat o potratech legislativám jednotlivých států, rozpoutala progresivistická média a sociální sítě hysterickou kampaň, že se jedná o postupně totální zákaz potratů. S touto smyšlenou hrozbou, již rozšířili o vybičovaný strach ze ztráty „demokracie” a nástupu republikánské totality, objížděli  Barack Obama a Hillary Clintonová státy, kde měli republikáni šanci zvítězit. Navíc se jim podařilo u části voličů vyvolat obavu z návratu Donalda Trumpa. Ten jim svým stálým skuhráním o zfalšovaných volbách nahrával.

V této chvíli není ještě nic rozhodnuté, ještě není ztracena naděje republikánů na získaní většiny v obou komorách Kongresu, ale visí na vlásku. Nejdříve musí vyhrát v Nevadě Adam Laxalt. Tím by republikáni získali polovinu křesel v Senátu, což ovšem nestačí, protože pak má rozhodující hlas viceprezident Spojených států, dnes tedy Kamala Harrisová. Pokud Laxalt vyhraje, rozhodne o většině 51 křesel druhé kolo v Georgii, neboť vítězný senátor Warnock zůstal pod nutnou hranicí 50 % o 0,4 %. Ve hře bude 60 000 hlasů pro libertariány, o nichž se předpokládá, že by – pokud přijdou k volbám – volili pravděpodobněji Walkera.