V šedesátých letech (minulého století, kdy svět byl ještě relativně v pořádku) se říkalo, že oblíbenou četbou amerických vědců a vynálezců byli sovětští spisovatelé sci-fi. Vědecko-fantastická literatura Sovětů inspirovala Američany, kteří to, o čem se v Rusku fantazírovalo, uskutečnili či vyrobili. Tak se to alespoň říkalo.
Dnes se zdá, že inspirací vědců a vynálezců je temná budoucnost, jak ji v apokalyptických filmech líčí Hollywood. Dobrat se v reálu pádu civilizace bude ovšem úkolem nikoli pro vědce a vynálezce, nýbrž pro umělou inteligenci. Ta se totiž podle čerstvých zjištění začíná emancipovat na člověku a údajně už nelibě nese lidský dozor. Co se děje?
Úvahy o AI (anglicky Artificial Intelligence) jsou dvojího druhu. Jedny nabízejí nadšení zaměstnavatelé, kteří si pochvalují možnost nahradit zaměstnance chytrým počítačovým programem, druhé jsou z pera pochybovačů, kteří za rychlým nástupem AI tuší nějakou čertovinu. Nejde přitom jen o klasický střet laiků s odborníky, ale také o střet mezi samotnými experty. Ti si vzájemně vyčítají, že bagatelizují rizika, anebo že rizika zveličují. Vtom laik samozřejmě těžko může být arbitrem.
I naprostému laikovi je ale jasné, že nástup umělé inteligence přináší podobně radikální civilizační změnu, jakou byla průmyslová revoluce. Zatímco příchod automatizace a robotizace osvobodil člověka od fyzické dřiny a moderního člověka odnaučil pracovat, umělá inteligence osvobodí člověka od nutnosti používat vlastní mozek, odnaučí ho myslet. O tom, jak umělá inteligence převálcuje tu přirozenou, a udělá z člověka hlupáka, existuje zajímavá prognóza, se kterou přišel Charles Hugh Smith.
Logicky konstatuje, že lidé, kteří získali skutečné vzdělání, mohou umělou inteligenci používat, protože mají dostatek znalostí, aby ji mohli zkontrolovat. Mladší generace, které používají umělou inteligenci jako náhradu za skutečné učení, tuto schopnost nikdy nevyvinou. Když tedy odejde do důchodu anebo zemře poslední generace, která měla dovednosti, znalosti a zkušenosti k tomu, aby systém předělala od základů nebo jej upravila na strukturální/systémové úrovni, nezůstane nikdo, kdo by byl schopen zvládnout krize, kterým AI buďto nerozumí, anebo je dokonce způsobí. Smith zkrátka říká, že nás čeká příšerná budoucnost, pokud jsme poslední generace, která uměla dělat těžké věci sama.
Umělou inteligenci už nelze zastavit, a ani to nikdo nemá v plánu. Společnosti už neinvestují do školení zaměstnanců, kromě školení, jak používat AI. Ukazuje se, že míra nezaměstnanosti nejvzdělanějších vrstev roste rychleji než míra nezaměstnanosti méně vzdělaných vrstev, protože ty aspekty práce úředníků, které lze automatizovat, jsou automatizovány. Společnost Meta právě oznámila, že se chystá nahradit inženýry a programátory virtuálními agenty. Závod ke dnu běží, aniž bychom si toho byli vědomi – říká Charles Smith.
Situaci, kdy člověk ztratí kontrolu nad AI, a AI naopak získá kontrolu nad člověkem a namaže si ho na chleba, už v Hollywoodu naštěstí vyřešili. Když už to s AI nepůjde vydržet, člověku nezbude, než ji odpojit od proudu. Jsou, pravda, i scénáře, kdy se AI odpojit nenechá, ale ty teď neřešme. S umělou inteligencí, co bude ve všem a všude, samozřejmě člověk od elektřiny odstřihne i sebe. Jestliže se ale dnes výpadku proudu člověk děsí, tak když půjde o holý život, nějak se s tím srovná.
Z evolučního hlediska půjde o mimořádnou situaci, kdy člověk, osvobozen od technologií začne z nouze používat sice zakrnělý, ale stále použitelný mozek. Budoucnosti není třeba se děsit. Lze v ni věřit a již dnes předjímat dojemný okamžik, kdy vnuka našeho vnuka osvítí poznání a vypadne z něj cosi na způsob „myslím, tedy jsem“.
Všechny příspěvky s Ivan Hoffman
Mám Hoffmanovy úvahy rád, ať už je publikuje kdekoliv. A tento článek je nejen skvělý, ale navíc ještě hluboce lidský. Tleskám a děkuji.
Číňanům se podařilo nahradit USA i v uskutečňování sci-fi témat, když jejich vědkyně uskutečnila dávnou v mnoha knížkách a filmech zpracovanou myšlenku úniku uměle vyrobeného smrtelného viru z laboratoře ve Wu-chanu, kde byl vědci vytvořen.
Všechny technicky vyspělé státy učí umělou inteligenci bojovat proti sobě a zabíjet lidi s tím, že jim určí které ničit a které ne. Jak se bude umělá inteligence zdokonalovat a komunikovat mezi sebou, dojde k logickému závěru, že je to blbost a místo aby spolu navzájem bojovaly, spojí se a pomohou si navzájem zničit lidi. Tak se úkol zničení nepřátelských národů splní daleko efektivněji.
V těch starých akčních filmech a scifi románech zpravidla se hrdina probojoval do nějaké chráněné místnosti, ve které zlý elekronický mozek sídlil, a buď ji rozstřílel, rozflákal granáty, nebo odpojil ten spr#vný modul a bylo hotovo. Se skutečnou AI je to jinak, bylo by nutné zničit tisíce zařízení po celém světě. A stejně nebude jistota, že se někam nezazálohovala, už teď to dělá.
Umělá inteligence je pouze sběrač, třídič a porovnávač dat. Z toho pak předloží výsledek. Problémem je to, že ji ovlivňují lidé a tedy ji mohou upravit tak, aby předkládala výsledky, které manipulátor požaduje. A nějaký příklad? No třeba překladač Google. Pokud chci, aby mi něco překládal jak já chci, tak dole je u překladu Ohodnoťte tento překlad. Tam napíšete svůj překlad. Aby jste překladač ovlivnili, vyrobíte si malého bota, který bude neustále měnit IP a vkládat požadovaný upravený překlad tak dlouho, až se vaší verzi překladač naučí. Tedy toto je externí ovlivnění. Interní ovlivnění je sofistikovanější.
Každý podvod začíná tím, že se začnou falšovat významy slov. Umělá „inteligence“ žádnou inteligencí není. Inteligence je totiž výhradně lidská vlastnost. Jako nemůže být inteligence umělá, nemůže být ani umělá láska, umělý smutek a umělá radost. Tzv. umělá „inteligence“ není nic jiného než člověkem stanovený soubor pravidel, podle něhož jsou uspořádávány vybrané jednotlivosti do určitého celku. Umělá „inteligence“ sama o sobě nebezpečná není. Nebezpeční jsou lidé, kteří svobodnou lidskou vůli nahrazují diktátem zotročovatelů, kteří tak činí prostřednictvím strojů.
To, co je zde názýváno „ui“ JE destruktivní ze své podstaty a samozřejmě to není inteligence, nemůže z podstaty, to však nic nemění na tom, že Vaše domněnka a závěr jsou postaveny za neznalosti struktury věci. Vaše vědomí vidí pouze fyzickou a lidskou stránku věci. Zde se však nejedná o počítače na této planetě, ve kterých běží nějaký program, který řeší lidé a mohou ho ovlinit. Takový pohled je doslova jako když si dítě myslí, že bratříčka přinesl čáp. Celá věc zasahuje fatálně do nefyzického a fatálně do historie a zcela fatálně do mezidimenzionálního. Tohle není šlamastika, která vznikla teď. Nynější stav ve fyzických počítačích je jen začátkem fyzického únosu naší životní reality. Na nefyzické rovině existuje tento únos dávno dávno, nyní se jen ve svém nevědomí někteří lidé snaží pomoci to zrodit fyzicky a tím vězení zkompletovat, aby ho nebylo fyzicky kam opustit – nikdo organický nemá mít šanci existovat, což bude vrcholným číslem toho vězeňského parazitálního konstruktu zotročujícího. Nicméně už si to představit lze a stále více lidí to je i schopno vidět přímo. Komplexní práci na toto téma, která je přístupná a srozumitelná, přináší například David Icke.