Odpověď na otázku, kolik člověk potřebuje peněz, je univerzální, tedy stejná pro chudého, pro příslušníka střední třídy i pro milionáře či miliardáře: Každý potřebuje „o trochu víc“. Tou trochou, která zajistí spokojenost, může být pár stovek i pár milionů. Že se ve společnosti narušila sociální soudržnost, se bezpečně pozná podle pokušení definovat konkrétní částku, která člověku stačí, respektive částku, která už je nepřiměřeně nízká, anebo nepřiměřeně vysoká.
Starosta New Yorku, Zohran Mamdani, kterého si zvolili Newyorčané, když se pro ně stal New York neúnosně drahým, přišel s nápadem, jak ročně vybrat 500 miliónů dolarů do městské kasy. Zdaní boháče. Konkrétně majitele luxusních bytů v hodnotě přes 5 miliónů dolarů, kteří mají primární bydlení mimo New York. Vyšší zdanění majetných majitelů nemovitostí podle starosty pomůže financovat veřejné služby a řešit dostupnost bydlení.
Proč luxus začíná na pěti milionech dolarů, a ne třeba na třech, anebo zda se bude danit paušální částkou anebo progresivně, to agenturní zpráva neříká. Hlavním sdělením je, že k potěšení chudých budou bohatí šikanováni za to, že jsou v balíku a žijí si nad poměry. Potrefení boháči jsou pak pochopitelně rozmrzelí. Jeff Bezos pochybuje, zda vyšší daně bohatých významně zlepší dostupnost bydlení. Finančník Ken Griffin s majetkem přes 50 miliard dolarů varuje, že politiky zaměřené na bohaté investory by mohly odrazovat od investic a tvorby pracovních míst v New Yorku.
Boháči nebudou rozmrzelí z politické šikany proto, že by daň z luxusu ovlivnila jejich životní styl. Své miliardy stejně nejsou schopni nikdy utratit. Zlobí se z principu. Jsou ponižováni, místo toho, aby byli obdivováni. Za luxusní byty zaplatili a nechápou, proč za koupi nemovitosti mají být selektivně pokutováni. Nedává to smysl v politickém systému, který sociální nerovnost nejen toleruje, ale vyzdvihuje a brání. Sociální nerovnost se považuje za dobrodiní, za žádoucí důsledek soutěže, jež je motorem ekonomiky a zdrojem společenské dynamiky.
Amerika je daleko a u nás zatím šikanování boháčů není na programu dne. Ostatně i v tom New Yorku se jedná o pouhé kočkování, byty se budou oligarchii pouze danit, nikoli odebírat a přidělovat potřebnějším. Aféry tohoto druhu ale vybízejí k zamyšlení, co teď bude se systémem založeným na soutěži, když se fakticky dosoutěžilo. Medaile pro vítěze jsou rozdány a na poražené nezbylo nic hodnotného, oč by se mohli poprat. V systému, který funguje na dluh vlastní budoucnosti, věřitelé, kterých je v populaci jako šafránu, a miliardy dlužníků jsou jaksi jen do počtu.
Potíž není v tom, že by systém špatně fungoval. Funguje perfektně. Nic se nepokazilo. Není co napravit. A právě to je problém: Čím je kapitalizmus dokonalejší, tím méně je sexy. Jedinci, který se po zádech konkurentů vyšplhá na vrchol pyramidy, se už netleská proto, že dnes bohatnou jenom bohatí. Na vítězství se nenadřou, mají na vítězství lidi a většinou se vítězství dědí.
Šikanování boháčů není nic jiného než sypání písku do soukolí v naivní víře, že stroj na peníze začne fungovat jinak, než k čemu byl sestrojen. Že se začne chovat sociálně, tedy solidárně, odpovědně, lidsky. To se nikdy nestane. V principu je kapitalizmus kořistnický, asociální, příležitostná filantropie a mecenášství boháčů na tom nic nemění. Ambicí predátora není krmit hladové, léčit nemocné, či vzdělávat chudé. Filantropie je rozmar. V převleku za filantropa si predátor užívá přízně těch, které bere na hůl. Je to jako s tím hazardem, co se fikaně tváří, že by bez něj uhynul sport.
K frázím o společenské odpovědnosti se boháči uchylují tehdy, když si veřejnost klade otázku, k čemu jí boháči vlastně jsou dobří, jaký je z nich užitek a proč disponují majetkem, který nerozmnožují prací, ale spekulacemi na burze. Je jasné, že kapitalizmus nemůže existovat bez kapitalistů. Otázkou ale je, zda svět může existovat bez kapitalismu. Než šikanovat šéfa hedgeového fondu za to, že má v New Yorku luxusní byt, ve kterém ani pořádně nebydlí, by bylo rozumnější zrušit hedgeové fondy a obecně systém, který je zjevně tím škodlivější, čím lépe funguje.
Všechny příspěvky s Ivan Hoffman
Komentář je dobře vystavěn… nicméně by to chtělo více:
– znalostí reálií (bohatí z NYC mizí do Texasu a jinam a kongresmanka za NYC je srdceryvně prosí, aby se vrátili – protože s nimi zmizely i daně. Primátor (mayor) je komunista – pardon “demokratický socialista”😉 a protože se mu výber daní hroutí, hledá, kde by socialismem vyrobené díry zalátal. Realitní trh na prosté oznámení záměru reagoval prudce a ne zrovna dobře.
– znalost ekonomiky. Hedgeové fondy (hedge funds) jsou normální a nezbytný nástroj (spolu s dalšími) pro investice. Když je škrtnete, kapitál odteče jinam – a o to zchudne ekonomika (!). Každý může investovat, s nástupem fintech klidně i pár stovek měsíčně. Fondy totiž nerozlišují mezi bohatými a chudými: každý držitel akcií dostává stejně. Lidé, kteří si budou od huby odtrhovat ne na předplatné Netflixu a dovolené v Karibiku svoje investice znásobují.
Bez investic nejsou ani inovace ani tvorba bohatství.
Tato daň se týká lidí, kteří nemají New York jako trvalé bydliště, ale mají tam jeden, ze svých bytů a domů. Texas jim možnosti kvůli kterým si koupili byt v New Yorku těžko nabídne.
To je snůška naprostých nesmyslů. Psát o tématu o kterém nic pisatel neví je hloupé a pan Hoffman o USA a New Yorku nic neví.
Daně jsou v USA progresivní, podobně jako v ostatních západních zemích bohatší lidé platí násobně více, jako v minulosti v Česku. Naopak ti, kdo si vydělali málo, mají nárok na příspěvek. Je to pravý opak Česka, kde ti nejbohatší mají na placení daní vyjímku. Hodně bytů ve velkých domech má nájem regulován městem, podobně, jak to bývalo u nás. Stejně tak musí majitel domu udržovat chodník schůdný. S majetkem je na Západě spojena odpovědnost, zatímco u nás si bohaté hýčkáme.
Důvody, proč jsou byty drahé jsou podobné těm českým. Spousta bytů je krátkodobě pronajímána turistům a přistěhovalci, tak nájmy rostou i když se hodně staví.
Stejně tak nebohatnou jen bohatí. Dost z těch nejbohatších k majetku přišlo tím, že založili úspěšný podnik.
Stroj na peníze, je podnikání soukromníků, ne stát, či město, který se naopak má chovat sociálně.
V USA zdaleka není vše zpoplatněno, jako v Česku. Zatímco u nás musím za kus oplocené louky u oprámu, kde není ani plavčík platit vstupné, v New Yorku jsou pláže s plavčíky zdarma, navíc se před vstupem můžete namazat zdarma krémem na opalování, který nějaká společnost darovala, dát, či vzít si hračku z přepravky sdílených hraček, a nikdo po vás nechce platit za použití záchodu.
Holt, občas se to nepovede, i mistr tesař se někdy utne.
Pro Vyleťala
Odhazování zbytků je dobročinnost, pan Hoffman kritizuje daně, ty jsou povinné. Je to jeho chyba, kterou jsem kritizoval, jak oprávněně je vidět z toho, co jste napsal. Je to právě pan Hoffman, který kritizuje snahu, aby bohatým brali víc, než jen několik soust.
Rovná daň, by měla smysl, kdyby byla provázena podstatným zvýšením mzdy nízkopříjmových pracovníků. Tomu vláda zabránila jejich dovozem ze zahraničí. Výsledkem je jak propad příjmů státu a jeho zadlužování, tak stále se zvětšující rozdíly v příjmech a následně majetku, který se také daní méně, než je obvyklé na Západě. V dnešním propojeném světě bývá problém snažit se být jiný, než sousedé. Bohužel, lidé se dali ohloupit novináři a vidinou několika stovek navíc, které jim obratem vzali zvýšením DPH.
Kapitalismus není důsledkem sobectví, ale tomu, že někomu se podaří uspět, někomu ne, zatímco jiný se o to ani nesnaží.
Nemyslím, že kapitalismus má horší výsledky, než měly otrokářský systém, aristokracie, socialismus, nacismus, či jiné.
Proč má každý uspět, pane Jetvarte? Nepotřebujeme snad lidi, kteří čistí kanály a myjí záchody? Ti jsou úspěšní anebo neúspěšní? Kdyby byli neúspěšní, jak by nám bylo s ucpanými kanály a s ulicemi plnými splašek? A jak jsou tito lidé placeni? Jako úspěšní anebo neúspěšní?
A co např. páni zbrojaři a vynálezci zbraní topící se v milionech, kteří rozsévají smrt? Ti jsou úspěšní anebo neúspěšní? A jak jsou placeni? Jako ti úspěšní anebo neúspěšní? A komupak prospívají?
Kapitalismus že nestojí na sobectví? A čím jsou všichni ti kapitalisté motivováni? Konáním obecného dobra, uskutečňováním lásky k bližnímu tím, že nebohatnou z výtěžků práce druhých a odměňuji je při společně vykonaném díle stejně jako sami sebe, anebo jsou motivováni touhou po zbohatnutí?
Jiří
„Nepotřebujeme snad lidi, kteří čistí kanály a myjí záchody? Ti jsou úspěšní anebo neúspěšní?“
Napadá mě jedna otázka. Kdo je tady nejdůležitější?
…… Někdo si může myslet(například), že nejdůležitější je inženýr, který projektuje mosty. Ale kde by byl se svou důležitostí, kdyby neexistovali schopní zedníci, dělníci a řemeslníci, kteří ten most postaví?
Lidská mysl rozdělila profese na ceněné a méněcenné.
Ano, pane Montezumo, správně jste to pochopil. Vždyť, jak by chirurg transplantoval lidské srdce, kdyby nestála nemocnice, že?
Každá práce, která je potřebná, je stejně cenná. A proto má být stejně honorována. Jak práce chlapa, který kopal základy pro nemocnici, tak práce chirurga zachraňujícího lidem životy.
Jiří
Myslím, že by mělo být zohledněno kolik lidí je schopno vyprojektovat funkční most a kolik lidí je schopno ho postavit, či mýt záchody, jakož i vzít v úvahu potřebnou dobu studia a podmínky jejich práce. Nejsem pro rovné mzdy, ale ani pro velké rozdíly.
Ne každá práce je stejně potřebná a stejně cenná, některé pozice firmy zruší a pokračují klidně bez nich, zanikly i celé profese.
Nemyslím, že by kapitalista musel konat buď obecné dobro, nebo být sobec, tohle primitivní černobílé myšlení je mi cizí. Když někdo začal vyrábět například kvalitní pračky, mnoha ženám ušetřil těžkou práci, zároveň dal příležitost svým pracovníkům aby si vydělali, z daní, které platil mohl stát postavit třeba silnici, místo cesty. Zároveň bohatl na zisku. Pokud své dělníky neodíral, bylo jeho počínání výhodné pro všechny. Jeho pracovníci si práci u něj z nějakého důvodu sami vybrali, byla to tedy pro ně pravděpodobně nejlepší možnost. Kdyby kapitalista dával všem svým pracovníkům, i sobě stejnou odměnu, neměl by dost peněz na rozvoj podniku, ani na horší časy, zkrachoval by a všichni by přišli o práci. O přijetí by se mu ucházely stovky uklizeček, zatímco jako vývojáře by sehnal jen ty, co nikde jinde nechtěli. Opět by to pravděpodobně vedlo k zaostávání a úpadku.
„Kapitalismus není důsledkem sobectví“ – dovolím si nesouhlasit.
Zkusim příklad:
Pro mě byl zajímavý kapitalista Tomáš Baťa. Měl nějakou snahu starat se o lidi, protože dost dobře věděl, že jsou pro něj důležití.
Ale pak firmu po něm zdědí syn, pak vnuk, ovšem ten pocit, že jsou lidi důležitý, už po něm nezdědí……
Jinak jsem toho názoru, že kdysi dávno, když existovala „společnost prvobytně pospolná“ (to mám taky z dějepisu), tak tam to mohlo být celkem fifty-fifty. Ale v momentě, kdy lidi začali hromadit majetek, tak už pak začalo být jedno, jestli si říkají kapitalisti, šlechta, církev nebo komunisti.
A tak ve mně (s postupem času) sílí pocit, že pokud by lidé měli úctu jeden k druhému, bylo by na světě líp. A nemyslím si, že by se toho dalo docílit nějakým univerzálním světovým řádem.
„Psát o tématu o kterém nic pisatel neví je hloupé“ mohu-li mít dotaz, kde berete své informace o Americe Vy? Žil jste tam? Jak dlouho?
Jinak je člověk odkázan na informace, které si vyhledá na netu, v tisku, případně mu je někdo sdělí osobně. A to už pak záleží na každém z nás,“ co mu nejvíc sedne“ a jakým informacím dokáže (je ochoten) věřit. Ale pořád to jsou zprostředkováné informace. A hádat se, „které zprostředkováné informace jsou ty zaručeně pravdivé“ mi přijde jako ztráta času.
Já osobně znám Ameriku pouze z dějepisu. Takže mě ani nenapadne stavět svoje názory nad názory ostatních.
V New Yorku jsem strávil dost času, abych o něm mohl psát, byl jsem i v dalších státech USA. V USA každý vybírá své daně jak uzná za vhodné, federální vláda, stát, i města. Federální vláda například vůbec neúčtuje DPH, říká, že jde o dvojí zdanění, některé státy ji v tom následují. New York to má napůl, nedaní léky, jídlo boty a ošacení pod 100 dolarů. Šikana bohatých má v New Yorku dlouholetou tradici:)
Nejhorší je, že pan Hoffman míchá výběr daní a dobročinnost. Nemyslím, že by pan Mamdani čekal, že nová daň přiměje bohaté k větší dobročinnosti. Možná pan Hoffman dostal z toho horka úpal.
„Šikanování boháčů není nic jiného než sypání písku do soukolí v naivní víře, že stroj na peníze začne fungovat jinak, než k čemu byl sestrojen. Že se začne chovat sociálně, tedy solidárně, odpovědně, lidsky.“
Děkuju za odpověď.
Není zač:) Je to trochu vyhýbavá odpověď, ale pravdivá, vždy jsem si byl vědom, že vše co napíšu na net může být použito proti mně a anonymita mne chrání.
Kapitalismus je důsledkem lidského sobectví. Proto se kapitalismu zbavíme až tehdy, až se zbavíme našeho vlastního sobectví. A čím kapitalismus nahradit? Ničím, protože na něm – stejně jako na sobectví – není nic, co by se mělo vylepšovat.
Je třeba otevřít svá srdce lásce k druhým lidem, nechtít více, než mohou mít všichni a přát druhým minimálně to, co sám sobě. Zkrátka, usilovat o dobro pro všechny.
Není to nic, nového, stojí to psáno v Novém zákoně: „Usilujte o království Boží a vše ostatní vám bude dáno“.
(Hezky to říká také maminka ve filmu Forest Gump: „Člověk nemá mít víc, než potřebuje. Vše ostatní má na chlubení.“)
Jiří
Vážený pane Jetvarte,
je dobře, že vyjmenováváte všechna ta opatření, která snad mírní následky stále extrémnějších nerovností, které produkuje kapitalismus. Kdybyste ovšem dokázal vyjmenovat všechno to zlo, které kapitalismus páchá, nestačil by vám několikanásobek diskusní plochy.
Mně a lidem podobně smýšlejícím ovšem nejde o to, aby panstvo odhazovalo ze stolu prostému lidu kostičky více obalené masem, ale o to, aby u toho stolu seděli všichni.
Jiří
Myslím že přijatelnost kapitalismu je přímo úměrná počtu lidí na planetě čím více se blíží 10 000 000 000 tak je více vidět že je ten vzorec zcela neúnosný
samozrejme, zalozite si velka JZD, kde jednu kozu bude hlidat 20 uvedomelych pasaku, kteri si tu kozu pak moudre socialisticky rozdeli,pulku kozy dostane soudruh pasak predseda, zbytek ti ostatni.
Mel byste to s tim myslenim omezit, kdo ten hnuj pak bude uklizet?
smesny vypotek vedomostmi neposkvrneneho panice, ktery ve sve nevedomosti nechape, ze nespravedlive majetkove rozdily nejsou nasledkem toho ze mame kapitalismus nybrz proto ze od r 1913 nikde na svete zadny kapitalismus ani volny trh nemame, byl nahrazen legalizaci padelani obeziva, v podstate finacni pyramidou, cesky tez letadlem, ktera v blizke budoucnosti skonci tak jako vsechny financni pyramidy, protoze exponencialni rust dluhu (kazdy jednotlivy dolar, euro a zbyly nicim nekryty sajrajt vznika dluhem, poskytnutim kreditu) davno dosahl bodu zlomu, a kolaps se nezadrzitelne blizi, plutokracie a korporatni fasismus kombinovany jinou metodou planovane ekonomie v podobe manipulace peneznich objemu a urokovych sazeb,zavedeny a kontrolovany pejzatou bankovni oligarchii, ktera PC myskou vyrabi biliony padelanych dolaru z ridkeho psouku a nakupuje cele parlamenty a veskere politicke strany a necha si pro sebe psat zakony na miru, tataz mafie ktera 1917 z USA a Nemecka financovala zidobolsevicky prevrat v Rusku desitkami milionu dolaru. Neni zadna nahoda ze vice nez 35 let na Zapade vladnouci neocons tajtrlici jsou v naproste vetsine potomci byvalych zidobolseviku a trockistu imigrovanych z Ruska a Vychodni evropy, samozrejme si zmenili jmena. Vypotek kopiruje zidobolsevickou propagandu poslednich 100 let, bohatym brat chudym davat, rajskou hudbou v usich nemakacenku a parazitu vsech kategorii, my prece zadnou volnou soutez nepotrebujeme, my si ten blahobyt odhlasujeme.
Pane Hoffmane, možná by nebylo od věci být konstruktivní a zároveň s (byť v mnohém směru oprávněnou) kritikou systému navrhnout, čím konkrétně ho po jeho hypotetickém zrušení nahradit…