Vesmír je oficiálně bojištěm

Murphyho zákon říká, že může-li se něco pokazit, pokazí se to. Pokud hrozila militarizace vesmíru, bylo jasné, že k ní dojde. A nyní už to můžeme konstatovat v minulém čase poté, co americký ministr letectva  oznámil, že americké vesmírné síly mají zbraně na oběžné dráze. Co přesně tam mají, nepověděl, ale podle rozhodnutí bojového velení to prý může plnit obranné i útočné úkoly.

Problematice zbraní ve vesmíru se věnuje smlouva z roku 1967. Formálně ji nikdo nevypověděl, ale pro smlouvy obecně platí, že se dodržují, jen když se to hodí. Signatáři „Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru“ se zavázali neumísťovat na oběžnou dráhu objekty nesoucí jaderné zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení. Jiné zbraně smlouva nezakazuje. Třeba proto, že před šedesáti lety neexistovaly. A tak se to zřejmě ve vesmíru už nějakou dobu hemží zbraněmi protidružicovými, elektronickými, laserovými anebo kinetickými – a určitě nebudou všechny jenom americké. A díky Murphyho zákonu víme, že mohou-li se se satelity vzájemně poprat, tak se poperou.

Proč Američané o svých zbraních na oběžné dráze promluvili? Sotva tahali eso z rukávu. Dnes se už těžko něco utají. Američan přiznal, co už Číňan a Rus stejně věděli. Proto neobstojí paralela s Reaganovým ohlášením Hvězdné války. Smyslem Reaganova psychologického tahu bylo uzbrojit Moskvu, přinutit ji k obrovským investicím, které byly nad síly ruské ekonomiky. Dnes Američané Rusko a Čínu sotva vyděsí, jestliže si jen dva roky zpátky stěžovali na obtěžování svého průzkumného satelitu USA 314 ruskou družicí Kosmos 2576, kterou identifikovali jako protidružicovou zbraň. Čína se pak pochlubila vývojem vesmírných prostředků, co mají robotická ramena sloužící k opravám vlastních družic. Když na to ale přijde, svedou také polapit a vyřadit satelit cizí. Kdo ví, kdo koho nakonec uzbrojí.

Existuje i jiné vysvětlení, proč byl ministr Troy Meink zmocněn ohlásit americké zbraně na oběžné dráze. Adresáty tohoto sdělení vůbec nemuseli být Rusové a Číňané. Pentagon oklikou oslovil Američany, kteří mají poslední dobou důvod k podezření, že jejich armáda není, co bývala. Rezavé letadlové lodě s naštvanou posádkou jsou pro ostudu, vojenské základny na dostřel Íránu v troskách, a  už pomalu není čím střílet. A ani válka s Ruskem prostřednictvím Ukrajinců se moc nepovedla. Za takové situace se přímo nabízí uklidnit Američany dobrou zprávou, že mají pod palcem alespoň vesmír.

George Friedman, šéf vlivné soukromé zpravodajské agentury Stratfor, říká o Američanech, že mají válečnickou DNA. Vysvětluje tím, proč jsou USA po celou dobu své existence stále s někým ve válce a proč jsou posedlí dominancí. Friedmanův postřeh mimochodem vysvětluje americkou politiku po skončení studené války, když Rusové rozpustili Sovětský svaz, Varšavskou smlouvu a nabízeli Američanům partnerství. Ukázalo se, že Američané Rusy za partnery nechtějí, více jim vyhovují jako nepřátelé. Není v tom nic osobního, jde o byznys. S partnerem je třeba se domlouvat a dělit, zatímco nepřítele lze porazit – a  vítěz bere vše. Potíž s válečnickou DNA je tehdy, když se nevítězí. Američané válčí, protože si nemohou pomoct. Nikdy neměli plán B, ve kterém by hráli jiné než první housle. Donald Trump je americky autentický, když zuří, že se už Ameriky pomalu nikdo nebojí.

Zbraně na oběžné dráze dávají Američanům smysl. Pokud se nedaří na zemi a na moři, je třeba zvýšit sázky, posunout se na vyšší level. Vesmír je ideální. Je to bojiště, ze kterého se vojáci nevrátí v rakvích, a když se nezadaří, nebude to ze Země tak hrozně vidět.